Pane předsedo, letošní Vánoce jsou v poněkud divné situaci, vláda opět prodlužuje nouzový stav. Jak by lidé toto období měli prožívat? Zvláště ti starší, kteří jsou ze strany státu omezeni v kontaktech apod.
To je hned několik otázek dohromady. Nouzový stav my podporovat nebudeme, stejně jako jsme ho nepodporovali doteď, protože současná situace se začíná blížit nekonečnému nouzovému stavu. Nouzový stav má být něco mimořádného, když je povodeň, válka apod. A ne aby to byl rok.
Uvědomme si, že děti na druhém stupni základní školy byly za uplynulý rok 2020 místo deseti měsíců ve škole jen tři a půl měsíce. Stát má přitom povinnou školní docházku, což znamená nejen povinnost posílat děti do školy, ale také povinnost státu výuku zajistit. Stát místo toho za účelem, že někoho zachrání (což je velká otázka), de facto zrušil školu. To tady v takové míře nebylo snad ani za války, to byly nuceně zavřené vysoké školy.
Zmiňuji to jako jednu dimenzi toho, že lidé musí žít. Stejně jako děti nebyly prakticky rok ve škole, žít musí i další věkové skupiny. Pokud je někomu třeba přes dvacet, potřebuje se s někým seznámit, jít na diskotéku a bavit se. Lidé nemůžou přestat žít.
A pokud jde o starší spoluobčany?
Ano, to je další věc. Jsem přesvědčen, že drtivá většina starých lidí se daleko víc bojí samoty, opuštěnosti a beznaděje než covidu. Člověk si uvědomuje, že život není nekonečný a potřebuje se z něčeho těšit. Takový příklad. Nedávno jsem počítal, že někdy předloni byla krásná zima a hodně sněhu, to je asi jednou za osm let. Vedu si na to takový sešit, kdy nám u baráku v Peci pod Sněžkou napadne a kdy sleze sníh. Takže jsem si spočetl, že pokud je to jednou za osm let, zažiju to třeba ještě čtyřikrát. Stejné je to s Vánocemi. Když je vám 80 let, chcete vidět rodinu, protože si říkáte, že mohou být vaše poslední.
Jde ale i o další lidi. Existuje řada těch, pro které Vánoce nejsou šťastné období, zvlášť pro ty, co žijí sami a nemají rodiny. Tito lidé se nějak snaží přežít ty tři dny a pak se družit s kamarády, známými, dělat koníčky apod. Teď jim vláda tohle období protahuje na dva týdny. A tohle není symbolem Vánoc. Ty jsou symbolem pospolitosti a toho, že z nějakého důvodu jsme na světě a že tu nejsme sami. Ničit tuto skutečnost je strašlivě těžká a smutná věc pro letošní Vánoce. Lidé to cítí, proto letos daleko víc utráceli. Potřebují si užít nějaké radosti a žít normální život.
Vláda často žádostmi o prodlužování nouzového stavu argumentuje tak, že potřebuje ochránit ty nejrizikovější skupiny. Lze zde najít nějakou rovnováhu, do jaké míry je vláda ochrání před nákazou a do jaké míry jim to naopak ublíží?
Vláda bohužel nikoho před ničím neochraňuje. Vláda tady zavádí od září nějaká opatření, virus akceleroval, pak začal klesat a teď zase stoupá. A to asi nedělá vláda. Takže to určitě není tak, že když počet nakažených klesne, je to zásluha vlády a když počet nakažených stoupne, je příčinou to, že jste třeba za mnou nepřišel ve skafandru na rozhovor. Takhle to není. Virus se nějak šíří populací a představa vlád, že to řídí, není pravdivá. Stát se nás těmi opatřeními snaží stále buzerovat, zavírat a umrtvovat společnost a toto já nesdílím.
Fotogalerie: - Ochromený klub
Myslím, že i když tu máme bůhvíjakou hrůzu, máme tomu jako společnost čelit vitalitou. Společnost má rodit děti, vyrábět kyslíkové masky nebo kulomety, pokud je válka. Co nejvíc lidí se musí chovat činorodě. Když to nechá na pár tisícovkách samozřejmě vzdělaných a obětavých lékařů a sester, to není řešení krize, jakou máme.
Zprávy přitom nejsou dobré. Velká Británie začala jako první v Evropě očkovat a člověk by čekal, že budeme číst o dramatickém poklesu nákazy v Británii poté, co začali očkovat. Místo toho se dozvídáme, že tam putuje další a ještě nakažlivější mutace viru a státy EU zavírají leteckou dopravu z Británie.
Pochopitelně nevíme, nakolik to s čím souvisí. Na druhou stranu je otázka, jak bude virus plošně reagovat v čase na to, že se bude světová populace proočkovávat…
Jistě, pochopitelně nevíme, o co přesně jde. Nicméně tohle je spíš otázka třeba na mou dceru, která studuje biotechnologii léčiv, nebo na nějakého virologa. Netuším samozřejmě, jak virus může reagovat. Ale jasně říkám, že místo zpráv o dramatickém poklesu počtu nakažených tu čteme něco úplně jiného o zmutovaném viru. Vyvěrá z toho, že vlády v Evropě nedělají nic jiného, než co chtějí lidé slyšet. Vládnou populisticky i normálně, když jde o daně či výdaje státního rozpočtu a teď se to ukázalo ještě víc. Nejdřív se lidem snažili nakukat, že když se všechno včetně škol zavře, virus vyhubíme a budou hezké Vánoce.
