Generál Šedivý: Izrael a Palestina? Dívejte se. Pokud se nepoučíme, toto čeká i Evropu

14.05.2021 14:15 | Rozhovor

Řešení budou kontroverzní a bolestivá. Pokud budeme ignorovat varování občanských válek v Izraeli, může to dopadnout podobně i v Evropě. Generál a bývalý náčelník Generálního štábu Armády České republiky Jiří Šedivý varuje před neřešením problémů s radikálním islámem i nelegální migrací, kterou lze kontrolovat jen s použitím ozbrojených sil na území severní Afriky. Současně upozornil, že dění v Afghánistánu, Středním východě i Africe způsobí další vlnu migrace, na kterou musíme být připraveni. O tom, že je situace kulturních střetů neakceptovatelná, svědčí podle generála i výzvy členů francouzské armády směrem k politikům.

Generál Šedivý: Izrael a Palestina? Dívejte se. Pokud se nepoučíme, toto čeká i Evropu
Foto: Cevro Institut
Popisek: Generál Jiří Šedivý
reklama

Na italský ostrov Lampedusa přijelo přes dva tisíce migrantů a okamžitě přeplnili dvěstělůžkové zařízení pro takové případy. Není to poprvé a jedná se o velký nárůst migrantů oproti loňskému roku. Evropská unie vyzývá státy, aby si migranty rozdělily a Itálii pomohly. Dá se očekávat, že evropské státy přistoupí na přerozdělování migrantů a vyhoví výzvě?

Osobně si myslím, že problém bude pokračovat i do budoucnosti. Už v minulosti byla jenom část evropských států ochotna akceptovat požadavek přerozdělování migrantů, ale obecně – a dopis francouzských generálů a vyšších důstojníků armády na adresu prezidenta Macrona ukazuje, že napětí i uvnitř států, které jsou schopny a ochotny akceptovat rozdělování migrantů, se jednoduše neustále prohlubuje a pravděpodobně vyústí i v jiných státech k nějakému deklarovanému odporu. A je jedno, kdo ho bude prezentovat.

Anketa

Chcete, aby sněmovna vyslovila nedůvěru vládě Andreje Babiše?

11%
86%
hlasovalo: 19571 lidí

Určitě zde stále bude skupina států, jako v migrační krizi roku 2015 a 2016, která se tomu bude tvrdě bránit a střední Evropa bude patřit mezi ně. Nemyslím, že by například Německo bylo státem, který bude ve velké míře akceptovat migranty, i Němci začínají mít poměrně velké problémy. Zůstane to zase na Itálii, která se bude radikalizovat tak, jak to ukazují poslední léta. Uvidíme, jak se vše odehraje, ale nelze předpokládat, že by migrační vlna z Afriky ustala, spíše se bude dále zvyšovat.

Jedná se o utopii či naivní představu Evropské unie po té, co státy už několikrát odmítly přerozdělování migrantů a kvóty? Premiér Andrej Babiš se nechal slyšet, že neustoupí, stejně mluví i jeho maďarský protějšek Viktor Orbán, tady se bavíme o státech Visegrádské čtyřky, ale také ostatní země se začínají stavět proti. Jedná se o naivitu ze strany Bruselu zkoušet podobné výzvy stále dokola?

Evropská unie reprezentována bruselskou exekutivou jednoduše není schopná najít jiné řešení. A to řešení bude určitě a vždy, ať už bude jakékoliv, poměrně kontroverzní a bolestivé a jakékoliv odkládání toho rozhodnutí povede ke zhoršování situace. Já si pochopitelně myslím, že Francie tu situaci vyřeší, ale signál, který byl vyslán francouzskými vojáky, svědčí o tom, že určitá část obyvatelstva už cítí ohrožení mnohem intenzivněji a může se stát, že pro Francii to bude velmi složitá situace, která může vést k řešení násilnými prostředky. To je signál, který bychom měli v každém případě reflektovat, i když znovu říkám, že to Francouzi vyřeší a vyřeší to také v jiných státech. Ale zastavit migraci z Afriky anebo alespoň ji kontrolovat bude, podle mého názoru, znamenat použití ozbrojených sil na území severní Afriky.

K Francii se za chvíli dostaneme, ještě se vrátím k Itálii. Za prvních dvanáct dní května letošního roku připlulo do Itálie nelegálně na čtyři tisíce migrantů, což je velký nárůst oproti loňskému roku. Italové s touto situací nejsou spokojení. Domníváte se, že to nahrává bývalému ministrovi vnitra Matteu Salvinimu z Ligy do dalších voleb?

Samozřejmě že ano. Jsem přesvědčen, že se radikalizace určitých společenských vlivů v Itálii bude zvyšovat. Zcela určitě situace povede k tomu, že zároveň budou mít více a více hlasů i radikální proti migrační strany, které jsou reprezentovány i Salvinim, a intenzita bude stoupat.

