Pokud by v roce 2022 byly parlamentní volby, volili byste stejnou stranu jako v roce 2021? (Ptáme se od 28.6.2022)Anketa
Tento rok dominuje našim životům válka na Ukrajině. Tu bez diskuse rozpoutal Putin. Ohlížet se zpět už nemá smysl, ale pokud tak učiníme, co jsou základní faktory vzniku této války? Kde leží její příčiny a jaké poučení si, po úvaze, vzít do budoucna?
Základním faktorem, proč Putin rozpoutal válku, je jeho touha obnovit zašlou slávu Sovětského svazu. Člověk, kterého vychovala KGB, naprosto nerespektuje okolní země včetně České republiky. Pro něho nejsme partnerem, jen prostředkem k posilování jeho vlivu ve střední Evropě. Objevují se zprávy, že chce po sobě něco zanechat, že na tom není zdravotně dobře. Jsou to pouhé spekulace, ale podle oficiálních fotografií nevypadá zcela fit, minimálně fyzicky. O jeho duševní kondici pak nemá cenu spekulovat. Když někdo zahájí válku kvůli své nenasytnosti, tak je to blázen.
Bohužel selhal i Západ, který minimálně od ruské anexe Krymu měl být víc ostražitý před Kremlem a jeho možným vpádem na Ukrajinu.
Ponaučení z toho je zřejmé, Rusku se nesmí v ničem věřit. Je schopné kvůli svým velikášským plánům porušit všechny smlouvy zaručující mír a zahájit válku se svým sousedem. Provádět genocidu na cizím území, zabíjet, mučit, znásilňovat občany cizího státu. Ruští vojáci nemají žádné zábrany. Evropa zaspala v otázce zajištění energetické bezpečnosti a teď na to doplácí. Kdo na to ale v budoucnu doplatí, bude jistě Rusko.
Co dělat pro to, aby válka byla ukončena do konce roku, pokud je to vůbec reálné? A lze po Ukrajincích, kteří trpí, žádat územní či jiné ústupky?
Nemyslím si, že by válka do konce roku skončila. Ukrajinci bojují o svou budoucnost, o svou zemi a žití v ní. Mají obrovskou motivaci tuhle válku vyhrát. Západ je nesmí přestat vojensky a materiálně podporovat.
Nikdo nemá právo chtít po Ukrajincích, aby odevzdali Rusku část svého území výměnou za mír. Tohle rozhodnutí patří jen Ukrajincům a já věřím, že budou dál statečně bojovat o to, aby mohli nadále žít ve svobodné zemi.
Leží na Miloši Zemanovi, Angele Merkelové či Emmanuelovi Macronovi vina za přílišnou vstřícnost vůči Rusku? Lze například Miloši Zemanovi vyčítat, že ani po kauze Vrbětice svůj postoj k Rusku nezměnil? Vůči Putinovi otočil až po vypuknutí invaze...
Prezident Zeman byl dlouho největším spojencem Ruska, za posilování vlivu Kremlu v ČR nese odpovědnost právě on. Český prezident v ruských službách. Jeho nedůvěra v české tajné a bezpečnostní služby byla extrémní. Věřit raději zprávám z ruské strany než těm českým je z mého podhledu naprostá katastrofa, a kdyby byl soudný, tak by rezignoval. Kauza Vrbětice byla natolik závažná, že měl okamžitě změnit názor, a ne práci českých bezpečnostních služeb zpochybňovat. Vyvolal tak silnou nedůvěru veřejnosti v naše špičkové bezpečnostní služby.
Angela Merkelová byla mistryní kompromisu a s Putinem to uměla. Bohužel i za její vlády se Evropa stala závislejší na ruské ropě a plynu. Francouzský prezident selhává, jeho politika ústupků vůči Putinovi nikam nevede, Macron v ní přesto pokračuje. Mohl se stát lídrem EU po Merkelové, ale zatím selhává.
Psali jsme:
Jaká nepříjemná překvapení v oblasti bezpečnosti nám reálně hrozí? Ruský útok na Pobaltí? Čínský přepad Tchaj-wanu? Vzedmutí vlny migrace v Africe? Či něco jiného?
Reálné jsou všechny možnosti. Myslím, že se zapomíná ještě na možnou ruskou invazi do Gruzie či do Moldavska. To jsou vážné hrozby. Pobaltí je pod ochranou Severoatlantické aliance, která by v případě konfliktu tvrdě zakročila. Rusko by nemělo šanci.
Otázka Tchaj-wanu je velmi složitá. Čína si na něj pořád dělá nárok. Spojené státy se několikrát nechaly slyšet, že by tuto invazi nepřipustily. Ostrovní stát také zbrojí jak o život a připravují se na možný vojenský střet s Čínou.
