Děti nepoznají sýkorku, ale cpou jim do hlavy záchranu deštných pralesů. Nerozumíme své zemi a pak se divíme, jak je zničená. Uznávaný přírodovědec rozebral, o co všechno si koledujeme

01.07.2017 10:12 | Zprávy
autor: Václav Fiala

ROZHOVOR Ruce svázané psaním – nikoliv učebnic, ale sepisováním grantů. Tak to chodí podle světově uznávaného přírodovědce, geologa a milovníka paleontologie, docenta Václava Zieglera. Shánějí se peníze a neučí se mladá generace, ani ti, kteří budou učit onu mladou generaci. Rodina nemá čas a výuka spěje více k poznávání takzvaných celebrit a multikulturalismu než přírodních souvislostí a zákonitostí. Na prvním místě je třídění odpadů, záchrana tropických pralesů. Ale co náš domov? Pak se divme, že se stupňují následky sucha. Zapomínáme, co pěstovali naši předkové a upřednostňujeme dovážená rajčata, protože na polích „rostou“ montovny a překladiště.

Děti nepoznají sýkorku, ale cpou jim do hlavy záchranu deštných pralesů. Nerozumíme své zemi a pak se divíme, jak je zničená. Uznávaný přírodovědec rozebral, o co všechno si koledujeme
Foto: Václav Fiala
Popisek: Václav Ziegler, světově uznávaný český geolog a paleontolog

Pane docente, slíbil jste mi povídání o výuce přírodních věd na našich školách. Rád bych se o tom něco dozvěděl. Ale ještě mi, než začnete o těch přírodních vědách a školách povídat, řekněte něco k současnému suchu. Vždyť už je mnohde půda extrémně suchá, dokonce to ukazovali i v televizi…

Pane redaktore, to je velmi příhodná otázka, která s výukou přírodních věd úzce souvisí.

Opravdu?

Ano, opravdu! Vždyť se jen podívejte kolem sebe, jak dnes vypadá česká krajina! A nejen česká! Během dvacátého století a počátku století současného zmizela z krajiny rozmanitost. Odborníci tomu říkají biodiverzita. Pole se neúměrně zvětšila a těžká technika, která tyto plochy obdělává, ničí svou ohromnou váhou strukturu půdy. K tomu si připočtěte tisíce tun umělých hnojiv a postřiků, které taky ničí strukturu půdy a život, který je na tu půdu vázán. I ten lidský. Náš.

Z krajiny zmizely remízky, drobné lesíky, větrolamy, které jsou schopny zadržet vláhu, malé a četné vodní plochy i drobné bažiny. Ty podlehly nesmyslným melioracím, které hledaly náhradní půdu za tu, která byla zastavěna nejrůznějšími plechovými boudami, kterým se vznešeně říká „logistická centra“ a „průmyslové zóny“, a dalšími zpevněnými plochami, jako jsou silnice a cesty a chodníky všech typů, včetně cyklistických stezek, betonové dvorky a umělé zahrádky, byť vypadají hezky, golfová a jim podobná hřiště.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Mgr. Vít Rakušan byl položen dotaz

Co přesně byste nyní udělal jinak?

V čem jste podle vás byli málo odvážní? A nemyslíte, že řadu voličů mohl odradit i ten váš boj s dezinformacemi, za který jste schovávali podle mě spíše jen snahu umlčet jiný názor? Nebo jinak, co jste udělali pro svobodu slova, a proto, aby se lidé nebáli říkat své názory nahlas, což se děje?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jeden úřad, jedno razítko. Tomáš Doležal a nový stavební zákon

18:05 Jeden úřad, jedno razítko. Tomáš Doležal a nový stavební zákon

Katastrofální digitalizace, pomalé úřady a drahé bydlení. Politolog, ekonom, ale předně poslanec SPD…