Hlas sněmovního experta na zahraničí: ČR ztrácí kredit už od 90. let. Víte vůbec, jak se k migrantům chová Saúdská Arábie?

14.09.2019 19:21

ROZHOVOR „Trikolóra například vyhlašuje záměr zrušit institut minimální mzdy. S tím SPD zásadně nesouhlasí. Považujeme minimální mzdu za jeden ze základních nástrojů ochrany nejslabších příjmových skupin pracujících, za alespoň základní záruku jejich důstojnosti a existenční jistoty. Bez existence a garance minimální mzdy by úroveň mezd stagnovala či klesala, což by poškodilo v první řadě ony nízkopříjmové občany. Na druhé straně Trikolóra navrhuje snížení daně z příjmu pro osoby s měsíčním příjmem nad 100.000 Kč. Z toho je docela patrné, na jaké cílové voličské skupiny míří,“ uvedl v rozhovoru poslanec za SPD Jiří Kobza.

Hlas sněmovního experta na zahraničí: ČR ztrácí kredit už od 90. let. Víte vůbec, jak se k migrantům chová Saúdská Arábie?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jiří Kobza je členem Poslanecké sněmovny, zvoleným za politické hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD)
Za SPD jste v Poslanecké sněmovně mimo jiné také místopředsedou zahraničního výboru. Mluvíte anglicky, německy, rusky, italsky a persky, jak tyto své znalosti dokážete uplatnit při práci v zahraničním výboru sněmovny?
 
K mým povinnostem místopředsedy výborů pro evropské záležitosti a zahraničního patří mnoho cestování a jednání se zahraničními delegacemi, které navštěvují náš Parlament. Tam se jazykové vybavení hodí samozřejmě vždycky. Už jenom proto, že můžete s partnery jednat i bez tlumočení, navíc odchytíte mimo tlumočení, o čem si povídají vaši partneři a můžete se připravit na jejich argumenty v další diskusi. Navíc studium cizích jazyků mne baví a také je doporučováno pro rozvoj mozkových kapacit, tak se snažím zjistit, jestli to funguje. Zatím netuším.
 
 
Máte velmi dobré znalosti o současné napjaté situaci v Íránu. Ve Sněmovně jste také předsedou skupiny přátel Íránu. Jaká je aktuální situace podle vás?
 
Írán je ve složité vnitřní situaci i v zahraniční politice. Proti Íránu byly snad již uplatněny snad všechny nátlakové sankce, které byli zodpovědní úředníci v USA a v EU schopní vymyslet. Faktem je, že z obchodního obratu 15 miliard eur, který Írán dosáhl s EU, zhruba 25 procent tvořil íránský export. Je tedy zřejmé, že obchodní sankce více poškozují zejména státy EU. Na íránské straně sankce dopadají na obyčejné lidi, kterým ztrpčují život, dále umožňují radikálním a militantním islámským skupinám zpochybnit vládu tzv. umírněných kolem prezidenta Rouháního a posilují pozici radikálů, kteří prosazují filozofii, že se Západem lze jednat pouze konfrontačně. To znamená, že sankce odnášejí obě strany. V Evropě přicházejí lidi o práci a v Íránu vysoká inflace a drahota sráží životní úroveň všech vrstev společnosti.
 
Můžeme tedy shrnout, že tlak zvenčí upevňuje přísný islámský režim a umožňuje mu se o to tvrději vypořádat s vnitřní opozicí. Íránci navíc velmi umně využívají odstrašujících příkladů okolních států (Afghánistán, Irák, Sýrie, Libye), poukazují na to, jak dopadly (rozpadají se v chaosu a občanských válkách) povolné státy, když začaly naslouchat Západu. Po zlém s Iránci nikdy nikdo ničeho nedosáhl. Jsem tedy přesvědčen, že je v zájmu ČR a potažmo i EU s Íránem vést konstruktivní dialog, kde vzájemné závazky budou dodržovány. Doufám, že k tomu i ustanovení meziparlamentní skupiny česko-íránské může napomoct.
 
