Naše zemědělství je levnější. Ale Západ dotuje tak, abychom byli kolonie, vynesl agrární šéf Jandejsek přesná čísla

16.06.2020 9:25

POTRAVINOVÁ SOBĚSTAČNOST A SUVERÉNNÍ STÁT Evropské dotace jako jeden z významných důvodů nekonkurenceschopnosti na trhu s potravinami kritizuje prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek. „V nákladech jsme levnější, ale s dotacemi staré EU 14 nemáme šanci na trhu uspět. Dotace starých zemí EU proto neslouží pro budování Společné zemědělské politiky a jednotného trhu, ale tento nesoulad konzervuje stav nových kolonií,“ vysvětluje Zdeněk Jandejsek.

Naše zemědělství je levnější. Ale Západ dotuje tak, abychom byli kolonie, vynesl agrární šéf Jandejsek přesná čísla
Foto: Hans Štembera
Popisek: Člen představenstva Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek
reklama

Velice přesvědčivě se v našich sdělovacích prostředcích při hodnocení potravinové soběstačnosti mluví o společné zemědělské politice EU a o jednotném trhu EU. Vy to vidíte trochu jinak?          

Toto zaklínadlo spolu s domácí zemědělskou politikou v posledních 25 letech porevolučního řízení zemědělství způsobily současný stav v soběstačnosti a bezpečnosti v trvalém zajištění potravin. Tím, že jsme z více než 40 procent závislí na dovozu (u vepřového ze 62 procent), můžeme polemizovat o tom, zda jsme opravdu suverénní stát.

Anketa

Petr Nečas nebo Robert Šlachta. Kdo je pro vás důvěryhodnější?

hlasovalo: 15927 lidí

Měnily se, pro vás dodavatele, nějak ceny potravin v době koronaviru?

Ve dnech rozšiřování koronaviru jsme my, zemědělci a potravináři, mohli nejlépe posoudit, jak bylo zásobování dováženými potravinami „rovnoměrné a cenově stálé“. V prvních týdnech se na domácí dodavatele objednávky řítily ve výši i 200 až 300 procent, a po uvolnění a problémech s vývozem do Asie nás maloobchodní prodej oslovoval s objednávkami ve výši 50 procent. Ceny v době nedostatku se zvýšily u dovozů o sto procent (např. drůbeží maso z Polska). Po uvolnění a váznoucím odbytu (vznik přebytků v této zemi) se nabízené ceny pohybovaly na 50 procentech běžných cen.

A jak je na tom současný stav naší zeleniny a ovoce?

V těchto komoditách je soběstačnost 25, resp. 30 procent. S nedostatkem pracovníků v zemích, které k nám importují, se nejen zvýšily ceny o desítky procent, ale dochází k dodávkám ještě nezralé zeleniny a ovoce, které z hlediska chuti a tím i kvality konkrétní zeleninu a ovoce ani nepřipomínají (rajčata, meruňky, broskve, nektarinky, maliny…). Ceny ani hodnotit nebudu.

Pro průměrného spotřebitele jsou ceny téměř neakceptovatelné. V této složité době domácí producenti (zemědělci, potravináři) téměř nezdražují, například ceny jablek se pohybovaly v maloobchodě na úrovni 42 až 52 korun za kilogram; při dodávkách od domácích pěstitelů se ceny pohybují na úrovni cca 13 až 18 korun za kilogram, a u dovozů 22 až 34 korun za kilogram v závislosti na dodané odrůdě jablek.

Fotogalerie: - Koronavirová děkovačka na ČVUT

Prezident Česko-izraelské smíšené obchodní komory ...
Maska vyrobená na ČVUT
Obě organizace mají dlouhodobě dobré vztahy
Následně se začaly předávat děkovné diplomy jednol...
Také maska vyrobená na ČVUT
ČISOK vybral pro ČVUT částku přesahující 600 000 k...

EU a takzvaný jednotný trh vám nepomůže?

Pokud mluvíme o společné zemědělské politice a o jednotném trhu, nelze dále akceptovat po 16 letech tak rozdílné platby ve starých zemích dnes EU 14, kde v přímých platbách má podporu například Belgie 400 eur na hektar zemědělské půdy, Holandsko 393 eur, Česká republika 224 eur, Chorvatsko a Litva jenom 95 eur na hektar.

Ve starých zemích je platba vypočtená přes farmu, kde je hodnocena i živočišná výroba, avšak u nově přistoupivších zemí vstupujících v roce 2004 a později, je platba pouze na hektar zemědělské půdy bez podmínky chovu hospodářských zvířat.

Využívání diametrálně rozdílných podpor přináší vytlačování později přistoupivších zemí z domácích trhů – a místo sbližování úrovně v EU 27, dochází k zvyšování rozdílů v soběstačnosti v potravinách a ke stagnaci výkonnosti celé EU (není využit potenciál všech zemí); tím i EU jako celek ztrácí na dynamickém rozvoji a současně může zaostávat proti světovým velmocem.

K správnému využívání peněžních prostředků je nezbytné poskytnout podpory v prvním pilíři (přímé platby na plochu, tedy na hektar zemědělské půdy) jen těm, kteří tvoří produkci (a následně tržby) a chovají přiměřený počet hospodářských zvířat.

