Historie družby Německa a Francie. Zkušený novinář shrnuje, jak jsme dospěli k tomu, co předvedli Macron s Merkelovou v Cáchách

26.01.2019 19:47 | Zprávy

ROZHOVOR Nastává nová doba EU. A kdo obrazně řečeno „stojí opodál“, bude mít méně a méně šancí. Evropské velmoci Německo a Francie ukazují možnou cestu. A byť se nám některé věci nemusí příliš pozdávat, měli bychom se poměrně rychle probudit a aktivizovat. Lepší krůček vpřed, než stát na místě, komentuje aktuální situaci bývalý novinář Mladé fronty, znalec Francie a Ruska Milan Syruček. Podrobně se věnuje historii smluv mezi Německem a Francií a rozebírá především ekonomické důsledky, z nichž vyplývá, že jde o „sňatek z rozumu“. Malé státy, třeba i Benelux, to prostě spláchne. Rusko nikoliv, ale to by se mělo stále počítat k Evropě, i když by někdo z toho mohl mít šediny. Ostatně, patřilo vždy v historii, jen si to nyní jaksi nechceme připustit. I kdybychom jej, jak radí BIS, vymazali z učebnic, nic se nestane. Ruská federace tady bude stále a bude nutné s ní vážně počítat. Čím dříve a aktivněji, tím lépe pro nás samotné i pro EU…

Historie družby Německa a Francie. Zkušený novinář shrnuje, jak jsme dospěli k tomu, co předvedli Macron s Merkelovou v Cáchách
Foto: Jan Rychetský
Popisek: Knihu přeložil spisovatel Milan Syruček

Jak vidíte německo-francouzskou smlouvu a její důsledky pro EU i pro celou Evropu? Je to ta deklarovaná vícerychlostní Evropa?

Francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová se sešli 22. ledna letošního roku v Cáchách, aby podepsali novou německo-francouzskou smlouvu o prohloubení vzájemných vztahů v zahraniční politice, obraně, hospodářství, integraci pohraničních regionů. Navazuje na první takovou smlouvu, podepsanou generálem de Gaullem a kancléřem Konradem Adenauerem v Elysejském paláci sice přesně na den, ale s rozdílem 63 let, která uzavřela stovky let probíhající nepřátelství obou zemí. O obsahu cášské smlouvy psal již na stránkách Parlamentních listů poslanec Radovan Vích. Proto nemá smyslu, abych ho opakoval.

Snad bych jen připomenul, že smlouva nastiňuje cestu Evropské unie do roku 2030 a v mnohém navazuje na Macronův projev na Sorbonně z 26. září 2017 a jeho pětadvacet bodů, co by měla EU dělat, aby zůstala Evropskou unií a dále se rozvíjela. Předtím se uskutečnila řada schůzek obou státníků, z nichž jedna z nejdůležitějších proběhla 19. června minulého roku na zámku Meseberg severně od Berlína.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Václav Fiala

MUDr. Ivan David, CSc. byl položen dotaz

Nerostné bohatství na Ukrajině

Na CNN jste tvrdil, že Ukrajina již nerostné suroviny, které jsou na jejím území nevlastní, že je vlastní někdo jiný. Jak to víte? Myslíte, že tak na USA šije nějakou boudu, a proto došlo i k vyhrocení oné schůzky, kde se měla smlouva podepsat? A kdo je tedy podle vás vlastní?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Politolog Robejšek: Orbán už není sám. Eurobyrokraté jsou obklíčeni měnící se realitou

13:09 Politolog Robejšek: Orbán už není sám. Eurobyrokraté jsou obklíčeni měnící se realitou

„V mých analýzách opakovaně zdůrazňuji, že evropská politická kasta již nedokáže ani vytvořit blahob…