Německo a další země neřeší příchod migrantů, jen jejich přerozdělení. Český generál vysvětluje, proč kvůli tomu přijde naprostá katastrofa

06.10.2019 16:32

ROZHOVOR „Některé státy Evropské unie vlastně nebrání příchodu migrantů, ale víceméně řeší až následný krok – jejich přerozdělování. V důsledku toho zesilují proud migrantů, kteří vědí, že se do Evropy tak nebo tak dostanou,“ popisuje následky politických rozhodnutí bývalý náčelník Generálního štábu Armády České republiky generál Jiří Šedivý. Podle něj se situace už nedá řešit jinak, než na celosvětové úrovni, a právě dohody o přerozdělování, otevření přístavů a další kroky přilákají další migranty do Evropy.

Německo a další země neřeší příchod migrantů, jen jejich přerozdělení. Český generál vysvětluje, proč kvůli tomu přijde naprostá katastrofa
Foto: Cevro Institut
Popisek: Generál Jiří Šedivý

Před dvěma měsíci zanikla rusko-americká smlouva o likvidaci raket středního a krátkého doletu, která zakazovala oběma stranám zařadit do arzenálu rakety odpalované ze země s doletem 500 až 5500 kilometrů. Skončila po 32 letech. V podstatě po pár dnech po ukončení smlouvy už obě strany stihly uskutečnit raketové testy. Je v ohrožení bezpečnost celého světa, jak se kolem tohoto tématu diskutuje?

Myslím, že je to přehnané. Samozřejmě, že jedna i druhá strana demonstrují své schopnosti v tomto segmentu raket, protože v minulosti se takové testy buď výrazně omezovaly, nebo přímo zakazovaly. Je třeba také uvést, že tyto rakety dosahu od 500 do 5500 kilometrů jsou už umístěny a na ně se moratorium nevztahovalo. Jednalo se o rakety umístěné například na ponorkách, lodích nebo ve vzduchu. Takže se víceméně jednalo o demonstraci schopnosti, které oba dva státy mají. Neměli bychom to považovat za něco, co vyústí v nějaký rozsáhlejší ozbrojený konflikt.

Takže to podle vás neznamená, že první události od uplynutí smlouvy naznačují, co nás v budoucnu čeká? 

Jednalo se o demonstraci schopností a možná i o ověření technických parametrů, ale v zásadě to neznamená, že bychom očekávali výrazné zhoršení situace, byť má stoupající tendenci. Ale nejde o otázku raket krátkého a středního doletu, ale o otázku vzájemných vztahů, které jsou narušovány jinými věcmi, jako je například situace na Ukrajině a podobně.

Anketa

Karel Gott zemřel. Měl by mít státní pohřeb v katedrále sv. Víta, jak navrhuje premiér Babiš?

88%
12%
hlasovalo: 33275 lidí

Ruský prezident Vladimir Putin poslal dopis světovým politikům včetně představitelů členských států Severoatlantické aliance. V něm navrhl moratorium na rozmístění raket středního a kratšího dosahu v Evropě. V evropských metropolích ale podle listu Kommersant závazek nevzbudil žádné nadšení, protože Moskva podle NATO už takové rakety na svém území má. Měla výzva nějaký smysl? O čem kromě jasné nedůvěry tohle svědčí?

Předně, Rusko je obviňováno z toho, že jako první porušilo onu smlouvu, o níž se bavíme. Jde o známý případ porušení smlouvy ze strany Ruska, kdy začali vyvíjet a zkoušet raketový komplex Novator. Takže na straně evropských partnerů, ale i Spojených států amerických a dokonce i nečlenů Severoatlantické aliance, je určitý stupeň nedůvěry, protože sice Rusové nabídli, že povolí mezinárodní dohled, ale to je maximálně všechno, co je v dopise uvedeno.

Může to být sice začátek pro nějaké vyjednávání, ale na to, aby jednotlivé státy vzaly výzvu vážně – a to zejména supervelmoci, o nichž se bavíme, vlastnící raketové technologie, tedy Spojené státy, Čína, Indie, Pákistán, Írán a pravděpodobně i Severní Korea... Pokud tyto státy nebudou dohodu akceptovat, jedná se jen o deklaratorní vyjádření, jakési přání, ale určitě ne něco, s čím by se dalo seriózně počítat.

Když se na to podíváme, jak vnímat vztah mezi Ruskem a evropskými politiky, protože se zdá, že se vyhrocuje? Mimoto dochází k stále rostoucímu rozdělování na proruský a prozápadní. Jak to vnímáte?

