Spojenými státy otřásá další skandál. Ve městě St. Louis ve státě Missouri mířil několikasethlavý dav příznivců Black Lives Matter k domu starostky, již vyzýval k rezignaci. Cestu si ovšem zkrátil skrze vstupní branku vedoucí na soukromý pozemek. Tam je konfrontoval bělošský manželský pár ve věku 63 a 61 let. Muž s puškou a žena s pistolí začali na dav křičet, ať odejdou. Z videa je patrné, že se oba strachují o své životy a o majetek. Zaznamenal jste incident? Co na to říci?
Podle profesora práva Johna Ammana manželé možná porušili zákon, neboť ohrožovali bezpečnost demonstrujících. Váš komentář?
To mě fakt šokovalo. Vlastně i onen „důvod“, proč se tam prý vlastně ti novodobí nájezdníci ocitli. Zkráceně: starostka uveřejnila seznam radních města, kteří navrhli sebrat peníze určené na policii a dát je nově ji nahrazujícím „sociálním službám“. A rozlícený dav prý šel proti tomuto protestovat a cestou jaksi údajně zabloudil i na pozemek těch dvou zjevně dosti movitých manželů, kde předtím vylomil těžkou kovovou bránu. Pikantní ještě je, že starostka se pod takovým nátlakem omluvila a stáhla ona jména. Ale zpět k otázce. Každý na videu může vidět, že dav, který tam rozhodně neměl co dělat, poklidný zrovna nebyl. Spíše naopak, o jejich mírumilovnosti svědčí koneckonců ta zdemolovaná vstupní brána. A navíc, podle místních zákonů „na obranu domova“ může každý nejen nosit zbraně neskrytě, ale i ten, kdo se cítí násilím ve vlastním domě či pozemku ohrožen, použít zbraň. No, rozeběhnout se ten zjevně násilný dav proti nim, zřejmě by k tomu i nepochybně došlo. A kdo by se také divil. Prostě, mnozí jiní v USA by v podobné situaci už asi i dávno stříleli. To naštěstí ona parta nájezdníků věděla, a jen proto se nakonec držela zpátky.
Žena na videu evidentně se zbraní nemanipuluje příliš bezpečně. Je možné, že ji držela v ruce vůbec poprvé… demonstranty se nicméně páru podařilo odehnat. U nás jsou ale držitelé zbraní prověřováni a zkoušeni i z bezpečné manipulace. Je skutečně pravda, že v USA mají zbraně i ti, kteří s nimi neumějí zacházet? Jak si stojíme my v ČR?
To zpravidla nezvládne tak třetina zájemců, takže kritéria nejsou zrovna lehká. Já shodou okolností vykonávám funkci takového komisaře, který u zkoušek právě toto posuzuje podle nejlepšího vědomí a svědomí už 25 let. Za tu dobu jsem vyházel od zkoušky „odborné způsobilosti“ na stovky a stovky lidí, kteří prostě zbraň v rukou mít ohledně zacházení s ní nemají. A to jsem prý docela hodný. Takže určitě právem...
Manželé z videa byli identifikováni jako Mark a Patricia McCloskeyovi. Oba jsou podle politického přesvědčení demokraté a uvedli, že hnutí Black Lives Matter podporují. Jde podle vás o strach z další odvety, nebo je v tom něco jiného? Pikantní je i fakt, že voliči demokratů, tedy strany, která proti zbraním často brojí, k tomuto prostředku obrany v nouzi sáhli…
Osud je někdy nevyzpytatelný a přináší zajímavé situace, co? A též i určitá ukázka toho, jak to v USA chodí. Prostě je móda, aby bohatí lidé, co se neocitli nikdy v nějakém tamním ghettu a sesypali by se strachy, kdyby jim při průjezdu takovou „multikulturní čtvrtí“ snad kleklo auto. Prostě z klidu, bezpečí a luxusu hlásají „já jsem proti násilí“ a „jsem proti zbraním“ apod. Popřípadě ještě na tomto světonázoru, jako zde tito právníci, vydělávají – prý podle zpráv paradoxně konkrétně tito hájí nějaké černošské násilníky ohledně nedávného policejního zákroku. Tvrdil bych, že tato manželská dvojice zakoupila zbraně nedávno z důvodů zhoršení bezpečnostních poměrů v době korovaviru a rozhodně se svým stejně smýšlejícím snobáckým zbohatlickým známým „kvérem“ nepochlubí... ale pak, v této nelehké situaci, se jim ty zbraně setsakramentsky hodily.
No opravdu zajímavé by bylo, zda po tomto zážitku se dotyčným změní světonázor. A to nejen ten „sluníčkový“. Tedy míněno, zda budou i v příštích volbách hlasovat třeba pro Bidena, který dává po léta miliony protizbraňovým americkým organizacím, popřípadě se tento prezidentský kandidát netají tím, že bude rozhodně po svém eventuálním zvolení ohledně vlastnictví zbraní pořádně „utahovat šrouby“. Prostě pokud jej podobní lidé zvolí, mohou tam ti manželé napříště stát tváří v tvář stovce těch, co je nenávidí už z podstaty jejich majetku, bezbranní, jen s holýma rukama... no kdoví. Takovíto lidé dokážou být velcí pokrytci – už nyní asi se oklepali. Koneckonců ve zprávách bylo, že dotyční manželé po svém advokátovi vzkázali, že i nyní podporují hnutí Black Lives Matter a že si nepřejí, aby si z nich odpůrci protestů udělali hrdiny. Co na to pak říci? Nepoučitelnost? Anebo jen účelová přetvářka?
