Oběť covidu: Důstojnost. Doktor Nielsen na půdě Senátu bránil Čechy. Generál Šándor zmrazil popisem praxe v ČT. Dorazil to jménem Skripal

25.08.2021 18:38 | Reportáž

„Lidská důstojnost je základní hodnotou právního státu a lze ji omezit jen v naprosto krajních případech,“ řekl právník Tomáš Nielsen. Vystihl tak hlavní výtky vůči pandemickým opatřením, které zaznívaly na kulatém stole v Senátu. Důstojnost a práva jednotlivce prý šly v těchto časech zcela stranou.

Oběť covidu: Důstojnost. Doktor Nielsen na půdě Senátu bránil Čechy. Generál Šándor zmrazil popisem praxe v ČT. Dorazil to jménem Skripal
Foto: Jakub Vosáhlo
Popisek: Kulatý stůl v Senátu hostila senátorka Jitka Chalánková

Anketa

Mají Piráti kvalitní program pro seniory?

3%
95%
hlasovalo: 12856 lidí

Slovo „důstojnost“ bylo v příspěvcích poměrně frekventované. Důstojnost kulatému stolu o společenských a právních dopadech covidové pandemie propůjčilo i prostředí Zaháňského salónku českého Senátu. Akci organizovanou senátorkami Jitkou Chalánkovou a Alenou Dernerovou sice zaštítil předseda komory Miloš Vystrčil, o pauze jsme však v hovorech nad kávou zaznamenali informace, že se mezi senátory objevily námitky, že by tito „popírači“ prostor v budově Parlamentu dostávat neměli.

Tomáš Nielsen z organizace Pro Libertate – Institut práva a občanských svobod, který akci spolupořádal, jako první řečník hovořil o ústavní krizi, do které nás pandemie dostala. Nejedná se však o „ústavní krizi“ ve smyslu politických hrátek při sestavování vlády, což obvykle píší političtí komentátoři, ale o krizi práva a společnosti.

„Lidé přestali věřit v právo, stát přestal respektovat právo, soudy přestaly chránit práva jednotlivců,“ shrnul advokát současný stav. Právní prostředí je naprosto zmatečné, lidé nemají šanci ani registrovat stále se měnící vládní nařízení, natož všem opatřením vyhovět.

Zcela se podle Nielsena zapomnělo na ochranu lidské důstojnosti. Tento pojem, o kterém se hovoří i v listině, se zcela vyprázdnil a nikdo jej nerespektuje.

Poprvé v historii této země se podle advokáta začalo diskutovat o článku 23 Listiny práv a svobod. Ten zní: „Občané mají právo postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod, založený listinou, jestliže činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny.“ A poprvé v historii začala i mezi seriózními právníky debata o tom, jak moc se současné okolnosti blíží tomuto stavu a kdy nastane ten moment, že občané budou mít legitimní právo se postavit na odpor. Už to, že se o této krajní situaci vede vážná debata, je podle Nielsena naprosto hrůzná zpráva o našem právním státu.

Anketa

Je dobře, že BIS podle tvrzení prezidenta Zemana odposlouchává jeho okolí?

hlasovalo: 12400 lidí

Důvodů, proč o tom vážně uvažovat, je podle něj hned několik. Zmizelo rozdělení ústavních mocí, když vláda převzala zákonodárnou moc, vyhrazenou Sněmovně, a justice nedokáže přimět státní správu k dodržování zákonů. I ministr zdravotnictví otevřeně řekl, že ví, že ministerská vyhláška je v rozporu se zákonem, ale je mu to jedno.

Pokud vláda hovoří o tom, že by se mělo omezit právo Nejvyššího správního soudu přezkoumávat podzákonné právní předpisy, tak už nemůžeme hovořit o právním státě.

Jako další příklad selhávání právního státu zmínil masivní zneužívání § 153 trestního zákoníku, upravující trestný čin šíření nakažlivé nemoci.

„Nějaké vyšší blaho nemá přednost před individuálními svobodami. Podívejte se do historie, jak začínaly všechny totality,“ uzavřel svůj příspěvek doktor Nielsen.

Ze soudních rozhodnutí: Obecně známá skutečnost

Další právník, Ondřej Svoboda, popisoval svou zkušenost se žalobami na stát kvůli zavřeným školám. Během jeho příspěvku vyvolávaly hořký smích především citace z rozhodnutí soudů, které se k tématu vyjadřovaly.

