V pátek o půlnoci opustilo Spojené království Velké Británie a Severního Irska po 47 letech Evropskou unii. Jaké nejdůležitější dopady, podle vás, brexit po přechodném období přinese?
Odpovím vám konkrétním příkladem. Dokud se o brexitu mluvilo jen teoreticky, spousta firem šířila paniku, jak je brexit zničí a jak kvůli němu musí Británii opustit. A teď, když je brexit tady, když už nejde jen o lobbing a píárko, když jde o skutečné peníze, tak otáčejí. Například evropský výrobce letadel Airbus brexit vyhlíží celkem nadšeně. Jeho šéf nedávno prohlásil, že po brexitu plánuje rozšířit firemní operace v Británii. A firma nejspíš začne blíže spolupracovat s tamní vládou. Byl to přitom právě Airbus, který v minulosti do médií tvrdil, že by z Británie mohl kvůli brexitu odejít.
Vždy jsem tvrdila, že strašení brexitem je jenom nafouknutá bublina, která má hlavní cíl odradit další země. Že je to tak trochu citové vydírání. A ejhle, když jde ne jen o povídání, ale o skutečné peníze, začíná se nám to vybarvovat. Takže odpověď zní, že žádné drama se konat nebude.
Nejznámější propagátor brexitu Nigel Farage označil ve svém závěrečném projevu v Evropském parlamentu Evropskou unii za špatný a nedemokratický projekt, a když avizoval, že Britové na rozloučenou zamávají vlajkami, které byly v europarlamentu zakázány, tak mu irská předsedající schůze vypnula mikrofon. Nepředznamenává tahle hysterie, že si obě strany rozvodu ani po něm nic nedarují, nebo čekáte, že vášně časem opadnou a spolupráce bude klapat k oboustranné spokojenosti?
Myslím, že v Evropské unii, tedy míněno v Bruselu, v Evropském parlamentu a v Evropské komisi, vášně neopadnou. Úspěch se neodpouští a pravda taky ne. Vypnutí mikrofonu je nejlepším důkazem, že Nigel Farage měl pravdu, když řekl, že EU je – v jistých ohledech – nedemokratická. A o tom, že brexit Británii nikterak ekonomicky nepoloží, jsme už mluvili. Takže její hospodářský úspěch taktéž nebude na starém kontinentu odpuštěn. Čím dál víc zemí si stav bude uvědomovat. A myslím, že Británií drolení Evropské unie nekončí. A s příští zemí, která bude chtít EU opustit, to bude zase stejné pozdvižení a stejné zastrašování.
Ve čtvrtek večer vyhlásila Světová zdravotnická organizace kvůli epidemii nového koronaviru globální stav zdravotní nouze, což učinila teprve pošesté ve své historii. Informacemi o vývoji epidemie začínají všechny televize své hlavní zpravodajství, lidé v Česku skupují ústní roušky, které jsou na mnoha místech vyprodané. Na internetu se objevily nabídky zázračných přípravků, které prý ochrání před virem. Máme k této skutečnosti přistupovat tak, že nám hrozí nákaza, nebo že jde o zbytečnou paniku?
Nejsem lékař, nejsem virolog, nemohu tedy odpovědět na otázku, nakolik nám hrozí nákaza a nakolik je smrtelná. Pouze mohu říct dvě věci. Za prvé, já roušku nemám... A za druhé si umím spočítat, že smrtelnost propuknuté nemoci je kolem dvou procent, a to především u oslabených, tedy většinou u jedinců v podstatě ekonomicky neaktivních.
Z toho vyplývá, že pokud by svět nebyl stižen panikou, tak by ekonomické škody neměly být nijak drtivé. Dokonce si nejsem jistá, zda by vůbec byly statisticky měřitelné. Mluvím samozřejmě o ekonomice, protože jsem primárně ekonom. Ale je tu jedno „ale“... Mnohé strachy mají sebenaplňující se schopnost. A toto je přesně ten případ. Lidé se tak moc bojí, takže přestávají cestovat, zavírají se do karantény – a tím skutečně běžný život paralyzují.
Psali jsme:
Už jste to vlastně nakousla. Švédský nábytkářský řetězec IKEA dočasně uzavřel všechny své prodejny v Číně. Německý automobilový koncern Volkswagen prodloužil dovolenou v čínských továrnách, které provozuje prostřednictvím společných podniků s místními automobilkami. Šíření koronaviru má negativní dopady na akciové trhy i na ceny ropy, ale i na fungování nadnárodních společností a koncernů. Pokud by se nedostala epidemie v dohledné době pod kontrolu, mohla by následná přijatá opatření ovlivnit výkon světové ekonomiky nějakým výraznějším způsobem?
