Návrh europoslankyně Michaely Šojdrové (KDU-ČSL) na přijetí syrských sirotků rozpoutal v ČR diskusi. Poslanecká sněmovna nakonec návrh zamítla, prý jde o bezpředmětný pokus, protože Sýrie nedovoluje adopci tak malých dětí do zahraničí. Když tohle pomineme, byl to dobrý nápad?

Myslím, že jde o takovou předvolební aktivitu strany lidové. Pokud člověk zná situaci v Sýrii, tak tam není padesát sirotků, ale jsou tam tisíce, možná desetitisíce takto válkou postižených dětí. To je jedna věc. A druhá věc je, že Česká republika může pomoci v Sýrii – a pomáhá – jiným způsobem, včetně těch sirotků. Například vybudováním nějakých domů pro děti, finanční nebo humanitární pomocí a podobně. V České republice máme svých problémů hodně.

Diskusi ve Sněmovně jsem nesledoval v přímém přenosu, ale vím, jaké jsou různé názory politiků a politických stran. Vše směřuje k černobílému vidění světa, což se mi nelíbí. To znamená, že se tady hraje, kdo je pro migranty, a kdo proti. Vidění světa nemá být nikdy ani černé, ani bílé, vždy je nějaký odstín mezi nimi. A v tomto směru si myslím, že i Česká republika a její občané vždy pomohli. Ať už šlo o povodně, hurikán, zemětřesení nebo výbuch sopky, Češi pomáhali. Je jen otázka, jakou zvolit pomoc.