Jak vnímáte zásahy Andreje Babiše do Generální inspekce bezpečnostních sborů, tedy snahu o odvolání Michala Murína?
Působí to na mě trošku násilně. Domnívám se, že by měl počkat, až bude mít větší důvěru, aby mohl takové kroky dělat. Ta uspěchanost vedla k tomu, že ho nejdříve chtěl odvolat, pak zjistil, že musí mít důvod, případně podezření z nějakého trestněprávního jednání. Působilo to z počátku dost účelově. Uvidíme, jak se to bude vyvíjet dál. Vstoupili do toho státní zástupci, třeba k odvolání bude důvod, to neumím posoudit, ale začátek byl velmi účelový a nepůsobil dobře.
Jste bývalým ministrem vnitra. Michal Murín je v čele GIBS už dlouhá léta a dosud jsem tak výraznou snahu o jeho odvolání nezaznamenala. Vy ano? Jak to, že k tomu dochází právě nyní?
Nezaznamenal jsem nic takového. Jestli měli státní zástupci s Murínem dílčí problémy a chtěli to řešit, nevím, neproniklo ke mně nic o tom, že by byl nějaký zásadní problém. Samozřejmě GIBS je na začátku svého působení, nemohu tvrdit, že by bylo vše na sto procent dobré, a určitě mohlo nastat pochybení, ale nevím, jestli natolik závažné, aby byl odvoláván ředitel.
Stále se mluví ohrožování demokracie, konají se demonstrace. Není ale právě podobný zásah do něčeho tak podstatného v demokracii, jako je GIBS, už skutečně tím krokem, který by měl vzbudit pozornost a odpovídající reakci?
Ty demonstrace nejsou jen kvůli GIBS, vycházejí ze špatné nálady a z několika kroků, které vláda v demisi dělá. Jedná se o odvolávání více lidí, úředníků, teď zase bude odstupovat ředitelka pozemkového fondu. Pokud veřejnost vyjadřuje nesouhlas, tak pramení z toho, že je politická situace nevyjasněná, lidé nevědí, jaká bude vláda, kdy bude vláda, a realizují se zásadní kroky. Nepůsobí to dobře.
Co říkáte na požadavek ČSSD na post ministra vnitra a spravedlnosti? Je to vzhledem ke kauzám, které se kolem Andreje Babiše dějí, adekvátní požadavek?
Netrval bych na tom tolik, protože jak Ministerstvo vnitra, tak spravedlnosti nemají takovou pravomoc, aby mohla zasahovat do trestního řízení. Určitě by nebylo dobře, kdyby Ministerstvo vnitra vyměnilo vyšetřovatele v Babišově kauze a stejně tak, aby si Ministerstvo spravedlnosti zavolalo státního zástupce, který dozoruje tento případ a snažilo se ho nějak ovlivnit. To by si nikdo nedovolil, ať by tam seděl kdokoliv. Přímo zásadní obsazení ministerstev není, spíše symbolické. Premiér sice nemá důvěru, ale je v trestním řízení a symbolické by bylo, kdyby jeden z těchto resortů připadl druhé, případné koaliční straně.
Ještě k demonstracím a diskuzi, nakolik se má politika míchat do škol. Objevila se kritika, aby studenti demonstrovali jen ve volném čase. Jak to vidíte vy? Měli bychom být studentům vděční, že nám pomáhají zachovat život v demokracii, nebo je pro vás lepší reakce: reminiscence si s prominutím strčte za klobouk, jak říká Václav Klaus mladší?
Vyjádření Klause mladšího mě udivilo. Vzpomněl jsem si, že v roce 1969, po upálení Palacha, zorganizovali jsme demonstraci v době vyučování. Šli jsme my i kantoři a nikdo se nepodivil. Chtěli jsme něco vyjádřit, svoji vůli a bylo to v pořádku. Pak jsme se vraceli zpět, a že by někdo zakazoval a pohoršoval se nad tím? Nikoliv. Naopak buďme rádi, že studenti se zajímají o politiku a veřejné dění a vyjadřují svůj názor. Spíše bychom to měli ocenit. Horší by bylo, kdyby seděli doma u počítače a chatovali nebo se dívali na Facebook.
V Deníku Referendum vyšel text jeho šéfredaktora a levicového aktivisty Jakuba Patočky, který analyzuje proměnu politického systému a současnou situaci na české politické scéně. Patočka vidí zásadní problém v neexistenci praktické politické strategie, která by dokázala čelit režimu šéfa hnutí ANO. Lze to brát vážně? Měl by se podle vás objevit někdo a velmi rázně už proti Babišovi zakročit?
Politická scéna je dost rozbitá. Opozice nemá patřičnou sílu, navíc není příliš jednotná. Je vlastně zprava doleva, takže to bude velmi obtížné. Musela by se najít silná osobnost, která by za sebou měla silnější partaj, a pak by šlo o otázku budoucnosti, jaký bude vývoj. Ale zatím tomu roztříštěnost politické scény nenahrává.
Jak tedy vnímáte dosavadní vládní vyjednávání? Někdo tvrdí, že Andrej Babiš chce předčasné volby a vyjednávání jen předstírá. Může to tak být?
Způsobuje hodně rozpačitosti, protože postoje Andreje Babiše se mění docela často a neexistuje jasná linie, co by vlastně chtěl. Kromě toho že by chtěl vládnout, takže se snaží různými postoji druhou stranu přitlačit. Trošku vyhrožuje SPD, ale jsem přesvědčen, že Babiš SPD nechce ani do vlády, ani jako podporu, protože by tím ztratil to svoje renomé nejen u nás, ale především v Evropě by to nebylo vnímáno nijak dobře, spíše naopak. Na mne to působí, že se bude snažit o co nejhladší cestu, aby neměl problémy. V nejhorším případě vše klidně nechá dojít do stádia, že nezbyde nic jiného než předčasné volby.
