Ekonomika nesmí mít přednost před životy. Společenský řád se bude muset změnit, říká otevřeně bývalý poslanec ČSSD

27.03.2020 14:32

ROZHOVOR „Ekonomika a hospodářství mají sloužit společnosti, a ne, aby lidé sloužili globálnímu kapitálu. Dokonce bych si troufnul říci, že nastává doba, kdy bude nutno změnit současný společenský řád takovým způsobem, který bude solidárnější a spravedlivější. Jen doufám, že tato nutná změna proběhne evolučně a nikoliv revolučně,“ myslí si dlouholetý bývalý poslanec Antonín Seďa (ČSSD). „Bude třeba nějaký nový Marshallův plán, ale rozhodně by neměla mít ekonomika přednost před kvalitou života občanů. Negativním příkladem může být nedávno proběhlá hospodářská krize a její řešení českou pravicovou vládou. Ta seškrtila veřejnou spotřebu a spotřebu domácností a ekonomickou krizi ještě prohloubila,“ domnívá se.

Ekonomika nesmí mít přednost před životy. Společenský řád se bude muset změnit, říká otevřeně bývalý poslanec ČSSD
Foto: archiv A. Seďa
Popisek: Bývalý poslanec Antonín Seďa (ČSSD)
reklama

Brněnský advokát David Zahumenský by chtěl zrušit nouzový stav a některá další opatření přijatá vládou. Návrh na jejich zrušení předložil městskému soudu v Praze. Podle Zahumenského byla opatření přijata v rozporu s ústavním zákonem. „Nejsme proti konkrétním omezením, pokud budou řádně zdůvodněna. Požadujeme jen, aby se stát choval, jak se chovat má, a aby nelhal vlastním občanům,“ vysvětluje Zahumenský. Co si o počínání pana Záhumenského myslíte?

Obecně platí, že ústavní zákon se má dodržovat. A kdo jiný než vláda by jej měla dodržovat? Nicméně v současném nouzovém stavu, kdy stát a občané bojují o své zdraví, a dokonce o životy, je nejen nelogické, ale i rozumu odporující výše uvedené podání. Pokud někdo porušil zákon, pak by se měl zodpovídat. Ale rozhodně až po ukončení nouzového stavu ve společnosti. Jinak souhlasím, že je třeba pravdivě a přesně občany informovat.

Je podle vás pravda, že v tuto chvíli někteří pokračují v politickém boji s Andrejem Babišem i skrze koronavirovou krizi? Případně s celou vládou? A pokud ano, co si o tom myslíte? Je to v pořádku?

Některá kritika vlády ze strany opozice je v pořádku, nicméně je třeba si uvědomit, že například nedostatek ochranných prostředků je pochybení zejména vlád předchozích. Tak jako sebrání některých kompetencí ve prospěch krajů. V dnešní době by měli politici táhnout za jeden provaz ku prospěchu boje proti pandemii. Osobní kritiku bych nechal na pozdější dobu, která nastane po uplynutí koronavirové krize.

V tuto chvíli – kdy vám kladu tyto otázky – je v Česku 1 289 infikovaných, 7 uzdravených a pouze 1 mrtvý, což je ve srovnání se zbytkem světa výjimečně dobrý poměr. Nevypovídá to tedy spíše o tom, že přijatá opatření jsou nyní ku prospěchu věci?

Je třeba si uvědomit, že každé přijaté opatření potřebuje jistou dobu na ověření jeho funkčnosti. A jak se říká, po bitvě je každý generál. Já osobně jsem přesvědčen, že všechna opatření mají smysl. Přesto je třeba neusnout na vavřínech a denně sledovat vývoj pandemie. Jak řekl předseda krizového štábu, koncem měsíce března bude úspěchem počet nakažených pod hranicí 9 000 osob. V půli dubna, tj. po měsíci platnosti nouzového stavu, bude již potvrzeno, zda přijatá opatření byla správná. Přesto si dovolím jednu poznámku. Každá země volí jistý způsob reakce na koronavirovou krizi. To, co platí, je však rychlost přijetí těchto opatření. Takže zpětně hodnoceno, pokud by se vláda rozhodla vyhlásit stav nouze dříve, jak navrhoval ministr vnitra, pak bychom na tom byli zřejmě lépe. Nyní je důležitý vývoj nových případů a zvýšení testování občanů.

