Katolický kněz Marek Orko Vácha v apelu DVTV řekl, že voliči Miloše Zemana dali přednost lži před pravdou, Rusku před Evropou a vulgaritě před zdvořilostí. Podivoval by se i tomu, kdyby Zeman dostal byť jen jeden hlas. Když intelektuálové zůstanou zavřeni na svých katedrách, národ je dle něj vydán napospas dezinformátorům a falešným prorokům. Co si o tom myslíte?
Každý má právo na svůj názor. I kněz. Ale to by snad mělo platit i pro protistrany, ne? Tedy i prohrávat se musí umět. Nicméně, dokud voliče současného pana prezidenta „jeho velebnost“ neoznačuje za kacíře či přímo ďáblovi pacholky a nehrozí jim upálením, ještě dobrý…
Také se objevila iniciativa olomoucké univerzity. Zejména rektor Jaroslav Miller se po prezidentských volbách utvrdil v názoru, že by univerzity měly být aktivnější ve veřejném životě. V průběhu letošního roku tak bude jeho škola vysílat do regionů dobrovolníky z řad studentů práv, medicíny nebo třeba sociologie, aby lidem pomohli řešit jejich existenční problémy nebo jim nabídli kvalitní informace, například o migraci nebo Evropské unii a o tom, jaké má dopady na jejich životy. Píše o tom server ihned.cz. Bude mít tato „terénní univerzita“ efekt, který si autoři záměru slibují, tedy „zakopávání příkopů ve společnosti“? Je to dobrý nápad? Přidají se i další univerzity?
Akademická půda je svobodná. Nepřísluší mi tedy se v jejich aktivitách šťourat. Ostatně zatím snad jde toliko jen o nápad pana rektora. Uvidíme, jak na něj ještě zareagují ostatní „otalárovaní“ učitelé, a hlavně pak sami studenti. Jelikož však i sebebláznivější nápady tu a tam dojdou své realizace, docela mne bude zajímat, jak to přijme ten „prostý lid“. Kterému je bezpochyby toto „svaté tažení“ určeno. Možná to „předák“ univerzity myslí upřímně. Možná se „Jeho Magnificence“ jen také chystá do politiky…
Ale jen tak mimochodem, nejde o nic nového pod sluncem. Pokud mne paměť neklame, kupříkladu Fidel Castro též vysílal studenty mezi prostý venkovský lid. Pravda, taky vedle „téch správných“ revolučních myšlenek měli šířit ještě i gramotnost. A snad jejich znakem byla modrá lampa. Ale to panu rektorovi ODS, doufám, s ohledem na své barvy zatrhne.
Šéfredaktor slovenského týdeníku Týždeň Štefan Hríb v komentáři na Echo24.cz napsal, že svobodné volby rozhodly, Babiš a Zeman „budou kazit nejen Česko, ale i střední Evropu“. O vítězství Zemana mimo jiné rozhodla „plebejskost mimopražského Česka“. Mýtus o prozápadním a reformním Česku je podle něj v troskách. „Česko je – a to dlouhodobě – spíš ustrašené, sobecké a uzavřené do sebe. A je i překvapivě primitivní,“ napsal. Trojice Zeman, Babiš, Okamura je podle něj pro ČR stejnou pohromou, jakou pro SR byli Mečiar, Slota a Fico. Zemanovo vítězství se podle něj zrodilo na šíření lží a strachu…
Dosti zapšklé hodnocení. Možná pana šéfredaktora mrzí, kolik Slováků po rozdělení Československa zde u nás v zemích Koruny české, plných dle něho primitivů a plebejců, nejen zůstalo. Ale dále se sem stěhuje, studuje tady, řídí a vládne. Dokonce jako primátor hlavnímu městu a premiér země. Prečo to asi robí?
Politolog Jiří Pehe zase pro Respekt.cz řekl, že demografický vývoj hraje proti „postkomunistickému“ táboru Miloše Zemana, jehož prý volili lidé starší a zakořenění v minulosti. Za pět let dle něj půl milionu starých voličů „odejde“ a přijde půl milionu mladých. Je dle něj navíc otázka, zda Zeman odslouží celé funkční období. „Nemusí zemřít, ale už teď jevil známky velké únavy,“ řekl...