Írán je velmi často označován za původce všeho zlého na Blízkém východě. Proti Íránu se USA spojily s jeho regionálními odpůrci, tedy s Izraelem a Saúdskou Arábií. Jak lze podle vás vybalancovat náš oficiální postoj k Íránu?
 
Zde se můj názor, opřený o poměrně hlubokou znalost íránského prostředí, značně rozchází s názory a nejenom s proklamacemi EU, ale zejména aktivistického ministra Petříčka (ČSSD). Na PL vyšel asi před rokem můj článek o Íránu, který se zabýval otázkou, jaký Írán vlastně chceme? Chceme Írán vstřícný, spolupracující a obchodující – anebo nepřátelský, zahnaný do kouta a cenící zuby v regionu? Bohužel, jak v USA, tak v Evropě (a také v ČR), je mnoho vlivných lidí, kterým spíš vyhovuje mít Írán za nepřítele. Soupeření Íránu se Saúdskou Arábií a s Tureckem o pozici regionálního islámského hegemona nahrává politice velmocí a posiluje jejich vliv v regionu.
 
 
Je tedy pro Írán obtížné najít partnery k věcné a konstruktivní diskusi, snáze najdete aktivisty, kteří budou vykřikovat hesla o lidských právech v Íránu (zatímco jejich brutální porušování v Saúdské Arábii nebo v Turecku, je nechává naprosto chladnými) a budou se snažit veškeré snahy o dialog s Íránem zabít. To samozřejmě není v zájmu ČR. Írán je totiž nejenom důležitým odběratelem evropských a tím i českých výrobků, ale mj. i naším přirozeným spojencem (nepřítel mého nepřítele) v boji proti sunnitskému terorismu, takže je naším zájmem udržet konstruktivní dialog.
 
Co se týče vztahu USA a Íránu, tak nesmíme zapomenout, že Írán byl vždy důležitou kartou v amerických prezidentských volbách, například kauza amerických rukojmích v Teheránu rozhodla o porážce prezidenta Cartera. Co se Saúdské Arábie týče, tady bych jen rád připomenul, jak celý svět se dívá stranou v případě saúdského pachatelství nesmírné humanitární krize a zabíjení civilistů v Jemenu, nejspíš právě proto, že jde o spojence USA.
 

Fotogalerie: - Sněmovna o digitalizaci

Jednání sněmovny. Zařazení nových bodů do programu...
Jednání sněmovny. Zařazení nových bodů do programu...
Jednání sněmovny. Zařazení nových bodů do programu...
Jednání sněmovny. Zařazení nových bodů do programu...
Jednání sněmovny. Zařazení nových bodů do programu...
Jednání sněmovny. Zařazení nových bodů do programu...
 
Desetimilionové Jordánsko, další země této části světa, je v poslední době vyhledávána také našimi turisty. Podle odhadů OSN tam ale žije přes 1,2 milionů syrských uprchlíků. Je to pro turisty opravdu bezpečná země, jak se nás snaží přesvědčit některé cestovní agentury?
 
Z 10 milionů obyvatel Jordánska je původních Jordánců asi 7 milionů. Jordánsko slouží jako útočiště uprchlíků ze všech regionálních válek už skoro 80 let. V táborech palestinských uprchlíků žije již 3. až 4. generace Palestinců. Kromě toho jsou v Jordánsku uprchlíci nebo imigranti z aktuálních okolních válek v Jemenu, Iráku a Sýrii. Toto množství (přes 2 miliony) představuje pro chudou zemi, jako je Jordánsko, obrovskou hospodářskou i politickou a sociální zátěž, se kterou se vyrovnává jen díky zahraniční pomoci. Jordánsku patří dík i za to, že (na rozdíl od právě zmíněné Saúdské Arábie) přijímá migranty i uprchlíky, kteří by jinak pravděpodobně zamířili do Evropy. To ale nic nemění na tom, že je to stále nejotevřenější a nejbezpečnější islámská země v regionu.
 