Jak na naše omezení nahlížet v porovnání třeba s Velkou Británií či USA, kde k věci minimálně zpočátku přistupovali velmi laxně a nyní čelí velkým problémům? Můžeme si děkovat za to, jak jsme na tom my?

Říká se, že je třeba se poučit, a bylo vhodné, že jsme se poučili od Číny a Jižní Koreje, které pandemie zasáhla nejdříve. To, že některé země si volí jiná opatření, nemusí být na škodu věci, pokud by časově klesal počet nakažených. Ale protože v USA, ve Velké Británii či ve Francii tomu tak není, pak si myslím, že naše zvolená opatření byla a jsou účinnější. Ale opět zdůrazňuji nutnost rychle reagovat, protože v případě pandemií je rychlost přijatých opatření tím nejdůležitějším. My můžeme děkovat zejména tomu, že u nás nepracuje takové množství Číňanů, jak tomu bylo například v severní Itálii. Prostě se ukazuje, že bezbřehá migrační politika přispívá k novým hrozbám. Kromě terorismu jde i o pandemie či zavlečení nemocí, na které již delší dobu nejsme očkováni.

Fotogalerie: - Vylidněné metro

Pražské metro pocítilo v důsledku bezpečnostních o...
Informační plakát o bezpečnosti ve vestibulu metra
Informační plakát o bezpečnosti ve vestibulu metra
Zaměstnanci metra dezinfikují madla eskalátorů
Dezinfikované madlo eskalátoru
Pražské metro pocítilo v důsledku bezpečnostních o...

Fotogalerie: - Rouškolidé

Od úterý je pro cestující v pražské mhd rouška zak...
Od úterý je pro cestující v pražské mhd rouška zak...
Od úterý je pro cestující v pražské mhd rouška zak...
Od úterý je pro cestující v pražské mhd rouška zak...
Od úterý je pro cestující v pražské mhd rouška zak...
Od úterý je pro cestující v pražské mhd rouška zak...

Fotogalerie: - Vymetený Hrad i podhradí

Všichni se bojí nákazy koronavirem. Pražský hrad u...
Areál Pražského hradu je uzavřen
Paní, co nabízela obědy u jedné z restaurací v pod...
Domy na Pohořelci
Schody z Loretánské na Úvoz
Zelepené dveře na Zámeckých schodech

Jistě není vše ani u nás ideální. Jak uvedl primář z Bulovky Jiří Koskuba, zdravotnictví bylo všude na světě podceňováno. Jiní zase upozorňují na to, že mnohde byl ředitel nemocnice hodnocen podle ziskovosti, a proto pak ve skladu nemají potřebné věci pro dobu krize. Vy zase uvádíte, že v dnešní složité době nemůžete souhlasit s kritikou české pravice, že vláda neřídí například dodávky zdravotnických pomůcek z centra. A vzpomínáte na to, jak česká pravice rušila pravomoci státu, výrazně omezila ochranu civilního obyvatelstva a rušila okresní hygienické stanice a další státní organizace. Co k tomu dodat?

