Vláda – a tedy i ČSSD – schytává od některých politických stran a opozice kritiku za své vstřícné kroky vůči důchodcům – příspěvek ve výši 5 tisíc korun či balíček roušek. Myslím ale, že senioři většinou tyto kroky ocení...

Tato kritika je hloupá. My jsme z části strategických zásob státu připravených na krizi po dohodě na vládě kousek vzali a posíláme to jako dar nejohroženější skupině obyvatelstva, diskutuje se o tom, že by tam byli i postižení. Jakákoliv kritika tohoto kroku je nemístná, neslušná, špatná. Dar je to nejhumánnější, co můžete udělat. Když ženě dám květinu, za dva dny zvadne. Je to krátký dar, ale také symbol a gesto. V tomto případě si myslím, že nápad předsedy Hamáčka je moc dobrý. Nezdá se, že by epidemie skončila, budeme v tom celý podzim, vpodstatě do té doby, než přijde nějaká účinná vakcína. Všichni budeme muset ve vnitřních prostorech nosit roušky. Tím ukazujeme, že máme o ně zájem.

Dlouhodobě upozorňujete na nedostatek sester a lékařů v nemocnicích. Je toto největší problém našeho zdravotnictví?

České zdravotnictví funguje. V krizi se ukázalo, že se umí postarat o obyvatele. Ale trpíme dlouhodobým systémovým problémem toho procenta HDP, které jde do zdravotnictví. Je příliš nízké. Projevuje se to na personálním obsazení a také na tom, že se nemocnice trošku rozpadají. Trochu se zapomíná na to, že v těch nemocnicích musí také někdo dělat. Problémy v nemocnicích v Semilech či ve Frýdlantu byly personální. Semilská se musela připojit k jilemnické, skončila tam péče, která tam probíhala. Frýdlantská se připojila k liberecké. Malé nemocnice, zvláště blízko hranic, jsou na tom nejhůř, protože lidi jdou jinam. Malé nemocnice nejsou schopny zajistit výchovu lékařů. To znamená, že jak lékaři postupně odchází do důchodu, tak se to tam personálně rozpadá. I když jsou lékaři, kteří pracují strašně moc a nechtějí to tak nechat.