Zatímco Evropa má plnou hlavu Ruska, Ukrajiny, energetiky a inflace, Čínská komunistická strana čile využívá mediální nepozornosti a vloupává se do světových médií se záměrem ovlivňovat a někde i ovládat témata a jejich mediální prezentaci, či jak se dnes říká „narativa“. V některých zemích hrozí ovládnutí médií podle tuhého režimu, jaký vládne médiím čínským. Kterých zemí se to týká, jak se to projevuje a jak se to zjišťuje?

Průzkum provedla americká nevládní instituce Freedom House, která sleduje míru svobody nebo jejího ohrožení v různých zemích a podává o nich každoročně zprávu. Za rok 2021, ve zprávě nazvané „Beijing’s Global Media Influence“ zkoumala média v třiceti zemích klasifikovaných jako mediálně více méně svobodné. Ví se už delší dobu, že čínský ekonomický zátah na svět v podobě projektu „Pás a stezka“ není jen ekonomický, nýbrž i politický, a tedy i mediální, se záměrem ovlivňovat světové mínění ve prospěch Číny. Zvlášť zranitelná jsou média, která přijímají finanční investice nebo placené reklamy od firem propojených na čínskou KS. „Vysokou míru“ čínského ovlivňování zjistil Freedom House u šestnácti z nich.

Nejagilněji se Číňané zaměřují na média vydávaná v angličtině, tedy hlavně v USA a Velké Británii, s vědomím, že jsou tradičně sledována po celém světě. Británie je obzvlášť hustě prošpikovaná čínskými placenými reklamami a inzeráty tvářícími se jako seriózní žurnalistika. Články placené telekomunikační firmou Huawei se běžně objevují ve světově sledovaných publikacích jako Economist, Financial Times nebo nejčtenější deník Daily Mail. V Británii sídlí i pobočky čínských partajních médií v angličtině jako China Daily, Global Times a Global TV Network.