„Soud nemá pochyb o potřebě přijímat adekvátní opatření snižující riziko šíření nemoci covid-19, jejíž zpochybnění ze strany navrhovatelky není namístě,“ citoval z jednoho z rozsudků Nejvyššího správního soudu. Argumenty, že nebezpečí nebylo (v konkrétním případě uzavření škol) dostatečně prokázáno, soud smetl s tím, že k obrázku mu stačí „nedávné extrémní zatížení zdravotnických zařízení v péči o pacienty s nemocí covid-19, což soudci NSS považují za „obecně známou skutečnost“, kterou netřeba dokazovat.

Pojem „obecně známá skutečnost“ se v judikatuře Nejvyššího správního soudu stal velmi oblíbeným. Podle právníka Svobody přitom ministerstvo v těchto sporech nikdy nemuselo prokazovat, jak věrohodná jsou jeho čísla a zda na jejich základě skutečně lze hovořit o epidemii a odůvodňovat jimi masivní zásahy do fungování společnosti.

Korunu všem pak nasadil Ústavní soud, ke kterému jeden z případů doputoval. Ústavní soudci zkonstatovali na základě formulky o „obecně známé skutečnosti“, že NSS se důkazy zabýval dostatečně, a jeho argumentaci plně převzal. Právník Svoboda to nazval jako „argumentace kruhem“, který nelze prolomit.

Soud několikrát i v jiných případech uvedl, že přijatá opatření považuje za nezbytná, a odmítl jakékoliv argumenty, které tato opatření zpochybňovaly.

„Soud nemá pochybnosti o legitimitě cíle, jehož mělo být opatřeními dosaženo. Vychází jednak z odůvodnění napadeného opatření, jednak z obecně známých skutečností o epidemiologické situaci v České republice v době jejich vydání,“ padlo v jiném z rozsudků.

Nejvyšší soud například nikdy neřešil, zda na území ČR byla epidemie a jakým způsobem byla vyhlášena. Ministerstvo zdravotnictví na tyto námitky reagovalo dnes již legendárními slovy, že „epidemie je přírodní proces, který nikdo nevyhlašuje“.

Svoboda vysvětloval, že od počátku vlastně nebylo jasné, kdo a jak má právo pandemická opatření žalovat. Dodnes není například vyjasněna otázka, zda škola je, či není správním orgánem, protože na Nejvyšším správním soudu na to museli svolat rozšířený senát, který doposud nebyl schopen vydat autoritativní výklad. Jde přitom o žalobu podanou už v lednu. A kvůli čekání na stanovisko rozšířeného senátu čekají všechny další žaloby.

V době, kdy se „jelo“ podle nouzového stavu, bylo podle Svobody naprosto nemožné domoci se práva. Po přijetí pandemického zákona se situace trochu zlepšila, ale i ministerstvo se přizpůsobilo a začalo vydávat opatření v tak rychlém sledu, že když o něm měl soud rozhodovat, bylo už nahrazeno opatřením jiným.

Odmítač opatření, odmítač práva

Po skončení Svobodova příspěvku dostal příležitost k vyjádření Jan Marounek, ředitel odboru ochrany veřejného zdraví na Ministerstvu zdravotnictví, který debatu poslouchal přes internetový přenos. Ten se nejprve omluvil, že nebude komentovat právní argumenty obou právníků, na to se mají obrátit na ředitele legislativní sekce.

A pak se podivil: „Já jsem překvapen mírou nepochopení, co je pandemie“. Argumenty právníků, co tento stav vlastně právně znamená a jak byl nastolen, odmítl se zřetelným uchechtnutím: „Pochybovat o tom, že je tady epidemie, mi přijde nepřípustné“. Světová zdravotnická organizace podle něj vyhlásila pandemii, a tím je dané, že je i u nás. A nakonec ještě odmítl výtky doktora Nielsena, že statistici z ÚZIS tajili data se slovy, že „žádná země toho tolik nezveřejňovala na denní bázi“ a že je to absurdní.