Anketa

Na čí straně stojíte v izraelsko-palestinském konfliktu?

hlasovalo: 15661 lidí

Ještě jeden problém vidím u Itálie, a to je stále spící nesoulad mezi severem a jihem Itálie. Pokud tohle Itálie nevyřeší, může se stát, že se znovu začnou objevovat tendence osamostatnění nebo alespoň vyšší autonomie severní části Itálie, která má pořád dojem, že pracuje a vydělává na jižní část. Jde o vnitroitalský problém, na který se zapomnělo, ale který se může znovu otevřít, a který se ještě trochu prohlubuje s migrací. Samozřejmě migrace bude ten impulz a katalyzátor, který tuhle debatu může otevírat.

Ve Francii generálové ve výslužbě, ale i aktivně působící členové armády vyzývají francouzskou vládu, aby konečně začala řešit situaci s nelegální migrací, no-go zónami a sílícím radikálním islámem. Sdělují, že mají velké obavy o budoucnost Francie, rovněž upozorňují, že hrozí stávka členů armády. Podepsal byste jako generál ve výslužbě podobný dopis, být na jejich místě?

To je akademická otázka, protože já v takové situaci nejsem a Česká republika také ne, takže není důvod na toto téma začít přemýšlet. Jenom chci upozornit, že se ve Francii k dopisu přihlásila i řada aktivních vojáků z povolání, zatímco například dopis, který se objevil v Americe, se týká jen generálů a admirálů ve výslužbě nebo v záloze. Pochopitelně to ukazuje, jak se část společnosti, která je více orientována – a nemusí být za každou cenu nacionalistická nebo nějaká xenofobní, vnímá mnohem intenzivněji bezpečnostní rizika, která jsou spojena právě s vývojem v určitých oblastech a používání násilí. Trend, který je zcela evidentní, svědčí, že je tu něco, co se musí začít řešit velmi intenzivně, a že tento problém nelze neustále odkládat. Jinak se obyvatelstvo v těchto oblastech začne také radikalizovat a začne vytvářet vlastní domobrany a ochranné spolky, které mohou situaci jenom zhoršit. Proto členové armády poukazují, že je nutné to řešit zákonnými prostředky a vládou.

Čím to je? Francie měla být multikulturním centrem, jak to, že je z toho takový problém?

Jde o pokračující trend, který vidíme ve Francii už od roku 2005 – různé nepokoje na předměstích, zapalování aut, používání násilí, rabování a podobně. Pak se objevila vlna teroristických útoků, které postihly především Francii, a ve Francii ten problém přetrvává. Ačkoliv v některých jiných státech se ho podařilo potlačit, ve Francii tomu tak není. Příkladem jsou dvě poslední demonstrativní vraždy, které se odehrály a na základě kterých v únoru Francie konečně přijala zákon proti nepřizpůsobivosti.

Je celá řada věcí ukazujících, že se situace nelepší, a že se naopak prohlubuje. Bohužel pro Francii to bude hodně složité, protože na rozdíl od některých jiných států je tamní migrační komunita, která přišla do Francie už někdy v šedesátých letech, možná i dříve, jak se rozpadal koloniální svět, a Francie odcházela z jednotlivých kolonií. Do Francie se přesunovali lidé, kteří v  koloniích sympatizovali s Francií a hrozilo jim nebezpečí… tahle komunita je tak prorostlá, že bude velmi těžké najít optimální východisko. A bude stát hodně sil.

Anketa

Chcete, aby vás hospodský či restauratér obsloužil bez testu na covid?

77%
14%
hlasovalo: 11567 lidí

Nechala to Francie zajít příliš daleko?

Nejenom Francie. Tento trend se například projevil i v migrační vlně v roce 2015, kdy se Angela Merkelová nešťastně vyjádřila a migrační vlnu ještě podpořila. Zkrátka Evropská unie, a nyní mluvím o hlavních státech, má jakýsi dojem, že musí zachránit všechny ty, kdo jsou na tom hůře, ať už z hlediska ekonomického a z hlediska nějakých antidemokratických postupů či diktátorských. Má dojem, že musí sehrát nějakou zásadní roli, ale doba, kdy Evropa měla potenciál tohle řešit, je už dávno pryč. To, co se odehrává na Středním východě, co se odehrává v Africe a v zásadě ještě připomenu Afghánistán, který pravděpodobně po té, co odejdou spojenecká vojska, bude znovu generovat vnitřní vztah Tálibán kontra regulérní vláda v Afghánistánu, způsobí zase další vlnu migrace z Afghánistánu do Evropy. Ti lidé nevědí, kam jinam odejít, takže s tím musíme počítat a Evropa to nemůže vyřešit. Jedná se o statisíce a miliony lidí a Evropa je z velké části naplněna. Mimochodem tyto problémy, které identifikovali francouzští generálové a vysocí důstojníci, znamená, že se dostáváme na hranici nějaké akceptovatelnosti.

