EU už zachází dál než RVHP a SSSR. Premiér Babiš tvrdí, že v ČR prakticky žádní migranti nejsou. Realita je ale taková… Přední muž od Okamury hovoří

21. 7. 2018 5:15

ROZHOVOR „Právo EU už jde často dál, než sahaly regulace na úrovni RVHP iniciované často Sovětským svazem. Tam se ještě stále jednalo o spolupráci mezivládní, byť velmi provázanou. Neexistovala společná měna, centrální banka ani takový přesun pravomocí na centrální úroveň společnou mnoha státům – tedy pokus o superstát. Nezapomeňme však, že se Sovětský svaz zhroutil a struktura RVHP s ním. Důvodů bylo mnoho, ekonomické nedostatky příliš plánované ekonomiky mezi nimi jistě převažovaly. Dalo by se parafrázovat, že RVHP tehdy stála nad propastí, stejně jako dnes Evropská unie,“ říká poslanec a člen předsednictva SPD Radovan Vích.

EU už zachází dál než RVHP a SSSR. Premiér Babiš tvrdí, že v ČR prakticky žádní migranti nejsou. Realita je ale taková… Přední muž od Okamury hovoří
Foto: archiv kandidáta
Popisek: Radovan Vích (SPD)

Už jsou to tři roky, co českou politiku ovládlo téma migrace. Někdy slýcháme, že to bylo zbytečné a zástupné téma, protože tu skoro žádní migranti nebyli. Jak to tedy nakonec rozsoudit? Hrozí zničení Evropy, jak někdy slýcháme? Ubráníme se?

Tohle je zajímavá otázka v aktuálním kontextu, kdy Bavorsko postupně zavádí hraniční kontroly se slovy, že od nás, z České republiky, proudí moc ilegálních migrantů. Naši politici, například premiér Babiš, tvrdí, že tu prakticky žádní nejsou. Poslední zprávy však hovoří o 1905 migrantech, kteří prokazatelně přišli jenom za prvních pět měsíců tohoto roku do Bavorska od nás. Takže Schengen je průchoďák a nefunguje, jenom se všichni tváří, že tomu tak není.

Jestli hrozí zničení Evropy, hrozí zničení té Evropy, kterou známe. Třeba v Belgii už se na mnohých místech úspěšně integrovali původní Belgičané do nové evropsko-arabsko-africké společnosti a dosahují tam i volebního úspěchu. Zda to bude vždy takové pěkné mírumilovné soužití, nebo to bude častěji připomínat nový způsob slavení Silvestra v Kolíně nad Rýnem (masové obtěžování žen) nebo v Paříži (hromadné zapalování aut, no-go zóny), to je otázkou času. Zda se však takto neblahému vývoji ubráníme, záleží jen na nás. Na každém z nás! Ještě je chvíli čas, rok, maximálně dva, pak už to nepůjde vrátit. Migrace bude trvale pokračovat a blíží se Dublin IV.

Zatím jsme vyčerpali z EU zhruba 700 miliard korun na dotacích.  Zastánci členství v EU to považují za důkaz své pravdy, kritici členství poukazují na zbytečnost dotovaných projektů, které beztak musíme spolufinancovat. Zastánci EU též tvrdí, že je důležitý filozofický rozměr členství v EU a jeho význam pro demokracii u nás. Odpůrci EU argumentují, že EU nám vnucuje svou politickou agendu a naši svobodu omezuje. Jak na tyto dohady nahlížet?

Každý ví, že dotace jsou ze tří čtvrtin podvod. Do Bruselu odvádíme peníze všichni, ale čerpat mohou pouze někteří. Zneužití dotací krásně ukazuje všeobecně známá kauza ROP severozápad, která má vazby na místní politiky ODS a ČSSD a ve které došlo ke zneužití dotací ve výši až 14 miliard korun. U dotací Evropské unie je ale třeba si všimnout několika aspektů...

Ano?

Za prvé je tam prvek kofinancování, tedy to, že zároveň musíte sehnat peníze ze soukromého sektoru, to by ještě případně šlo, pokud to daný podnik nezruinuje (viz farma Bolka Polívky). Musíte však přidat i peníze, které by jinak mohly být použity na rozvoj obce, kraje, na to co opravdu potřebují (například nový vodovod místo cyklostezky). Takhle zde mají třeba rozhlednu v údolí, protože na to šly dostat dotace.