Jedinou stoprocentní spravedlností na světě je, že všichni stárneme. A tím i tak trochu blbneme. Jistě ani pan Pehe není výjimkou.
Jaká byla podle vás role médií v předvolební kampani? Co byl opravdu klíčový moment?
Nezapomínejme, že druhá přímá volba hlavy státu tentokrát probíhala v čase krátce po volbách parlamentních. Tedy i při následných parlamentních taškařicích. Což samo o sobě bylo poněkud únavné. Nu a pak přišly svátky vánoční, kdy přece jenom ještě přetrvávajícím tradicím i média se musela této situaci přizpůsobit. A tak o jednotlivých kandidátech jsme toho zase až tak moc neslyšeli, neviděli je. Navíc po Novém roce se do řady domácností noviny ani nedostaly.
Takže média to tentokrát neměla zrovna lehké. Nemyslím však, že by to pro tuto zem a volbu samotnou byla zase až tak velká tragédie. Za možný klíčový moment proto považuji až velké televizní debaty. V té první s neúplnou účastí alespoň z mého pohledu mile překvapil pan Hilšer a pohořel pan Fischer. V té poslední pak zase pan Drahoš. Politika není věda, je to řemeslo.
Jak vnímat spor v Českém rozhlase, kdy je Janek Kroupa „popotahován“ před radou tohoto média a část tisku hovoří o „neonormalizaci“? Naopak, výrazná část veřejnosti má za to, že ČT i ČRo si zprivatizovala „kavárna“ a její redaktoři, a přeje si s tím něco dělat. Tak tedy, co dělat se „státní“ televizí a rozhlasem?
Omlouvám se, ale na tohle reagovat příliš nedovedu. Nejsem mediální analytik jako kupříkladu pan Žantovský. A z televizních programů sleduji hlavně dokumenty nejčastěji na ČT2 či Prima ZOOM. Pravdou však je, že kdo není v televizi, jako by nebyl. V tom mají „zodpovědní“ velkou moc, jak ovlivňovat veřejnost. Je to asi stejné jako s takzvanými celebritami. Nebo úžeji – s herci. Ty, co vidíme, byť díky skandálům, ty známe. Ale mnoho až neskutečně perfektních dabérů, díky kterým rozumíme celé záplavě zahraničních filmů, seriálů, ani nebereme na vědomí. Škoda. A tak je to, ve vší skromnosti, i s politiky.
Co podle vás rozhodlo prezidentské volby?
Nechci vás stručnou odpovědí urazit. Navíc na to odpovídala již záplava politologů, analytiků. Ale je to velmi prosté. Voliči.
Dobře. Průzkum Lidových novin od agentury Median ukazuje, že část voličů Jiřího Drahoše a nevoličů přijala vítězství Miloše Zemana. 54 procent lidí je totiž podle průzkumu s tím, že Zeman vyhrál, spokojeno a pouze 37 procent spokojeno není. Zeman byl přijatelný pro téměř 45 procent nevoličů, kdežto Drahoš ani ne pro deset procent. Ve světle těchto čísel, jak vážné je to se slovy, že je národ rozdělený: půl pro Zemana, půl pro Drahoše? Jak výsledek číst, jaká atmosféra vlastně panuje?
Současný pan prezident umí jisté lidi srozumitelně oslovit. Umně využít i populismu. Jiné zase zostudit, urazit. Ve vší úctě, někdy až zbytečně moc. Třebaže si to i zaslouží. Noblesa není zrovna jeho styl. Je proto pochopitelné, že části lidí to vadí. A tak v druhém kole volí raději i sádrového trpaslíka. Jak si svou nakonec neúspěšnou volbu zdůvodnil třeba můj letitý kamarád. Ale to zase neznamená, že by výsledek nectil. O tom demokracie je. Kdo tohle nedokáže, není demokrat. A nemůže ani chtít využívat jejích eventuálních výhod.