Tento trend, alespoň já, chápu jako dost nebezpečný a je potřeba se k němu postavit tak, že se mezi sebou budeme bavit jako rovný s rovným a nebudeme ponižovat své postavení. Ono to ale platí oboustranně, protože jak je vidět, tak jsou některé kroky Severoatlantické aliance Ruskem považovány za kroky, které ho ohrožují. A možná, kdyby se provedly některé konzultace již dřív, tak by nemuselo k takovým nedorozuměním dojít. Na druhou stranu je třeba říci, že těch provokativních a násilnických gest je z Ruska slyšet mnohem víc.

A zase se vrátím k neukončenému konfliktu na Ukrajině a Krymu, ale konfliktní je i situace odehrávající se na Středním východě, konkrétně v Sýrii. A demonstrativní cvičení, která minulých letech proběhla, i letos, ukazují, že byť Rusko na jednu stranu ukazuje vůli vyjednávat a hledat řešení mírovou cestou u řady konfliktních momentů s evropskými státy, ale i se Spojenými státy americkými – tak vlastně paralelně s tím ukazuje své svaly, což zpochybňuje důvěryhodnost vyjádření. Rusko personifikujeme jako Putina. Chci říci, že Putin je sice hlavou Ruska, ale tam se musí vždy mluvit o celém týmu, který vlastně vytváří režim, v jehož čele je nakonec Putin.

Hnutí SPD v čele s Tomiem Okamurou chce, aby Česko rozvíjelo vlastní bezpečnostní politiku, bez ohledu na naše členství v NATO. „Hnutí SPD rovněž žádá vznik vlastní bezpečnostní a zahraniční politiky ČR. V současné době fakticky neexistuje a jsme plně v rukou globalistů EU a USA,“ stojí v prohlášení SPD. Jak hodnotíte vy zahraniční politiku České republiky?

Zahraniční politika České republiky existuje a má strategii. Ta strategie vychází ze základních dokumentů, které jsou přijaty. Samozřejmě – a to si můžeme myslet tak jako tak, že Česká republika by mohla hrát významnější roli v mezinárodním měřítku. Osobně si myslím, že platí poučka, že stát v mezinárodním prostředí je tak silný, jak silné jsou tři pilíře jeho moci. Ekonomika, politika a armáda. Tam si myslím, že bychom mohli najít řadu výtek na adresu zvyšování schopnosti Armády České republiky. Na druhou stranu bych neřekl, že by Česká republika neměla žádnou strategii v této oblasti, právě naopak. Měli bychom mít možná vyšší cíle. Měli bychom se chovat mnohem více sebevědoměji, a že je to ve vztahu k Rusku a k Číně zcela evidentní.

Když jeden z představitelů města Prahy řekne něco na adresu Číny a Číňané nás začnou šikanovat kvůli nepodstatným kulturním aktivitám vlastních hudebních těles v Číně...  Ale to se týká i Ruska. Vidíme různé neshody a debaty kolem památníku či sochy maršála Koněva. Měli bychom si zkrátka vytvořit pozici, že budeme skutečně silný stát, v mezích, které nám dává náš potenciál. A tam si myslím, že možnost existuje.

Opět zesílila diskuse kolem migrace do Evropy. Německý ministr zahraničí Heiko Maas na návštěvě Česka řekl, že země Evropské unie, které nechtějí přijímat uprchlíky, by se měly o to víc zapojit do boje s příčinami migrace. Postoj České republiky v tomto směru je stále stejný. Co říkáte na jeho prohlášení?

Sama jste řekla, že ty země se mají více zapojit do řešení problému migrace, který vzniká někde v Africe. Myslím si, že Česká republika tohle říká už delší dobu. My se bráníme, aby se na naše území přemístili uprchlíci, kteří se sem dostali různými cestami – buď přes Turecko a Řecko, nebo přes Libyi a, Itálii, nebo přes Španělsko. Ale víme moc dobře, že pokud tyto lidí přemístíme přerozdělovacím mechanismem do České republiky, tak za nějakou dobu stejně utečou a budou se snažit dostat do Německa, Francie nebo Velké Británie. Pro nás to není řešení, a navíc ho považujeme za nebezpečné.

Naše politická reprezentace několikrát deklarovala, že je ochotna investovat finance i úsilí do států, kde jsou zdroje migrace.

