Martina Bednářová, aprobovaná určitelka s třicetiletou praxí, která zasedala pravidelně v porotě literárních soutěží, se už tři roky soudí se školou, v níž učila, mimo jiné i o to, že v jejím případě bylo porušeno pracovní právo. Po začátku ukrajinsko-ruského konfliktu v rámci kritického myšlení vysvětlovala žákům i druhý pohled na celou problematiku, který v masmédiích nebyl akcentován. Byla okamžitě vyhozena ze školy. Od té doby má za sebou už tři soudy a v rámci nich čtrnáct stání.

Poslední soud vás odsoudil k sedmiměsíčnímu podmíněnému trestu se zkušební dobou na dvacet měsíců. Po dobu tří let nesmíte vyučovat a musíte absolvovat kurz mediální gramotnosti. Rozsudek není pravomocný. Veřejnost asi nejvíce upoutal ten nařízený kurz kritického myšlení – mediální gramotnosti. Co si o tom myslíte a jak se na něj připravujete?

U toho posledního soudu byl připravený rozsudek. Ten si soudkyně přinesla předem. O tom napovídá mnoho indicií včetně rozsahu rozsudku, který by tam za těch deset minut nestačila splácat. ČT24 navíc odvysílala úplně jinou výši trestu, než byla v rozsudku, a to nižší. Mám tedy za to, že nejenže soudkyně měla dopředu rozsudek, ale měla ho i některá masmédia.

Co se toho kurzu kritického myšlení a mediální gramotnosti týče, to jsem přesvědčena, že to byl momentální nápad soudkyně, že v tom původním rozsudku, který si s sebou přinesla, nebyl.

Bylo to zřejmě tím, že jsem byla vzpurná, vzpupná a stále jsem nechtěla vidět ten Kyjev, který lehl popelem, a pořád jsem nechtěla přistoupit na to, co se po mně chce, a pořád si vedu svoji, tak jsem tedy ještě byla odměněna tímto kurzem kritického myšlení a mediálního čtení. Jsem přesvědčená, že to byla taková zlomyslnost té soudkyně, kterou vymyslela přímo na místě.

Už prý dostáváte různé nabídky na absolvování tohoto kurzu, a dokonce řada vašich příznivců ho chce absolvovat s vámi. Je to tak?

Anketa

Souhlasíte s odsouzením učitelky Martiny Bednářové?

Souhlasím

1%

Nesouhlasím

97%

Nevím / Je mi to jedno

2%

hlasovalo: 15782 lidí

Ano, mně se hlásí mnoho lidí, kteří mi píšou, volají a chtěli by se účastnit tohoto mediálního kurzu, tohoto kurzu převýchovy, také, ale těch lidí je tolik, že si myslím, že by to bylo na pronájem strahovského stadionu. Ti lidé mají stejný světonázor jako já, že situaci v Rusku a na Ukrajině a příčiny války vidí stejně jako já. A je jich opravdu mnoho. Tak jsme si říkali, že ten kurz by byl dobrý i pro ně, a že kdyby tedy měli zájem se dostat k tomu kurzu doporučenému paní soudkyní Matyášovou, tak by byly potřeba hodně velké prostory.

Připomeňme si vaši kauzu. Jak vás vlastně jako učitelku napadlo chtít po dětech, aby o té kauze přemýšlely i z jiné strany, než jim říkají masmédia, čímž jste se dostala do celého konfliktu?

Ta situace byla tak vyhrocená a neustále se opakovaly tytéž nesmysly, které neměly ani hlavu, ani patu. Bylo to jenom memorování všeobecně přikázané pravdy. Už jsem na to zkrátka neměla nervy. Co budu na světě, nebudu lhát a k nikomu nepoctivá a říkat něco, co je někým přikázané. Myslím si, že už bylo načase, aby někdo nastínil tu situaci z druhé strany pohledu.

Způsob, jakým se k vám ředitelka školy zachovala, šokoval veřejnost už jen proto, že vaše okamžité vyhození z práce nemělo do té doby precedens. Jste ve školství třicet let, takže máte dlouhodobou zkušenost a porovnání. Jakým způsobem je zvykem ve školství řešit případné přestupky učitelů, pokud to takto ředitel vyhodnotí? Většinou jde spíše jen o snížení odměn, osobního ohodnocení a podobně, co tak slýchám. Jaké doposud u vás ve škole byly tresty za různá provinění pro vaše kolegy a vyhodili někdy někoho takto pomalu na den?