Krátký, ale úderný diskusní příspěvek nadzdvihl senátorku a lékařku Alenu Dernerovou. Ta Marounkovi vytkla, že doposud šíří představu, že je tu epidemie, přitom ona jako lékařka nic takového není schopna tvrdit, když denní přírůstek pozitivně testovaných je asi 250. „Když se to zvedne o deset, tak hned slyšíme, že epidemie stoupá, ale podle mě toto žádná epidemie není,“ namítala.

Pak vyzvala Marounka a celé ministerstvo, aby přestali mezi lidmi vyvolávat strach a chaos.

Dále se do debaty zapojil právník Petr Vacek, bývalý diplomat a expert na mezinárodní právo, dnes advokát.

Ten zahájil svůj příspěvek citátem: „Nejhlasitějšími odpůrci očkování jsou právě pravicoví extremisté včetně neonacistů.“ A tato věta nevyšla z úst prokurátora Urválka ani se neobjevila v časopise ultralevicových anarchistů, ale napsalo ji do oficiálního dokumentu jedno z pražských státních zastupitelství.

Státní zastupitelství podle Vacka od počátku pandemie zastrašovalo občany citacemi různých paragrafů a hrozbami, jak si to odskáčou. Zásada „in dubio pro reo“, v pochybnostech pro obžalovaného, byla obrácena na „v pochybnostech zažalovat“.

Pak ale Vacek ocenil, že k řádění státních zástupců se (v případech trestního stíhání občanů za porušení pandemických opatření) doposud nepřidali soudci, kteří jejich kuriózní návrhy obvykle shazují ze stolu.

Jako další příspěvek k uvažování státních zástupců pak doktor Vacek citoval z „rukověti na čarodějnice“, vydané v 15. století řádem dominikánů.

Jiné trestné činy jsou ale přitom opomíjeny. Zmínil výroky o mrazácích v ulicích, strašení desetitisíci mrtvých, dokonce slova vyjadřující se o dětech jako o biologickém odpadu. Nemluvě o žalovatelných výrocích z veřejné debaty, označující názorové oponenty jako „osoby rozumu mdlého“ či „osoby z nižších sociálních skupin“. Nezaznamenal prý, že by orgány činné v trestním řízení v těchto případech jakkoliv konaly. Což je v pozoruhodném kontrastu s jinými trestnými činy, které jsou dramaticky zdůrazňovány.

Povšiml si zvláštní figury, kdy je „odmítač opatření“ prezentován jako „odmítač práva“.

Svůj příspěvek uzavřel varováním všem, kteří by chtěli zneužívat pandemie k ovládání společnosti. Existuje totiž ještě jeden paragraf, nepříliš známý. Má číslo 402 a jmenuje se Apartheid a diskriminace skupiny lidí“. Spáchá jej ten, kdo „uplatňuje apartheid nebo rasovou, etnickou, národnostní, náboženskou nebo třídní segregaci nebo jinou podobnou diskriminaci skupiny lidí“.

Tento trestný čin se může vztahovat na segregaci jakékoliv skupiny obyvatel.

Pokud se jedná o systematicky připravovaný útok, přichází v úvahu též trestný čin „útok proti lidskosti“, za který je možné udělit až doživotní trest vězení.

Šándor: Proč už mě nezvou do České televize

K mezinárodním a bezpečnostním aspektům promluvil i další panelista – generál Andor Šándor. Ten začal svůj příspěvek slovy, že politici v krizovém řízení země naprosto selhali. Nedokázali podle něj odložit politická trika (připomněl tragikomedii mezi Andrejem Babišem a Janem Hamáčkem při svolávání krizového štábu).

Lidem na rozhodujících místech podle něj chybí zkušenost, pokora a ochota se učit. Připomněl případ, kdy profesor Beran vyzýval k ochraně seniorů a dostalo se mu odpovědi, že se to nedá provést.

Pak generál vyjádřil názor, že po pěti dnech blackoutu (který rozhodně není tak daleko, jak si myslíme) bychom byli v neřešitelné situaci, a hlavní město Praha zejména. Překvapeně jsme na začátku pandemie zjistili, že existuje nějaká Správa hmotných rezerv, kterou třicet let všichni zanedbávali.

Nefunguje podle něj ani informování obyvatelstva. „Českou televizi, tu si zprivatizovali redaktoři,“ líčil. Redaktoři si tam vykládají své názory a je jim úplně jedno, že jim lidé přestali věřit, což ve skutečně nepříjemné situaci může být fatální.