Od 1. ledna v Německu platí zákon, který ukládá sociálním sítím mazat takzvané nenávistné projevy, takzvané fake news či „rasistické“ a „xenofobní“ příspěvky – a pokud by tak nečinily, ukládá vysoké pokuty (50 milionů eur). První místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija v TV Barrandov řekla, že bychom o zavedení této věci měli uvažovat i u nás. „Pokud na tom bude nějaká shoda, že bychom i my tady s tím něco udělali, tak jsem jedině pro,“ řekla. Německý zákon je na druhé straně kritizován, že omezuje svobodu slova a zavádí cenzuru...
ODS o sobě občas říká, že je stranou liberálně-konzervativní. Popravdě řečeno, mně tyto dva termíny zase až tak moc dohromady nejdou. Podobně jako třeba „po zuby ozbrojený pacifista“. Nevím tedy, čím z toho hlavně je svým založením paní první místopředsedkyně. Ale já se svým sílícím sklonem ke konzervatismu nevidím k podobným dalším a dalším omezujícím a, přiznejme si to, i velmi zneužitelným „eurozákonům“ důvod. Současné plně postačují. Bude-li brán zřetel na kdysi zcela obvyklá pravidla. Mimo jiné etiku a morálku. Což, přiznávám, vlastní vinou ztrácíme. Naše chyba. Nu a právě takovéto nesmysly to jen podporují.
Psali jsme:
Stále se jedná o vládě Andreje Babiše. Jaké strany jí podle vás dají důvěru? A jaké by byly dle vás optimální?
Namlouvací tanečky páně Filipových soudruhů jsou více než zřejmé. Bez ohledu na nepřehlédnutelná rizika v dalších sněmovních volbách. Nedomnívám se totiž, že by jejich už tak ubývající kalené voličstvo sklouslo spolupráci KSČM s jedním z největších představitelů velkoburžoazie v naší zemi. To není moje, ale právě jejich terminologie. Ne?
Podobně se snaží do vlády dostat i ambiciózní a zatím počtem získaných hlasů i úspěšný pan Okamura. Snad přežije i jednání s takzvanou legislativně- právní expertkou ANO paní Válkovou. Která mu tedy vskutku nezávidím. A kdy vůbec nechápu její argumentaci proti obsahu zákona o referendu. Ale to není můj problém, už jen jejich.
Nezapomínejme však i na ČSSD. Čeká ji po řadě výprasků konečně opět dosti významný sjezd. Snad to dojde i jeho delegátům. A nějak rozhodnou. Ale je to na nich. Radit jim nemám právo. A z posledních let moc dobře vím, že ani nelze.
Andrej Babiš řekl pro Lidové noviny, že nechce připustit, aby se v referendu hlasovalo o EU a NATO. Je to pro vás přijatelné?
Ne, není. Je to pak absolutní nesmysl. Podobně okleštěný zákon by byl jen dalším čistým agro-populismem. Naprostou zbytečností. O stěhování třeba nějakého toho nádraží lze opakovaně rozhodovat již dnes.
Tomio Okamura víří vody české politiky. Byla jeho slova o koncentráku v Letech u Písku skandální? On teď říká, že nezpochybňuje, že tam lidé trpěli, ale vadí mu, že se kvůli tomu má bourat vepřín. Měl by být odvolán z vedení Sněmovny?
Já jej neslyšel. Navíc je mistrem politického marketingu. A tak moc dobře ví, že i negativní reklama zabírá. Nerad bych za svůj výrok byl též zažalován, ale zvláště omluvil-li se, jde jen o bouři ve sklenici vody. V Letech jsem sice nikdy nebyl, přiznávám. A jistá pietní místa jsem už tam v TV kamerách viděl. Je proto otázkou, zda bylo nezbytné vynaložit tak velké peníze právě zde. A ne třeba v Terezíně, nebo na místě bývalého nádraží Bubny. A jistě bychom našli řady dalších. Ve válce trpělo a zahynulo mnoho lidí. Jak vojáků, tak civilistů.
