Na konci června se několika obcemi na pomezí Břeclavska a Hodonínska na jižní Moravě prohnalo tornádo. O necelý měsíc později postihly části západní Evropy silné bouře s vydatnými dešti, které v Německu připravily o život na dvě stovky lidí. Lze brát za bernou minci to, že mnozí politici, aktivisté a novináři jako příčinu extrémních povodní a velkých ztrát na životech zmiňovali klimatickou změnu? Stávají se v důsledku oteplování povodně a další extrémní povětrnostní jevy čím dál nebezpečnější?

U politiků a některých novinářů, kteří hledají příčinu letošního silného moravského tornáda a povodně na řece Ahr v Německu v klimatické změně, se jedná buď o neznalost, nebo přímo o manipulaci, která má za cíl odvést pozornost od případných selhání v oblasti varovné služby, nebo podpořit vlastní „zelenou“ politiku. Co se týče extrémních povětrnostních jevů, žádný jejich konkrétní výskyt nelze jednoznačně „připsat“ klimatické změně, ty se prostě vyskytovaly, vyskytují a vyskytovat budou. Dá se nanejvýš mluvit o různých trendech, četnosti nebo intenzity jevů. Například u tornád nelze hlavně vlivem jejich řídkého výskytu nějaký významný objektivní trend v Evropě vůbec detekovat, mimo jiné proto, že především stoupá tzv. informační pokrytí vlivem rozšíření telekomunikačních prostředků a lepší informovanosti. V USA je trend u silných tornád spíše sestupný, ale existuje debata ohledně správnosti a tzv. homogenity řady.

A jak to vypadá s výskytem povodní v posledních letech i ve srovnání s dávnější minulostí?