V minulém týdnu se objevily informace o vašem „přestupu“ k hnutí Trikolóra, které nedávno založil poslanec Václav Klaus. Můžete se k tomu vyjádřit?
Ukončil jsem po 25 letech členství v sociální demokracii. Nechci být člen strany podporující zneužívání moci ani strany bránící názorové pluralitě. V listopadu 1989 se sociální demokracie ztotožnila s požadavky, že demokracie musí mít navrch nad policií, prokuraturou a armádou, aby se neopakovalo zneužívání moci. Byla pro názorovou pluralitu ve veřejných institucích. Nyní se vedení strany lísá k těm, kteří zneužívání moci podporují, a připojuje se k honu na lidi za jejich názory.
Předsednictvo sociální demokracie řeklo, že nesmí být odvolán nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Znám případy, kdy vedení státního zastupitelství páchá a kryje zneužití moci. Každý nositel moci v demokratickém právním státě je odpovědný za její výkon. Je-li moc zneužívána, má být odvolán.
Předseda sociální demokracie Jan Hamáček podpořil kampaň proti Michalu Semínovi, který kandiduje do Rady České tiskové kanceláře, aniž uvedl, co udělal špatně. Jsem zastánce názorové různosti v radách státem zřízených médií. Na Michala Semína zaútočilo vedení Milionů chvilek na pražském Václavském náměstí a většina lidí nevěděla, o koho jde. Vzpomněl jsem si na organizaci akcí údajné podpory lidu pro tresty smrti nad Horákovou či Slánským.
Václava Klause mladšího znám z jeho textů a souhlasím s nimi. Jeho obrana normálního světa a to, že bohatství má vznikat z práce, je dobrá zvěst pro lidi v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Podporuji Trikolóru.
Byl jste poslancem za ČSSD. Jak hodnotíte její roli v Babišově vládě? Daří se jí podle vás být alespoň trochu silným koaličním partnerem?
Koalici sociální demokracie s ANO Andreje Babiše v roce 2014 stvořil Bohuslav Sobotka. Když vidím nyní Sobotku na antibabišovských demonstracích, nestačím se divit. Byl to Bohuslav Sobotka, který navrhl Andreje Babiše na ministra financí. Osobnosti rozhodují o úspěchu strany. Sobotka byl zastíněn Babišem a Hamáček také.
Po vítězství Andreje Babiše ve volbách v roce 2017 mnozí hovořili o ohrožení demokracie. Potvrdily se tyto obavy?
V listopadu 1989 jsme volali po svobodných volbách. V demokracii vládne vítěz voleb, ne poražený.
V dubnu způsobil rozruch odchod ministra spravedlnosti Jana Kněžínka a jeho nahrazení Marií Benešovou. V některých kruzích vznikl poplach, že ministryně bude ohrožovat nezávislost státního zastupitelství. Po dvou měsících a prvních návrzích ministryně – potvrzují se tyto obavy?
Za ohrožení demokracie považuji snahu vymanit mocenské represivní složky státu z demokratické kontroly a odpovědnosti – konkrétně státní zastupitelství. Marie Benešová nepředstavila návrhy, které by vedly k zrychlení soudních řízení a zamezení zneužívání moci v trestním řízení. Znám případy, kdy soudní řízení trvalo 18 let. To je skutečný problém justice.
Fotogalerie: - Nedůvěra vládě
Jak tedy hodnotíte plány ministryně Benešové v oblasti státního zastupitelství?
Výdobytkem listopadu 1989 je civilní, demokratická kontrola armády, prokuratury a policie. Neodpovědná a nekontrolovatelná policie a prokuratura byly typické pro některé jihoamerické diktatury a u nás je spojuji s tvrdou totalitou 50. let 20. století. Proto ústava zařadila státní zastupitelství do moci výkonné, aby za jeho výkon moci odpovídala vláda. Pokud nastanou nezákonnosti v činnosti státního zastupitelství, musí zasáhnout. K tomu má mít nástroje, například odvolání vedoucích státních zástupců, kteří zneužívají moc.
Chce-li někdo vyvést státní zastupitelství z výkonné moci, musí změnit ústavu. Obyčejný zákon nestačí. Návrh Marie Benešové fakticky likviduje odpovědnost vlády Poslanecké sněmovně za tuto část výkonné moci. Posiluje moc soudů v rámci odvolání vedoucích státních zástupců. To se děje obyčejným zákonem bez ústavní změny, což je tunelování ústavy. Nebudou-li chránit práva lidí při zneužití moci státním zastupitelstvím vláda a Parlament, měl by to zákon umožnit lidem tím, že by člověk postižený protiprávním jednáním mohl žalovat státního zástupce v kárném řízení a žádat po něm náhradu škody.
Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman je ve funkci přes osm let. Jak jeho éru hodnotíte?
S érou nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana je spojeno zneužívání moci v trestním řízení:
– manipulace s příslušností soudů pro povolování odposlechů, domovních prohlídek a vazeb ze strany vrchních státních zastupitelství,
– přehazování kauz nepříslušným státním zastupitelstvím,
– nezákonné odposlechy hovorů obviněných s obhájci,
– zjišťování, zda je vazebně stíhaný otcem dítěte své manželky, což nesouvisí s trestním stíháním a hrubě to narušuje právo na soukromí a rodinný život a hodnotím to jako svinstvo s cílem využít to jako psychický útok na obviněného,
– zbavení svobody našeho občana s tím, že jej státní zástupce chce vydat do Íránu, kam nelze našeho občana bez jeho souhlasu vydat. Vůči státnímu zastupitelství za tento zločin nebyla vyvozena odpovědnost.
V posledních dnech je větší rozruch kolem Ministerstva kultury. Jan Hamáček prohlásil, že kolem odstupování ministra vznikla „ústavní krize“. Souhlasíte s tím?
Jde o krizi vládní. Ústavní krize byla, když Ústavní soud roku 2009 překročil své pravomoci a zrušil ústavní zákon o zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny. Tím okradl občany o právo volit ve vyhlášených volbách.
Jako vždy se kolem toho objevují diskuse, zda prezident ctí, nebo naopak porušuje ústavu. Jak postup prezidenta z ústavněprávního hlediska hodnotíte vy?
Podle textu ústavy má prezident vyhovět návrhu premiéra na odvolání člena vlády. Ovšem text ústavy popřel sám Ústavní soud. Roku 2009 si uzurpoval právo rušit ústavní zákony, aniž jej k tomu zmocňovala ústava, a sebe sama postavil na vrchol moci i proti kvalifikované většině Parlamentu. Tím zpochybnil závaznost textu ústavy jako celku. Ústavní soud užívá text ústavy, kde se mu hodí. Pokud se mu nehodí, opře se o pojem materiálního jádra a ducha ústavy, což je svévole ústavních soudců povýšená na právo. Jedná-li tak Ústavní soud, i ostatní se mohou odvolávat na svá materiální jádra ústavy. Jsem zastánce závaznosti textu ústavy. Ovšem to platí jen, pokud text ústavy bude závazný pro všechny.
Když to vezmeme z politického hlediska – měl by podle vás prezident demisi ministra Staňka přijmout a jmenovat jako nového šéfa resortu Michala Šmardu?
Prezident Miloš Zeman kritizuje špatné hospodaření, proto nechce odvolat Antonína Staňka, který byl vedením sociální demokracie odepsán za odvolání ředitele Národní galérie v Praze Jiřího Fajta. Fajt podepsal smlouvu za galerii sám se sebou, přičemž šlo o milion korun pro Fajta z peněz galerie. Jestliže šéf právnické osoby uzavírá smlouvu sám se sebou, je ve střetu zájmů. U obchodních společností zákon výslovně stanoví, že uzavře-li statutární orgán smlouvu za společnost sám se sebou, musí mít souhlas toho, kdo jej do funkce jmenoval. Takový postup se má uplatnit u všech právnických osob.
Vyplacení milionu řediteli příspěvkové organizace mimo plat je neobvyklé. Fajt měl mít k neobvyklému jednání souhlas Ministerstva kultury, aby mohlo prověřit, že smlouva nepoškozuje galerii. Pokud souhlas neměl, odvolal jej ministr právem. Prezident nechce odvolat ministra kultury, jelikož to hodnotí tak, že tím podpoří zašantročení státních peněz, což je v rozporu s jeho ústavním slibem. Má pro své jednání legitimní důvod.
Prezident Zeman řekl, že podá-li pět ministrů za ČSSD demisi, jak hrozí Jan Hamáček, bude to pouhá „rekonstrukce“ Babišovy vlády, která bude moci s novými ministry pokračovat kontinuálně a nebude muset znovu žádat Sněmovnu o důvěru. Souhlasíte?
Vláda podává demisi usnesením ve sboru. Neodhlasuje-li většina členů vlády demisi, vláda zůstává. Záleží na Poslanecké sněmovně, zda jí vysloví nedůvěru.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Jakub Vosáhlo
