Vy říkáte, že máte vášeň pro vzdělávání druhých. Pozici učitelky jste ale nakonec opustila. Co vás k tomu přimělo?

Myslím, že učitel, pokud chce opravdu studentům něco předat, tak musí sám zažít své znalosti i v praxi, ne je jen získat na univerzitě a pak je celý život papouškovat. Proto jsem tuto pozici opravdu neopustila a mám ji velmi ráda, ale de facto rutina a vliv dnešní „bláznivé“ doby mě přiměla vzdělávat se dále a učit se novým věcem v jiných profesích. 

Dále i to, že se jako učitelé neustále utkáváme s morálkou studentů, která se rychle zhoršuje. Vlivem mobilních telefonů a sociálních sítí mizí koncentrace, a tím i úcta k učitelům a přicházejí pak spíše útoky na ně. Je to šach mat pro učitele, pokud nedokážeme zlepšit pozornost studentů ve výuce a jejich disciplínu, pak není šance, aby učitelé měli z práce radost, což je jejich hlavním platem. Obdivuji a vážím si těch učitelů, kteří celý život učili, a navíc mají stále svou práci rádi, ti opravdu jsou povolanými.

Co říkají jiní učitelé o své práci? Co jim ve školách přidělává zbytečnou práci? Co je dnes nejvíce zatěžuje?