České maso zmizí a budete kupovat jen dražší dovážené. Růst cen o stovky procent? Šéf Agrární komory nastínil, co hrozí

12.01.2022 19:15 | Rozhovor

Čeští zemědělci se chystají na cíle evropského Green Dealu, do toho bojují s následky pandemie covidu a také s drastickým skokovým nárůstem ceny hnojiv o stovky procent. „Je ale třeba říct, že cílů Green Dealu má být dosaženo už za osm let a dosud chybí plán, jak se na jejich plnění budou podílet jednotlivé členské státy,“ říká prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Komunikace z Unie směrem k zemědělcům ale vázne. Jejich podnikání může v budoucnu vážně ohrozit dovoz ze třetích zemí, ke kterému se vlivem nedostatku bude nutné uchýlit. Mezitím se slovy Doležala extrémně prodražuje česká živočišná výroba. A nová vláda? Nový plán zemědělské politiky, který se bude posílat koncem ledna do Bruselu, řeší bez přizvání některých důležitých aktérů. A proto přijde akce.

České maso zmizí a budete kupovat jen dražší dovážené. Růst cen o stovky procent? Šéf Agrární komory nastínil, co hrozí
Foto: AKČR
Popisek: Jan Doležal, Prezident Agrární komory ČR

Rostoucí ceny zemního plynu vedly k omezení výroby hnojiv. Cena průmyslových hnojiv vzrostla koncem loňského roku až trojnásobně, jaká je situace s cenami nyní?

Mohu potvrdit, že čeští zemědělci v posledních měsících čelili a stále čelí skokovému zdražení minerálních hnojiv o stovky procent oproti běžnému stavu. Situace na trhu se zatím ještě nestabilizovala a v nejbližší době to bohužel i vzhledem k rostoucím cenám plynu nelze očekávat. Stoupají také ceny dalších položek, bez kterých se zemědělští prvovýrobci neobejdou. Zdražují energie, pohonné hmoty, stoupají mzdové náklady a covid přinesl další náklady navíc v podobě dezinfekcí, respirátorů či roušek, testovacích sad na covid-19 a náročnější logistiku v podobě rozdělených směn. Zemědělci nicméně mají omezené možnosti, jak tento růst výrobních nákladů promítnout do cen, za které prodávají své zboží. V opačném případě mohou přijít o odbytové kanály a neprodají vůbec. Lze bez nadsázky říct, že dlouhodobě prodělávají, a to nejen pěstitelé, ale také chovatelé hospodářských zvířat.

Anketa

Má Viktor Orbán vaše sympatie?

98%
1%
hlasovalo: 31540 lidí

Některé chemičky koncem loňského roku vlivem rostoucích cen plynu zcela přestaly vyrábět některé látky jako například amoniak. Můžeme letos očekávat nedostatek hnojiv, a tím i snížený výnos ze zemědělské půdy?

Je třeba říct, že spotřeba minerálních hnojiv v Česku klesá už několik let za sebou. Jen za posledních pět let se podle dat Ministerstva zemědělství snížila téměř o sedm procent. Pěstitelé vycházejí vstříc moderním trendům zemědělské praxe a připravují se na cíle Zelené dohody pro Evropu, podle které má být v EU snížená spotřeba minerálních hnojiv o 20 procent a přípravků na ochranu a ošetřování rostlin o 50 procent do roku 2030.

Skutečnost, že zemědělci používají stále méně minerálních hnojiv, se zatím i díky sofistikovanějším technologiím a také dobrému šlechtění plodin do výnosů nepromítala. Pokud si nicméně nebudou moci z ekonomických důvodů zemědělci hnojiva dovolit a budou hnojit výrazně méně nebo vůbec, může to mít na výnos hlavních tržních plodin zásadní vliv.

Samozřejmě jsou tu další zatím neznámé vlivy, jako je vývoj počasí v průběhu roku nebo třeba tlak škůdců. Pokud například u ozimé pšenice neproběhne správná jarní regenerace a rostlina bude nejen špatně vyživená, ale bude čelit špatnému počasí a škůdcům, mohou být výnosy nižší v řádu nižších až vyšších desítek procent. 

Jakou roli v tom hrají nové plány EU, například zelený úděl, nebo strategie Farm to Fork?

Zemědělci se na plnění zmíněných cílů vyplývajících ze Zelené dohody pro Evropu neboli Green Dealu připravují už nyní a dlouhodobě snižují spotřebu minerálních hnojiv a pesticidů. Zároveň tak vycházejí vstříc společenské poptávce. Je ale třeba říct, že cílů Green Dealu má být dosaženo už za osm let a dosud chybí plán, jak se na jejich plnění budou podílet jednotlivé členské státy. Chybí také dopadová studie, jaký vliv bude mít Zelená dohoda pro Evropu na zemědělskou produkci, potažmo jak se promítne do cen potravin pro spotřebitele. Podle některých dopadových studií hrozí zásadní propad zemědělské produkce a razantní zdražení potravin, které budeme muset dovážet ze třetích zemí v ještě větší míře než dosud. To znamená ze zemí, v nichž nemusejí být dodržovány tak přísné standardy zemědělské praxe, jako budou zavedeny v Evropě. Zvýšením dovozů současně dojde ke zvýšení uhlíkové stopy. Obojí jde přitom proti tomu, o co Evropská unie usiluje. Takzvané zelenání Evropy může na jedné straně znamenat srovnání podmínek s našimi sousedy, ve kterých existuje vysoká nadvýroba, ale zároveň mohou podobné kroky mít potenciálně obrovský dopad na obyvatele v podobě zdražení potravin. Je třeba je proto dělat s rozmyslem a do diskuse zapojit odbornou i neodbornou veřejnost.