Ano, spolu s Visegrádskou čtyřkou...

Ano. Ten problém je mnohem komplexnější, a není jen tak jednoduše řešitelný, protože drtivá většina migrantů není migranty z důvodu válečného konfliktu na jejich teritoriu, ale jde o ekonomické migranty. Pokud se nevyřeší celkové prostředí i ekonomický růst životní úrovně v Africe i ve státech jako Bangladéš, Afghánistán a podobně, tak migrace zkrátka nepřestane a bude neustále zesilovat.

Kroky, které dělají některé státy Evropské unie včetně Itálie a Německa, tedy že vlastně nebrání příchodu migrantů, ale víceméně řeší až následný krok – jejich přerozdělování, tak v tom důsledku zesilují proud migrantů, kteří vědí, že se do Evropy tak nebo tak dostanou. Ale Evropa přece není tak velká, aby pojala desítky milionů migrantů z Afriky, to zkrátka nejde. Navíc to musí mít sociální dopady včetně násilností a podobně. Problém je tak komplexní, že ho nemůže řešit Evropská unie, ale musí se řešit celosvětově.

Jak v souvislosti s tím vnímáte politické změny, které nyní nastaly v Itálii?

Ještě je brzy na tohle téma hovořit, ale faktem je, že současná politická reprezentace v Itálii je vstřícnější k migrační vlně a k řešením v uvozovkách v pozitivním slova smyslu – to znamená migranty přivézt na území Itálie do nějakých sběrných táborů a potom je přerozdělovacím mechanismem posílat dál státům Evropské unie. To je nesprávné, a pokud to bude pokračovat dál, dojde k další politické krizi v Itálii.

Ministr Mass také v Lidových novinách hovořil o tom, že se letos ve Středozemním moři utopilo už téměř tisíc lidí, možná dokonce i výrazně více. „To je ostudné,“ uvedl. Podle jeho slov je třeba ukončit nedůstojné handlování se zachráněnými lidmi. Německo, Francie, Itálie a Malta se rozhodly, že si budou přímo odebírat běžence zachráněné ve Středozemním moři a Maas vyzval členské státy, aby se připojily. Kam tedy tyto diskuse spějí?

To je právě špatné řešení problému tím, že vytváříme jakási očekávání. A před chvíli jsme hovořili o Giueseppe Contim jako premiérovi Itálie, který zase vzbudil představu, že je možné se přes Itálii dostat dále do Evropy. Takže, když vzbudíme pozitivní očekávání, tím více migrantů a uprchlíků se bude dostávat do prostoru Středozemního moře, a je jedno, zda přes Turecko, nebo přes Libyi. Tím více lidí bude riskovat své životy, a my tím vlastně roztáčíme ono kolo čím dál tím více. Ti lidé jsou závislí na převaděčích a mafiích, které vůbec nezajímá, jestli posadí stovku lidí na člun, který nevydrží ani deset kilometrů na moři.

Zkrátka bezohlednost těchto lidí nezná mezí. Chtějí vybrat peníze a vůbec jim nevadí, že těm lidem berou život, protože pro ně nemá žádnou jinou cenu, než inkasovat peníze z pašování. My jsme schopni tohle ovlivnit, protože – co se může stát velmi snadno, že se třeba převrátí člun, který má padesát, možná i více pasažérů na palubě a množství obětí, které evidujeme, je obrovské.

Mimochodem, dostáváme migranty do úžasně špatné situace, když se dostanou na území Evropy. Podívejte, jak vypadá přeplněnost migračních center v Řecku, následně vznikají požáry a další lidé přicházejí o život. Nemůžeme považovat za řešení, že se na moři takzvaně zachrání lidé a přivezou se do evropského státu – je jedno do jakého – a pak se tam s nimi zachází stejně tak brutálně a možná až na hranici lidskosti. To zase musí přinést problémy, které vyústí v radikalizaci lidí, a takové příklady známe z Francie i z Německa.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Zuzana Koulová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Herec Gulyáš: Úchylové Západu. Sekta Havlových ovcí. Demobolševici chtějí revoluci. Jak jsem utekl StBákům a dělal 17. listopad

10:21 Herec Gulyáš: Úchylové Západu. Sekta Havlových ovcí. Demobolševici chtějí revoluci. Jak jsem utekl StBákům a dělal 17. listopad

30 LET OD LISTOPADU 89 „Mysleli jsme si, že západ bude kapitalistický a spravedlivě soutěživý. A on …