Za druhé je důležité, že to, na co se peníze mohou použít, je vlastně rozhodováno na úrovni EU. Takto nedávno vznikla v Polsku skvělá obrovská dálnice podél českých hranic, která však prakticky nepropojuje polská města a evidentně ji kreslil někdo z nadnárodní úrovně, protože se dle mapy skvěle hodí pro export zboží na východ (Němcům). 

Za třetí jsou fondy, dříve skrytě, dnes už otevřeně, používány pro nátlak na neposlušné země. Je z toho vždy velká kauza, jak daný stát zrovna špatně čerpá, jaké administrativní chyby udělal, a jen zas začne poslouchat, ejhle, mávnutím kouzelného proutku je vše napraveno, závady odstraněny, peníze proudí, daný ministr je v médiích chválen. Takto se dělá vazalská politika.

Vtip je však v tom, že s odchodem Velké Británie přítok peněz začíná skomírat a zbylým státům se nechce přispívat více do rozpočtu EU. Navíc EU má tendence se neustále rozšiřovat o další adepty, kteří na členství ani zdaleka nemají a neplní z požadavků téměř nic. Proto se na další finanční období EU má odebrat značná suma neposlušným středoevropským státům a má se přilepšit hodným zadluženým jižním státům. Počítám, že po změnách v italské a španělské politice ještě dojde k úpravám – Italům málo, nechtějí migranty; Španělům více, ti se do přijímání migrantů s novou socialistickou vládou s vervou pustili.

Jaroslav Bašta přirovnává EU k Sovětskému svazu. Je to podle vás trefné?

Více než trefné, této podobnosti si všímá stále více lidí. Přesnější by ovšem bylo přirovnání k RVHP. Ale to je až vývoj posledních několika let, kdy jakási umělá přezaměstnanost úředníků v bruselských institucích je nutí do vymýšlení stále bizarnějších doporučení, směrnic a nařízení. Většinou nejsou příliš systematické a řeší problémy jednotlivě. Větší problém je však tam, kde právo EU už ovládlo celá odvětví, například zemědělství a finančnictví –  a nedá se dle výsledků říct, že by to bylo zcela ku prospěchu věci.

Právo EU už jde často dál, než sahaly regulace na úrovni RVHP iniciované často Sovětským svazem. Tam se ještě stále jednalo o spolupráci mezivládní, byť velmi provázanou. Neexistovala společná měna, centrální banka ani takový přesun pravomocí na centrální úroveň společnou mnoha státům – tedy pokus o superstát. Nezapomeňme však, že se Sovětský svaz zhroutil a struktura RVHP s ním. Důvodů bylo mnoho, ekonomické nedostatky příliš plánované ekonomiky mezi nimi jistě převažovaly. Dalo by se parafrázovat, že RVHP tehdy stála nad propastí, stejně jako dnes Evropská unie, ta však pochybným neřešením migrační krize učinila rázný krok vpřed ke svému konci.

Anketa

Je dobře, že se Donald Trump snaží vyjít s Vladimirem Putinem, i když mu za to v USA nadávají?

98%
2%
hlasovalo: 15616 lidí

Bylo by pro nás opuštění EU katastrofou? A pokud nám bude EU vnucovat imigranty a bude pokračovat Schengen s volným pohybem osob včetně migrantů a teroristů, nebude jedinou šancí EU opustit?

Žádná katastrofa by se nekonala. Naopak, mohli bychom si uzavírat mezistátní smlouvy s jednotlivými státy sami. Názorná ukázka je uvalení a prodlužování sankcí EU na Rusko. K ničemu to nevede a jsou poškozováni naši vývozci. Že by pro nás jako Českou republiku bylo opuštění Evropské unie katastrofou, není tedy příliš pravděpodobné. Každopádně by o takové věci mělo být rozhodováno na základě referenda, kterým by se měla vláda řídit. Pokud jsme formou referenda rozhodovali o našem vstupu do EU, měli by naši občané také mít právo rozhodnout o našem případném vystoupení. Ono se toho totiž od našeho vstupu do EU v roce 2004 hodně změnilo, zejména přijetím Lisabonské smlouvy. Toto je však krajní řešení.

Hnutí SPD dlouhodobě kritizuje politiku EU ve formě Junckera, Tuska s podporou Merkelové a Macrona a našimi domácími nohsledy ČSSD, STAN, TOP09, KDU-ČSL, Piráty, ODS a ANO. Jistě takové scénáře mohou existovat, týkají se však jistě hlavně situace, kdy bychom sami opustili Evropskou unii a ta by se nám za to mstila tak, jak to teď předvádí u brexitu. Ale daleko pravděpodobnější je scénář odpojení se celého bloku – například ve formátu V4 nebo rozšířené V4. Proto se právě například francouzský prezident Macron nebo Angela Merkelová snaží na různých jednáních tento blok štěpit. U takto kolektivního vystoupení se samozřejmě rizika snižují.