O incidentu v St. Louis informovala některá americká média jako CNN a CBS tak, že dva bílí Američané ohrožovali dav pokojně protestujících zbraněmi. O vstupu na soukromý pozemek nepadlo například v tweetu CBS ani slovo. Čím to podle vás je? Máme za tím vidět úmysl, nebo spíše hloupost?
Má podle vás v takovýchto případech platit zásada „Můj dům, můj hrad“?
Samozřejmě. A to nejen tam. Proto nyní taktéž podporujeme iniciativu pana senátora Zdeňka Hraby, který se snaží o vznik návrhu ohledně takového zákonného institutu. Mohlo by to jednak u nás bezpečnost slušných lidí jen zvýšit a také ukázat gaunerům, že si prostě nemohou beztrestně někam vlézt do domu, a dokonce někomu usilovat o zdraví či bezživotí. Víte, jako dlouholetý policista vám mohu potvrdit, že darebák se ani tak nebojí chycení, tj. policie a kriminálu, ale toho, že bude při svém činu třeba zabit či vážně zraněn ze strany své oběti, která bude ozbrojená. Prostě lépe se vám poleze loupit v dokonale odzbrojené Británii než někde třeba v Texasu. Tam mají kriminálníci, lezoucí do cizího domu, mnohem těžší život a dost nebezpečnou obživu. Bohužel se o návrhu zmíněného senátora šíří nepochopitelné mýty. Někteří lidé se v této souvislosti údajně obávají, že prý někdo člověka střelí a odtáhne jen pak na svůj pozemek a podobné další nesmysly. Mimochodem, v sousedním Slovensku, tedy nám velmi kulturně i legislativně blízké zemi, je podobný zákon zaveden. Tedy pokud vám někdo vleze do příbytku a bude mít násilné tendence, můžete se bránit zbraní razantněji. A nikdy ještě, podle našich zjištění, nebyla tato klauzule zneužita. A užita vlastně byla jen jednou. V případě známého herce Kňažka, co doma střelil nějakého pobertu, co se mu do domu vkradl v noci. Takže zavedení „Můj dům, můj hrad“ by bylo jasným signálem predátorům v naší společnosti, co žádná pravidla a zákony neuznávají a pro které lidský život nebývá často velkou překážkou. Neb budeme chránit slušné lidi – anebo kriminálníky? Pro mě je odpověď jasná...
Ze záběrů je patrné, že manželé jsou velmi bohatí, patří jim obrovský dům v soukromé oplocené komunitě. Je tedy možné, že ztělesňují to, proti čemu jsou tyto protesty do jisté míry vedeny? Koneckonců nejbohatší muž světa, Američan Jeff Bezos, našel před svým domem gilotinu. A to i přesto, že veřejně vyjádřil Black Lives Matter podporu.
Jak se podle vás na bezpečnostní situaci v USA promítne, že mnohá města již začala snižovat financování policejních sborů, nebo o tom minimálně uvažují?
No, je to jakási další fáze. První byly úporné a letité snahy tamních demokratů, tedy levičáků se zřejmými neomarxistickými tendencemi, sebrat soukromé legální zbraně tamním občanům. Takže míněno vlastně odzbrojit ty, kteří v situaci, kdy se pomoci policie nikdo nedovolá, mohou se svou privátní zbraní jako jediní bránit své domy či obchody či v nejzoufalejší situaci před rozzuřeným davem uchránit bezpečí své i svých nejbližších. Následným stupněm je nyní tendence omezit či rovnou i zrušit policejní složky. Což bohužel už nevykřikují jen nějací zhulení levičáci anebo tradičně protipolicejně ladění anarchisté z Antify – ale světe věř, či ne, hlásají už i někteří politici. Zatímco někteří volají pro oslabení místních policejních složek, jiní prosazují jejich úplné rozpuštění. Zbytečně prý, jak bylo ve zpravodajství, černochy a další etnické menšiny děsí. Rada města Minneapolisu kupříkladu na setkání s protestujícími vyjádřila úmysl rozpustit policejní složky a namísto toho by rádi vytvořili „alternativní model komunitní bezpečnosti“.
Jak to má pak v praxi asi vypadat?
