Před sedmi lety měli ruští armádní agenti z jednotky GRU vyhodit do povětří muniční sklad ve Vrběticích. Čin si vyžádal dva mrtvé české občany a nápravu škod ve výši jedné miliardy. V momentě, kdy se tato informace dostala na veřejnost, dění nabírá rychlý spád. Na začátek, prosím, pane docente, váš komentář k celé kauze?

Vyjádřil jsem se na facebooku a vývoj mi dal v řadě věcí za pravdu. Napsal jsem vzápětí po zveřejnění šokující informace, že „představa, že se po areálu se skladovaným vojenským materiálem volně procházejí cizí státní příslušníci s pekelným strojem v aktovce, mi připadá děsivá až absurdní. Svědčí o tehdejší naprosté neschopnosti ochránit základní bezpečnostní zájmy státu. V plné nahotě se projevily následky privatizace i v těch sférách, kde je v sázce bezpečnost státu i jeho občanů. O tom, že výbuch nebyl dílem náhody, museli vyšetřovatelé vědět už pár týdnů po události. Teď by měli jasně říci, jak to bylo, popsat celou událost. Je to ale pořád vyšetřovací verze, která se buď potvrdí, nebo vyvrátí.

Její vyvedení na veřejnost si patrně někdo objednal, protože se dobře hodí do kontextu současné napjaté mezinárodní situace. Pomohl tím i Hamáčkovi se dostat z choulostivé situace, případně Havlíčkovi vyřadit Rosatom z tendru na Dukovany. Pokud mají vyšetřovatelé a tajné služby jasno, pak nevěřím, že teroristický čin provedli agenti GRU sami, ale mohli mít v areálu komplice (nepracovali tam nějací ruskojazyční cizí státní příslušníci?). Také by mě zajímalo, jaké jasné důkazy existují, protože jen samotný pobyt agentů na našem území v době, kdy došlo k výbuchu, důkazem není. Možná je i informace od nějakého přeběhlíka či od rozvědky spojeneckého státu.“