Děti nepoznají sýkorku, ale cpou jim do hlavy záchranu deštných pralesů. Nerozumíme své zemi a pak se divíme, jak je zničená. Uznávaný přírodovědec rozebral, o co všechno si koledujeme

01.07.2017 10:12 | Zprávy
autor: Václav Fiala

ROZHOVOR Ruce svázané psaním – nikoliv učebnic, ale sepisováním grantů. Tak to chodí podle světově uznávaného přírodovědce, geologa a milovníka paleontologie, docenta Václava Zieglera. Shánějí se peníze a neučí se mladá generace, ani ti, kteří budou učit onu mladou generaci. Rodina nemá čas a výuka spěje více k poznávání takzvaných celebrit a multikulturalismu než přírodních souvislostí a zákonitostí. Na prvním místě je třídění odpadů, záchrana tropických pralesů. Ale co náš domov? Pak se divme, že se stupňují následky sucha. Zapomínáme, co pěstovali naši předkové a upřednostňujeme dovážená rajčata, protože na polích „rostou“ montovny a překladiště.

Děti nepoznají sýkorku, ale cpou jim do hlavy záchranu deštných pralesů. Nerozumíme své zemi a pak se divíme, jak je zničená. Uznávaný přírodovědec rozebral, o co všechno si koledujeme
Foto: Václav Fiala
Popisek: Václav Ziegler, světově uznávaný český geolog a paleontolog

Pane docente, slíbil jste mi povídání o výuce přírodních věd na našich školách. Rád bych se o tom něco dozvěděl. Ale ještě mi, než začnete o těch přírodních vědách a školách povídat, řekněte něco k současnému suchu. Vždyť už je mnohde půda extrémně suchá, dokonce to ukazovali i v televizi…

Pane redaktore, to je velmi příhodná otázka, která s výukou přírodních věd úzce souvisí.

Opravdu?

Ano, opravdu! Vždyť se jen podívejte kolem sebe, jak dnes vypadá česká krajina! A nejen česká! Během dvacátého století a počátku století současného zmizela z krajiny rozmanitost. Odborníci tomu říkají biodiverzita. Pole se neúměrně zvětšila a těžká technika, která tyto plochy obdělává, ničí svou ohromnou váhou strukturu půdy. K tomu si připočtěte tisíce tun umělých hnojiv a postřiků, které taky ničí strukturu půdy a život, který je na tu půdu vázán. I ten lidský. Náš.

Z krajiny zmizely remízky, drobné lesíky, větrolamy, které jsou schopny zadržet vláhu, malé a četné vodní plochy i drobné bažiny. Ty podlehly nesmyslným melioracím, které hledaly náhradní půdu za tu, která byla zastavěna nejrůznějšími plechovými boudami, kterým se vznešeně říká „logistická centra“ a „průmyslové zóny“, a dalšími zpevněnými plochami, jako jsou silnice a cesty a chodníky všech typů, včetně cyklistických stezek, betonové dvorky a umělé zahrádky, byť vypadají hezky, golfová a jim podobná hřiště.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Ing. Patrik Nacher byl položen dotaz

Život ve zdraví

Pane poslanče, nemyslíte, že problém, proč nežije řada lidé déle ve zdraví je i v tom, že třeba zdraví zdravotní styl si řada lidí nemůže úplně dovolit? Třeba nemají čas se v klidu najíst, protože dělají za nízké mzdy a musí mít třeba i dvě práce, do toho se starat o rodinu, nemají tak pořádně čas n...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Nová kultura pražské kavárny: Proč letí jazyk oděské galerky?

17:19 Nová kultura pražské kavárny: Proč letí jazyk oděské galerky?

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA Buď svatý rád, když není bit. Tento Nerudův výrok by si podle Zdeňka Zbořila …