Lidé se zkrátka „rádi“ bojí. Tu se bojí recese, tu zase viru, tu třetí světové války poté, co na Blízkém východě dojde k zabití významného generála. Většinou svůj strach přehánějí. Naučili se žít v míru a blahobytu – tedy minimálně v Evropě – a tak je rozhodí kdeco.
Jenomže právě takové strachy vlastně ničí ekonomiku nejvíc. Ne nadarmo ekonomové vědí, že podobné pocity mají sebenaplňující schopnost. Když se člověk něčeho bojí, preventivně mění své chování, začne kupříkladu méně utrácet, méně investovat – a ekonomika na to zareaguje a strach se sebe-naplní. Vlastně si tak škodíme sami sobě nejvíc. Skoro by se dalo říct, že jsme sami pro sebe tím největším ekonomickým nebezpečím.
A tak tedy, přesně v rámci tohoto faktu, lidé přestali cestovat – tím paralyzovaly letecké společnosti – tím jejich akcie – tím jdou dolů burzy obecně – tím se zmenšuje bohatství lidem, kteří mají v akciích uloženu větší část majetku – tím přestávají utrácet – tím zpomaluje celá ekonomika... A tak dál. Jak vidno, na počátku není vir jako takový, ale náš strach z něj.
Jana Maláčová
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová v rozhovoru pro deník Blesk na téma zajištění v penzi uvedla, že sama si ve třetím důchodovém pilíři nespoří, že spoléhá na stát a navíc šla také cestou investic do bydlení. Je tento její recept na zabezpečení ve stáří hodný následování?
Proti gustu... a tak dál. Paní ministryně ovšem použila celkem zásadní protimluv. Buď spoléhá na stát. Anebo investuje do nemovitostí. Pokud ovšem coby formu zabezpečení na důchod investuje do nemovitostí, usvědčuje samu sebe z toho, že nespoléhá na stát, že.
Já se také všem dobrovolným důchodovým pilířům vyhýbám, účastním se jen povinného průběžného. A k tomu sama spořím a investuji. Státu nevěřím vůbec nic. Natož to, že by se o mě postaral v důchodu. A vřele všem také doporučuji na stát nespoléhat a dělat vše pro to, abychom se o sebe mohli postarat sami.
Ing. Miloš Zeman
Prezident Miloš Zeman u příležitosti přijetí starostů všech obcí, které se od roku 1995 staly Vesnicí roku, prohlásil, že chce věřit, že se venkov stane hybnou silou nového národního obrození, které přinese život v komunitě, „bez feťáků“ a na bázi rodiny, tedy muže, ženy a dětí. Venkov je podle něj základnou společnosti a jako byla tendence k urbanizaci, tak přijde čas, kdy se lidé budou přesunovat do menších sídel, protože zjistí, že život ve velkých městech je odcizený a že jim nepřináší tu pravou radost. Zní to hezky, ale není to trochu jako očekávat, že by společnost odešla od sériové velkovýroby, velkochovů a podobně?
Já si nemyslím, že by to byla planá teorie. Vždyť, podívejte se na skutečné bohaté lidi, kteří už něco dokázali. Stěhují se do center měst? Spíš naopak, většina z nich, když na to má, se stěhuje z měst zpět na venkov.
Když se nedávno dělal v Praze v odpadních vodách test na přítomnost drog, víte, kde se našlo nejvíc zbytků po kokainu? V Holešovicích. To je ta hipsterská čtvrť proslulá „zelenými progresivisty“, co jí nápadně často rodiny moc nevoní.
I mezi městy a venkovem se tedy vede stále silnější dělicí čára. Nemyslím, že by se města snad někdy začala vylidňovat, to je nesmysl; ale taky si rozhodně nemyslím, že by se všichni jen hrnuli do měst a vylidňoval by se venkov. Naopak, společnost se štípne i v tomto ohledu a bude si podle svých preferencí vybírat buď to, nebo ono.
Psali jsme:
S androidkou v posteli
autoři: Markéta Šichtařová & Vladimír Pikora
Kniha nekorektně pojmenovává stav dnešní společnosti: Od toho, jak nás politici zadlužují, přes cenzuru na sociálních sítích, zneužití médií, manipulovatelnost davu nebo vlnu aktivismu – a docházejí k optimistickému rozuzlení! Nečekejte však žádný suchý, odborný text pro vědátory - kniha je psána s takovým nadhledem, že ji zhltnete jedním dechem a ještě se u toho zasmějete.
– OBJEDNAT za zvýhodněnou cenu ZDE.
|
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Jiří Hroník
