V současné době se hodně mluví o takzvané uhlíkové stopě. Co to vlastně je a jak se počítá?
Uhlíková stopa se dá počítat buď pro jednotlivce nebo celky, třeba obce, firmy nebo rovnou celé země. A co to vlastně je? Jedná se o součet emisí všech skleníkových plynů, které jedinec nebo subjekt svou činností a aktivitou za určitou dobu vyprodukuje, pro zjednodušení přepočteno právě na nejznámější skleníkový plyn: oxid uhličitý neboli C02.
Jaká je uhlíková stopa průměrného Čecha oproti té průměrného Západoevropana?
Jsme na tom špatně. Co se týče naší uhlíkové stopy, jsme v první pětici zemí, které ji mají v Evropě zdaleka nejhorší.
A jak se to tedy počítá? Vždyť já bych usuzoval, že vzhledem k nižší životní úrovni a platové hladině České republiky oproti západní Evropě průměrný Čech spotřebovává méně zboží, elektroniky, pohonných hmot a podobně?
Uhlíková stopa průměrného občana určité země se spočítá tak, že se vezme celkový souhrn všech emisí vyprodukovaných průmyslem, energetikou, zemědělstvím a dopravou nacházejících se na území České republiky, který se následně vydělí počtem obyvatel.
Psali jsme:
Takže na tom nejsme úplně dobře v tomto ohledu?
Co říkáte na současnou úroveň debaty o změnách klimatu v České republice?
Musím říct, že ta se zlepšila a nadále zlepšuje. Já se tématu věnuji zhruba 10 let. Kdybyste se mě ptal ještě před rokem, přede dvěma, tak bych k úrovni diskuze o změnách klimatu v České republice neměl moc co říct pozitivního. V současné době je ale o mnoho více vidět, že se o tom mluví a když už se o tom diskutuje, tak se většinou neříkají nesmysly, mýty a věci, které dříve běžně kolovaly. Ta debata je mnohem více o faktech. I tak jsme ovšem hodně pozadu za tím, jak se změna klimatu diskutuje například v západní Evropě.
V jakém smyslu jsme pozadu?
Například v tom, že velká západní média již změnila svůj slovník. Už ani nemluví o globálním oteplování, ale zcela bez problémů a nepokrytě hovoří o klimatické krizi, aby upozornila na to, jak je situace závažná. Tento výraz například v našem kontextu zní možná už trochu radikálně, ovšem i seriozní západní média jako například BBC jej používají…
Jak moc vážná ta situace podle vás je?
Situace je vážná hodně. Jednoznačně víme, že když budeme dál pokračovat tak, jako teď, tak dopadneme špatně. Bohužel celosvětově emise stále rostou a nevíme, kdy se začnou snižovat. My ale víme, že čím dřív je začneme snižovat, tím spíš se nám podaří vyhnout některému z hraničních bodů, po jejichž dosažení se Země začne oteplovat samovolně bez ohledu na naši činnost.
Hraniční body?
To jsou takzvané „tipping points“ neboli body zvratu. V kostce jde o to, že když planetu oteplíme o určitou vyšší míru, tak dosáhneme nezvratného stavu a planeta se již dál bude oteplovat samovolně nezávisle na tom, zda další emise CO2 snížíme či nikoliv.
Oteplování tedy zatím lze zastavit?
Teoreticky ano. Jde ale o to, čemu říkáme zastavit. Poslední dohoda o klimatu z Paříže říká, že musíme držet oteplení ideálně pod jedním a půl či dvěma stupni Celsia globálně. U těchto hodnot máme celkem velkou jistotu, že nespustíme žádnou z reakcí, o kterých jsem mluvil, tedy těch takzvaných tipping points. Teoreticky, kdybychom udělali všechno, co se má udělat, tak je možné na těchto hodnotách oteplení planety udržet. Jednoduše: Když rychle snížíme a včas zastavíme emise, zastaví se globální otepolování. Nejsem si ale jistý, jestli je to realistické a jestli se to povede…
Fotogalerie: - Za klima a sněhuláky
Jak by se toho mělo dosáhnout? Mluví se například o tom, že průmysl by měl být čistší, že by se mělo zcela odstoupit od fosilních paliv…
Jako první by se měla zcela nahradit fosilní paliva jako třeba uhlí v energetice obnovitelnými zdroji. Z uhlí pochází ohromné množství emisí. Další věcí je pak nutnost zbavit se závislosti na ropě v dopravě a urychleně se přesunout k elektromobilitě. Další věc, která je důležitá, je obecně řečeno nutnost snížit spotřebu téměř všeho, nejenom tedy energie a tepla, ale i zboží a jídla. Neměli bychom například vyhazovat tolik jídla, jelikož celkově naše spotřeba v rozvinutém světě není dlouhodobě udržitelná v míře, v jaké v současnosti je. Všichni z nás by měli snížit spotřebu prakticky všeho.
