Sice má první otázka měla mířit na vyjednávání o vládě Andreje Babiše, kde jde o druhý pokus, ale začnu trochu odjinud – co říkáte na trampoty Tomia Okamury? Některým politikům se vůbec nelíbí, jak Okamura hovoří veřejně a tak chtějí vyvolat hlasování o jeho odvolání z funkce místopředsedy Sněmovny. Co si o tom myslíte?

Tomio Okamura zastává směr, který je mi v zásadě jako celek velmi vzdálený. Přílišné zdůrazňování nacionalistických zvláštností ve společnosti je totiž něco, co podle mne není v pořádku a jsem přesvědčen o tom, že kdo jenom trošku může, tak by měl každý jiný rozdíl, který vzniká geneticky a historicky, zjemňovat a uhlazovat. A to Tomio Okamura nedělá. On si sice na nic nehraje a je prostě jen tím, co říká. Z mého hlediska je sice na druhém křídle politického tábora než já, a přitom i já jsem příznivcem přímé demokracie. Tu budu podporovat vždy.

Jenže musíme vzít v úvahu, že ty útoky, které na Okamuru jdou v souvislosti s přímou demokracií, jsou věci, které se nehodí mnoha představitelům politických stran do krámu a proto jsou součástí politikaření a politického boje. Jenže já si myslím, že když má někdo právo na to se rozhodnout o vstupu do EU, tak by měl mít určitě také právo rozhodovat i o výstupu z EU. Já ale patřím mezi ty, kteří hovoří raději o změně EU, nežli o nějakém vystupování z Unie...

Prvek obecného referenda se ale Okamurovi podařilo ukotvit do politické scény poměrně dobře, ne? Politické strany totiž o této možnosti v Poslanecké sněmovně momentálně jednají a dohadují se o tom, zda by se měla otázka referenda rozdělit na běžné otázky a na ústavní otázky. A to proto, aby nebylo tak snadné vypsat referendum na členství Česka v EU či NATO...

Debata o referendu jako taková je naprosto přirozenou věcí a podle mne ji Babiš otevřel proto, protože nemá mnoho témat, které by mohl společně s jinými stranami probírat...