Pane docente, na svých stránkách jste psal také o tom, zda je zklidnění viru jen důsledkem protiepidemických opatření, nebo také projevem „fáze zklidnění“, která má svůj původ v přírodním výběru a jako taková je zabudovaná do logiky chování viru. „Pokud totiž nevyužijeme fázi zklidnění, vyprovokujeme portfolio vícenákazy, které u nás působí, k dalšímu zdivočení. To může být horší než současné.“ Jak využíváme současnou fázi?
Začnu tím, co rozumím pod „fází zklidnění viru“. Existence této fáze vyplývá z hypotézy, která umožňuje vysvětlit určité zvláštnosti chování viru. Pokud by chování viru bylo blízké jeho evolučně stabilní strategii (ve smyslu teorie her), pak by byl průběh epidemie doprovázen fázemi zklidnění viru, které je nutné využít a určitou dobu nerozvolňovat, aby se tendence k uklidnění stala trvalou. Pokud tuto šanci nevyužijeme, dojde znovu ke zhoršení, což znamená více lidských i ekonomických obětí a delší cestu návratu do normálního způsobu fungování společnosti. Výše uvedenou hypotézu potvrzuje nejen vývoj epidemie v řadě zemí, ale též nedávný důležitý objev italských badatelů, jehož interpretaci jsem dal na svém blogu v článku „Nový poznatek: Zklidnění viru může být jen dočasné“.
Podrobněji jsem pak rozebral objev na stránkách OSEL (Objective Source E-Learning), které popularizují nové vědecké poznatky.
Pokud se podíváte na vývoj u nás, protiepidemická opatření přijatá už v září zabrala až s téměř dvouměsíčním zpožděním, přitom nečekaně dlouhou dobu se nedařilo zvrátit exponenciální vývoj. Ke zklidnění začíná docházet teprve před několika dny. To znamená, že snížení nárůstu nových případů není jen výsledkem protiepidemických opatření, ale i změny chování našeho viru, ke které dochází se značným zpožděním. Pokud nyní začneme neuváženě rozvolňovat, dojde zase ke zvratu a pokazíme si letní dovolené. Především to však definitivně odnesou ti, kteří ke své obživě potřebují zahraniční turisty. Ale i ti, kteří provozují služby spojené s přímým kontaktem a soustředěním zákazníků. Tlak na rozvolnění zdola není rozumný a z řady důvodů oslabená vláda mu příliš podléhá. Před logikou chování viru a zákonitostmi průběhu epidemie neutečeme. Jsem velmi překvapen, kolik lidí, jejichž zdroj obživy bezprostředně souvisí s tím, jak rychle se nám podaří virus zklidnit, se chová přihlouple krátkozrace. Začínáme se odchylovat od izraelské trajektorie, která pro nás měla být vzorem.
Do školy se vrátily děti prvních a druhých tříd, naopak větší restrikce zasáhly obchody, které jsou otevřené, kam může jen jeden zákazník na 15 metrů čtverečních. O hodinu se ale prodloužila otevírací doba. Nově jsou otevřeny psí a kočičí salóny. Jak hodnotíte současná opatření?
Některé diskuse na toto téma považuji za směšné. Vyjádřím se jen k tomu podstatnému. Fungování škol není jen o vzdělání a disciplinování dětí, ale i o tom, aby zaměstnanci mohli chodit do práce. V některých profesích je to nutné. První dva ročníky, budiž, i když to má rizika. Ale má to i logiku. Především to však předpokládá velmi zodpovědné chování rodičů, mj. i proto, aby nepřišli o práci. Některým to vzhledem k povaze práce nehrozí, ale měli by být solidární s ostatními rodiči. Z tohoto hlediska je poučná německá zkušenost. Pokud jde o obchody, zde jsou restrikce namístě. Je to nepohodlí, ale ne problém.
Především mně však chybí masová osvěta podporující internetové nákupy. Jak spojené s nákupem vánočních dárků, tak i donáškou základních spotřebních statků do domu. Šetří se tím čas, peníze, ale hlavně výrazně snižuje riziko přenosu nákazy. A je to i cesta k budoucnosti. Masová spotřeba podporovaná obchodními molochy je svým způsobem zrůdnost. Vždy jsem byl proti různým koncepcím, které chtějí proti masové spotřebě zaměřené na prestiž a okázalost bojovat restrikcemi. Ale nevidím důvod, proč tuto slepou uličku přirozeného zvyšování skutečného bohatství lidského života podporovat. Skutečné bohatství lidského života přece nespočívá v tom, že budeme mít více statků, které nepotřebujeme, než soused, děti větší hromadu hraček, které už jim ani nepřinášejí radost.
