„Všechno zavřeme, nikam nechoďte. Ale přežijeme ekonomicky?“ ptáte se ve svém posledním blogu. Znamená to, že opatření zavedená v polovině března vám přišla příliš přísná?

Spíše než přísná mi přišla ta opatření chaotická, nekoncepční a příliš plošná. Nelze takto ochromit ekonomiku s výjimkou prodejen potravin, lékáren, čerpacích stanic a pár dalších. Nechápu, proč musely zavírat například garážové autoservisy, opravy oděvů, proč nemohl být nějakým způsobem pouze omezen třeba maximální počet lidí v provozovně v závislosti na její velikosti. Proč lidé nemohli provozovat sporty typu tenis, u kterých by se určitě nemohli nakazit. Pominu zmatky typu roušky v autě musíte mít, za pár dní už opět nemusíte apod.

Předpokládal jsem, že zodpovědná vláda má právě pro obdobné případy zpracované podrobné a přesné pandemické plány, a ne že tahá zmateně opatření jako králíky z klobouku. Za naprosto šokující však považuji snahu vlády zneužít zákona na ochranu zdraví místo krizového zákona ve snaze vyhnout se odškodnění stovek subjektů v souvislosti s vyhlášenými opatřeními.

Přístup v jednotlivých zemích se liší, i když i ti, kteří ho měli zpočátku volnější, ho nakonec až na výjimky (v podstatě jedinou) zpřísnili podobně jako my. Jenom s tím rozdílem, že se jim tam nákaza rozjela mnohem více. Co o tom soudíte?