Teď jasně vidíme, že se nic takového nenastalo, a tak přemýšlí, co by lidem slíbili dalšího. Takže slibují vakcínu, protože je to nic nestojí. Spoléhají na to, že než se pořádně ukáže, jestli to funguje, bude už po volbách. Jde o sliby, nic jiného. Lidé musí žít teď a tady. Jako se to týká Vánoc. Poradil bych lidem, ať navštíví svou babičku a dědečka, protože je možná uvidí na Vánoce naposledy, i kdyby nebyl covid. Kolik dalších Vánoc by ještě prožili? Takhle jim stát vezme i ty možná poslední. Lidská pospolitost je důležitá. Jestli někdo kašle nebo mu je špatně, má se jít otestovat, ale neznamená to, že lidé mají přestat žít a sedět zavření doma. Psychické dopady na populaci můžou být velice devastující. Dopady mohou přijít i zdravotní. Někde jsem četl, že během covidu vzrostla obezita u dětí. Míň se sportuje, víc se sedí doma u počítače. Tohle také zvyšuje možnost dalších nemocí a zkracuje život. Nejsem lékař, ale každý vám řekne, že když jste šťastný a spokojený, všechno vám jde, hezky se vám spí, uděláte toho desetkrát víc a tělo je daleko zdravější, než když čtete různé šílené zprávy a koukáte se z okna na mlhu.
Otázkou na účinnost vakcíny jsem mířil spíš do politiky. Konkrétně jde o to, že nikdo neví, jak to bude a jestli vůbec bude pořádně fungovat. Zatím slýcháme, že jde o jedinou pořádnou naději a po proočkování populace už bude všechno v pořádku a nic se nebude zavírat. Co když to tak ale nebude a vakcína bude mít mnohem nižší účinnost? Bude vláda nonstop zavírat a otvírat ekonomiku?
No právě… Upřímně si přeji, aby vakcína fungovala a tuhle nemoc vymýtila. Zatím tomu z Británie nic nenaznačuje a když mluvíte s lékaři, říkají, že vakcíny na viry jsou obtížnější, protože se ty nemoci mění a vakcíny třeba na chřipku se musí každoročně měnit. Tomu odborně asi ani jeden z nás nerozumíme, takže v tom těžko dál spekulovat. Tak nějak to ale je. Účinnost asi nebude bůhvíjaká, řada lidí se bojí vedlejších účinků a já mezi ně patřím také.
Vím, že jsou na všechno výborné standardy atd., ale na druhou stranu zase vím, co je politika. Ti, co to vyvíjí a hlavně schvalují, jsou pod brutálním tlakem vlád. Představte si, že jste předseda vlády, už byste tu vakcínu chtěl a teď vám nějaký doktůrek nebo vědec začne říkat, že ještě ne, že ještě musí něco tři měsíce testovat atd. Tlak politických lídrů může být obrovský, že může standardní proces změnit. Další faktor je, že řada lidí se covidu moc nebojí. Jasně, kdybyste si myslel, že pozítří umřete, asi se necháte hned očkovat, ale každý člověk si zvažuje rizika.
Na mnoha místech jsem četl, že letošní Vánoce kvůli dané situaci můžeme prožít skutečně tak, jak bychom měli a co k tomu patří a nezaměřovat se na konzumní stránku věci…
To si nemyslím. Svátky každý prožívá, jak chce. Určitě jsou lidé, kteří je mají spojené jen s nákupními centry a na druhou stranu pak lidé, pro které jde o svátky naděje, zrození Krista, chtějí si zazpívat v kostele. Rodiny se navštěvují. Jde o svátek lidské pospolitosti. Nesdílím představu, že letošní situace by byla lepší pro tradiční slavení Vánoc. Lidé se během Vánoc potkávají nejen mimo nejužší rodiny, s kamarády apod. Tomu letošní situace rozhodně nenapomáhá a naproti tomu zůstávají otevřená nákupní centra. Tohle vláda lidem vzít nechtěla, rozhodně nešla cestou užít si pravé Vánoce. Zásadní je ale něco jiného, já nechci nikomu brát jeho způsob života nebo vnucovat jiný. Kdo má konzumní vidění světa, je to jeho volba, ale já tady nejsem od toho, abych někoho předělával a říkal mu, co má dělat.
Pokusme se to uzavřít trochu pozitivněji. Jakou dát lidem naději, aby toto období překonali pokud možno bez problémů?
Podívejme se do historie. Každá hrůza, všechny nemoci, bolesti, neštěstí, války a totality jednou končí. Takže skončí i tato virová příhoda. Bylo by dobré, kdyby to společnost využila k ozdravení sama sebe. Vidíme, že zdaleka největší počet nakažených je v pečovatelských domech. Snažme se, aby se nám podařilo podpořit mezigenerační solidaritu. Bylo by nám líp, i kdyby stát osekal zbytečné věci, jako třeba zrušil kraje, Senát, půlku poslanců a polovinu úřadů. To by velice pomohlo k tomu, aby za dva tři roky společnost opět zbohatla a uzdravila se.
Naděje v krizi vždycky je. Horší už to teď moc být nemůže, což je vždycky dobrý bod k tomu, aby to bylo lepší. Toto je naděje, ale musíme ji využít k pozitivním věcem a hodnotám, na kterých naše země zbohatla. Nemysleme si, že stát teď každého uživí. Stát tolik bobtná, že se začíná podobat tomu komunistickému. Cokoli děláte, stát to nějak reguluje a omezuje. Tady bych viděl velkou tu naději.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Radim Panenka