Už jsme narazili na to, že skládání nové vlády bude ovlivněno sjezdem ČSSD a volbou jejího předsedy. Babiš má dle veřejných vyjádření i zdrojů Parlamentních listů jako favorita Jana Hamáčka, který již připustil, že klidně půjde do vlády i s obviněným Babišem. Bylo by selhání ČSSD, kdyby takto pod vlivem předsedy Hamáčka „vyměkla“? Oproti tomu Milan Chovanec se s Babišem oboustranně odmítá, nicméně má lepší vztahy s Milošem Zemanem. K němu si cestičku hledá i Hamáček. Jaké stranické a vládní řešení přát sociální demokracii? A jaký vztah s Milošem Zemanem by měla navázat? Mluví se o tom, že by prezident mohl ČSSD „ovládnout“ a znovu vytáhnout nahoru…
Je to čistě na delegátech sjezdu ČSSD, jakou cestu zvolí. Zda rozhodne konečně zdravý rozum a sebereflexe, nebo zase lobbování jistých zájmových skupin. Zatím je to jejich dlouhodobé tápání stálo z celorepublikového pohledu více než 20 procent voličů. Z čistě jejich pak celých 66 procent! Nemám právo jim radit. Snad jen, že „moudrému napověz“.
„ČSSD vyjednává s neúspěšným prezidentským kandidátem a velmi rádi by ho viděli jako lídra ve svých barvách. Jak je známo, Jiří Drahoš byl pražskou sociální demokracií podporován již při prezidentské volbě, postavil se za něj jak Hamáček, tak Miroslav Poche,“ sdělil jeden ze zdrojů naší redakci. Co vy na to jako bývalý socdem?
Překvapivé informace. Až se mi to nechce uvěřit. Je-li to pravda, pak doufám, že vědí, co činí. ČSSD zatím sama sebe dlouho ničí a zřejmě programově. Nuže hlavně pan profesor Drahoš si musí vše zvážit. Ledaže si chce vylepšit penzi politikou za každou cenu. Tedy i za jakoukoliv partaj, na jakékoliv funkci. Ale to pak... Nu co. Naštěstí to již není můj problém.
S velkou pravděpodobností bude vládnout „tandem Zeman a Babiš.“ Je to ohrožení demokracie? Co by oba měli dělat, aby této zemi prospěli? V co nejlepší můžeme doufat, že by mohli udělat a jaký nejhorší scénář může nastat?
Někteří to tak vskutku vidí. Ale je to prostě výsledek svobodných voleb. S tím nic nenaděláme. Jsme-li tedy opravdu demokraté. A je vcelku fuk, o kolik kdo dostal více procent. Při zpochybňování rozhodnutí procentuálně ne zase až tak veliké většiny – kupříkladu v prezidentské volbě – často zapomínáme, že třeba v parlamentu projde i velmi sporný zákon. A to většinou jednoho jediného hlasu. Viz církevní restituce. Není to totéž?
A radit oběma jmenovaným pánům, to si nedovolím. Jednak jsem jim šumák. A jednak na to mají jiné, patřičně honorované, a tedy „povolanější“. Leč nerad bych pana premiéra v demisi urazil. Nicméně co se politického umění týká, s politickým rutinérem na Hradě se měřit nemůže. Snad jen v populismu. Bude-li panu prezidentovi sloužit zdraví, on bude ten, kdo bude tahat za nitky.
Obstojí podle vás Babišova vláda a česká politická reprezentace v odporu k přerozdělování imigrantů a Dublinu IV?
Ve vší úctě, pochybuji. Má-li to vůbec v úmyslu. Zvláště nebude-li aspoň celá V4 jednotná, není naděje. Zvláště když se nyní v Říši Mutti Angela opět dohodla s Genosse Schulzem. V celé slavné EU opravdu hrajeme druhé, třetí, ne-li čtvrté housle. Což bylo mimo jiné i posvěceno takzvaným „Lisabonem“. Asi by bylo vhodné si to přiznat. A připomenout si, kdo z našich politiků byl pro. A který proti. Kdo se tedy na tom přímo podepsal. Paměť někdy bývá proklatě krátká. O to snadněji se pak dá lidem lhát.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
