Čechy čeká „exekuční tsunami“. Už teď zabavují dětem počítače, a nyní ještě končí ochrana. Některým hrozí dluhové otroctví

02.02.2021 17:24

ROZHOVOR Pokud nenajdeme odvahu současný exekuční řád upravit tak, aby zajistil rovnost stran řízení, koleduje si naše krásná vlast o pěkný malér v podobě dluhového otroctví desetiny obyvatel a jejich rodin. Tohle tvrdí Denisa Rohanová, prezidentka České asociace povinných, což je občanské sdružení odborníků zabývající se dluhovou problematikou, exekucemi a ochranou práv dlužníků. Česku, jak ParlamentnímListům.cz řekla, hrozí rapidní nárůst počtu exekucí. Ostatně právě skončilo moratorium a je opět možné provádět mobilní exekuce.

Čechy čeká „exekuční tsunami“. Už teď zabavují dětem počítače, a nyní ještě končí ochrana. Některým hrozí dluhové otroctví
Foto: Archiv DR
Popisek: Prezidentka České asociace povinných Denisa Rohanová

Anketa

Kauza ,,vlekař": Schvalujete jednání majitele (spuštěného) vleku v Čenkovicích, který napadl štáb TV Nova?

37%
63%
hlasovalo: 12605 lidí

Česku hrozí „exekuční tsunami“ v podobě až šesti milionů exekucí. Jak jste k této děsivé zprávě došli?

Tento více než pětatřicetiprocentní nárůst vznikl primárně důsledkem negativních ekonomických dopadů první vlny covidové pandemie a restriktivních opatření vlády. Odhad vychází z čísel ekonomické krize v roce 2008 až 2009, kde počet exekucí narostl zhruba o pětadvacet procent. Ekonomická krize způsobená covidem je však ještě hlubší. Tyto negativní dopady se promítají do čísel většinou se šestiměsíčním zpožděním. Díky omezením fungování soudů v roce 2020 nastane ještě větší časový posun a prodlení, což bude kulminovat zhruba v polovině roku. Koncem roku 2021 lze očekávat další výrazný nárůst exekucí díky dopadům druhé vlny koronaviru o další desítky procent.

Jaké společenské skupiny jsou nejvíce ohroženy?

Bohužel se ten okruh velmi rozšířil. Již nemluvíme jen o sociálně slabých, ale v obrovském ohrožení jsou i matky samoživitelky a skupina, se kterou nikdo nepočítal, že by se v této situaci mohla ocitnout. Jde o takzvanou střední třídu a drobné podnikatele. Navíc je zde v poslední době i trend, kdy roste počet důchodců, kteří spadnou do exekucí. Osob starších pětašedesáti let je aktuálně v exekuci kolem pětašedesáti tisíc.

Vláda se stále bije do prsou, jak lidem v době koronakrize pomáhá různými bonusy a programy. Takže ta její pomoc není až tak horká?

Z důvodů dopadu pandemie a restriktivních opatření státu spadne do exekucí nově nemalá skupina lidí, a ne vlastní vinou. Největší dopady pocítí zaměstnanci malých a středních firem, podnikatelé – osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a „ičařové“ – těch je v Česku přes osm set  tisíc – a to zejména v sektoru služeb, který byl nejvíce zasažený pandemií a restrikcemi vlády. Navíc podpora státu těmto skupinám patří k nejnižším vůbec. Vzniká zde nebezpečný trend, kdy zaměstnanci, kteří ztratí práci díky krachu firem, a zaměstnavatel jim bude dlužit na mzdách či dojde k jejich propuštění, se rázem z pozice věřitele ocitnou v pozici dlužníka, kdy nebudou schopni platit svoje závazky, například splátky úvěrů, hypoték, leasingy a podobně. Tím se roztočí spirála a čím dál víc lidí bude padat do dluhů a dluhové pasti.

Je potřeba si uvědomit, že desetitisíce pracovních míst jsou dnes udržovány i uměle při životě díky podpoře programu Antivirus. Až skončí, návrat firem k tržbám v předcovidovém období bude mnohdy pozvolný a nebude v počátcích stačit ani na pokrytí provozních nákladů, kde tou největší položkou jsou právě náklady mzdové.

Právě skončil lex covid justice II – moratorium na dražby a mobiliární exekuce. Co od toho můžeme očekávat?  

