Bezpečnost se neměří kupeckými počty, vzkazuje poslankyně Černochová. Návštěva ministra Pompea nás ubezpečila, že jsme blízkými partnery

25.08.2020 17:01

ROZHOVOR „Stále věřím, že se podaří případné choutky sáhnout si do rozpočtu obrany jako do kasičky eliminovat. Byl by to hazard s naší bezpečností a obranou a armáda by se s naakumulovaným dluhem už nemusela v budoucnu vyrovnat,“ varuje před případným rušením slíbených investic do České armády předsedkyně výboru pro obranu a první místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS Jana Černochová. Zatím ji premiér i ministr obrany ujišťují, že peníze do obrany putovat budou. V rozhovoru rovněž zdůraznila nutnost změny v Bělorusku, avšak bez zásahů jiných zemí, sami Bělorusové musejí rozhodovat o budoucnosti své země.

Bezpečnost se neměří kupeckými počty, vzkazuje poslankyně Černochová. Návštěva ministra Pompea nás ubezpečila, že jsme blízkými partnery
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jana Černochová
reklama

Anketa

Podporujete mimořádnou dávku pro důchodce ve výši 5 000 Kč, kterou schválila vláda?

82%
18%
hlasovalo: 14263 lidí

Když jsme spolu investice do obrany probírali naposledy v červnu, řekla jste mi, že zatím nevypadá, že by vláda chtěla ustoupit z plánovaných armádních projektů kvůli koronaviru. Jak to vypadá o dva měsíce později? Stále to platí?

Ujištění jsem dostala od předsedy vlády i ministra obrany a ukáže se až na podzim, zda svá slova dodrží při předložení rozpočtu na příští rok a rozpočtového výhledu na další léta. Na výboru pro obranu tuto otázku budeme rozhodně řešit a pozorně sledovat, zda se situace nezmění. Stále věřím, že se podaří případné choutky sáhnout si do rozpočtu obrany jako do kasičky eliminovat. Byl by to hazard s naší bezpečností a obranou a armáda by se s naakumulovaným dluhem už nemusela v budoucnu vyrovnat, což důrazně zaznělo i z úst bývalých náčelníků generálního štábu naší armády při jejich nedávné návštěvě na jednání výboru pro obranu.

„Nejde jen o zastaralou techniku, která slouží často za hranou životnosti, ale jde například i o zanedbanou armádní infrastrukturu, investice do výzkumu a vývoje, robotiky, kybernetiky a dalších technologií, které zásadně ovlivňují bojiště,“ vyjmenovala jste minule problémy nedostatečných investic do České armády. I vaše deklarace na financování v budoucnosti má, zdá se, širokou politickou podporu. Blýská se tedy dlouhodobě podfinancované armádě na lepší časy?

Nikdy nebude v jednu chvíli na vše, takže musíme být schopni prioritizovat. Věřím ale, že to, co bylo slíbeno, armáda dostane a že modernizace bude pokračovat. Udělám pro to maximum. Bezpečnostní výzvy, kterým čelíme, nejsou zanedbatelné a řada politiků si to už snad konečně uvědomuje. Dokládá to zmíněná podpora Deklarace za zachování bezpečné a obranyschopné České republiky, pod kterou se mi podařilo získat podpisy poslanců ze všech klubů kromě SPD a KSČM. Prostor, ve kterém žijeme, se dynamicky proměňuje a bez armády v dobré kondici to prostě dál nepůjde.

Je ten pokrok uvědoměním, že vnitřní dluh armády dosáhl velkých rozměrů?

