Pane profesore, z vícero táborů dnes slýcháme poznámky a varování o údajném ubývání demokracie. Jak na to nahlížíte zejména z hlediska práva?

Tak na to není vůbec jednoduchá odpověď. Protože jde o určité existující napětí mezi demokratickým a právním charakterem státu. Samozřejmě, že rozdíl je mezi normativní a institucionální rovinou a rovinou řekněme sociálně politickou. Pokud jde o základní koncepční východisko, existuje poměrně rozšířený názor, že prožíváme krizi demokracie. Projevuje se v polarizaci názorů veřejnosti (namísto pro demokracii nezbytného názorového a politického pluralismu) a v oslabení vlivu politických stran.

S tím souvisí i další otázka vztahu k právnímu státu, kde – a to nejenom v Česku – pozorujeme dlouhodobý proces judicializace práva a politiky, posilování úlohy soudů, přičemž se snižuje význam zákona, a tedy i parlamentu, a právě v této souvislosti vzniká ve společnosti určité napětí mezi demokratickou vůlí lidu a rozhodováním soudů, popřípadě jiných nevolených orgánů. A konečně je zde problém vertikální dělby moci ve spojitosti zejména s Evropskou unií – a zde se také hovoří o určitém deficitu demokracie. Často slyšíme například o oligarchizaci politiky, ale spojuje se to spíše s novým jevem, kdy bohatí podnikatelé už přestávají využívat různé lobbistické skupiny, protože raději vstupují do politiky sami. Jsou zde zkrátka různé tendence a procesy, které zdaleka nepůsobí jednosměrně, přitom jsou dlouhodobějšího charakteru.

A co na to říkáte jako občan Aleš Gerloch?