Pokles nakažených covidem? Lékař a poslanec Svoboda varuje před předčasnou radostí. Zde je důvod

02.11.2020 20:41

ROZHOVOR „V současné době je největší problém, že v nemocnicích leží pacienti, kteří intenzivní péči nepotřebují. Navrhovali jsme, aby se pro ně využily lázně, které jsou prázdné, mají lůžka, mají dokonce zdravotnické vybavení a zdravotnický personál. Připadá nám to výhodnější než uzavírání nějakých prostor, kde můžeme postavit halu, ale velmi obtížně do ní seženeme personál,“ komentuje z první linie koronavirovou krizi lékař Ústřední vojenské nemocnice v pražských Střešovicích a poslanec ODS Bohuslav Svoboda. Podle něj zatím v nemocnici vše funguje, ale s vypětím všech sil a na doraz.

Pokles nakažených covidem? Lékař a poslanec Svoboda varuje před předčasnou radostí. Zde je důvod
Foto: archiv ODS
Popisek: Přednosta jedné z pražských klinik a poslanec Doc. MUDr. Bohuslav Svoboda Csc.
reklama

Byl jmenován nový ministr zdravotnictví Jan Blatný, který se nechal slyšet, že chce strach lidí změnit v respekt. Je to správná myšlenka pro současnou dobu?

Myšlenka je určitě v obecné rovině správná, ale já si myslím, že první, co musí udělat, je dosáhnout toho, čemu lidé budou věřit.

Jak to udělat? A může jednou z těch cest být rozhodnutí založená na datech, ke kterým poskytne přístup? Očekáváte v tomto změnu?

To určitě může pomoci, protože pokud mají lidé dostatek informací, jsou schopní ty informace zpracovat, a my je stále nemáme. Já se obávám, že ne úplně všechny informace v podobě, v jaké bychom je chtěli, má ministerstvo k dispozici. Podle mého názoru to, jak se infekce šíří, nevíme pořádně, protože trasování nefungovalo. Vytipovávat místa, kde jsou ohniska, je obtížné a bude se to i obtížně vysvětlovat, proč se některé zákazy dělají, jaký mají důvod.

Jaká data tedy z vašeho pohledu chybějí nejvíce, jaká by vám nejvíce pomohla?

My jako lékaři a zdravotníci už data, která v zásadě potřebujeme, máme. My potřebujeme informace o tom, jaký je stav naplněnosti jednotlivých lůžek i podle typů, zda jsou lůžka intenzivní péče, nebo lůžka s dýchacími přístroji. Potřebujeme vědět a potřebujeme mít nějakou centrálu, která v případě, že dojde k přeplnění nějaké nemocnice, bude okamžitě schopná říci, kde je ještě nějaký prostor, a tam se pacienti přesměrují. To bychom nutně potřebovali, zdá se, že to nyní startuje na úrovni starostů a primátorů, takže uvidíme.

Fotogalerie: - V odběrovém stanu

Odběry na COVID 19 pokračují. Byli jsme se podívat...
Odběry na COVID 19 pokračují. Byli jsme se podívat...
Odběry na COVID 19 pokračují. Byli jsme se podívat...
Odběry na COVID 19 pokračují. Byli jsme se podívat...
Odběry na COVID 19 pokračují. Byli jsme se podívat...
Odběry na COVID 19 pokračují. Byli jsme se podívat...

Přehled volných a obsazených lůžek podle rozdělení se objevuje už i v médiích. A kromě toho, jak jste zmínil, vzniká centrální systém, v němž bude jasno, kam odvézt pacienta v případě, že některé nemocnice budou plné. Jde tedy o krok správným směrem…

To je bezesporu krok správným směrem a velmi ho vítáme. Také bychom jako krok správným směrem viděli, kdyby skutečně vznikla záložní lůžka pro pacienty, kteří už nevyžadují intenzivní péči a mohou být v péči domácí nebo jiné, abychom měli tyto pacienty kam přeložit. V současné době je největší problém, že v nemocnicích leží pacienti, kteří intenzivní péči nepotřebují. Navrhovali jsme, aby se na to využily lázně, které jsou prázdné, mají lůžka, mají dokonce zdravotnické vybavení a zdravotnický personál. Připadá nám to výhodnější než uzavírání nějakých prostor, kde můžeme postavit halu, ale velmi obtížně do ní seženeme personál.

