Minulý týden v úterý se stal závažný incident, kdy na území Polska ve vsi Przewodów dopadla raketa vypálená z ukrajinského území. A i v Česku se okamžitě objevily reakce, které okamžitě věděly, že jde o ruskou raketu. „Doporučil bych více zdrženlivosti, méně svazáckého zápalu do boje s velkou zemí a více rozumu při tom, když něco tvrdíme, obzvlášť jsme-li v pozici vedoucího nějakého silového ministerstva. To může indikovat, že takový ministr se může opírat o hodnocení některé ze svých tajných služeb, a to potom tomu dodává punc věrohodnosti. A pak se nakonec ukáže, že tomu tak nebylo. Kdyby tito lidé přemýšleli o tom, že za každým takovýmto incidentem je obvykle latinské cui bono, to znamená v čí prospěch. Musíme se tedy zeptat, jaký prospěch by měli Rusové z toho, že by se dostali do války s Polskem, že by napadli polský traktor nebo nějaký sklad obilí. To přeci nedává smysl. Když už by byli opravdu tak zoufalí a chtěli jít do války s Aliancí, napadli by blízké letiště Rzeszów. To mě hned zkraje varovalo, že takovéto unáhlené výroky neslouží vůbec k ničemu,“ konstatoval Andor Šándor.
Fotogalerie: - Doba nedůvěry
„Korunu tomu dodal prezident Volodymyr Zelenskyj, u nějž jsou patrné snahy vtáhnout Západ do aktivní války s Ruskem - já se mu nedivím - ale osobně jsem přesvědčen, a z reakce i Spojených států bylo evidentní, že do války s Ruskem jít nechtějí. Je dobře, že z politického hlediska se k tomu vedoucí mocnosti postavily takto. Pokud jde o raketu systému S300, která má dostřel 45 až možná 250 kilometrů, pak je dobré si vzít kružítko a udělat si nějaké kruhy na mapě a zjistíte, že taková raketa, pokud by byla ruská, mohla být maximálně odpálena z území Běloruska, určitě ne z ruského území. Byť je zřejmé, že Rusové používají tyto rakety i proti pozemním cílům, což je ovšem střelba poměrně nepřesná, upozornil bezpečnostní expert. „Je s podivem, že máme teprve druhý incident. Na ten první jsme velice rychle zapomněli. Bylo to, když v Chorvatsku přistál dron ukrajinské armády. Za těch devět měsíců máme jenom dva incidenty tohoto charakteru, což je unikum, že se nestalo víc takovéto problematické střelby,“ doplnil.
Psali jsme:
Je pravda, že se nakonec stejně zjistí, odkud raketa letěla? „V momentě, kdy dostanete zbytky té rakety a je na ní výrobní číslo, poznáte kde a kdy byla vyrobena. V situaci takto vážného konfliktu v Evropě si neumím představit, že by systémy NATO AWACS a další americké letouny nepatrolovaly kolem společné hranice s Ukrajinou na území členských zemí Aliance, že by nemonitorovaly vzdušný prostor, že by se nedalo na radarech zjistit a dohledat, odkud byla raketa vypálena, jakou měla trajektorii a kam dopadla. Toto lze zjistit velmi přesně, tak jako se muselo velmi přesně zjistit, která raketa a odkud sestřelila malajský Boeing 777,“ vysvětlil generál.
Co by se však stalo, kdyby tato zmiňovaná raketa byla skutečně ruská, jaká by byla západní reakce? „V situaci, že by to zasáhlo polský traktor, při vší úctě k těm dvěma zemřelým se domnívám, že by byl aktivován článek číslo čtyři, k článku pět by zřejmě nedošlo. Všichni, kteří si uvědomují vážnost situace, by byli proti tomu, aby na základě této střely dopadnuvší na polský traktor, šli do války s Ruskem. Pokud by raketa dopadla na letiště Rzeszów, pak se obávám, že už dnes jsme ve válce,“ objasnil Šándor.