Platí podle vás, co se říká, tedy že na předčasné volby doplatí ten, kdo je vyvolal?
Mohlo by to platit, pokud by Babiš ve vyjednávání hodně selhal. Sliby na všechny strany, které pak zase mění, by veřejnost už mohla vnímat negativně a potom by na to mohl doplatit, ale průzkumy tomu zatím nenasvědčují. Nehledě na to, že bude říkat, jak s ním nikdo nechtěl jít, s nikým nebylo možné se domluvit, takže mu nezbývá nic než předčasné volby. To umí, přesvědčovat veřejnost.
To byla i moje další otázka. Je Babišovou taktikou dojít k předčasným volbám s tím, aby odpovědnost za ně nepadla na jeho hlavu?
Je, ale nemusí být tak zřetelná, protože zatím je ke spolupráci ochotná ČSSD a on by vlastně zůstal v poloze: ČSSD sice chtěla, ale chtěla pět ministerstev, nebo chtěla ministra vnitra a spravedlnosti, takže měla přehnané požadavky a já na ně nemohu přistoupit, takže raději nic. To už je slabší. Pokud chce spolupracovat a mít partnera, musí být vstřícný a nehledět na poměrné počty, kolik má kdo ministrů. Měl by se chovat velkoryseji.
Psali jsme:
Vedou se vášnivé diskuze, která volba je pro sociální demokracii nyní horší. Zkusit znovu vládu s hnutím ANO, nebo zůstat v opozici.
Obojí, ale nejsem dobrým prognostikem. Obojí má svá úskalí i svá pozitiva. Skutečně nevím, co by bylo lepší a neumím odhadnout, jaká budoucnost nastane. Jestli jít do vlády s Babišem, který by ji v podstatě měl jen na doplnění a stejně by si zákony prohlasoval s komunisty a Okamurou. Pak by byli pro smích. Kdyby dokázali uzavřít koaliční smlouvu, která by znemožňovala takové zneužití a uhnutí smlouvy, potom může ČSSD vydělat. Pokud získá patřičné resorty, kde se dá prosadit program sociální demokracie a dokáže to veřejnosti prodat a obhájit, mohlo by to být dobré. Ale nemám jednoznačný názor.
Je Jan Hamáček tím, kdo se dokáže Babišovi při vyjednávání postavit jako rovnocenný partner?
Snad ano, samozřejmě je ještě mladý, ale má hodně zkušeností. Můžeme mu jen popřát, aby se mu dařilo a aby zůstal pokud možno co nejsilnější.
Tomio Okamura čelí dalším problémům s financováním svého hnutí poté, co novináři Sabina Slonková a Jiří Kubík odhalili určitá podezření. Jsou podle vás podezření z toho, že politika Okamury je jen byznys, oprávněná?
Byznys je docela silnou motivací. To už bylo vidět v minulém volebním období, kvůli byznysu se mu rozpadlo hnutí Úsvit, kde byly podobné problémy a ne všichni poslanci s tím souhlasili. Určitě by stálo za to, aby nový úřad, který sleduje financování stran, se na toto hnutí zaměřil, aby nebylo manipulováno a zneužíváno se státními financemi. Jinak Okamura samozřejmě nemá silné politické téma, chytá se jen populistických témat a migrace je už téměř vyčpělá. Tam se nedá vymyslet nic nového, zkoušel to s romskou tématikou, neuspěl, tak bude hledat jiné téma, aby získal hlasy, a nemyslím, že by bylo úspěšné.
Putin obhájil prezidentský post drtivým způsobem. Dokonce i Petra Procházková nebo Luboš Palata, které nikdo nemůže podezírat z přízně k Rusku, píší o tom, že svým způsobem Rusové mají Putina rádi i proto, že pod jeho vedením jde z Ruska strach. Lze chápat situaci tak, že on je někdo, koho Rusové potřebují, a máme se s tím smířit?
Když vidím reakce, mám pocit, že ho národ vždy potřebuje. Ruský národ vždy měl někoho takového – cara, Stalina – možná už to mají v genech. Potřebují silného vůdce a tomu jsou schopni odpustit cokoliv. To je věcí ještě další generace, kdy se změní myšlení, a záleží, jak dalece budou moci i mladí lidé studovat ve světě, kde získají jiný pohled na svět, ale zatím to nevidím. Jsou tam samozřejmě záchvěvy, opozice je slabá, ale existuje a Putin nedostal 99 procent, dostal méně. Pravděpodobně se hodně švindlovalo a zbytečně, ale jde o to, aby to vypadlo co nejlépe.
V Itálii zvítězily strany, které neskrývají odpor proti Evropské unii a proti migraci do Evropy. Jde o předěl ve vývoji Evropské unie? A bude na to správně reagovat, nebo obliba takzvaných antisystémových, populistických a extremistických stran stále poroste?
V mnoha evropských zemích je vidět vzestup stran, které nemůžeme klasicky zařadit doprava či doleva. Jsou ve středu, ale je mezi nimi rozdíl. Italské strany nejsou tak radikální, že by hrozilo vystoupení Itálie z Unie. To by nenastalo, natolik jsou rozumní, ale jedná se o vyjádření určité nespokojenosti. Itálie je také hodně zadlužená země a dost postižená migrací, to vše se projeví, ale zase velké riziko v Itálii nevidím.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