Když jsme spolu mluvili minule, popisoval jste mi, jak u vás v nemocnici situace kvůli koronaviru vypadá. Už tehdy se personálu nedostávalo a uzavřeli jste jedno oddělení. Jak jste na tom nyní, o pár týdnů později? Zhoršila se ta situace?

Situace se postupně zhoršuje jednak proto, že se významně zvýšil přísun pacientů, takže jich máme podstatně víc. Do toho nám zdravotní personál onemocněl, musí se starat o rodiny, takže personální potřeba je skutečně veliká. V současné době to s vypětím všech sil funguje, ale musím říct, že je to v zásadě na doraz.

Jinak řečeno, těch následujících čtrnáct dní, jak se často opakuje, bude naprosto klíčových.

My si myslíme, že zásadní zvýšení tlaku na nemocnice proběhne někde okolo 8. až 10. listopadu. Asi tak to vychází.

Část nemocnic už nyní zavírá některá oddělení, nahrazují je nemocnice, které jsou nejblíže. Dá se říci, co vám nejvíce komplikuje práci kromě nedostatku personálu? Předpokládám, že nyní je to nedostatek zdravotnického materiálu. Jak vám v tomto směru pomáhají vládní kroky, abyste krizi zvládli?

Státní krok, kterým je pracovní povinnost mediků, je krokem velmi složitým a je velmi složité zapojit mediky do nějaké činnosti. Problém je, jak ta pracovní místa vznikají, jak se věc řeší, protože přicházejí informace, že daný student už někde jinde pracuje, nebo nemá vydaný pracovní příkaz. Čili je ještě řada věcí, které je potřeba dořešit a velmi intenzivně na nich pracovat, protože zdravotnické ruce, řekněme nedovychované, jsou v zásadě velmi důležité, ale musejí být dobře umístěné a musejí mít vytvořené nějaké zázemí. Není možné je povolat a nemít pro ně zázemí v podobě vybavení, ubytování a tak dále. A samozřejmě že jejich činnost bude vyžadovat nějaké honorování.

Zlínský hejtman Jiří Čunek si stěžoval, že problém rozdělování studentů medicíny přes hejtmany tkví v tom, že seznamy mediků dostávají hejtmani v krajích, kde studují. Tam je mediků k pomoci dost, ale ve městech, které nemají kolem školy zaměřené na tento obor, o tyto mediky přicházejí a chybějí jim. Setkal jste se s tím?

Samozřejmě, protože například pro studenty medicíny je docela zásadní, jestli mají možnost pracovat v místě, kde mají svoji fakultu, prostě proto, že mají nějakou možnost výuky, která v té medicíně není možná distančně, což dost dobře nejde. Ale prostě jsou na pracovištích, kde je vše připraveno pro jejich vzdělávání, a eventuálně mohou uspořádat přednášky, které mohou mít i v rámci činnosti, kterou dělají. Pro ně je samozřejmě pobyt v nemocnici, která nemá toto zázemí, pochopitelně horší a rozumím tomu, že se snaží spojit obě věci dohromady. To znamená jakžtakž pokračovat ve studiu a zároveň pomoci spoluobčanům.

Prezident České lékařské komory Milan Kubek tvrdí, že je nutný ještě tvrdší lockdown, jinak se z toho nedostaneme. Vy byste případně byl pro ještě přísnější opatření?

Já samozřejmě na rozdíl od těch vypravěčů pohádek vycházím vždy z reality ve svém životě a medicíně, a proto rozhodování o tom, jak přísný musí být lockdown, musí vycházet z toho, jaký je stav. My máme teď nějaký stav, máme nějaké očekávání něčeho, můžeme si myslet, že to bude rychleji, že to půjde pomaleji. Ale jestli se opatření musejí zpřísnit, lze rozhodnout až v okamžiku, kdy se stav zhorší. Co se musí dělat dopředu, je být připravení. To znamená: musíme mít záložní lůžka, musíme mít zálohu dalších lidí, kteří by šli do pomocné zdravotnické práce, musíme být na to připravení. Není nám nic platné, když někdo říká, že musí být ještě přísnější lockdown. Je nám platné pouze, že se připravíme na to, kdyby musel být udělán. A že zase nebudeme stát před zavřenými dveřmi a snažit se je rychle otevřít, abychom něco udělali.

V posledních dnech čísla nakažených v České republice lehce poklesla. Vidíte světlo na konci tunelu?

Já si bohužel myslím, že je to zatím výkyv v rámci statistiky. Není to natolik úplné, aby bylo možné říci: toto je jasný signál. Také doba od zavedení přísnějších opatření je relativně krátká a já jsem přesvědčen, že se to může projevit někde po třech týdnech. Jistě, náznak je to příjemný, ale zatím bych ho nevnímal nijak zásadně. Myslím, že v tuto chvíli jde o vývoj variací výskytu.