Méně konzumovat a méně nakupovat?
Ano, kupovat méně věcí na jedno použití, nevyměňovat si telefon každý rok nebo automobil. Více opravovat starší věci a znovu je používat. Vrátit se k tomu, co ještě před třiceti, čtyřiceti lety bylo běžné, ale uteklo se od toho. Důležitá je ale i další věc. Aby se spotřeba udržela v rozumné míře, bude dle mého nutné zavést v určité formě takzvanou uhlíkovou daň na všechny činnosti a výrobky, které s sebou nesou velkou uhlíkovou stopu. Všechny tyto aktivity musí být drahé. Jde o to, aby když už něco konzumujeme, tak abychom nekonzumovali věci, které mají vysokou uhlíkovou stopu, ale nějaké, které ji mají menší.
To jsou které činnosti například?
Zatím se mluví o energiích, teplu a dopravě, aby bylo zkrátka finančně výhodnější jezdit těmi druhy dopravy, které mají malou uhlíkovou stopu. Takové zpoplatnění uhlíku by mělo přijít ve formě nějakého komplexního balíčku, který bude zahrnovat všechno, tedy například i leteckou dopravu, která v současnosti není téměř zdaněná.
Co daň z masa? Na evropské úrovni se o tom již začíná hovořit, aby se snížila jeho spotřeba…
No bohužel je to tak, že maso a obzvláště červené, hovězí maso, má ohromnou uhlíkovou stopu. To, abychom jedli maso třikrát denně a ještě jej třeba třetinu vyhodili tak, jak se to děje v rozvinutém světě, to není udržitelný způsob, jak to maso konzumovat. Kvůli tomu dochází například k odlesňování a nevhodnému využití krajiny zejména v Jižní Americe. V podstatě celý současný způsob výroby živočišné je do budoucna neudržitelný. Bude muset dojít k narovnání trhu, aby se podpořil udržitelnější způsob chovu dobytka, který je pro krajinu i klima příznivější, nevyužívá tolik chemikálií a podobně. Toho dosáhneme například tím, že nějaký konkrétní uhlíkově náročný výrobek, ať už to bude počítač nebo maso bude zkrátka stát více peněz, aby se ho jednoduše kupovalo méně.
Nemyslíte, že takové zdanění může mít neblahé sociální dopady? Například třeba v zemích bývalé východní Evropy, které jsou oproti Západu chudší a životní úroveň je tam dlouhodobě nižší než v západní Evropě?
To sice může, ale o uhlíkové dani se uvažuje tak, že by měla podpořit ty, co žijí s nižší uhlíkovou stopou a podívejte se na to například i ze zdravotního hlediska. Vždyť u nás v České republice je jedním z největších zabijáků přehnaná konzumace masa a uzenin. Nejčastější úmrtí je v důsledku nadměrné konzumace těchto výrobků.
Fotogalerie: - Klima teď, škola později
Kolik by se tedy mělo jíst masa?
To je otázkou. Určitě to neznamená, že nikdo nemůže jíst žádné maso. My nějaká zvířata chceme v krajině chovat. Vždyť ostatně česká krajina vypadá tak, jak vypadá i díky tomu, že je do velké míry spojena s živočišnou produkcí. Kdybychom nechovali žádná zvířata, tak bychom nikde neměli žádnou louku. Jenže jde o to, co je to rozumná konzumace masa. Pro někoho to znamená jíst maso třikrát denně, pro jiného jíst ho jednou za týden. Na tuhle otázku si každý musí zčásti odpovědět sám. Nemyslím si, že by se mělo vyloženě zakazovat jíst maso. Ale jíst jej třikrát denně zkrátka udržitelné není. Jestli to je čtyřikrát týdně nebo jednou týdně je otázka, která není v současné době zas tak důležitá. Důležité je, že masa jíme příliš. Kdyby jsme jej začali konzumovat méně, tak se to podepíše pozitivně nejenom na globálním oteplování, ale i na zdraví obyvatelstva.
A ty sociální dopady všech těchto změn?
Chcete od českých umělců, aby vás vzdělávali a vychovávali?Anketa
V debatě o změnách klimatu zazněl například i argument, že by lidé neměli mít děti, jelikož dítě má vysokou uhlíkovou stopu. Co si o tom myslíte?