U tématu ČT ještě na chvíli zůstal: „Já jsem jim v roce 2018 řekl, že nevěřím tomu nesmyslu se Skripalem, a od té doby mě nezvou,“ líčil. A ještě mu prý na odchod řekli, že se moc točí na detailech.

„Vidíte, jak krátká doba stačí k tomu, abychom se pomátli,“ zeptal se řečnicky. Pak vyprávěl zážitek se svou sousedkou, která v domě prolévala rohožky savem a před dveřmi bytu nakreslila čáru, kterou sousedi nesměli překročit.

A na závěr vyprávěl, jak je státní správa pod ekonomickým tlakem, což dokumentoval vlastní zkušeností, jak na začátku pandemie nabízel možnost vyjednat dodávky respirátorů z Jižní Koreje. „Prymula mi tehdy napsal, že je chce, ale ekonomické zájmy těch, co rozhodovali, byly jiné,“ uzavřel generál Šándor.

Lékaři: Problematické testy

Druhý blok debaty byl medicínský. Lékař profesor Jiří Beneš vysvětlil, jak se v lidském těle chová virus SARS, zmínil, že asi 30 procent nákaz je bezpříznakových a smrtnost je pod dvěma procenty. Popsal průběh nemoci i specifika její léčby, vysvětlil, že hospitalizace s covidem na JIP je vždy dlouhá, takže jednotky intenzivní péče měly za zimu početně méně pacientů, i když neustále praskaly ve švech.

Podle profesora Beneše bychom z viru měli mít respekt, ale ne před ním zoufale padat naznak. Virus tu s námi zůstane, ale už jsme před ním chráněni.

Zuzana Krátká ze Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků SMIS začala slovy, že epidemie skončila. Předvedla několik pozoruhodných statistických grafů, ukazujících vývoj nákazy v jednom domově seniorů, jednom gymnáziu a jedné firmě.

Vyjádřila názor (podložený výpočty), že kdyby si místo 35 milionů PCR testů, které zde byly za poslední rok a půl provedeny, nechali všichni lidé změřit hladiny protilátek, vyšlo by to levněji.

A upozornila, že lidé po očkování už nejsou testováni, ačkoliv čísla jasně ukazují, že očkování nechrání před šířením nákazy. Tito lidé tedy propadávají statistikou nakažených.

Lékařka Hana Zelená hovořila o tom, zda umožnit všem dětem návrat do školy bez jakýchkoliv podmínek. K tomu přidala odstrašující statistické informace o úrovni samotestů, které se používají pro testování žáků ve firmách a ve školách. Ačkoliv všichni výrobci garantují účinnost testů minimálně 95 procent, realita je podle zjištění v terénu taková, že ty nejlepší mají přesnost asi 65 procent a ty nejhorší asi pět procent.

Je prý velkou otázkou, zda na základě takto pochybných testů provádět segregaci dětí, o které hovoří vládní opatření z 20. srpna.

Druhé kolo uzavřel Václav Fejt, který hovořil o zachování běžné nemocniční péče v časech epidemie.

Třetí odpolední blok se týkal práce s daty v době epidemie. Matematické modely, kterými statistici rok a půl krmili národ, rozebrali doktoři Tomáš Fürst a Arnošt Komárek.

Tomáš Fürst se zaměřil na věrohodnost samotných matematických modelů, jejich neodborné použití může mít neblahé následky, což se v nedávné minulosti skutečně stalo.

Arnošt Komárek se zaměřil na data, která jsou do těchto matematických modelů vkládána. V Česku podle něj tato data jsou sbírána plánovaně, ale jaksi „sama od sebe“, což se pak projevuje i na výsledcích.

Příkladem dat „sama od sebe“ je třeba prostý součet nakažených za den. Tato data mají jen omezené použití, a v jiných případech mohou vést ke hrubé dezinterpretaci.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Jakub Vosáhlo

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Fiala si vyláme zuby. Ani netuší, jak obrovský problém ho čeká. Šichtařová vše sečetla

16:28 Fiala si vyláme zuby. Ani netuší, jak obrovský problém ho čeká. Šichtařová vše sečetla

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Propustit velký díl státních zaměstnanců, sestavit každý další státní …