Psali jsme:
Je pro mě neuvěřitelné, že ČT dovolí urážet lidi ve svých pořadech
Nejpravděpodobnější verze je, že to byla raketa ukrajinských ozbrojených sil vypálená na přilétající ruskou střelu. To připomnělo spor generála Šándora s tvrzeními v pořadu ČT 168 hodin od plukovníka Foltýna, který nepřiměřeně reagoval na jeho slova o tom, že Ukrajinci, když sestřelují protivzdušnou obranou ruské rakety, tak některé z nich dopadají i na obytné domy. „Budou to odnášet i nevinní lidé, protože řada střel byla sestřelená a ty střely bohužel dopadly na civilní cíle, na které předtím nebyly určeny,“ zazněla Šándorova slova, která uvedl ve slovenské televizi RTVS. Na což reagoval náčelník Vojenské policie Otakar Foltýn urážlivým způsobem, že „to není bezpečnostní expert, ale šašek“. Nebylo jasné, zda zpochybňuje samotný fakt, nebo si myslí, že by neměl být veřejně vyřčen.
„Bez ohledu na to, kdo v tom pořadu má pravdu nebo ne, je pro mě neuvěřitelné nejenom jako plátce koncesionářských poplatků, ale i jako člověka snažícího se vnímat veřejnoprávní média, že se Česká televize sníží na úroveň bulvárního Barrandova a dovolí urážet lidi ve svých pořadech,“ zdůraznil.
Samotná válka na Ukrajině trvá už devět měsíců a nevypadá to na brzký konec. Objevily se názory, že nadcházející zima obě strany natolik vyčerpá, že na jaře by mohl nastat posun v jednáních. „Myslím, že to nebude tak dlouho trvat, jaro příštího roku hodně rozhodne, protože tato zima bude pro obě válčící strany extrémně těžká a v té době se nějaké řešení začne rýsovat,“ řekl například na debatě v Liberci prezidentský kandidát generál Petr Pavel. „V ukrajinské společnosti vládne přesvědčení, že se blížíme ke konci,“ uvedl náměstek ministra obrany generálmajor Volodymyr Gavrilov pro britskou televizní stanici Sky News, který dokonce velice optimisticky prohlásil, že není vyloučeno, že Ukrajinci dobudou Krym do konce prosince.
„Vycházím jenom z informací, které jsou ve sdělovacích prostředcích. Nebyl jsem na frontě, ukrajinské ani ruské. Neviděl jsem stav ukrajinských či ruských vojsk a nevidím do hlavy plánovačů ukrajinské ani ruské armády. Blížím se k názoru předsedy sboru náčelníků štábů americké armády generála Milleyho, pro kterého pracuje obrovský štáb zpravodajců a jiných odborníků, kteří mu dávají relevantní závěry. On říká, že dobytí celé Ukrajiny ukrajinskou armádou bude trvat ještě velmi dlouhou dobu, a že mají obě strany obrovské ztráty,“ připomněl Šándor.
„Pravděpodobnost brzkého ukrajinského vojenského vítězství, definovaného vyhnáním Rusů z celé Ukrajiny včetně Krymu, není z vojenského hlediska vysoká,“ řekl Mark Milley ve středu, krátce po polském incidentu. „Z politického hlediska může existovat řešení, kdy se Rusové stáhnou,“ doplnil. A přirovnal situaci k první světové válce, kdy se válčící strany během několika měsíců dostaly do patové situace, ale bojovaly ještě tři roky za cenu milionů životů. Podle něj ztratila Ukrajina na bojišti 100 tisíc mužů (počítá mrtvé i raněné) a dalších 40 tisíc civilních obětí. Stejné vojenské ztráty přisuzuje i Rusku. S tím, že tato čísla by se mohla ještě znásobit, pokud by se Ukrajina pokoušela dostat k původním hranicím před rokem 2014.
Anketa
Cítíte se ohroženi aktivitami vedení Ruské federace?
5%
94%
hlasovalo: 34474 lidí
„Je otázka, jak bude působit na bojeschopnost ukrajinské armády a schopnost ukrajinského průmyslu - který se obávám, že se bohužel hroutí - zásobovat ukrajinská vojska, bombardování kritické infrastruktury. Myslím, že je to bude ovlivňovat dost podstatným způsobem. Může to mít vliv na schopnosti ukrajinské armády postoupit dále výrazně tak, aby mohlo dojít k tomu, že na jaře příštího roku by obě strany zasedly k jednacímu stolu. Domnívám se, že by to bylo velmi dobře. Kdyby obě strany už pochopily, že bojem už nejsou schopny více získat a je potřeba vyjednávat. A to tak, aby agresor nebyl za svoji agresi odměněn. Na druhou stranu aby jeho bezpečnostní požadavky, kvůli kterým velmi idiotsky a negativně vojensky napadl Ukrajinu, byly svým způsobem vyslyšeny,“ uzavřel generál Andor Šándor.
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Oldřich Szaban