Vydobyla si naše země v rámci nové, sjednocené Evropy silné postavení? Má podle vás značka „Česká republika“ dnes lepší zvuk než před čtvrt stoletím? Kdo se o jméno naší země zasloužil především? Mají na tom nějaký podíl dnešní vrcholní politici?
 
Tak o obojím můžeme úspěšně pochybovat. Jako bývalý pracovník československého exportu mohu obě období porovnat. Naše země ztratila svůj průmyslový a tím i exportní potenciál do zemí mimo Evropu a stejně s tím a s přesunem řady pravomocí z rukou českých úřadů do EU, klesl i politický vliv ČR. Musíme chápat, že v zemích mimo EU ekonomické a politické zájmy jdou vždy ruku v ruce a stát, který nemá mnoho co nabídnout, tam ztrácí i politickou sílu. Určitou náplastí byla rostoucí úloha ČR ve vyjednávání států V4 s EU. Bohužel, tato jednota V4 se nyní po nástupu čaputismu na Slovensku ztrácí. Myslím si proto, že na poklesu významu ČR ve světě mají vrcholoví politici svou „zásluhu“ dlouhodobě už od roku 1990.
 

Anketa

Jste pro to, aby ČR zrušila uznání státu Kosovo?

95%
5%
hlasovalo: 16190 lidí
 
Vaše hnutí, ale i vy sám osobně, jste znám jako velký odpůrce migrace. Lze věřit oficiálním informacím, že se situace uklidňuje a že Evropě, potažmo nám, nehrozí další velký nápor uprchlíků?
 
To rozhodně neodpovídá realitě. Především my v SPD jsme zásadními odpůrci masové nelegální a nekontrolované imigrace do Evropy. Jsme odpůrci vnucování nám nepřizpůsobitelných imigrantů z prostředí, které je velmi vzdálené našim tradicím a kultuře, které je zásadním důvodem toho, že se nikdy nepřizpůsobí našemu způsobu života, nikdy neadaptují na české podmínky a nikdy se neintegrují do společnosti. Je jedno, jestli nám EU nelegální imigranty vnucuje v rámci „přerozdělování“ anebo „přesídlování“, výsledek bude vždy stejný, tak, jak jej můžeme sledovat v zemích na západ od našich hranic. To je vývoj, který opravdu v ČR ani pro budoucnost našich dětí nechceme.
 

Fotogalerie: - Migranti v Bělehradě

Migranti v hlavním městě Srbska Bělehradě
Migranti v hlavním městě Srbska Bělehradě
Migranti v hlavním městě Srbska Bělehradě
Migranti v hlavním městě Srbska Bělehradě
Migranti v hlavním městě Srbska Bělehradě
Migranti v hlavním městě Srbska Bělehradě
 
Další nápor takových imigrantů Evropě skutečně nejenom hrozí, ale již probíhá za přímé i nepřímé podpory EU. Dochází ke změně taktiky EU jak k nám (tedy do střední Evropy) dostat co největší počet (vágně legalizovaných, nelegálních a především nezvaných) imigrantů změnou názvosloví ze strany EU. Už se totiž nejedná o „přerozdělování nelegálních imigrantů v rámci kvót“ (tzv. Dublin 4), ale mluví se o „přesídlování“ legalizovaných imigrantů do zemí nezasažených migrační vlnou (tj. do zemí střední Evropy). Přesně podle Orwella.
 
Proti tomu se snažíme v SPD bojovat, stojíme proti obrovské přesile orgánů EU, aktivistů, neziskovek, masmédií i mafií převaděčů, pašeráků a obchodníků s lidmi. Jenže pro nás je naprosto nepřijatelné, aby kdokoliv kromě příslušných českých úřadů a orgánů cizinecké policie, rozhodoval o tom, kdo bude na území ČR smět žít a využívat sociální, zdravotnický a školský systém bez toho, že by jakkoliv přispěl k prosperitě ČR. Bojujeme tím i proti vlně brutálního násilí na ženách a seniorech, ve které se zmítají nyní státy západní Evropy.
 