Vůbec. Nejen u nás mezi kolegy, ale vůbec neznám porevoluční případ, kdy se hrdlíme tím, jak jsme demokratičtí a názorově svobodomyslní. Neznám případ, kdy by byl někdo ze školství vyhozen pro názory a že z hodiny na hodinu by mu ani nebylo dovoleno dokončit vyučování. To opravdu za těch třicet let neznám.

Psali jsme:

Zákulisní rejdy. Analytik čte, co vypustil mainstream k Moravcovi

Bobošíková: Trest pro Bednářovou nebyl rozsudek. To byl „jasný signál“ učitelům: Držte ústa, nebo skončíte

Proces s Bednářovou, přímo ze soudní síně: Důkazy nikoho nezajímaly

„Nikdy jsem neměla politické ambice.“ Jak soud dohnal učitelku Bednářovou do politiky

Jaký býval dosud vždy standardní postup, když je ředitel školy nespokojený s prací pedagoga?

Standardní postup je všude stejný jako při pracovním poměru. Měl by vycházet ze zákoníku práce. Čili pokud někde pochybím, měl by následovat vytýkací dopis a pokud k pochybení dochází nadále, poté třeba výpověď, dvouměsíční. Ale musí se říct, v čem bylo pochybeno. Co bylo porušeno, co bylo přikázáno, co jsem neudělala, nebo naopak co jsem udělala. Musí tam být prostě vytknuty konkrétní nějaké věci a ty mně vytknuty nebyly. Prostě paní ředitelka řekla ‚hele, zítra už nechoď‘. Řekla jsem ‚proč?‘ Odpověděla jen ‚no, prostě nechoď…‘ Takže tímto způsobem ukončit pracovní poměr by bylo na odvolání ředitele školy. Překročila své kompetence a neměla od nikoho nic prokázáno. Neměla k tomu žádné právní stanovisko, nic. Přijde tam rodič, který řekne, mně se nelíbí, jak paní učitelka vedla hodinu, a ředitel školy řekne zítra nechoď, tak tady něco prostě není v pořádku.

Možná na vás zkoušeli tu výpověď bez udání důvodu…

To jsem říkala, že nevím, co chtějí uzákonit, že u mě už to takto funguje. Že na to zákon mají a že už podle toho dávno jedou…

Jak to bylo, když vás z ničeho nic vyhodili. Vím, že ředitelé si velmi stěžují, že je nedostatek kvalifikovaných učitelů, neustále se hledají učitelé na suplování. Vy jste aprobovaná učitelka češtiny, jak a kým vás tak rychle nahradili?

Ano, pořád brečí, jak ve školství je nedostatek učitelů, ale asi jich takový nedostatek není, když jsou schopni kvalifikovaného kantora, který má za sebou nějaké výsledky, vyhodit ze dne na den. O to je to horší a smutnější, že já jsem byla nahrazena člověkem, který měl středoškolské vzdělání, byl velmi mladý, neměl žádnou pedagogickou zkušenost, na té škole byl první rok čili neaprobovaný, nekvalifikovaný a učil tam tělesnou výchovu. Bylo vidět, že tam jde jenom o ideologii a děti jsou až na posledním místě. Oni obětovali v podstatě dva tři ročníky žáků, protože tento člověk, který s výukou češtiny žádné zkušenosti neměl, na něj pak zbyla příprava na přijímací zkoušky. Aby se zbavili učitele, který jim ideologicky nevoněl, byli schopni obětovat třídy dětí.

Jak na to reagovali rodiče a žáci, ještě navíc takto před přijímacími zkouškami?

Anketa

Věříte, že „kauza bitcoin“ vznikla pouze nešikovností Pavla Blažka a dalších představitelů?

Věřím

0%

Nevěřím

98%

Nevím / Je mi to jedno

2%

hlasovalo: 14954 lidí

To byl největší problém, že si to všichni uvědomovali. Speciálně v tomto ročníku, kde byl mladý Kroupa, který předal tatínkovi tu nahrávku, kterou nezákonně pořídil v té hodině. To byl osmý ročník, děti, které se připravovaly k přijímačkám. Do školy pak běhali rodiče, prosili, abych tam zůstala, aby mě ředitelka povolala zpět. Měli strach o to, že děti nebudou dostatečně připravené, když jim necelý rok před zkouškami odebrali češtináře. I ty děti samotné byly z toho špatné. Vypadalo to tak, že děti nahrávají učitelku a padá pak vina na celý ten osmý ročník, ale vůbec to není pravda. Tam bylo pár dětí jazykově neúspěšných, kterým to bylo jedno, možná z toho měly i radost, ale solidní děti, které někam směřovaly a měly už našlápnuto k té češtině, ty z toho, že přišly o češtinářku, rozhodně šťastné nebyly.