Díky negativním ekonomickým dopadům pandemie a opatřením státu se situace řadě lidí v exekucích ještě zhoršila a můžou skončit v dluhové pasti. Exekutoři tak vezmou domácnosti dlužníků útokem a budou zabavovat movité věci. Je zde velké zdravotní riziko. Kvůli vysoké mobilitě exekutorů v terénu a vysokému počtu navštívených domácností – mnohdy řada exekutorů nepoužívá ani roušky – může docházet k nekontrolovatelnému šíření koronaviru. Po Vánocích se vánoční dárky stanou předmětem zájmu zabavování exekutorů, zejména elektronika. Již nyní evidujeme případy, kdy exekutor zabavil počítač či notebook, a znemožnil tak distanční výuku dětem v rodinách s exekucí. A takových případů může po ukončení moratoria přibývat.

Na jak dlouho by měla naopak vláda prodloužit moratorium?

Navrhujeme, aby vláda prodloužila tento stav moratoria do doby, než se celková situace zklidní, tedy minimálně do konce března.

Jak moc v tomto kontextu pomůže zavedení chráněného bankovního účtu pro lidi v exekucích, díky němuž se bijí v prsa Piráti?

Dovolím si malou opravu. Hlavním tahounem zavedení tohoto institutu byla Kateřina Valachová z ČSSD. Ale zpět k otázce. Návrh na zřízení chráněného účtu konečně lidem zajistí, aby jim exekutor nezabavil státem garantované minimum, které je jejich jediným příjmem, když exekuci splácejí srážkami z příjmu. Navíc velmi vítáme i zvýšení možnosti vybrat z běžného účtu blokovaného exekutorem od prvního dubna 2021 trojnásobek životního minima. Po dlouhých letech se dlužníci nebudou vinou špatně nastaveného zákona dostávat do situace, kdy nemají prostředky ani na přežití, natož na normální život. Představte si situaci, kdy vám zaměstnavatel zašle na účet zbylou mzdu, kterou již exekutor postihl, a vy si své poctivě vydělané peníze nevyzvednete a nezaplatíte ani nájem, elektřinu, nemáte co dát dětem k večeři... toto zavedením chráněného účtu odpadne.

Lidem v exekucích velice pomáhá i organizace Člověk v tísni. O odpovědi na otázky jsme přes jednu pracovnici organizace požádali Jana Černého. A pak ticho. Je taková „nekomunikace“ normální?

Toto asi není otázka pro mě. Já jsem zvyklá komunikovat, protože jinak se lidem pomoci nedá. Ale zkuste si do jejich poradny zavolat o konkrétní pomoc...

Kolik lidí se v současnosti nachází v exekuci?

Přibližně 785 000 lidí, proti kterým je vedeno 4,5 milionu exekucí.

Současný systém umožňuje, že na jednom dlužníkovi vymáhá dluhy i několik exekutorů. Je to správné? Jak se díváte na zavedení teritoriality?

Vymáhání dluhů vícero exekutory je obrovský problém, který se pokoušelo Ministerstvo spravedlnosti řešit předložením takzvaného sněhuláka. Já jsem za povinné ráda, že návrh neprošel, protože tak, jak byl koncipován, by znamenal předání spisů exekutorovi, který vedl proti dlužníkovi první exekuci. To, jak si lehce spočítám, by byl některý z největších úřadů. Tím by došlo k zániku většiny menších či nových exekutorských úřadů a zůstal by nám zde monopol těch přibližně šestnácti největších a nejdravějších. Problémem vícero exekucí vedených pokaždé jiným exekutorem je, že jeden vám obstaví mzdu, druhý účet a třetí, protože už není kde brát, přijde zabavit majetek. Pokud to vše hned neudělá ten první.

Zavedení teritoriálního systému, kdy případy bude jednotlivým exekutorům přidělovat soud, je novela, kterou dlouhé roky absolutně podporujeme. Oponenti tohoto návrhu argumentují snížením vymahatelnosti z důvodu údajné neschopnosti menších úřadů, ale je třeba si uvědomit, že když exekutor nevymůže, zemře hlady hlavně on! Obrovským přínosem je fakt, že dojde k přetrhání klientelistických vazeb mezi oprávněným a exekutorem, a tím pádem k částečnému narovnání sil i v tomto prostředí! Podle mého názoru současný stav je v přímém rozporu s ústavou a Listinou základních práv a svobod. Dokonce jsme spolu s bývalým senátorem Miroslavem Nenutilem iniciovali podání ústavní stížnosti na zrušení paragrafu 28 exekučního řádu, který říká, že exekutora si vybírá oprávněný. Ale bohužel v březnu to budou již tři roky, co tato stížnost leží na Ústavním soudu.

Měli by exekutoři přestat být soukromými podnikateli, kteří logicky maximalizují zisk?

