Pískání a nadávky provázely 17. listopadu při pokládání květin na Národní třídě premiéra Andreje Babiše i vicepremiéra Jana Hamáčka. Zatímco na premiéra křičeli „táhni odsud, estébáku“, Hamáčka nazývali ocáskem. Ještě hůř dopadl Václav Klaus ml., na kterého přilétla například nadávka, že je „Putinova děvka“. Nejen s pískáním, ale i s výzvami k odstoupení se setkal rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima při proslovu na Albertově. O čem tyto protesty svědčí?
Už delší dobu si myslím, že společnost je především velmi rozeštvaná. Různé politické neziskovky se neustále snaží rozeštvávat a rozdělovat společnost. Bylo to jasně vidět už v prezidentských volbách, kdy míra netolerance až nenávisti k odlišným názorům a k jejich nositelům přímo sršela od podporovatelů Jiřího Drahoše. Kytky v koši 17. listopadu 2018 nebo verbální útoky letos na Národní třídě jsou jen pokračováním nenávistné politiky těchto neomarxistických struktur.
A co říci na to, že Miroslavu Kalouskovi nebo Miroslavě Němcové se naopak na Národní třídě dostalo velmi vřelého uvítání?
To jen potvrzuje politické pozadí těchto akcí a cílené rozeštvávání společnosti od příznivců takzvaného demobloku.
Spolek Milion chvilek vyzval den předtím na demonstraci na Letné demokratické opoziční strany, aby se více otevřely veřejnosti, přišly s uskutečnitelnou vizí a posílily své volební šance koalicemi. Do příštího roku by měly strany prý uvažovat o menších koalicích. Předseda Milionu chvilek Mikuláš Minář hovořil už dříve se členy opozičních stran o změně volebního systému. Co říkáte těmto výzvám směrem k opozici? A jak celkově hodnotit akci na Letné? Mohou ji podle vás pořadatelé a příznivci Milionu chvilek označit za úspěšnou? A co říci na požadavky, které organizátoři směřovali právě na premiéra? Konkrétně že má Andrej Babiš podat demisi, pokud se do konce roku nezbaví holdingu Agrofert a neodvolá ministryni Benešovou?
Už v minulém rozhovoru pro ParlamentníListy.cz jsem řekl, že nepochybně mají své zadání, takže boj bude pokračovat. Pravděpodobně tak činí ve jménu takzvaného nového světového řádu, který by rádi tito eurofederalisté nastolili.
Od sametové revoluce uběhlo letos přesně třicet let. Co se nám během té doby podle vás podařilo a co vás naopak třeba zklamalo?
Na první pohled je patrné, že máme kolem sebe hezčí a čistší životní prostředí, máme demokratické instituce a svobodné volby. Na druhou stranu jsme přišli o svoji potravinovou a průmyslovou soběstačnost, tím jsme se stali jako stát mnohem zranitelnější. V devadesátých letech jsem také vnímal, že jsme se stali svobodnějšími a nezávislejšími. Dnes mám pocit, že se šrouby opět utahují a o své svobody a suverenitu postupně přicházíme. Tentokrát ten „mráz“ nepřichází z Kremlu, ale ze Západu.
Psali jsme:
Když mluvíme o sametové revoluci, nemůžeme vynechat ani Václava Havla. Jak vy ho s odstupem doby vnímáte? Změnil se nějak váš pohled na něj během těch porevolučních let?