Anketa

Je omluvitelné, že poslanec Farský jede na půl roku studovat do USA?

hlasovalo: 30633 lidí

Pomohlo by v této situaci zastropování emisních povolenek?

Jakýkoliv zásah do volného trhu může být problémem. Emisní povolenky byly možná z počátku účinným nástrojem, jak motivovat největší znečišťovatele k modernizaci svých provozů. Nyní se nicméně s ohledem na skutečnost, že jsou volně obchodovatelné a představují tak zajímavou investiční příležitost, stávají předmětem spekulací a v podstatě dalším bitcoinem. V cenách energií a přeneseně v cenách čehokoliv, co energie k výrobě vyžaduje, pak emisní povolenky zaplatíme všichni, zatímco z nich profituje jen úzká skupina lidí. Možná je načase tento systém přehodnotit a cenu povolenek buď zastropovat, nebo povolenky úplně zrušit a přijít s efektivnějším a spravedlivějším systémem. Dnes vláda uvažuje o tom, jak pomoci rodinám zasaženým prudkým růstem energií, přitom by bylo možná efektivnější podpořit nízkouhlíkové zdroje energie, jako je třeba jádro, a zajistit tak dostatek čisté energie za dostupné ceny. Stejně jako potřebujeme podpořit energetickou bezpečnost, abychom ochránili občany před energetickou chudobou, potřebujeme také pracovat na bezpečnosti potravinové, abychom v budoucnu nemuseli občanům vydávat potravinové lístky.

Dochází při vyšší ceně hnojiv k tomu, že se jich rostlinám dodává méně?

Zemědělci se samozřejmě rozhodují jako každý jiný manažer, to znamená, že v okamžiku, kdy není některá položka fakticky nebo cenově dostupná a kdy jsou náklady vyšší než konečná realizační cena, není možné produkovat se ztrátou. Ekoalternativou minerálních hnojiv jsou hnojiva statková, nicméně těch má Česká republika vzhledem ke stále se snižujícím stavům hospodářských zvířat nedostatek.

Některé plodiny dusík k růstu takřka nepotřebují. Je tedy možné, že jejich podíl letos vzroste?

V posledních letech se výrazně navýšila výměra plodin, které jsou schopné vázat vzdušný dusík, jako je třeba hrách nebo sója. V produkci luskovin a proteinových plodin obecně, ať už jde o lidskou spotřebu nebo pro krmné účely, je nejen Česká republika, ale i celá Evropská unie výrazně nesoběstačná, a dochází tak k paradoxům, kdy se sem přes půl planety neekologicky dováží geneticky modifikovaná sója, kterou bychom mohli bez větších problémů a šetrněji, navíc s pozitivním vlivem na úrodnost půdy pěstovat sami. Do budoucna vidíme v pěstování sóji nejen pro krmné účely velký potenciál i s ohledem na nárůst počtu veganů a vegetariánů. Sója je totiž nejen vhodnou surovinou v náhražkách mléka, ale i masa.

Lze již nyní predikovat, zda budou letošní výnosy nižší, nebo vyšší?

V lednu je na podobné odhady ještě brzy. Neobvykle teplé počasí na začátku letošního roku nás potrápilo, nicméně po pár dnech se víceméně vrátilo do normálu. Teplotní výkyvy a extrémy nejsou při vegetační sezóně nikdy žádoucí a nejhorší je samozřejmě situace, kdy se rostlina probudí z hibernace, začne metabolizovat a přijde znovu prudký mráz. To se mohlo lokálně stávat a v tom případě už není moc co zachraňovat. Jinde se zase bude muset počkat, zda se rostliny vzpamatují a tento deficit doženou. V tuto chvíli je ještě nicméně na predikci celkové sklizně na celém území brzo.  Musíme si zkrátka počkat.

V jakém stavu je živočišná výroba? Máme očekávat i zdražení masa? Někdo hovoří o jednotkách procent, někdo o desítkách. Kde je pravda?

S růstem vstupních nákladů se obzvlášť živočišná výroba extrémně prodražuje. Kromě energií, pohonných hmot či mzdových nákladů rostou o desítky procent ceny krmných směsí pro zvířata. Také v tomto případě platí, že čeští chovatelé mají omezené možnosti zohlednit toto zdražování do výkupních cen, a dotují tak chov zvířat ze svých peněz. Kritická je především situace chovatelů prasat, kteří prodělávají na každém zvířeti zhruba tisíc korun. Podle našeho nedávného průzkumu se proto chystá třetina zemědělců omezit chovy prasat už v letošním roce a polovina do roku 2030. O omezení chovů uvažují také chovatelé drůbeže a v nelehké situaci se nacházejí chovatelé skotu a dalších zvířat.