A migrační krize je pořád aktuální téma. Zatím se daří migranty držet, dohody s Marokem či s Tureckem platí, přesto pašeráci jsou někdy úspěšní a migranty do EU dostanou, v menším množství. Evropská unie musí intenzivněji pracovat na rozbíjení pašeráckých sítí za pomocí mimounijních států, musí také dojít k dalšímu posílení vnějších hranic a k dotažení Paktu o migrační a azylové politice EU.
I liberální komentátoři přiznávají, že naše sankce obtížně srazí Rusko na kolena tak, abychom přiměli jeho obyvatele povstat a válku ukončit. Padají slova o ,,divné“ a zlé povaze ruského národa, který je z povahy imperialistický a zamindrákovaný, takže se mu válka vlastně líbí. Dáváte těmto úvahám za pravdu? Jak na tyto názory nahlížíte vy sám?
Ruští občané čelili mnoho let propagandě, která je měla připravit na budoucí válku. Výmysly o denacifikaci Ukrajiny jsou donebevolající. Nikdo tomu mimo Rusko nevěří, možná pár zabedněných jedinců, ale to je všechno. Rusové jsou ale naočkovaní a v této lživé bublině roky žijí. Vidí Rusko jako silný stát, protiváhu USA a Západu. Myslí si, že jsou na tom dobře, následují svého vůdce, kterému bezmezně věří. Některým z nich se zbortí život, až tahle lživá pohádka jednou praskne.
Tomáš Zdechovský
Jak si vysvětlit, že sankce uvalují na Rusko převážně země Západu, zatímco Čína, Indie a jiné země BRICS, stejně jako například africké či arabské země s Ruskem dále nerušeně udržují styky? Proč Západ ztratil schopnost izolovat svého nyní největšího soupeře? K jakému vývoji to v mezinárodních vztazích povede?
Peníze. Čína z toho konfliktu chce ekonomicky vytěžit maximum, té je nějaká válka úplně ukradená. Lidská práva jsou v Číně zakázané slovo, smrt nevinných lidí na Ukrajině je nezajímá. Čína ví, že si na ni Rusko netroufne, protože by ho vojensky převálcovala. Indie těží z této situace také – dostává více ruské ropy a plynu za nižší cenu.
Evropská unie neztratila schopnost izolovat svého největšího soupeře. Postupně se jí to daří, nejde to ale tak rychle. Moskva nečekala, že odejdou západní firmy sídlící v EU, že se postupně Evropa zbaví závislosti na ruské ropě a plynu, že zabaví majetky nejvlivnějších lidí. Ostatní neevropské státy jednají bohužel podle toho, co z toho mohou získat. Nelze jim nic nařizovat. Myslím ale, že se to v budoucích vztazích a vyjednáváních promítne. Bude také záležet, jak válka dopadne.
Putinova invaze vyvolala volání po modernizaci a dozbrojení nejen české armády, ale i většiny armád NATO. Jde o nevyhnutelný a žádoucí trend?
Rozhodně, nyní už nikdo nepochybuje, čeho je Putin schopen, pozítří může zaútočit na Pobaltí, Finsko nebo Slovensko. Proto je nutná modernizace armád, tady má většina unijních států obrovský dluh. Dlouho to zanedbávaly a peníze raději směřovaly do jiných, potřebnějších odvětví. Putin ale rozumí jenom síle, proto je nutné být připraven.
Vlády Andreje Babiše slibovaly slušné investice do armády, ale ty se neuskutečnily. Nepodařil se ani minimálně 8 let připravovaný nákup bojových vozidel pěchoty (BVP). I nyní slyšíme z úst nynější ministryně obrany Černochové velké plány – nákup nových stíhaček, moderních tanků i těch „nešťastných“ BVP. Myslíte si, že se této vládě podaří realizovat alespoň jeden z těch tří velkých cílů, tedy co se týká nákupu těžké výzbroje pro naši republiku?
Babiš byl velký populista. Dobře si pamatuji, jak minulý rok sebral armádě peníze, protože potřeboval podporu komunistů. Po nějaké době jí je vrátil, ale už to napovědělo, že modernizace armády je pro něj naprosto nepodstatná. Stejně jako přiblížení se závazku dávat dvě procenta HDP na obranu, což chce tato vláda do roku 2024 napravit.
Válka na Ukrajině změnila hru. Nepochybuji o tom, že minimálně jeden velký zbrojní projekt se této vládě podaří realizovat.
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Jan Štěpán