V současné době je v České republice téměř 32.000 žadatelů o dotace, ale jen 1850 z nich tvoří více než 80 procent zemědělské produkce.

Dotace EU tedy nepomáhají ani pěstitelům zeleniny a ovoce?

Velkým problémem je právě využívání dotací v prvním pilíři na citlivé komodity (tj. na podporu pěstování zeleniny, ovoce, brambor a chovu hospodářských zvířat). V současné době jsou tyto podpory na úrovni 15 procent z objemu přímých plateb a staré země EU 14 tlačí na snížení těchto podpor na 10 až 12 procent, důvodem je už u nich existující podpora těchto komodit z dotací na farmu, které jsou uplatňovány jen ve starých zemích EU 14 a ty se pohybují i kolem 20 procent (např. Finsko 19,6 procent), to však nové země nemají. Staré země při prodeji na trhu mají vlastní komodity podporovány podstatně více než v zemích přistoupivších v roce 2004 a později.

Obdobná situace ve Společné zemědělské politice je ve druhém pilíři (tj. program rozvoje venkova, dále PRV). V těchto podporách je též neskutečná disproporce. Část prostředků jde do tohoto PRV z rozpočtu EU a část je financována ze státního rozpočtu, tato spoluúčast, které odborně říkáme kofinancování, se v současné době pohybuje u jednotlivých zemí v rozsahu od 15 procent do 100 procent (Slovensko 25 procent, Česká republika 35 procent, ale SRN a Holandsko 59,5 procent, Rakousko 100 procent).

Jak je možné mluvit o Společné zemědělské politice a řešení konkurenceschopnosti? Kofinancování je nutné sblížit např. na 45 až 50 procent, aby nemohl být narušen společný trh a úroveň jednotlivých zemí se sbližovala.

Anketa

Kolik dostane Babišovo ANO v parlamentních volbách 2021?

76%
14%
5%
hlasovalo: 18929 lidí

Jsou evropské dotace u nás alespoň smysluplně využívány?

Z těchto prostředků je v naší zemi nezbytné navýšit na maximum peníze na investice a směřovat je hlavně do živočišné výroby, zavlažování a produkce zeleniny, ovoce, brambor a podobně. Současně prosadit jako u prvního pilíře vyšší zatížení velkou dobytčí jednotkou na hektar (zvýšit počet chovaných hospodářských zvířat) jako podmínku pro investiční dotace. U bioprodukce je nutné posílit podpory tam, kde výroba dosáhne úrovně alespoň 50 procent konvenčního zemědělství.

Je nutné podporovat ty hospodáře, kde dochází k růstu výroby a současně je zajištěna údržba krajiny. Jedná se o ty, kteří pečují o půdu s péčí řádného hospodáře (neklesá humus, fosfor, draslík a nezvyšuje se kyselost půdy apod.). Bezpodmínečně je nutné podpořit precizní zemědělství, jedná se o protierozní, krajinotvorné, vodu zadržující technologie, kde jsou zapojeny meziplodiny a je zajištěna trvale zelená krajina.

Zde je největší prostor pro Ministerstvo životního prostředí, které pokud chce mluvit a rozhodovat o zemědělství, musí si doplnit základní znalosti agronomie a chovu hospodářských zvířat a mít na paměti též informace o světovém zemědělství, které je a vždy bude Evropské unii konkurentem. Řešení podpor na biodiverzitu a celkovou péči o krajinu musí vycházet i z rozpočtu Ministerstva životního prostředí.

Na dotace si dnes stěžují všichni, i nové, i staré země EU; jak z toho?

Národní podpory jsou největší problém EU 27.

Před rokem 2004 nebylo třeba notifikovat národní dotace a každá země si řešila vlastní problémy v jednotlivých komoditách individuálně. Jednotlivé země EU 14 si zavedly podpory přes ministerstvo zemědělství, ministerstvo životního prostředí, ministerstvo místního rozvoje, ministerstvo sociálních věcí, jednotlivé územní či správní celky své země a státní fondy hmotných rezerv.

Po roce 2004 již probíhá v Bruselu notifikace (schvalování) národních podpor, nové země pak v součtu notifikovaných a nenotifikovaných podpor dosahují úrovně pouze 20 až 25 procent oproti zemím EU 14 s daleko většími procenty.

To je jeden z významných důvodů nekonkurenceschopnosti na trhu s potravinami. V nákladech jsme levnější, ale s dotacemi staré EU 14 nemáme šanci na trhu uspět. Dotace starých zemí EU proto neslouží pro budování Společné zemědělské politiky a jednotného trhu, ale tento nesoulad konzervuje stav nových kolonií.

Materiál je publikován pod patronací prezidenta Agrární komory ČR Ing. Zdeňka Jandejska, CSc.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Josef Richter
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Zkušený exsenátor: S Prymulou jde o likvidaci Babiše. Jde o všechno! Jinak tato společnost končí

4:50 Zkušený exsenátor: S Prymulou jde o likvidaci Babiše. Jde o všechno! Jinak tato společnost končí

ROZHOVOR „Porušil základní principy, které on sám vyžaduje po občanech a které několikrát předtím sd…