Anketa

Jste pro zrušení covid pasů, tedy pro to, aby neočkovaní mohli volně chodit kamkoliv?

89%
9%
hlasovalo: 24033 lidí

Pokud nedojde v krátké době ke změně a zemědělci skutečně chovy omezí či zavřou, zvýší se dovozy ze zahraničí. Zákazníci poté najdou na pultech kvalitních českých potravin ještě méně než nyní a při omezení produkce za hranicemi budou vystaveni skokovému zdražení, jak jsme to mnohokrát zažili u některých druhů ovoce nebo zeleniny. Green Deal neboli Zelená dohoda pro Evropu počítá nejen s omezením větších chovů zvířat, ale také chce sledovat emisní stopu produkce a výhledově počítá s uvalením speciální daně na maso ve výši až deseti eur na kilogram masa.

Kam se podle vás letos celkově posunou ceny potravin? Kde čekat nejhorší nárůst a co by naopak mohlo zlevnit?

Čeští zemědělci mají na ceny potravin v obchodech jen malý vliv. Cena základní suroviny, kterou zemědělci dodají zpracovatelům, je sice zásadní pro výrobu potravin, ale tvoří jen malou část z ceny pro zákazníka. Do té se promítají náklady a určitá přirážka zpracovatelů, náklady na přepravu a uskladnění a také náklady a o mnoho vyšší přirážka velkých obchodních řetězců, které ovládají 75 procent tuzemského maloobchodního trhu.

Může u některých potravin dojít během roku i k nedostatku? Obecně se hovoří o tom, že bohatá Evropa by měla mít výhodu i během krizového období.

Za normální situace výpadky nehrozí. Teď nicméně stojíme před faktickou realizací zelené dohody v zemědělství, která soběstačnost jednotného trhu EU v potravinách značně sníží. Jestli dnes některé položky zdražují o jednotky či nižší desítky procent následkem prudkého zdražení energií, přinese Green Deal zdražení možná až o vyšší desítky procent, v extrémním případě až o násobky současných hodnot. 

Pokud by skutečně vlivem drahých hnojiv některých potravin bylo málo, kde bude zásobovací krize horší? Bude Česko, které je oproti sousednímu Německu a Rakousku relativně chudé, mít problém?

Vzhledem k průměrně nižším mzdám a důchodům, a tím pádem nižší kupní síle tuzemského obyvatelstva, bude pochopitelně dopad dalšího zelenání a omezování produkce, a tedy i nabídky potravin a surovin pro ně mít na českého spotřebitele vyšší dopad než u našich západních sousedů. Němci jsou už nyní závislí na dodávkách elektrické energie z České republiky, nová vláda chce investovat do jádra, a zajistit tak dostatek elektrické energie nejen pro místní obyvatelstvo, ale právě i pro export. V případě potravin jdeme opačnou cestou, a pochopitelně na tom bude lépe Němec, který bude platit za českou efektivně vyrobenou energii, než Čech, který si bude muset kupovat německé biopotraviny.

Jaké kroky by ve věci zajištění cenově dostupných potravin měla podniknout nová vláda?

Zásadní je nyní diskuse o Strategickém plánu společné zemědělské politiky na období let 2023 až 2027, který je třeba odeslat ke schválení Evropské komisi do konce ledna. Odevzdává jej každý členský stát Evropské unie. Jedná se o jakýsi zjednodušeně jízdní řád k rozdělování dotačních podpor, kterými jsou zemědělcům kompenzována různá opatření za dodržování vyšších standardů produkce a ochrany krajiny a přírodních zdrojů. Tento dokument vznikal v Česku více než rok a do diskuse byla zapojena odborná i neodborná zemědělská veřejnost, zástupci environmentálních a jiných organizací a schválila jej předchozí vláda. Nová vláda jej chce měnit a vzhledem k časovému tlaku ale už nestíhá přizvat k debatě nejen Agrární komoru ČR jakožto největší organizaci zastupující zemědělce v Česku, ale ani další zástupce odborné i neodborné veřejnosti až na pár výjimek, o jejichž motivech se lze jen dohadovat. Napětí mezi zemědělci stoupá a tato situace přispěla ke zvýšení tlaku, proto Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR byly nuceny sáhnout ke krajnímu prostředku, kterým je svolání protestní akce před sídlem Úřadu vlády České republiky ve Strakově akademii. Jde nejen o budoucnost českého zemědělství, ale také o dodávky českých kvalitních potravin za dostupné ceny pro obyvatele.  

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Marek Korejs

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Rusko: Okamžik pravdy. NATO zjistí, že na to nemá sílu. Náš čas přijde, věří Budil

12:07 Rusko: Okamžik pravdy. NATO zjistí, že na to nemá sílu. Náš čas přijde, věří Budil

Čeká nás boj proti opatřením Green Dealu, ze kterých těží zájmové skupiny, předvídá profesor RNDr. I…