„Až příliš často zaslechnu povzdech: ‚Jó, za komunistů to bylo lepší!‘ Jsem z takové, jak se tehdy říkalo, „reakcionářské‘ rodiny. Už několikrát jsem psal, že jsem v těch ožehavých padesátých letech nebyl ani v Pionýru. Moc jsem neměl žádné přesvědčení, ale v domácím ovzduší, které u nás panovalo, mě ani nenapadlo navrhnout vstup do Pionýra. Ani později jsem nebyl žádný odbojář, disident a partyzán. To ani v dobách totáče a ani potom,“ začíná dnešní Nedělní ráno Ivan Vyskočil.

Vysmívané sídlištní králíkárny? Zkuste sehnat pod 5 milionů!

„Tak to se mnou šlo celý život až do toho kritického roku 90. Oběti komunismu a stateční odbojáři se v tom roce rodili jako houby po dešti. Hlavně z těch, co cestou do OF zahodili stranickou legitimaci. Konečně dodnes je těchto ‚hrdinů‘ všude plno. Ale přes ten svůj tzv. reakcionářský původ nebudu tvrdit, že všechno bylo špatně. Naopak, mnoho věcí bylo opravdu lepších, než dnes,“ krčí rameny Ivan Vyskočil a dává příklad.

„Vezměte si jen ty vysmívané sídlištní králikárny. Zkuste dnes sehnat takový králičí byt na sídlišti za méně než 5 milionů. Byla tady spousta věcí, které tu dnes nejsou. Copak se za těch třicet ‚vítězných let‘ vybudovala nějaká velká stavba? Nebýt soudruhů, tak bychom asi v dobách sucha dnes plakali. Kolik se vybudovalo velkých přehrad, elektrárny, školy, průmysl fungoval a prodával a vyvážel do mnoha zemí. Zemědělci, přes ten vždy opěvovaný ‚boj o zrno‘, měli nárok na dovolenou,“ pokyvuje herec a zamýšlí se.