Nevídaný chaos po konci nouzového stavu nazvete:Anketa
Je to zvláštní pocit, protože nevidíte u čtenářů, jak se tváří. Jestli mluvíte zajímavě, a když čtete, tak vůbec nevíte, jestli je ten text nějak zaujal…
Vašeho románu Hana se prodalo přes sto tisíc výtisků. V rozhovoru s Lidovými novinami se vás ptali, jestli vidíte nějakou souvislost s knižní tyfovou situací a dnešní pandemií koronaviru. Vy jste sice řekla, že ne, ale mohla byste to pro naše čtenáře rozvést?
Opravdu se to nedá srovnat. V roce 1954, když tyfová epidemie ve Valašském Meziříčí vypukla, tak zaprvé se první měsíc nevědělo, o jakou nemoc se jedná a pak se zjistilo, že je to tyfus z nakažené vody. V každém případě byla epidemie omezená na jeden region. A přesto, že už tehdy byly nemocnice plné a pacienti byli stejně jako nyní převáženi do volných nemocnic, pořád šlo o omezenou epidemii a stále byly kapacity.
Druhý podstatný rozdíl je v tom, že nyní jsme dopředu věděli, o jakou nemoc se jedná. Byl nějaký prostor a čas se na to připravit, což tehdy nebylo.
Myslíte fakt, že když se první případy onemocnění způsobené koronavirem SARS-CoV-2 objevily v čínském Wuhanu v prosinci roku 2019, tak jsme se vlastně až po třech měsících proti tomu začali bránit?
Ano, dá se to tak říci. Ale na druhou stranu jsme zase neznali účinnou léčbu. Právě u tyfu se už tehdy vědělo, jak se k tomu postavit. Ale hlavní rozdíl byl samozřejmě v tom, že to byla regionální epidemie, kdežto tato pandemie je problémem celého světa. Tehdy tyfus odezněl během jednoho jara, ale dnes se s tím potýkáme již druhý rok.
Vy bydlíte ve Valašském Meziříčí, ale na okraji města. Jak se k vám zprávy o koronaviru dostávaly?
Když se začalo mluvit o koronaviru, tak jsem zrovna byla v Praze. Nyní bydlím na střídačku v Praze a ve Valašském Meziříčí. V dnešní době je ale úplně jedno, jestli bydlíte na nejmenší vesnici nebo v metropoli. Prostřednictvím sdělovacích prostředků a internetových sítí se všechno dozvídáte stejně rychle jako v hlavním městě. To je úplně jiná situace, než byla dejme tomu v roce 1989, tedy před třiceti lety. Když v Praze vypukla sametová revoluce, tak jsme se to v Meziříčí dozvěděli až za tři dny.
Jak vnímáte mediální „trojčení“ kolem pandemie nemoci covid-19?
Osobně koronavirus nepodceňuji a opravdu si myslím, že je to nebezpečné. A je potřeba dělat opatření, která se zavádějí. Zároveň si myslím, že by k tomu lidé měli přistupovat zodpovědněji. Je zde nemoc, se kterou jsme se ještě nikdy nesetkali, se kterou se učíme žít a učíme se, jak proti ní bojovat. Ten problém hlavně je nejen u nás, ale je na celém světě. Svým způsobem si myslím, že jde o trénink na pandemii, která by mohla jednou přijít a neměla by mrtvé v jednom či dvou procentech, ale měla by daleko větší úmrtnost.
Myslím si, že bychom nyní měli zatnout zuby a prostě to vydržet. Nic jiného se dělat nedá.
Takže se nebudete bránit očkování a půjdete na něj, jakmile to bude možné?
Ano. V žádném případě se tomu bránit nebudu. Snažím se dodržovat veškerá rozumná opatření, snažím se být zodpovědná a na vakcinaci půjdu, jakmile to bude možné. A doufám, že to bude brzy.
Myslím si, že to ukáže historie. Hodnotit to momentálně, to je dost populistické. To zhodnotí historie. Možná za nějaký rok budeme moci říct, co se udělalo dobře a co se udělalo špatně. V každém případě se momentálně samozřejmě dělají chyby, jsou zmatky, ale problém je v tom, že se to opravdu všichni učíme. Zhodnotí to čas.
Dotkla jste se sametové revoluce. Byť nikdy neříkáte, o čem zrovna píšete, četla jste ze svého nového rukopisu. Ten se týká otázky, co by se stalo, kdyby v roce 1989 nezvítězila demokracie, ale demonstrace by potlačili koryfejové bývalého režimu. Co by se podle vás stalo?
Těch variant je samozřejmě několik. Já jsem vycházela z předpokladu, že pokud by se komunisté chtěli udržet u moci, zásah by musel být překvapivý, velice silný a samozřejmě by musel proběhnout ve všech zemích socialistického bloku. A následná opatření by musela být tvrdá natolik, aby se lidé, kteří měli svobodu nadosah, opravdu báli cokoli udělat. Takže bychom zřejmě nějakou dobu žili ve velice tuhé diktatuře.
Nechala jste se inspirovat Robertem Harrisem, který sepsal detektivní novelu Fatherland (Otčina) o tom, co by tady bylo po vítězství Adolfa Hitlera ve druhé světové válce? Ostatně kniha byla zfilmována a film byl natáčen i v Česku...
Čtu sice hodně, ale k této knize jsem se ještě nedostala a neviděla jsem ani film. Ale pokud jde o inspiraci ke knize – samozřejmě jsem přečetla hodně knih o totalitních režimech, ale nejvíce jsem čerpala z vlastních zkušeností a hlavně z fantazie. To přece spisovatelé dělají.
Kdy kniha Listopád vyjde?
Vydání je plánované na 15. dubna 2021 a kniha už je v předprodeji.
Kdy se podle vás zbavíme koronakrize?
To je jednoduché – až bude proočkované dostatečné procento populace.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Jan Rychetský