Václav Havel byl jen naivní loutkou v rukách amerických oligarchů. Pouze jej využívali k dosažení svých cílů. Když Madeleine Albrightová na počátku 90. let přijela do Prahy s hrstí dolarů, za které si Občanské fórum v euforii nakoupilo faxy a kopírky, měla jasné zadání od sponzorů budoucího prezidenta Clintona. Mezi významné sponzory jeho prezidentské kampaně totiž patřily zbrojařské koncerny, které si rozhodně nepřály další existenci špičkových československých zbrojovek ohrožujících jejich zisky. Dnes víme, že mise byla úspěšná. Havel ochotně převzal falešnou rétoriku o humanitě a nutnosti uzavřít většinu našich zbrojovek. Madeleine Albrightová za odměnu dostala nejdříve post velvyslankyně USA při OSN a poté post ministryně zahraničních věcí ve vládě prezidenta Clintona. Když Západ potřeboval i na přání svých muslimských donátorů bombardováním Jugoslávie svrhnout tamní režim, přibrali nás předtím narychlo do NATO, abychom sehráli roli užitečných idiotů a poskytli politické krytí této lumpárně. Jak víme, náš tehdejší prezident Havel se této role opět zhostil na výbornou.
Fotogalerie: - Kadaň a rok 1989
Premiér Babiš ale v neděli v rámci proslovu v Národním muzeu mimo jiné ocenil odvahu Václava Havla, která byla podle nej obdivuhodná. „Já jsem byl členem komunistické strany. Nejsem na to pyšný. Jak jsem mnohokrát řekl, nebyl jsem v té době tak statečný a angažovaný jako Havel,“ řekl mimo jiné Andrej Babiš. Co na jeho slova říkáte?
Ten projev, ať už jej psal kdokoliv, měl zřejmě za cíl otupit hrany a napomoci usilovné snaze Babiše o smíření s pražskou kavárnou. Už Babišův příkaz jeho poslancům, aby schválili všechny zprávy České televize, jeho nadbíhání kavárně dokazuje.
Politolog Jiří Pehe se zamyslel nad tím, zda Češi v roce 1989 skutečně toužili po svobodě. Došel k názoru, že takové přání rozhodně nebylo hnacím motorem změn – Češi se prostě a jednoduše chtěli mít lépe. Tento fakt prý zatím, na rozdíl od svých oponentů, pochopili Andrej Babiš s Milošem Zemanem a nyní z toho těží. Souhlasíte?
Pravda je, že třeba dostupnost průmyslového zboží a elektroniky byla v ČSSR katastrofální. To, že jsme se v listopadu 1989 prostě chtěli mít lépe, to je také fakt.
Mimochodem, jak vy události, které se odehrály v listopadu 1989, dnes vidíte? Kdo se z vašeho pohledu opravdu zasloužil před těmi třiceti lety o pád komunistického režimu? Existují různé výklady. Mluví se například o tlaku Charty 77 a dalších disidentských skupin, nebo o tom, že Gorbačov povolil v SSSR „otěže“ a dal KSČ najevo, že je v tom sama, případně také že komunistický režim se zhroutil sám kvůli své neschopnosti ekonomicky zajistit obyvatelstvo, kvůli ekonomické situaci jako takové… Co si o tom myslíte vy? A jak velkou roli podle vás v souvislosti se sametovou revolucí sehráli studenti?
Komunistický režim se zcela jistě nezhroutil díky tlaku disidentů nebo studentů. Socialistický tábor byl ekonomicky vyčerpaný a personálně zkostnatělý. Neudržitelnost tehdejšího režimu si uvědomovaly zejména mladší aparátčíci a tajné služby, které v zákulisí dojednávaly se Západem podporovanými disidenty převzetí moci a nastolení nových pořádků. U nás tato „revoluce“ vynesla do čela nové vlády dosavadního komunistického ministra Čalfu a mnohým komunistickým pohlavárům zajistila beztrestnost a budoucí ekonomický vliv.
38 procent Čechů starších 40 let podle průzkumu tvrdí, že za socialismu bylo lépe. Čím to je? Je to tím, že zde stále působí komunistická propaganda, jak také k tématu padlo? Nebo k tomuto tvrzení prostě skutečně někteří lidé mají důvod?
Vůbec se tomu nedivím. I přes mnohá pozitiva, která se tu za posledních 30 let udála, mi není příjemné sledovat, jak se z naší republiky, tehdejší průmyslové a zemědělsky soběstačné velmoci, stala samostatně hospodářsky neživotaschopná kolonie EU.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: David Hora
