Kdo vládne Česku, vládne Evropě. Anglie a Francie? Jozef Banáš a jiný pohled na dějiny

08.11.2021 19:44 | Rozhovor

Jsem Baťa, dokážu to. Tak se jmenuje nová kniha nejpřekládanějšího slovenského spisovatele současnosti Jozefa Banáše. Na český trh přichází v češtině a vydává ji nakladatelství Olympia. V týdnu ji představil v Praze a slavnostního křtu se zúčastnil i premiér Andrej Babiš. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz pak Jozef Banáš hovořil o Baťovi jako inspirativní postavě dějin a vyjádřil naději, že právě nejhorší doby vytvářejí ty nejsilnější lídry. A to by nás i v dnešních časech mělo nabíjet optimismem.

Kdo vládne Česku, vládne Evropě. Anglie a Francie? Jozef Banáš a jiný pohled na dějiny
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jozef Banáš

Vaše poslední dvě knihy měly jako hlavní hrdiny Milana Rastislava Štefánika a Tomáše Baťu. Co podle vás mají jako hrdinové společného a co vás na nich přitahuje?

Já si myslím, že sebevědomí každého národa je ovlivňováno jeho vztahem k velkým osobnostem. A Češi i Slováci jsou celkem malé národy. A já jsem si jako slovenský spisovatel s vroucím vztahem k českému národu (mám tu půl rodiny, ale nejen proto) řekl, že musím napsat o těchto dvou mužích, protože mají významnou česko-slovenskou historii a podíl na povznesení Československa.

Anketa

Bude Pekarová Adamová lepší předsedkyní Sněmovny, než byl Vondráček?

3%
95%
hlasovalo: 19114 lidí

Oni jsou v podstatě stejná generace. Baťa se narodil roku 1876, Štefánik 1880. A Baťa dokonce musel o Štefánikovi vědět, protože odebíral Masarykův časopis Čas, kam Milan Rastislav přispíval jako student.

Oba také byli z podobného kraje, velmi chudého i zeměpisně blízkého na obou stranách česko-slovenské hranice (Baťa ze Zlína, Štefánik z vesnice Košáriská v příhraničním okrese Myjava, pozn. red.). Tak tam nejspíš byly i podobné vlivy.

Myslíte, že kdyby byl v roce 1938 prezidentem Štefánik místo Edvarda Beneše, tak by Mnichov proběhl v tehdejší podobě, když to vezmu hypoteticky?

Pozor, nejen Štefánik. I Baťa byl ve hře jako Benešův protikandidát na prezidenta před svou smrtí. A velmi vážný.

A jeho bratr Jan Antonín Baťa pak v roce 1938 byl téměř oficiálně nominován a vážně se o jeho kandidatuře psalo v novinách...

Ano, ano. Ale na počátku třicátých let se uvažovalo o Tomáši Baťovi. Důvod byl prostý – Angličané jako spojenci a Němci jako sousedé velmi „neinklinovali“ k Edvardu Benešovi (o kterém se hovořilo jako o hlavním favoritovi místo Masaryka, pozn. red.).

Beneš totiž podle všeho pracoval pro francouzskou rozvědku. A jak řekl Bismarck, kdo kotroluje Česko, kontroluje Evropu. Takže Angličané Beneše velmi nechtěli a nepodporovali ho. A právě z těchto kruhů vzešla myšlenka na kandidaturu Tomáše Bati, za kterým stály i podnikatelské kruhy.

Baťa nakonec odmítl, že je příliš spojený s firmou, ale tehdy jako první vyslovil v souvislosti s prezidentskou kandidaturou jméno svého bratra Jana Antonína Bati.

Jan Baťa pak napsal knihu Budujeme stát pro 40 milionů a začalo se o něm vážně uvažovat.

Ale myslím si jak v případě Štefánika, tak Bati, i když to byly významné osobnosti, průběh dějin by změnit nedokázali.

Přesuňme se do současnosti. Jak myslíte, že by Baťa reagoval na dnešní dobu? Viděl by v ní příležitost, nebo by jej spíše semlela?

Je třeba si říci, v jaké by byl pozici. Pokud by už byl špičkový podnikatel, nebo pokud by teprve začínal.

To je pravda. Tak řekněme, že by podnikal od roku 1989 v té zakladatelské generaci a teď by byl už váženým podnikatelem.

Dobrá otázka. Myslím, že by se prosadil, tak jako se dokázal prosadit ve svých časech. Protože to je v člověku. Jak jste vychovaný, jaké máte hodnoty.

Jeho otec ho vychovával velmi originálním způsobem. Třeba mu nedával „kapesné“, ale „půjčku“. Jeho matka byla poměrně hluboce věřící. Tomáš Baťa byl tímhle celkem ovlivněn ne ve smyslu, že by chodil do kostela, ale ve smyslu, že pokud se pro něco rozhodl, tak v to věřil skutečně hluboce a nezlomně.

Takže pokud by dnes žil s těmito morálními a etickými hodnotami, tak by určitě bojoval. Možná by ho zlikvidovali, ale určitě by bojoval. A je pravděpodobné, že by tu i dnes zachoval velmi hlubokou stopu.

Bavíme se tady o základech, které tito lidé dostali do života. Dává tyto základy „jedinec“ ve smyslu rodičů či rodiny, nebo to může ovlivnit i celospolečenská atmosféra a doba?

Celospolečenská atmosféra se určitě projevuje. Na Tomáše Baťu měl po vzniku republiky velký vliv Tomáš Masaryk a jeho zásady. A mimochodem i naopak Masaryk Bati si vážil…

Mohla tam fungovat i nějaká rodinná vazba. Baťa byl ze Zlína, Masaryk z Hodonína…

Já si myslím, že mohla. Ty povahy byly docela podobné. I ten kraj vás formuje. Oba byli z chudého kraje, chudého prostředí a oba se propracovali vlastním úsilím a vlastní vůlí. Masaryk na tom byl v podstatě ještě hůře, protože Baťa měl za sebou v obuvnictví alespoň profesní tradici mnoha generací předků.

Myslíte, že se můžeme dočkat v dnešní době nějakého Bati – člověka takto uvažujícího a inspirativního?

Já jsem optimista, dočkáme se. A víte proč? Protože složitá doba vždy generuje silné lidi a pozitivní vzory.

Nechci teď být negativní prognostik, ale určitě čím je hůře, tím je to lepší půda pro objevení nějakého lídra, za kterým lidé půjdou.

Ne nějaký demagog, ale člověk, za kterým lidé skutečně autenticky půjdou.

reklama

autor: Jakub Vosáhlo

Migrační pakt

Dobrý den, zajímalo by mě, zda se z migračního paktu můžeme nějak vyvázat nebo je to už hotová věc? A řeší vůbec to hlavní, jak nelegální migraci zabránit? Není třeba řešit příčinu problému než pak jeho důsledky?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Prezident jako obchodní cestující cizích zájmů? Kobza žádá z Hradu vysvětlení

13:49 Prezident jako obchodní cestující cizích zájmů? Kobza žádá z Hradu vysvětlení

Lobbing za firmu poradce Koláře, pomoc šlechtickému rodu k získání miliardových majetků proti naší z…