Je to jeden z faktorů, ale troufám si tvrdit, že rozhodně ne jediný. Pro řadu kolegů je taková částka, která by byla zapotřebí investovat do armády a naší obrany, těžko uchopitelná v době míru a prosperity. Když pak dojde k proměně bezpečnostního prostředí, rychle otáčejí, ale to může být už pozdě… v tomto směru nám současná pandemie ukázala, že nejen zdravotní systém, ale i obranné a bezpečnostní zajištění země je v době krize klíčové, a ačkoliv se mohlo celou dobu zdát, že investice do nich v době relativního klidu neměly cenu, opak je pravdou a až teprve krize to odhalí v celé nahotě. Pak je otázkou, do jaké míry si současná vláda problémy uvědomuje, když jsou její členové schopni zároveň dávat armádě nespravedlivé nálepky o létajícím technickém muzeu. To vážnosti řešení, do čeho a jak investovat v armádě, nepřidá…

Bělorusko prožívá protesty obyvatel po prezidentských volbách, které znovu vyhrál Alexandr Lukašenko. Podle oficiálních čísel získal 80 procent hlasů, objevila se však vážná podezření i videa, jak je s hlasy nakládáno. Domníváte se, že je v Bělorusku čas na politický převrat?

Asi bych neříkala převrat, ale na změnu je čas určitě. Existuje řada důkazů, svědectví a záznamů o tom, že volby byly opět aranžované podle předem připraveného scénáře a jejich výsledek byl daný ještě před otevřením volebních místností. Vzhledem k viditelnému nárůstu podpory opozice ze strany veřejnosti již ale není možné přehlížet tuto parodii na volby, kterou režim připravil.

Brutální povolební zásah běloruského režimu proti demonstrantům, který jsme mohli sledovat takřka v přímém přenosu, byl pak vrcholem, odhalil jeho pravou tvář a je naprosto nepřijatelný. Jistě tedy dozrál čas na změnu a na to, aby se opozice mohla svobodně účastnit politické soutěže. Je nezbytné zavést demokratická pravidla hry.

Jakým způsobem by měla Evropská unie zasáhnout do tamního dění? Je toho schopná?

Akceschopnost Evropské unie je často velmi diskutabilní, ale řada zemí již učinila i vlastní kroky pro pomoc demokratické běloruské opozici ještě před středečním summitem, kdy zasedla Evropská rada. Rychlou shodu lídrů Evropské unie o uvalení sankcí, neakceptování výsledků prezidentských voleb a další opatření kvituji.

A jsou případné sankce vhodnou volbou?

Určitě. Je to asi ten nejsilnější diplomatický nástroj, jakým můžeme donutit prezidenta Lukašenka k ukončení násilností, uvolnění represí a k dialogu s opozičními silami. Samozřejmě by byl ideální jakýsi model naší sametové revoluce, ale v ten můžeme jen doufat, neboť nelze vyloučit skryté ani otevřené intervence ze strany Ruska. Obávám se, že změna je stále během na dlouhou trať.

Měla by v konfliktu hrát nějakou roli Česká republika?

Jsem ráda, že jsme se ve středu v Poslanecké sněmovně shodli na usnesení, kdy zásah běloruského režimu odsuzujeme. Budoucnost Běloruska je především v rukou jeho občanů a ti by měli rozhodovat ve svobodných demokratických volbách o svém vedení. Jak k tomuto cíli dojdou, ale ponechme, prosím, na nich. My můžeme se svými zkušenostmi přispět radou, ale stále se jedná o vnitřní záležitost suverénní země a nám nepřísluší do jejich vnitřních věcí zasahovat. Stejně tak jako členské země Evropské unie nechtějí Bělorusům říkat, co mají dělat a kam mají patřit.

Jak se tedy díváte na podporu opozice a demonstrujících – někdy i finanční – ze strany různých států? Je to v pořádku?

Podpora opozice ze zahraničí v totalitních či autoritářských režimech je běžný jev a svého času pro nás byla také podstatná. Samozřejmě je třeba přihlížet k tomu, jak je s finančními prostředky nakládáno, na jaké účely a zda je to smysluplné nebo zda to není kontraproduktivní. Jedna věc je pak podpora opozičních sil uvnitř a druhá podpora exilu. Česká republika má například velmi dobré azylové programy, které dlouhodobě dobře fungují a mají výsledky.

