Paní Bobošíková, jak hodnotíte nepravomocný rozsudek nad učitelkou Martinou Bednářovou?

Tento rozsudek není právním aktem. Je to strategická operace státu. Symbolická, výstražná, exemplární. Paní učitelka pronesla několik vět ve třídě, neudělala nic víc, než že předala studentům běžně dostupná fakta. A stát s ní zachází, jako by byla nebezpečím pro celý systém. Přitom je zjevné, že právě to bylo cílem: Vybrat si obětního beránka a zastrašit ostatní pedagogy.

V čem vidíte největší nebezpečí tohoto procesu?

V tom, že se přestala byť jen předstírat spravedlnost. Byla vybrána nejmenší soudní síň, aby veřejnost neměla přístup. Byla nasazena nová mladá soudkyně – ta předchozí totiž paní Bednářovou dvakrát osvobodila. Znalec, na jehož „posudku“ vše stojí, nebyl přizván. Důkazy nebyly přijaty. A státní zástupce? Tvářil se, podle samotné paní učitelky, znuděně a vypadal, že si je předem jistý výsledkem.

Jaký význam přikládáte části trestu, která paní Bednářové ukládá „kurz mediální gramotnosti“?

To není trest. To je výchova. Drzý signál: „Víme, že jste jiná. My vás napravíme.“ Je to výsměch zkušené učitelce a zároveň vzkaz ostatním: „Když vystoupíte z rámce, rádi vám vysvětlíme, kde je vaše místo.“ Nejde o žádné zlepšování mediální orientace. Jde o to, aby se všichni ostatní báli, že dopadnou stejně.

Považujete proces s Martinou Bednářovou za politický?

Byl politický od samého začátku až do morku kostí. Soudkyně Matyášová nebyla hybatelem. Byla jen součástí scénáře, jehož kontury vznikly jinde – v kancelářích státních analytiků, krizových týmů, možná i oddělení strategické komunikace. Rozsudek podle mě nemohl vzniknout na základě práva. Vznikl jako produkt řízení společnosti. Produkt vzkazu: tady je rámec. A kdo z něj vybočí, bude označen, izolován, potrestán.

Myslíte si, že roli hrála i kandidatura paní Bednářové za hnutí STAČILO!?

Nevyslovilo se to nahlas, ale celý proces tím byl prostoupen. Kandidující učitelka, která odmítá přistoupit na jediný výklad reality, je pro systém příliš nebezpečná. Je třeba ji zastavit. Ten rozsudek byl dostatečně výstražný – nejen pro ni, ale pro všechny ostatní.

A co dál? Co to znamená pro ostatní pedagogy, pro veřejnost?

Tento proces ukazuje, že se už nehraje podle pravidel. Ukazuje, že i učitel, který celý život pracuje čestně, může být během jednoho dne přeřazen do kolonky „nepřítel systému“. To, co dřív stačilo na domluvu, je dnes důvodem k trestu a převýchově. Musíme si položit otázku: Opravdu chceme takový stát? Takovou justici? Takovou budoucnost pro naše děti?

Psali jsme:

Jiří Paroubek: Stačí J. Bobošíková sama rozložit volební šance Stačilo!?

ANO plánuje „EET 2“. Kdo by to podpořil? Opozice se rozdělila

Tolik platí za elektřinu Čech a tolik Maďar, smutní expert. Řekl, kdo rozhoduje

Sepsáno, spočítáno. Bobošíková rozkryla zlevnění českých potravin