Pane řediteli, jak stát, respektive hlavně vláda, zvládá tuto krizi? Zpětně hodnoceno, v čem byl největší problém?
Česká republika se zařadila mezi lepší třetinu zemí, které to celosvětově nějak zvládly. Budu-li vycházet z toho, jaké informace tu byly v první polovině března, pak jsme z toho jako země, co se týče přípravy zdravotnictví, vyšli ještě docela dobře.
Jakou roli v celé krizi hrál strach? Nebáli jsme se až příliš?
Tohle není jen česká specialita, jde o celosvětový dojem, a tady si skutečně myslím, že to došlo opravdu do extrému. Lidé byli daleko vystrašenější, než by měli být, ve vztahu k jiným virům, které nás běžně obklopují a jsou daleko nebezpečnější.
Jaké důsledky strach mohl mít? Mohl napáchat ještě větší škody než koronavirus jako takový?
Určitě ano, a působí to dodneška. Stále vidíte, že někteří lidé chodí po ulici v rouškách, a když se jich zeptáte, proč roušku nosí, tak vám většinou řeknou, že je rouška ochrání. Přitom je to přesně naopak. Rouška chrání ostatní, nikoli nositele. Myslím si, že toto je hodně mediální virus, který se zkombinoval se spoustou dalších faktorů, co zrovna přišly na přetřes, například Čína a vztahy s ní, a celkově to způsobilo, co všichni známe.
Široce diskutované byly roušky a jejich obecné nošení všude, i na ulicích. Kupříkladu v Rakousku či jinde při běžném pohybu na ulicích roušky povinné nebyly, a žádná tragédie se nedostavila. Nepřehnali jsme to s rouškami?
Tady jde o téma, které se hodně týká víry. Měly by k tomu být učiněny patřičné průzkumy. Použití materiálu roušek bylo nesmírně široké. Od nanomateriálů na jedné straně, až po roušku ze starého prostěradla na straně druhé. Musí se říct, jaká reálně byla propustnost všech použitých materiálů, a jestli to něčemu pomohlo.
Psali jsme:
Na druhou stranu, je faktem, že to pomohlo psychologicky.
Fotogalerie: - S rouškami i bez
Lze říct, že psychologický efekt mohl hrát daleko větší roli než reálná ochrana?
Bývá tomu tak vždycky. Ve zdravotnictví psychika dělá padesát procent úspěchu.
Sám jste zmínil Čínu. Odtamtud zajistilo Ministerstvo vnitra obří pravidelné dodávky roušek a dalších materiálů poté, co se ukázalo, že náš stát nic v zásobách nemá. Jak se díváte na tu místy ostrou kritiku, že jsme nakupovali od nedemokratického režimu?
Předně je nutné říct, že nejen Česká republika, ale celý svět neměl roušky, respirátory a další zdravotnický materiál. Ohledně té kritiky, jde skutečně nejspíš o naše české specifikum, a nikde jinde ve světě to nebylo. Podstatné ale je, že rouška ani respirátor nemají ideologické zabarvení. Pro mě rouška je rouška a respirátor je prostě respirátor. Upřímně řečeno, všem těm kritikům bych opravdu přál sedět v nemocnici druhý a třetí březnový týden, kdy jsme netušili, jak se to rozeběhne, a v té chvíli začít bádat nad tím, zda je daná rouška ideologicky správná, nebo ne... Toto mi přijde hodně za hranou.
Pravdou je, že dodávky, které šly přes Ministerstvo vnitra, neměly tak velký problém z hlediska certifikátů kvality. Tam to bylo nejspíš v pořádku. Problémy spíš byly u dodávek sháněných porůznu a narychlo všude možně. U dodávek organizovaných vnitrem takový problém nebyl.
Skutečně? Protože z řady mediálních výstupů se zdálo, že realita je přesně opačná, než říkáte?
Vůbec ne. Nevím, odkud to pramenilo. Z řady článků jsem měl dojem, že by lékaři neměli roušku z Číny používat, protože je čínská. Ať se tito lidé jdou postavit do nemocnice do první linie, a jsem zvědav, zda by tu čínskou roušku hodili do koše a raději šli bez ní.
Došlo tady i ke zmatení pojmů ohledně respirátorů, kdy se tvrdilo, že Čína dodala špatné respirátory a že nesplňují nejvyšší ochrannou normu FFP3. Jenže tak to nebylo. Čína vůbec FFP3 nevyrábí a stát objednával respirátory splňující FFP2. Respirátory nejvyšší třídy, které jsme v Motole měli, jsme už předtím nakoupili od americké firmy 3M.
Během krize nebylo často do poslední chvíle jasné, co a jak bude. Jednotliví ministři či pan Prymula se vyjadřovali ve vzájemném rozporu. Byly tu výroky o dva roky zavřených hranicích, a nakonec je všechno jinak… Co vaše hodnocení mediální komunikace vedení státu?