Jaký je váš odhad? Znamenají současné události konec „poslední diktatury v Evropě“, jak bývá Bělorusko nazýváno?

To by bylo jen věštěním z křišťálové koule, kterému neholduji. Přála bych běloruskému lidu svobodu, protože my sami jsme zažili život v nesvobodě a můžeme vidět ten zásadní rozdíl. Přála bych mu, aby se vydalo svou vlastní demokratickou cestou a aby ji také ustálo a neutopilo se v následných vnitřních konfliktech či sérii převratů, jak se to stalo v jiných demokratizujících se zemích.

Českou republiku navštívil americký ministr zahraničí Mike Pompeo. Co bylo podle vás hlavním cílem jeho cesty? A byla pro Česko přínosná?

Hlavním cílem bylo nepochybně utužení silné transatlantické vazby. A to nejen s Českou republikou, ale i dalšími partnery. A také apel na jednotný postup ve vztahu k novým bezpečnostním výzvám a hybridním hrozbám. Spojené státy usilují o udržení své dominance, k čemuž patří i zajištění bezpečnosti moderních komunikačních technologií jejich vlastních a také jejich spojenců. To se týká samozřejmě zejména 5G sítí a informační bezpečnosti vůči konkurenčním nedemokratickým mocnostem.

Je to pochopitelné, a i pro naši zemi důležité, protože nemáme významnějšího spojence, a pokud bychom se v těchto otázkách rozešli, bude to pro nás znamenat ztrátu například ve sdílení zpravodajských informací a ochlazení vzájemných vztahů. Význam návštěvy ministra Pompea pro naši zemi vnímám v ubezpečení, že jsme blízkými partnery a že nás spojují hodnoty svobody, demokracie a svrchovanosti našich zemí, které ministr Pompeo opakovaně zmínil nejen ve svém projevu v Senátu.

Prý v americké výpravě panovalo zklamání z odmítnutí Andreje Babiše. Český premiér mu řekl, že nechce ze soutěže týkající se jaderné elektrárny Dukovany a 5G sítí vyřazovat nikoho, ani Rusko, ani Čínu. Souhlasíte s premiérem?

Hazardovat s naší kybernetickou bezpečností ve snaze ušetřit za každou cenu nějaké peníze je absolutně nezodpovědné. Pakliže tu máme technologicky srovnatelná řešení od společnosti Huawei, která je podle svých stanov a čínské legislativy v případě potřeby poplatná komunistické straně a jejímu režimu, a vedle toho například švédskou společností Ericsson a finskou společnost Nokia, které jsou schopné adekvátně zajistit chod 5G sítí včetně jejich bezpečnosti, měla by hrát v rozhodování významnou roli i strategická rovina a nejen suma finančních prostředků. Bezpečnost a zájmy státu se nedají poměřovat kupeckými počty.

Je důležité rozhodovat strategicky a předjímat všechny důsledky ve výběru partnerů v dostavbě jaderné elektrárny Dukovany. Jen naivní člověk si může stále myslet, že se nemusíme mít na pozoru před tlakem Ruska a Číny, které nepochybně mají zájem negativně ovlivňovat naše rozhodování. Tím neříkám, že nemáme s těmito zeměmi vést dialog a případně uzavírat obchodní ujednání, to ano, ale rozhodně ne v a priori strategických a výsostně bezpečnostních otázkách a rozhodování naší země.

Objevily se úvahy, že Babiš prostě balancuje mezi zájmy USA a Zemanem, který jmenuje příští vládu v roce 2021. Může na tom něco být?

To jsme samozřejmě v rovině spekulací, ale vůbec bych se nedivila tomu, pokud by to tak bylo.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Zuzana Koulová
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Konec hry na demokracii. Petr Hampl o ustupující iluzi v USA. A pozor, Evropa...

18:28 Konec hry na demokracii. Petr Hampl o ustupující iluzi v USA. A pozor, Evropa...

ROZHOVOR „Studenti a někteří další si mysleli, že žijí v politickém systému, který respektuje určito…