Jak hodnotíte to, co dělá Slovensko, tedy celoplošné testování země?

Plošné testování může samozřejmě dát velmi zásadní odpověď na to, jakým způsobem se choroba šíří a jaká jsou ložiska, kde vznikají epidemiologická krizová místa. Podmínka proto je, aby plošné testování bylo provedeno ve velmi krátké době, zhruba za 48 hodin, aby mělo vypovídací hodnotu. Jde o věc, která je složitá, náročná a závislá na mnoha faktorech, zda se povede. Ale kdyby se to podařilo a udělali to tak, že by věděli, kde mají ohniska nákazy, pak se dají ohniska cíleně vypínat, dají se v nich zavádět přísnější opatření, co se týká pobytu venku, a vyřadit komunikaci do místa, kde ložisko je. To by mohlo mít nějaký smysl. Je pravda, že se to snáz dělá na pěti milionech obyvatel než na deseti.

„Politik musí nést za svá rozhodnutí zodpovědnost, stejně jako my neseme zodpovědnost za svá zdravotnická rozhodnutí,“ řekl jste mi v minulém rozhovoru. Mezitím, jak jistě víte, deník Blesk vyfotil nyní už bývalého ministra zdravotnictví Romana Prymulu po východu z uzavřené restaurace a po něm vyšel ven i Jaroslav Faltýnek, do té doby místopředseda hnutí ANO. Jak vnímáte celou tuto událost a jakou odpovědnost by oba pánové měli nést? A nesl Prymula odpovědnost, když nerezignoval okamžitě?

Anketa

Věříte novému ministru Blatnému víc než Prymulovi?

hlasovalo: 16643 lidí
Ta otázka je samozřejmě velmi zásadní a zároveň je těžká. Já jsem za svoji osobu přesvědčen, že když někdo poruší principy, za které bojuje a které jako odborník považuje za důležité a zásadní, a udělá takovou fatální chybu, musí rezignovat. To prostě nemá žádné jiné řešení, to se nedá napravit, to se nedá ničím vymluvit. Samozřejmě jde o tak negativní signál pro všechny lidi, že na to, aby se tento signál vygumoval, bude potřeba mnoho a mnoho práce, než se ta ztracená důvěra znovu získá.

Z tohoto pohledu je cesta jednoznačná. Proč tam byly kolotoče okolo toho, zda odstoupí, či neodstoupí, tomu také nerozumím. Považuji to za věc, kterou je potřeba vyřešit rychle, nemá smysl okolo toho kroužit, věc se musí vyřešit a vyřešit tak, že zodpovědnost za zdravotnictví převezme někdo jiný. Je to jediná možnost. Nic jiného nemůže být. A vůbec neřeším, co na schůzce dělali, říká se leccos, ale to není podstatné. Podstatné je to, že to ohrozilo důvěru celého národa k tomu, co děláme. Šlo o zásadní porušení důvěry lidí a určitě to mělo negativní vliv na chování lidí.

Přesto všechno si Andrej Babiš nechal Romana Prymulu ve svém týmu. Je to forma odpovědnosti, jakou jste očekával? Kromě tedy těch tanečků, které jste nyní kritizoval.

Problematika je skutečně ale velmi složitá a já to chápu tak, že agendu nelze převzít tak, že si stoupnu na ministerstvo a jsem schopný vše řešit. Agenda se musí v nějaké formě předávat. Ať je to, jak je to, Prymula je odborník na infekce, očkování, zabýval se tím celý život, takže je dobře, když budou jeho vědomosti vyslyšeny. Vůbec to neznamená, že by měl snad nějaký zásadní vliv na vývoj, ale říkat, co udělal, proč to udělal, jak se na tuto situaci dívá, má určitě svůj smysl. Považuji to v zásadě za předání úřadu, předání aparátu, které musí proběhnout personálně a které není možné dělat na dálku.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Zuzana Koulová
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Proč to chce Evropská komise před miliony lidí tajit?!“ Europoslankyně Konečná zásadně k nákupu vakcín

19:45 „Proč to chce Evropská komise před miliony lidí tajit?!“ Europoslankyně Konečná zásadně k nákupu vakcín

ROZHOVOR „ČR si v létě řekla o vakcíny pro pouhých 30 procent obyvatel. Takže se nemůžeme divit, že …