Je však třeba se na takovou situaci dobře připravit ze všech ekonomických, politických i vojenských hledisek, a počítat i s nepřejícným přístupem opouštěné Evropské unie. Naštěstí v české povaze je významný rys snažit se věci řešit s předstihem a být připraven na různé scénáře. To by bylo nutné i v takovémto případě. 

Hnutí SPD je součástí frakce europarlamentu MENF, ve které se sdružují vlastenecká hnutí napříč EU. Součástí tohoto projektu je i nahrazení stávajícího formátu EU společenstvím suverénních států s co nejužší spoluprací, společenstvím založeným na společné bezpečnosti a obraně a na základních svobodách pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu. Vše ostatní je zbytečná byrokracie.

Je tedy možné, že státy středovýchodní Evropy ustaví nějakou svou vlastní konfederaci? Česko, Slovensko, Maďarsko, Rakousko, Chorvatsko, Slovinsko. Případně ještě Polsko či Bavorsko a Sasko…

Myšlenka konfederace takzvaných rozumných států, rozuměj málo politicky korektních, hájících svůj stát, rodinu, bezpečnost jich obou, by mohla znít zajímavě, ale nabízený výčet má ten problém, že by narušil hranice současných států, tedy není příliš pravděpodobný. Nicméně spolupráce mezi těmito zeměmi (vyjmeme-li tedy Bavorsko a Sasko, které jsou součástí Spolkové republiky Německo a těžko to bude jinak) probíhá zejména ve formátu V4, respektive rozšířené V4+ a generuje mnoho pozitivních myšlenek. V tom smyslu má v takové spolupráci smysl pokračovat. 

Co otázka naší bezpečnosti? Co bychom měli dělat, aby náš stát byl obranyschopný?

Aby náš stát byl obranyschopný, musí na takový účel vyčlenit potřebnou sumu peněz. To samo však nestačí. Nákupy a rozvoj všech potřebných schopností by měl být prováděn s dostatečným rozmyslem, aby se nenakoupilo vybavení, které nebude mít kdo používat. Páteř obrany státu tvoří samozřejmě Armáda České republiky, pro účely takzvané vnitřní bezpečnosti pak slouží Policie ČR, které mohou v případě potřeba pomáhat další ozbrojené složky (včetně dnes neexistujících dobře vybavených a připravených pohraničníků), Hasičský záchranný sbor a podobně.

Jak před časem velmi správně upozornil pan prezident Miloš Zeman, tyto složky jsou naší rezervou pro případ akutního ohrožení, které by samotná Armáda ČR nezvládla (například přelití velké migrační vlny k nám). Je třeba tedy všechny tyto složky naší obrany a bezpečnosti rozvíjet souběžně, a nikoli duplicitně.

Co armáda?

U Armády ČR by bylo především vhodné, aby se soustředila na obranu území českého státu, jak jí ostatně ukládá Ústava, a nikoli aby se účastnila prioritně spousty zahraničních expedic. Je třeba také všechny tyto sbory rozvíjet nejen materiálně, ale i personálně, tedy přilákat více zájemců o službu a zvýšit společenskou prestiž takové služby. Je potřeba se začít také zabývat odvody mladistvých, jejich přípravou na obranu státu na základě dobrovolnosti a oprášením koncepce mobilizace.

V neposlední řadě je třeba kontinuálně připravovat obyvatelstvo včetně dětí a mládeže, jak se chovat v případných krizových situacích, kam se schovat, kde získat informace, co mít připraveno. Bezpečnější svět bohužel už byl. SPD má programově podrobně připravenu vlastní koncepci bezpečnosti a obrany.

Ing. Radovan Vích

  • SPD
  • Člen předsednictva SPD, předseda Regionálního klubu SPD LBK
  • poslanec

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Lukáš Petřík

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Jiří Čunek: Za Babiše se krade míň. Udání na něj v Bruselu? Skoro vlastizrada

12:01 Jiří Čunek: Za Babiše se krade míň. Udání na něj v Bruselu? Skoro vlastizrada

CO NÁM DAL ROK 2018 „Jsem navíc přesvědčen, že v současné době za vlády premiéra Andreje Babiše se k…