Ono to docela i ukazuje problémy dnešního školství, kdy už není takový důraz na exaktní vědomosti, ale jiné věci. Na vás se ukazuje, že učitelku, která je aprobovaná, vyhodí bez náhrady ze dne na den, a děti nechají učit nekvalifikovaným pedagogem, který je ale ve vztahu k režimu ideově bližší nebo alespoň neutrální. Jak dlouho už tento trend školství pozorujete?

Všímám si hlavně, že na děti jsou kladeny čím dál nižší nároky, že se ustupuje požadavkům na vzdělání, vědění. Není přece možné všude všechno dohledávat. Nějaké základní penzum znalostí mít musím. A pak samozřejmě nadstavbu si můžu někde vyhledat. Děti se musejí naučit myslet, používat myšlenkové operace, vědět, jak pracovat s těmi informacemi. To jsou věci, které na žádných wikipediích a na umělé inteligenci nenajdou. Je důležité dát dětem základ a také musejí rozvíjet paměť. Vyhledávání je jim pak k ničemu, když krátkodobé věci vyhledám a za pět minut nevím… A k tomuto všemu je třeba, aby to nutné penzum znalostí si z té školy prostě odnesly, ale rozhodně ne, že si všechno vyhledám, použiju, aplikuju, zapomenu. To prostě takhle nemůže fungovat.

Kdy jste si všimla, že se to takto začalo měnit? Co bylo přelomovým bodem?

Přišlo to s počítači. A umělá inteligence, to už je úplný vrchol. Na její úkor se ruší bakalářské práce a seminární práce, protože si kantoři nejsou jistí, kdo to dělal, tedy respektive jsou si jistí, kdo to dělal… Nicméně s rozvojem sociálních sítí se to začalo stupňovat a nyní jsme ve vrcholném bodě, kdy už se to nějakým způsobem musí zlomit. Možná to spadne dolů do prvopočátků. Každopádně to, kam jsme se dostali, je úplně špatně.

Kandidujete nyní za STAČILO!. Jak byste chtěla ve sněmovně pracovat tak, aby školství začalo zase podporovat v dětech, aby myslely a ne aby byly jako roboti, které brzy nahradí umělá inteligence a vymanili jsme se z toho, že jsme země montoven bez přidané hodnoty, ale vymýšleli jsme třeba různé inovativní patenty a nebyli jen levnou pracovní silou? Jak to chcete podporovat vzděláním?

To, že Česko je oprávněně označováno jako montovna Evropy, je proto, že to někomu náramně vyhovuje. Všechny kroky, které byly od devadesátých let podnikány ve školství, slavné reformy, vedly k tomu, že vzdělanost dětí do dalšího života je velmi slabá. Školství je hodně rozvolněné. Každý učitel i dítě si dělá, co chce. Vysvětlím. Prvopočátek byl zrušení osnov. Osnovy bylo to, co vázalo výstup žáků, co mají vědět, když dokončí ten který stupeň školy, a byla tam ročníková návaznost. Teď je to jedno, kdy se co odučí. Nebo dokonce někdy i jestli se to vůbec odučí. Navazují na to další věci. Když děti přejdou z jedné školy na jinou, tak častokrát nemohou navázat. Jedno učivo mohou někteří žáci slyšet tak i několikrát a jiné vůbec a mine je. Já bych byla pro to vrátit to, co fungovalo. Nevymýšlet žádné extra plány, zase to školství maličko svázat, dát tomu nějaké mantinely a zase zavést osnovy.

Psali jsme:

Rajchl (PRO): A tleskají jen a pouze fašisté

Malý (Trikolora): Učitelka Martina Bednářová – politické procesy zahájeny?

Martina Bednářová: Na Hrad coby poslankyně nepřijdu. Toto budu prosazovat. Vaše podlost, to mě nutí jít do politiky

„Měla se dívat na ČT.“ Víme, proč učitelku Bednářovou znovu ženou k soudu