Všechno se to dělalo za pochodu. Sám jsem to zažil v nemocnici; když jsme vydali nějakou jasnou zprávu, o něco dále byla pochopena v pěti různých odstínech. Takže je pravda, že komunikační zdatnost je nesmírně důležitá, a ještě zásadnější je nejspíš schopnost to velmi detailně vysvětlit. Při překotném přijímání rozhodnutí to leckdy není úplně možné. Toto hledisko bych neviděl jako problematické.
Problémem je, že veřejnost většinou vnímá vyjádření různých odborníků, že jde o vyjádření na bázi širokého konsensu – ale zapomíná, že epidemiolog to viní ze svého epidemiologického hlediska, imunolog to vidí ze svého imunologického hlediska, které někdy bývá zcela odlišného od hlediska epidemiologického – a úplně jinak to zase může vnímat politik.
Je třeba vnímat, kdo co říká. Média jsou v tomhle směru, pardon za výraz, někdy neuvěřitelně otravná a snaží se z každého dostat nějakou informaci a co nejrychleji ji zveřejnit. Pak chybí koordinace a zdá se, že každý říká něco jiného.
Nebyla chyba některých politických představitelů, poněkud přehazovat zodpovědnost na odborníky? Větu „zatím nevíme, jak rozhodneme, to řeknou epidemiologové“, tu jsme slyšeli snad tisíckrát. Jenže epidemiologové na té vládě nehlasují…
Ano, to je správné. Lidé se často posmívají politikům, ale tohle je přesně ta část práce, zodpovědnost rozhodnout, a není to vůbec záviděníhodné. Politici musí rozhodnout na základě informací, které dostanou k dispozici.
A pokud si lidé přečetli vyjádření nějakého experta a brali to za bernou minci, kde tam je zodpovědnost politiků... Tu informaci nebo vyjádření někdo zprostředkoval. Přišlo nějaké médium, to vytáhlo prohlášení z nějakého epidemiologa a okamžitě to prásklo na titulní stranu.
Jak jsem říkal, problém tohoto viru je, že se strefil do velmi zvláštní mediální doby. Díky internetu je každý šéfredaktor. Blbá doba je i v tom, že se tu dvacet nebo třicet let čeká nějaká světová pandemie, a všichni si řekli: tohle je ono.
A co role médií, o kterých jste už mluvil? Jakou roli sehrála, jak se teď podepsalo?
Ukázalo se, že nám zde chybí nějaké významné médium s nezpochybnitelnou a všemi uznávanou autoritou. Není tu médium, které by bylo schopno naprosto precizně rovnoměrně vytěžit všechny zdroje a až poté z toho nestranně vydolovat jasnou základní informaci. Jenže takové médium prostě neexistuje, a v současné době se to už ani nepovede. Bohužel, to je do budoucna rizikové.
Podívejte se typicky na první světovou válku a její konec, kdy Československá republika vznikla na základě poněkud mylně interpretované depeše zveřejněné jen někde za výlohou. To stačilo. A dnes takových zdrojů máte stovky, tisíce a miliony, a každý může tvrdit něco jiného.
Zásadní roli do budoucna budou hrát dopady krize. Obecně vzato, stát zcela vypnul ekonomiku. Dostali jsme se do historické krize. Mluví se o tom, že šlo hlavně o záchranu životů. Stálo to za to? Neměly se jen odizolovat rizikové skupiny, a ostatní nechat si tím projít?
Toto je věc, která bude odborníky štěpit na několik táborů tím, jak se budou vynořovat nové a nové škody, kdy spousta jich je stále schována pod hladinou a budou pomalou vyplouvat. Až se za rok nebo dva předloží konečný účet, nebude to moc příjemná podívaná.
Na tuto otázku se velmi špatně odpovídá. Budu stále tvrdit, že největší a nejškodlivější roli sehrála Světová zdravotnická organizace (WHO). Ta měla od začátku definovat, o co jde, a definovat k tomu přístup. WHO je agentura OSN a kvůli tomu si ji platíme. Ti sehráli hrozně mizernou roli a musím říct, že jestli bych někoho označil za jednoho z „velkých škůdců“ v rámci pandemie, bude to bohužel postoj WHO.
Lze reakci Donalda Trumpa hodnotit jako správnou, když přestal WHO posílat příspěvky z rozpočtu USA, a tedy ji sankcionuje?
Sankcionovat ano, ale jakmile přestanou Spojené státy posílat WHO příspěvky, přestane ta organizace fungovat. Ve své historii má obrovské nepopiratelné zásluhy. Jen díky WHO se na celé planetě podařilo zlikvidovat pravé neštovice. Takže pokud ta organizace zhyne na nedostatek příjmů, není to také dobře, a na druhou stranu je faktem, že USA byly největším plátcem. Spíš si myslím, že WHO se stala obětí politické korektnosti; její vedení nebylo správně vybráno na základě schopností, ale na základě progresivistických hledisek.
Fotogalerie: - Babiš U Apolináře
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