Tedy že by prý měli pořádek ve městě nastolit dostupní psychoterapeuti, sociální pracovníci a obhájci obětí trestné činnosti. Na to, jak by bylo v případě oslabení nebo rozpuštění policie před kriminalitou chráněno obyvatelstvo, politici zatím neodpověděli. Protože co asi nastane? Potom, co běžní lidé už nebudou třeba mít zbraně a policii nahradí oni zmínění „sociální pracovníci“. Snad klid a mír? No, tomu nevěří ani snad ti s nejnižší mírou inteligence. Vždy, když člověk slyší o podobném, napadne jej známé cui bono? Tedy „komu ku prospěchu“? No, slušným lidem určitě ne. Jen asi tak kriminálníkům či revolucionářům všeho druhu. Člověku se pak žel neodbytně vybaví to, čemu se kdysi jen shovívavě usmíval. Tedy divoké teorii o spuštění světového chaosu, vyvolané rasové válce a vzniku následného „nového řádu“. Doufejme, že ti prognostici tehdy neměli snad pravdu...
Jak vnímat to, že Američané v posledních měsících začali ve velkém nakupovat zbraně a munici? Je to přímým důsledkem věcí, o kterých se tu bavíme? Je za tím i jistá nedůvěra v oslabené bezpečnostní sbory? Kdo nahradí policii, když ta nebude stíhat?
Myslíte, že je toto vše jen otázkou Spojených států – anebo se již něco podobného rozjíždí i v Evropě?
Rozhodně toto není popravdě jen případem USA. Je to už i bohužel v Evropě. Ovšem zde je o to větší problém, že slušná veřejnost je v zemích na západ od nás tamními nesmyslnými zákony dokonale odzbrojená, a tak připravená o možnost své oprávněné a efektivní obrany. A přitom, koukněme se nyní například do Francie, kde v Dijonu po několik dlouhých dní bezuzdně válčily po ulicích mezi sebou stovky příslušníků gangů, vybavených brokovnicemi a kalašnikovy. Anebo ty obrovské pouliční levičácké nepokoje ve Stuttgartu, jakási „křišťálová noc naruby“, kde se stala terčem neuvěřitelné agrese přímo policie. Divná to doba. Policejní auta jsou po ulicích zapalovány a policisté se dokonce stávají jakousi lovnou zvěří. Přitom politici, namísto aby zle zkoušení strážci zákona měli u nich zastání, jim práci ještě všemožně znemožňují. Ve Francii stejně jako v USA tendenčně zakazují použití tzv. škrticích technik, které jako jedny z mála mohou pomoci realizovat zatčení velkých a silných pachatelů trestné činnosti. A v Německu, konkrétně v Berlíně, zase v rámci nově zavedeného tzv. protidiskriminačního zákona bude muset policista dokázat, „že nikoho nediskriminoval“. Tedy jakási presumpce viny a důkazní břemeno „něčeho, co neudělal“, bude na tom samotném policistovi. Nevídané. Kdo tam za této situace bude chtít dělat tuto nejen nebezpečnou, ale i nevděčnou práci, bůhví...
Otázku držení legálních zbraní řešíme aktuálně i v Česku. Senát v červnu odsouhlasil doplnění Listiny základních práv a svobod o právo bránit se zbraní sebe i život jiného člověka. O to se právě od počátku zasazuje i vaše organizace Liga LIBE, senátoři se často odkazují na vámi organizovanou petici a na snahy EU omezit vlastnictví zbraní. Nyní půjde návrh do Sněmovny. V čem spočívá důležitost návrhu?
No, je to zřejmé již z výše zde řečeného. O to větší důvod i u nás nadále pokračovat v tom, co naše lidskoprávní platforma LIGA LIBE za roky práce nastartovala. Návrh té klíčové klauzule byl většinou Senátu odhlasován a nyní jde tato legislativa do Sněmovny, kde, věříme, najde potřebnou podporu.
Onen senátní návrh nijak neoslabuje roli státu při zajišťování bezpečnosti, ale pouze vhodně doplňuje na ústavní úroveň uznávanou možnost individuální obrany. To je zvláště důležité v této naší době, kdy je vývoj celosvětového dění obzvláště nepředvídatelný a kdy se zásadně mění podoba bezpečnostních rizik, totiž zjevně vzrůstá úloha, kterou mohou pro občany naší země znamenat nejen soukromé legální zbraně, ale také veškeré sebeobranné prostředky. Neb v této oblasti patříme k zemím s vysoce funkčními a naprosto bezproblémovými zbraňovými zákony, neuvážené negativní zásahy a iracionální zákazy, které vidíme například ve státech na západ od nás, by tento vyrovnaný a ideální stav mohly pouze destabilizovat. A i když však náš zákon o zbraních patří k těm nejdokonalejším na světě, může být pod rozličnými tlaky, a to zahraničními i vnitřními, snadno měněn. Což u ústavního zákona už tak snadné není. Cílem nynějšího návrhu je prostě konzervovat dokonalý stav do budoucna a podpořit morální zásadu, že zlu se nemá ustupovat, ale že se mu můžeme bez obav bránit. A navíc nejen s prázdnýma rukama, ale s něčím, co zvyšuje šance proti agresorovi.
Prostě když vidíme, kam ten svět kolem nás spěje, braňme se ze všech sil – a to i tímto ústavním právem – to, co nyní máme. Ať i nadále zůstane Česká republika jedním z nejbezpečnějších míst této planety. A to jak pro nás, tak i pro naše děti, ne?
Psali jsme:
autor: Marek Korejs