Víte, že jsem se dlouhodobě zabýval jako poslanec bezpečností a obranou, takže vím, že přijatá a v současnosti platná Bezpečnostní strategie ČR je kvalitní dokument. Chtěl jsem, aby tento dokument byl schválen Parlamentem jako závazek politických stran jej v praktické rovině realizovat. A to se nestalo; a nyní se divíme, že máme mezery v logistice, v ochraně civilního obyvatelstva či v nedostatku zdravotních či ochranných pomůcek. Musím souhlasit s bývalým kolegou Jiřím Koskubou, že je chybou i zřizovatelů a vedení jednotlivých nemocnic, že neměli a nemají zásoby ochranných pomůcek pro své zaměstnance. Prostě jako sociální demokrat jsem vždy usiloval a budu usilovat o kvalitní a dostupné veřejné služby. Pouze ty jsou zárukou, že i takové pandemie, jako je koronavirus, porazíme. Podívejme se na jiné vyspělé země, kde je situace ve zdravotnictví tristní a kde politici šli cestou privatizace či zvyšování úhrad pacienty. A současná pandemie jasně ukazuje, že to je cesta do pekel a nakonec vede ke zhoršení zdravotního stavu celé populace.

Když nebohá Itálie volala po evropské pomoci, ozývalo se ticho. Naopak západní státy, které za hezkého počasí rády mluví o solidaritě a kdekomu radí, si najednou nevěděly rady a kradly si nedostatkové masky, roušky atd. Čím to je? Co takové chování způsobilo? (Itálii nakonec pomáhá Čína, Rusko a Kuba...)

Má to podle mého názoru dvě příčiny. Tou první je situace rozšíření koronavirové pandemie prakticky na všechny země, takže každý stát měl a má co dělat, aby tuto krizovou situaci zvládl. A již nezbývají síly a ani možnosti, jak pomoci jiným. Stačí se podívat na českou ekonomiku, která pod tíhou pandemie a přijatých opatření zpomalí o 10 %, a náklady si vyžádají minimálně dalších 160 miliard korun. Přitom si musíme uvědomit i mnohdy uzavřené hranice, omezené možnosti cestování, omezené personální i hmotné prostředky. Příkladem může být dodávka a přeprava potřebných ochranných pomůcek z Číny či pracovní vytíženost českého zdravotního personálu. A tohle, a možná, že ve větším rozsahu, se děje v každé zemi kolem nás.

Tou druhou příčinou je málo solidarity uvnitř každé ze zemí, která je povětšinou řízena neoliberální ekonomikou a jejím globálním pohledem. Tato nesolidarita se pak projevuje i mezi zeměmi, protože pro populistické a nacionálně laděné politiky je solidarita s potřebnými prázdný pojem. Nemusíme chodit daleko, ale převládající spotřební způsob života vzývá na prvním místě peníze a zisk, namísto toho, aby se zvyšovala solidarita a spravedlnost ve společnosti při rozdělování národního bohatství. Proč by měly země, ze kterých odcházejí dividendy finančních institucí či firem do bohatších zemí, ještě svými prostředky pomáhat těmto zemím? Proč by si měli Pražané snížit svoji životní úroveň vůči ostatním regionům v zemi? To jsou mimo jiné otázky, jejichž odpovědi nás budou čekat po zvládnutí koronavirové krize.

Máme nyní udělat vše pro to, abychom nespadli do stejných problémů, jako má Itálie či teď už i Španělsko, tedy stovky mrtvých denně? I za cenu ekonomických ztrát?

Ano, v současné době je nejdůležitější boj o životy a zdraví občanů naší země. Na to musejí jít finanční rezervy a všechny možné zdroje. Až bude pandemie zažehnána, pak můžeme řešit ostatní problémy, včetně těch ekonomických. Ale hlavně se musíme poučit z problémů, které jsou v poslední době neřešené. Ekonomika a hospodářství mají sloužit společnosti, a ne, aby lidé sloužili globálnímu kapitálu. Občané si musí uvědomit, co je podstatné, co je důležité a co je důležité méně. Dokonce bych si troufnul říci, že nastává doba, kdy bude nutno změnit současný společenský řád takovým způsobem, který bude solidárnější a spravedlivější. A zejména bude ve prospěch drtivé většiny občanů. Jen doufám, že tato nutná změna proběhne evolučně a nikoliv revolučně.

Ekonom Štěpán Křeček přirovnal dopady koronavirové nákazy k tomu, co může s ekonomikou udělat válka. Stojí to skutečně takto?