Není to pouze Francie, jak jste zmínil, ale podobné problémy má i Švédsko, Německo, Rakousko, Velká Británie, zmíněná Itálie a další. Dá se to nazvat ránou do představy, že multikulturní Evropa může fungovat?

Otázka je, co znamená multikulturní Evropa? Já si myslím, že v podobě idealistické, která ještě stále přežívá, nemůže existovat. Anebo se musíme smířit s tím, že v Evropě v horizontu několika desítek let nebude platit kultura evropská, naše, ale zkrátka se změní společnost a kultura na tu, kterou budou určovat migranti, kteří přišli, přicházejí a budou přicházet do Evropy. Zkrátka se v takovém případě změní. A to je konflikt, který de facto přijde, protože stará, klasická kultura a obyvatelé – a platí to o všech státech, které zde jsou – se tomu začnou bránit. A příchozí budou chtít svoji kulturu prosazovat, budou se jí dále držet a konflikt vytvoří. Otázka je, jak se ho podaří vyřešit, ale se současným přístupem to možné není.

V Izraeli začaly proti sobě bojovat arabská a židovská komunita, lítá kamení, zapalují se auta, teď došlo k napadení arabského řidiče do bezvědomí. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu k tomu řekl: „Nezajímá mě, že vám vře krev v žilách. Nemůžete vzít zákon do vlastních rukou.“ Je to paralela či ukázka toho, co by se mohlo stát i v Evropě? Obáváte se podobných občanských válek?

Pravděpodobně to je podobné, přesto je třeba vidět, že v případě Izraele a arabské komunity Palestinců je situace historicky diametrálně odlišná, takže ji nemůžeme srovnávat s tím, co se odehrává v Evropě. Tady je to trochu něco jiného, ale můžeme vycházet z toho, jak bude těžké kulturní soužití mezi jednou kulturou, která je v Izraeli představovaná židovskou komunitou a tou arabskou, která je islámská. A vidíte, že se nepodařilo i přes obrovské úsilí mnoha desítek let zpátky, ač se o to snažili představitelé nejvyšších světových velmocí, spory vyřešit. Stále se dostávají do větších a větších rozměrů a konfliktnějšího stavu a tohle můžeme očekávat my i v Evropě, protože pokud se z toho nepoučíme, za chvíli to může vypadat podobně. Tedy nepokoje, které se odehrávaly a často se odehrávají i ve Francii ve slumech a v  příměstských oblastech, kde má migrační komunita většinu a je nespokojená se současným stavem. Myslím, že ten proces bude podobný.

Je ještě čas s tím něco udělat? Případně co máme dělat, abychom do této fáze nedospěli?

My ještě máme určitý čas, nemyslím, že by najednou měly vypuknout občanské války v nejvíce postižených státech. Za prvé, pokud se to někde nezastaví a za druhé, pokud se nevyřeší vnitrostátní problémy, které státy, jež jste jmenovala, mají a nevyřeší se integrací komunit do většinové populace, tak se můžeme dostat do situací, které se budou podobat tomu, co se dnes odehrává v Izraeli. Ale byl bych, znovu opakuji, opatrný srovnávat Izrael s Evropou.

Historie Izraele a Evropy je, pravda, odlišná, ale jde mi právě o občanskou válku, kdy bojuje jedna kultura proti druhé.

Kulturní střet předpovídal Sammuel Huntington (americký politolog, spisovatel a autor knihy Střet civilizací, pozn. red.) už v roce 1993. Ukázal na konfliktní linie, které je potřeba brát zcela vážně a počítat s tím, že na nich vzniknou až ozbrojené konflikty. Ale mimochodem on nepředpokládal, že se může odehrávat to, co se odehrává například ve Francii, Itálii a podobně, kde jsou střety teritoriální.

Konflikty muslimů v Evropě sahají mnohem dále do historie, muslimové byli v patnáctém století po téměř 800 letech vyhnáni z Pyrenejského poloostrova a korán tam byl dokonce zakázán.

Osmanská říše bojovala o svoji dominanci i jižně od našich hranic a bojovalo se také o Vídeň. Islám a křesťanství pulzuje, ale v současné době jsme takoví, že si budeme hájit, co je dnes a nebudeme akceptovat, že Osmané útočili na Vídeň z jihu. I srbská krajina byla hráz proti rozšiřování islámské říše.


Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Zuzana Koulová

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Právník Koudelka: Ústavní soud předvedl, jak pohrdá lidmi

21:43 Právník Koudelka: Ústavní soud předvedl, jak pohrdá lidmi

Advokát Zdeněk Koudelka podal trestní oznámení na bývalého ministra zdravotnictví Petra Arenbergera.…