Já si myslím, že to je rozhodnutí každého z nás. Já třeba znám lidi, kteří nechtějí mít v současné chvíli děti, ani ne tak proto, že by si mysleli, že by tím způsobili uhlíkovou stopu, ale že se opravdu bojí o to, jaký svět vlastně ty jejich děti čeká. Že si prostě myslí, že se ta změna nepovede tzv. sametově, ale že dojde k nějakém rozvratu, že bude spousta nepříjemných věcí a z tohohle důvodu děti mít nechtějí. A co se týče toho, že by bylo nějakým řešením naší klimatické krize nemít děti, tak to si osobně nemyslím.
A proč?
Hlavně proto, že primárním problémem není, že by nás lidí na světě bylo hodně. Problémem je spotřeba. Je to vidět třeba i na tom, že existují státy, kde je lidí řádově více než v Evropě a jejichž uhlíková stopa je přitom mnohem nižší. My tu krizi nevyřešíme tak, že budeme snižovat nebo omezovat počet lidí na planetě. Vyřešíme ji jedině tak, že přestaneme užívat fosilní paliva a že se uskromníme v naší spotřebě tak, aby byla udržitelná. Mít děti není žádný problém, pokud se nám podaří udržet spotřebu na uzdě.
A nemyslíte, že by děti měly být také zdaněny? Že by ten, kdo je má, měl platit daň z dítěte? Ostatně děti také spotřebovávají a vypouští CO2…
To mi žádný smysl nedává. Zdaněn by měl být uhlík, to znamená příspěvek ke globálnímu oteplování: tedy veškeré naše činnosti a nákupy, kterých se toto týká.
Mohou být elektromobily, o kterých se stále hovoří, skutečně masovou záležitostí stejného rozsahu jako současná automobilová doprava?
Energeticky to problém nebude, jelikož energetická revoluce předpokládá i kompletní přestavbu energetických sítí. Co se týče masovosti, tak k tomu bych řekl, že současné množství automobilů není udržitelné. Tudíž i toto je potřeba redukovat. Například ježdění po městě osobním vozem, ve kterém sedí jeden člověk a to auto většinu času stojí na parkovišti, kde zabírá spoustu místa, podle mne moc smyslu nemá. Na druhé straně jsou ale zase místa, ve kterých obejít se bez auta je velice těžké. Ty změny, které přijdou, nebudou znamenat, že nikdo nebude mít auto, ale že co nejvíc lidí bude jezdit hromadnou dopravou. Samozřejmě, že ideální pro planetu by bylo, kdybychom nikdo žádná auta neměli a chodili pěšky, ale to asi nikdo z nás nechceme. My víme, že musíme eliminovat v osobní dopravě fosilní paliva. A žádnou jinou alternativu k automobilům než elektromobily zatím nemáme.
A není to zatím spíš jedno, jestli jezdíte klasickým automobilem nebo elektromobilem syceným elektřinou pocházející z tzv. špinavé energetiky, tedy elektřiny pocházející například z tepelných elektráren?
Asi to pořád vychází z ekologického hlediska a z hlediska globálního oteplování trochu lépe, když se to uhlí spálí a přemění na elektřinu v tepelné elektrárně než v automobilu. Na elektromobilech bych ale osobně vyzdvihl jinou věc. Pokud bychom na střechách měli fotovoltaiku, tak ty vozy mohou sloužit i jako jakýsi vyrovnávací prvek naší elektrické sítě. Tento předpoklad již potvrdily vědecké studie.
Vychází uhlíková stopa elektromobilu při užívání za dobu 5 let v současné době a za současných podmínek pro planetu lépe než stopa klasického vozu?
To popravdě teď nedovedu říct. Co se týče provozu, tak pokud bychom jej nabíjeli čistě z obnovitelných zdrojů, tak je ovšem uhlíková stopa elektromobilu skutečně mizivá.
Životní standard, který tu máme, bude podle vás po přijetí těchto opatření zachován?
No, jak se říká, ďábel se skrývá v detailu a tedy v tom, co pro každého znamená slovo životní standard. Například pro mne do něj nepatří jíst maso třikrát denně, mít auto a jezdit si jen tak někde po výletech, nepatří do toho létat na dovolenou na víkend někam do Španělska. Z mého pohledu zkrátka tohle k tomu, abychom žili tak nějak normálně, navštěvovali se, cestovali a byli zdraví, nepotřebujeme stejně jako nepotřebujeme jezdit ve městech autem, ale klidně nám postačí hromadná doprava. Řekl bych, že v některých oblastech se po přijetí všech těchto změn náš životní standard dokonce zvýší, například život v pasivním domě je příjemnější, než v plýtvavém. V jiných pak naopak sníží tak, že se budeme muset uskromnit, například létat si do ciziny jenom tak na víkend prostě nebude finančně dostupné. Celková kvalita života ovšem podle mne může zůstat minimálně stejná.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jonáš Kříž