Dělá to na mne dojem, že nám západoevropské státy závidí, že je zde dosud relativně bezpečno (na rozdíl od jejich zemí) a tak se vnucením „přesídlených“ nelegálů do zemí střední Evropy snaží tyto podmínky vyrovnat. Jde totiž především o volby a do kampaně se moc nehodí příklad bezpečných „xenofobních“ zemí střední Evropy oproti liberálním zemím, kde se večer ženy bojí vystrčit nos na ulici, se jako volební argument „úspěchu“ migrace, moc nehodí.
 
Hodně se mluví také o hnutí Trikolóra, které míří na vlastenecké voliče a mohlo by tedy hnutí SPD odvést část voličů. Obáváte se toho?
 
Trikoloru sledujeme, ale nevidíme důvod k obavám. Podle dosavadních informací o programu a cílech Trikolory máme za to, že hnutí Trikolora se profiluje jinak a na jiném programu než hnutí SPD. Obrací se spíše na jiné voliče, na jinou zájmovou klientelu, trochu v duchu ODS 90. let.
 
Jsou zde i některé významné a ideové rozdíly:
 
a) Zatímco vlajkovou lodí SPD je přímá demokracie, rozšíření podílu občanů na správě věcí veřejných, posílení institutu referenda a přímé volby politiků v naší ústavě a právním řádu apod., tak Trikolora se hlásí výhradně k principům tzv. zastupitelské demokracie a k přímé demokracie je kritická.
 
b) Dále je zde rozdíl v postoji k EU – SPD se hlásí k tzv. tvrdému euroskepticismu, požadujeme umožnění proveditelného referenda o vystoupení ČR z EU v současné podobě. Trikolóra požaduje jen víceméně kosmetické úpravy architektury EU, lehkou reformu, návrat před Lisabonskou smlouvu.
 
c) Velmi výrazné rozdíly mezi námi jsou i v oblasti sociální politiky.
 
 
d) Trikolóra například vyhlašuje záměr zrušit institut minimální mzdy. S tím SPD zásadně nesouhlasí. Považujeme minimální mzdu za jeden ze základních nástrojů ochrany nejslabších příjmových skupin pracujících, za alespoň základní záruku jejich důstojnosti a existenční jistoty. Bez existence a garance minimální mzdy by úroveň mezd stagnovala či klesala, což by poškodilo v první řadě ony nízkopříjmové občany. Na druhé straně Trikolóra navrhuje snížení daně z příjmu pro osoby s měsíčním příjmem nad 100.000 korun. Z toho je docela patrné, na jaké cílové voličské skupiny míří...
 
e) Trikolóra chce také zrušit úřad veřejného ochránce práv, tzv. ombudsmana. Ano, současná ombudsmanka Šabatová tuto instituci nepřijatelným způsobem zprofanovala, zpolitizovala, zasahovala do oblastí, kde jí to ze zákona absolutně nepřísluší, stále prosazuje agendu multikulturalismu a privilegií vybraných menšin. To je ovšem problém personální, nikoli systémový. Úřad ombudsmana za jeho předchozích šéfů, pánů Motejla a Varvařovského, plnil svou úlohu poměrně dobře. Touto úlohou je bezplatná právní pomoc občanům, kteří se stali oběťmi nečinnosti nebo nezákonných postupů nejrůznějších správních orgánů a úřadů – ať už se jedná např. o starobní či invalidní důchody či exekuce. Zrušení tohoto úřadu bez náhrady by připravilo o poslední možnost ochrany zejména našich sociálně nejzranitelnějších spoluobčanů.
 
 
 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Barbora Richterová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Tohle vám média o Kosovu neříkají. Proč? Voják, zocelený Balkánem, o tajných obchodech a zločinu

4:44 Tohle vám média o Kosovu neříkají. Proč? Voják, zocelený Balkánem, o tajných obchodech a zločinu

ROZHOVOR Kosovo a Bosna, to jsou neuralgické vředy na Balkáně. Nepředstavitelná korupce, rabování př…