Michale, když jsme spolu mluvili naposledy, zmínil jste, že budete kandidovat do poslaneckých voleb za STAČILO!. Co vás k tomu vedlo? A čím chcete voliče oslovit? Co podle vás od voleb čekají?

Ano, jsem na kandidátce za Středočeský kraj, jako nezávislý. Dovedla mě k tomu definitivně tahle vláda a pochopení, v jaké fázi se ocitá před pětatřiceti lety vymodlený kapitalismus, což osvětlím v průběhu rozhovoru. Jsem konzistentní v základu toho, co kritizuji a co propaguji celá léta, jsem tradicionalista s pochopením pro rozumný vývoj. Odjakživa podporuji svobodu projevu, právo na střechu nad hlavou, dostupné zdravotnictví a vzdělání. Vyznávám skutečnost, že lidé nejsou otroci, proto se s nimi nesmí tak jednat, že pravda žije i metr pod zemí a země, kde se jedinec a národ zrodil, patří těm, kteří v ní žijí v dobrém i ve zlém. Věřím v mír, protože válka je zlo a všichni, kteří se jí nechtějí vzdát, jsou kmenem zla, ať už pocházejí odkudkoliv. Takový je můj postoj a vezmu to po několika základních obrysech.

Můj domov je tady v ČR a ta je na prvním místě. Od toho se odvíjí zcela zásadní premisa, že EU, jíž jsme součástí, je až na druhém místě. Možná na třetím a v jistém slova smyslu až na tom posledním, pokud bude její kostnatá a toxická podstata politicky nevyléčitelná. Stane-li se tak, že bych byl zvolen, budu nápomocen v našem zákonodárném sboru nápravě všeho toho chybného a pochybného, co nám členství v EU přineslo, jako je Green Deal, migrační pakt, pozvolná potravinová závislost, hrozící přijetí eura, dotace neprůhledných projektů, které v konečném důsledku ohrožují naši bezpečnost (např. evropské dotace na výstavbu obecního bydlení, do kterého potom budou tiše umísťováni migranti, různá nařízení, která nás pozvolna zbavují národní identity apod.), zabránění odsávání nezdaněných cca 400 až 450 miliard korun z republiky na různých dividendách do zahraničí atd. Má-li EU ještě obstát, musí dostat „skotské střiky“ v podobě personálního, a především systémového charakteru, aby se vzpamatovala a navrátila se ke své demokratické podstatě, pro kterou jsme ji kdysi volili, což jest; volný pohyb, volný obchod a respekt k národní identitě. Všechno více či méně EU porušuje. Volný pohyb umožnila migrantům, hodlá je přidělovat proti národní vůli, obchod podřídila regulaci a z dotací vytvořila systém závislosti, bezpečnost ohrozila svým/naším angažmá v rusko-ukrajinském konfliktu. Pokud jde o identitu, tak tu nám sebrala svou zahraniční politikou, nutno přiznat bezzubou až trapnou. O státech a jejich vnitřní politice pomalu rozhoduje Evropská komise a český Parlament většinou schvaluje toto oslabování nezávislosti ČR.

Proto zastávám názor, že do rukou a pod plnou kontrolu státu se musí vrátit zpět strategická infrastruktura, zejména energetika, zdravotnictví, vzdělání. Všechno opět vykoupit, a to nejdůležitější zestátnit, jinak Česká republika bude stát na „utíkacích nohách,“ tj.; všechno jí zdrhne, což se v podstatě za 35 let stejně stalo. Ono to samozřejmě neuteklo, ono se to rozprodalo, rozkradlo, zdefraudovalo s tím, že to prý bylo zastaralé, přebytečné a nefunkční. Ano, mohlo být, ale nezadlužený stát si mohl půjčit peníze a inovovat. Dneska si stát půjčuje od globálních lichvářů na provoz a produkty z toho, co si sám mohl s přispěním podnikatelské veřejnosti a dobré produktivity vyrábět a vydělávat na tom. ČR by neměla být věhlasným krmelcem pro cizí kapitál, legislativně lze tyto skutečnosti ošetřit tak, že si z našeho „krmelce“ nebude moci brát nezdaněné zisky do ciziny.

Pokud jde o obranu, je třeba nastolit si otázku, jsme-li země armády obranné, nebo útočné. Je jasné, že obranné, nejen pro náturu českého vědomí, ale i pro velikost území. (Naprosto nechápu, proč máme snášet se Západem jeho koloniální karmu a s koalicí válečné komplikace mezi Ukrajinou a Ruskem.) Tak tedy je třeba národ do obrany vlasti opět zapojit. Nikoliv dvouletou buzerací, ale např. ročním výcvikem na středních a vysokých školách a profesionalizací kádrů.

Znamená to ovšem další důležitou podporu, a to ve vzdělávání. Pro mladou generaci totiž není stát a národ žádná hodnota. Pak se ovšem nesmíme divit, že naše občanské standardy upadají a cizí soukromý sektor zasahuje do dostupnosti.

Bydlení je příkladem snad nejkřiklavějším. Každý má právo na střechu nad hlavou, ale neznamená to, že se musí stát podmaněným zajatcem zahraničního bankovního systému. Stavět více, stavět více státních bytů legislativně pojištěných pro užívání českými občany.

Myslím, že lidé očekávají, že si jich politici konečně všimnou nejen o volbách, kdy si žádají jejich hlasy.

Za sebe, jako nezávislý kandidát za hnutí STAČILO! říkám, že tenhle systém, který nám vybujel za 35 let v zemi, je neudržitelný.

A jinak, co se mě týče, se mnou by určitě v Parlamentu nebylo smutno. Na to se můžou ti, co budou veslovat ve vládě, ať to bude kdokoliv, na sto procent spolehnout. Budou-li veslovat proti národním zájmům a potřebám, budu vlnit, seč to půjde, proti takovému proudu.