Měli by náklady na vymáhání státem hradit ze svých daní lidé, kteří nedluží? A to by přesně nastalo. Nejen to, představme si ty miliardové náklady, které by resortu spravedlnosti s převedením pod soudy vznikly na mzdách, budovách, autech, vybavení. Můj soukromý odhad je jen v prvním roce zhruba sedm miliard korun. Problém spočívá úplně jinde. A to v tom, že exekutor je podnikatel, který má pravomoc jako okresní soud. Komu by se dnes nelíbilo podnikat s takovými pravomocemi? K maximalizaci jejich zisku v mnoha zdokumentovaných případech přispívá nefunkční dohled okresních soudů i Ministerstva spravedlnosti. O exekutorské komoře ani nemluvím. Kdo z dlužníků se vyzná ve výpočtu odměny exekutora či v jejich paušálních náhradách? Bohužel exekuční řád je od prvopočátku nastaven na vytváření zisku těchto podnikatelů.

Jak může v příštích měsících vypadat roztočená spirála dluhové pasti?

Řada politických stran má ve svých programech ochranu práv dlužníků či konec zneužívání exekucí. Doposud v tom nic kloudného nepodnikly. Nyní se snaží svoje selhání dohnat a horkou jehlou se ušila novela exekučního řádu, kterou schválil ústavně právní výbor (ÚPV). A podle toho to také vypadá. Novela posiluje pravomoci exekutorů, a řada nově navrhovaných změn by právě naopak vedla k tomu, aby ještě více lidí spadlo do exekucí, dluhového pekla a ještě více se roztočila spirála dluhové pasti.

Uvedu některé ze schválených úprav, které (ÚPV) odhlasoval. Jde o provádění srážek na exekuci z výživného, tedy alimentů. Výživné není finanční obnos určený pro dlužníka, nýbrž pro vyživované dítě. Tak proč by mělo dluh rodiče splácet dítě z toho, co je určeno jemu? Pro matky samoživitelky je to cesta do dluhového pekla. Další je neúměrné administrativní zatížení zaměstnavatelů formou povinného i časově náročného vyplňování formulářů o dlužníkovi, navíc s předpokládanou pravomocí exekutora vystavovat opakovaně pokutu padesát tisíc korun při neposkytnutí údajů. Dojde tím k další nechuti zaměstnat lidi v exekuci a poroste šedá ekonomika.

Stát chce vyplácet každému exekutorovi za zastavenou exekuci třicet procent paušálních výdajů, jestliže exekutor podle zákona zastaví exekuci, která tři roky nepřinesla výtěžek ani na pokrytí nákladů exekuce a věřitel mu nezaplatí zálohu na další vymáhání. Zaplatí mu stát zhruba 220 korun za každou takto zastavenou exekuci. Takových exekucí je zhruba milion, takže si exekutoři přijdou od státu skoro na dvě stě dvacet milionů korun. Proč by to měl platit stát, když jsou exekutoři podnikatelé?

Navíc neřeší, ale právě naopak ještě podpoří úplně největší problém, a to bobtnání šedé ekonomiky, kde stát ročně přichází o zhruba čtyřicet miliard korun a toto číslo se bude dále zvyšovat. Jde o to, že lidé v exekuci se vyhýbají pracovnímu poměru, protože exekuční srážky neumožňují udržet ani minimální životní standard. Proto pracují načerno, neodvádějí sociální a zdravotní pojištění, neodvádějí daň z příjmu a navíc pobírají podporu v nezaměstnanosti. Takovýchto osob je zhruba tři sta tisíc a lze očekávat jejich nárůst, zejména ze sektoru služeb – hlavně z oblasti cestovního ruchu, který byl nejvíce postižený koronavirem. Těch čtyřicet miliard korun v šedé ekonomice tvoří: 16,5 miliardy odvodů na sociální a zdravotní pojištění, zrhuba 15 miliard podpory v nezaměstnanosti při čerpání všech osob, co přechází do šedé ekonomiky, a asi 10 miliard korun daně z příjmů při hrubé mzdě 26 000 korun. Zjednodušeně řečeno, pokud nenajdeme odvahu současný exekuční řád upravit tak, aby zajistil rovnost stran řízení, koleduje si naše krásná vlast o pěkný malér v podobě dluhového otroctví desetiny obyvatel a jejich rodin.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Jan Rychetský

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Sociální korupce, penězovody k neziskovkám. Obeznámená poslankyně rozkryla, jak dnes funguje systém podpor

20:21 Sociální korupce, penězovody k neziskovkám. Obeznámená poslankyně rozkryla, jak dnes funguje systém podpor

Rasistický podtext vnesli do debaty o dávkách pro nepřizpůsobivé odpůrci návrhu SPD v čele s Piráty,…