Psali jsme:
Omezení je součástí nového protipandemického systému (PES) Ministerstva zdravotnictví. Aktuálně je Česko v pátém, tedy nejhorším stupni. Pane docente, co říkáte na princip nového systému?
Je to jen taková Potěmkinova vesnice. Opozice tlačila na harmonogram, který v tuto dobu nikdo nedokáže dát. Předpověď vývoje epidemie má mnohem více neznámých než předpověď počasí. Tak vláda přišla s interaktivním principem ve stylu „když to bude tak, tak uděláme toto“. Ale v současné době i pro takový postup nemáme dostatek poznatků. Uvedu konkrétní příklad navazující na to, co jsem říkal před chvílí. PES je nastaven tak, že na fázi zklidnění viru reaguje jako na přímý efekt protiepidemických opatření. Ale to je zásadní a fatální chyba. Tady je nutné počítat s určitým zpožděním a naopak podporovat proces dalšího postupného zklidňování viru. Když náš virus nepodpoříme v této jeho tendenci, bude zase problém. Je nejvyšší čas zastavit krátkozraké jednání.
Domníváte se, že se před Vánoci otevřou obchody, aby si lidé mohli nakoupit dárky? Je pravděpodobné, že před Vánoci dojde k zásadnímu rozvolnění opatření už proto, že vláda vyhodnotí, že je důležité, aby měli Češi alespoň trochu normální Vánoce, a premiér nedovolí provádět zásadní omezení?
Situace dospěla tak daleko, že na vládu nemůžeme spoléhat. Tady musejí začít jednat normální a rozumní lidé. Využít možností, které mají k dispozici. Například děti v produktivním věku by se měly sejít s rodiči a buď je naučit vybírat a kupovat dárky prostřednictvím internetu, nebo jim s takovým výběrem a nákupem přímo pomoci. Tam, kde je to možné, a to je právě v aglomeracích s větší koncentrací obyvatelstva, využívat možnost nákupů přes internet s donáškou domů. I sousedé by si v tom měli pomáhat. Není přece nic špatného, když si nechám donést domů i nákup pro souseda, který to sám zařídit neumí. Je to jednoduché a není v tom ani nepohodlí. Mnozí si neuvědomují, že vše teprve začíná a že se lidé budou muset naučit si pomáhat více než dnes. Snad to i obohatí jejich, tedy náš život.
Na nedostatečnou pomoc seniorům stále upozorňuje např. profesor Jiří Beran. Soustředit bychom se podle něj měli právě na tyto rizikové skupiny lidí. Nejohroženější skupinou jsou podle Berana „institucionalizované osoby starší 65 let“, tedy lidé žijící v domovech důchodců nebo v LDN. „Problémem je, že lidé umírají. A Ministerstvo zdravotnictví je bohužel nechává umírat dál, aniž se na ně skutečně zaměřuje,“ uzavřel epidemiolog. Chrání vláda opatřeními seniory nedostatečně?
Profesor Beran to myslí dobře, ale těžko se to provádí. Navíc nelze paušalizovat, mnoho osob starších 70 let je více fyzicky i duševně svěžích než dnešní kalendářní „mladíci“. Jak aktivní osoby vyššího věku chcete izolovat? Zavřít do koncentračního tábora, nebo v lepším případě do rezervace jako indiány? Pokud jde o starší a staré lidi odkázané na péči, zde lze situaci zlepšit v mnoha směrech. Pokud jsou doma, je vhodné naučit je pracovat s internetem, třeba touto formou komunikovat i s jejich dětmi a vnoučaty. Tady je namístě i sousedská pomoc.
V našem domě, kde žije přes třicet domácností, to částečně funguje. Nechápu, proč domovy důchodů a LDN zakazují návštěvy, aniž se snaží zabezpečit možnost takového chráněného setkání s rodinou, jakou mají vězni odsouzení za těžké zločiny. Vždyť je to absurdní. Každý starý člověk by měl mít právo na setkání se svými blízkými chráněnou formou a je v tom kus bezohlednosti, když někdo místo toho vyvěsí cedulku „návštěvy zakázány“.
