Evropská unie si klade za cíl být do roku 2050 takzvaně uhlíkově neutrální, tedy aby čisté emise oxidu uhličitého v roce 2050 byly v součtu nulové. Je podle vás tento nápad v souladu s ekonomickou realitou?

Pokud se podaří vyvinout nějakou převratnou technologii – například řízenou fúzi – pak by tento cíl snad mohl být reálný. Potíž je, že podobný kvalitativní skok v energetice se očekává již více než 60 let. Netvrdím, že je nemožný, ale nelze spoléhat na technologii, na které se zatím marně pracuje desítky let. Jinou nadějí jsou štěpné reaktory na jiné bázi než uranové, například thoriové. Pokud vyloučíme atomovou energii, je šance pokrýt kus Sahary solárními články, zde ale vznikají problémy jiného druhu.

Samotná výroba elektřiny ale ještě neřeší vše. Neřeší kapacitu rozvodné sítě v případě, že bychom auta na benzín a naftu úplně odstavili. Dále je tu letecká doprava, která patrně nikdy nebude elektrifikovatelná, stejně jako lodní doprava.

Co by obyčejným lidem přineslo celoevropské zdražení emisí uhlíku z dopravy a z budov, které chce v rámci dalšího klimatického balíčku zavést šéfka EK Ursula von der Leyenová?