Každá krize, a je jedno, zda pandemie, či válečný stav, znamená ekonomický pokles. Nicméně také znamená nové ekonomické možnosti, pokud se přijmou správná a podpory hodná opatření. Zřejmě nás čeká obnova, restrukturalizace a modernizace našeho průmyslu, robotizace a digitalizace přinesou nová pracovní místa ve službách, je třeba se zaměřit na hrozby i příležitosti negativního demografického vývoje apod. Proto bude třeba nějaký nový Marshallův plán, ale rozhodně by neměla mít ekonomika přednost před kvalitou života občanů. Negativním příkladem může být nedávno proběhlá hospodářská krize a její řešení českou pravicovou vládou. Ta seškrtila veřejnou spotřebu a spotřebu domácností a ekonomickou krizi ještě prohloubila. A to na úkor zaměstnanců, seniorů a rodin s dětmi. Takové cesty se již dnes jako sociální demokrat obávám. Naší cestou by měla být obecně modernizace společnosti na bázi vzdělanosti, výroby s vysokou přidanou hodnotou a s lokální ekonomikou. A tuto modernizaci musí doprovázet solidárnější a spravedlivější daňový systém v zemi.

Ukazuje se důležitost toho, aby každý stát byl alespoň částečně soběstačný ve strategických záležitostech. A to se netýká jen aktuálně zdravotnických potřeb, ale třeba i potravin. Půjde vývoj tímto směrem?

Ano, byl bych tomu rád, aby strategické suroviny, výroba energií, ochrana vod, ale i kritická infrastruktura byly v rukou státu, krajů či obcí. Nejen energetická, ale i potravinová soběstačnost jsou důležité. Je třeba se poučit z minulých chyb a podpořit české, moravské a slezské podnikatele a firmy. Nemůžeme být nadále ekonomikou, ze které bez užitku odcházejí stovky miliard korun zisků. Nemůžeme se dívat na to, aby zisky podniků či jejich problémy sanoval stát svým sociálním systémem a nízkými mzdami zaměstnanců. Tohle není solidární ani spravedlivý stát. Je třeba řešit problémy, které jsou důležité pro rozvoj naší společnosti a pro zvýšení životní úrovně našich občanů. Ano, očekávám střet mezi levicovým a pravicovým přístupem. Ten byl vždy, ale nyní bude důležité, aby sociálnědemokratický pohled byl podpořen širokou veřejností. Bez ní to opravdu nepůjde.

Otevře se podle vás v nadcházejících měsících otázka většího zdaňování nadnárodních korporací?

Otázka zvýšení zdanění nadnárodních korporací je špičkou ledovce nesolidárního daňového systému v naší zemi. Namísto přímých a majetkových daní vévodí našemu systému daně nepřímé či rozličné poplatky, které platí ve stejné výši senioři i miliardáři. Prostě změna společnosti musí být komplexní, včetně změny vlastnické struktury některých strategických podniků. Otázkou je například vznik státní banky, která by obhospodařovala penze, státní a veřejné prostředky, s pobočkami, které by byly v dnešních poštách. To je cesta ke zlevnění úvěrů na bydlení, ke zlepšení kvality a dostupnosti některých veřejných služeb. Ano, očekávám velký politický střet, a to nejen mezi neoliberalismem a novým společenským řádem. Ale i mezi tradičními politickými stranami či novými catch-all politickými hnutími. Tak jako uvnitř těchto politických stran a hnutí.


Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Oldřich Szaban
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Kmento, jako StB! Profesor Svoboda a ,,aféra s fotkou". A promluva o této zemi, i k mladým

9:12 Kmento, jako StB! Profesor Svoboda a ,,aféra s fotkou". A promluva o této zemi, i k mladým

HŮŘ UŽ BYLO? Poté, co režiséra a profesora pražské FAMU Jiřího Svobodu „proslavil“ fotografií v praž…