To, co by mohlo ukončit epidemii koronaviru, je podle velké části odborníků funkční vakcína. Hovoří se o americko-evropské vakcíně, vakcíně britské společnosti AstraZeneca a Rusové mají Sputnik V. Evropská komise schválila nákup americké a britské vakcíny a tu by měla dostat i Česká republika. První vakcíny by mohly být dostupné už začátkem příštího roku. Pane docente, s jakým dojmem sledujete debatu na toto téma?
Všimněte si, že z diskuse o vakcíně se stala agresivní marketingová či spíše lobbistická kampaň. Cynická, bezohledná a odtržená od faktů. Honba za tím, jak z lidí přímo i prostřednictvím zneužití státu vyždímat peníze. Je mně z toho špatně od žaludku. Přitom, jak také „mezi řádky“ vyplývá z mediálních informací, s vývojem vakcín jsou značné problémy. Samozřejmě. Náš virus je, jak znovu a znovu říkám, jiný než ostatní viry. Nevylučuji možnost efektivní vakcíny, ale zatím takovou nevidím. Nedovyvinutá vakcína, která nevychází z pochopení logiky chování viru, může místo ochrany působit proti zklidnění našeho viru.
Problém může být i to, že většina Čechů, alespoň podle dostupných průzkumů, očkování proti covidu-19 odmítá. Co s tím? Mělo by být očkování povinné?
Předpokládám, že se nikdo neodváží prosazovat povinné očkování. Jak už jsem uvedl dřív, nejsem principiálním odpůrcem očkování, ale v případě tohoto viru je to velmi riskantní. Jsme teprve na počátku chápání toho, jak se chová. I když známe všech jeho 30 tisíc sekvencí, o jeho chování víme zatím málo.
V jednom z vašich textů jste také uvedl: „Nelze také nevidět určitý tlak na naši zemi, jehož cílem je zneužít našich problémů (pozici ‚oslabeného kusu‘), podporovat ty i manipulovat s těmi, kteří je vyvolávají, a dále oslabovat středounijní prostor.“ Můžete prosím více vysvětlit, jak to myslíte?
Momentálně jsme „oslabený kus“ a měli bychom na rizika z toho vyplývající reagovat. A to, že dění u nás je ovlivňováno zvenčí? No přece v zemi, kde by normálně fungovala ochrana ústavních činitelů, by ke kauze „Prymula“, na které je hodně dosud nevysvětleného, nemohlo dojít. BIS zaspala? Je neschopná? Nebo dokonce posloužila cizím zájmům? A výsledek? Oslabení vlády.
Dalším příkladem intervence do našeho prostoru je zneužívání sítí mezilidských vztahů vytvářených na bázi poskytování inside informací. Touto formou se současné globální moci podařilo zmanipulovat velkou část obyvatel a vyvolat tsunami iracionality. To, jak je sladěn mediální mainstream se současnou globální mocí, vidíme názorně na vlastní oči v „objektivitě“ zpravodajství o volbách amerického prezidenta. K tomu zcela bezradné a neschopné vedení EU.
Pokud chceme vzdorovat tlakům ze strany těch, kteří si chtějí řešit své problémy na úkor nás, potřebujeme spolupracovat s těmi, kteří jsou nám teritoriálně i historicky nejblíže a kteří jsou v podobné situaci. Slovensko, Maďarsko, Rakousko (které má velmi dobrou vládu), Polsko, Sasko, Bavorsko, Slovinsko. Při všech těch patáliích se bude těžiště stability EU přesouvat do středounijního prostoru. V tom bychom měli hrát aktivní roli. To ovšem předpokládá, že se po všech stránkách dokážeme s epidemií vypořádat. Ale ještě důležitější je mít pozitivní, perspektivní a realistikou vizi směřující až za horizont překonání současných problémů, nejen koronavirových. A k tomu potřebujeme poctivou vědu a dobrou teorii. Proto jsem do seriálu věnovaného vývoji epidemie zařadil pravidelné sledování problematiky hledání vize a významu teorie.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
COVID
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Daniela Černá
