Profesor Beran: Zásadní. Sledují 6 000 těch, kdo měli covid. Chytli ho znovu? A ty mutace?

05.04.2021 4:44

K vyššímu počtu infikovaných a v konečném důsledku zemřelých osob starších 65 let, které ještě nebyly očkovány, může vést plánovaná rotace dětí ve školách. Upozorňuje na to profesor Jiří Beran s tím, že mezigenerační přenos viru do seniorské populace je příčinou téměř neklesajícího počtu úmrtí seniorů na covid-19. Epidemiolog odkazuje na výzkum z Velké Británie, kde sledují 6 000 lidí, kteří prodělali covid. A kolik z nich ho dostalo znovu? 44, a to ještě v lehké formě. Podle Berana prodělání onemocnění základním způsobem ochrání i před novými mutacemi.

Profesor Beran: Zásadní. Sledují 6 000 těch, kdo měli covid. Chytli ho znovu? A ty mutace?
Foto: Repro XTV
Popisek: Vakcinolog, profesor Jiří Beran
reklama

Od vědkyně v oboru molekulární biologie a genetiky Ireny Koutné, která už rok vede tým zkoumající imunitu na covid-19, zaznělo v rozhovoru pro Seznam Zprávy, že už rok si ničíme imunitu, a možná i proto je tolik nemocných. Co tomuto hodně odvážnému tvrzení říkáte? Jak si imunitu už rok ničíme?

Anketa

Jste pro okamžité otevření restaurací?

43%
57%
hlasovalo: 16385 lidí

To, že nemůžeme provádět běžné denní aktivity tak, jak na to bylo naše tělo zvyklé, a musíme podstatnou část dne nosit roušky nebo respirátory, určitě nevede k posílení přirozené imunity. Ta je aktivní na povrchu těla a v případě nákaz se vzdušným přenosem je aktivní na povrchu dýchacích cest. Pokud sportujeme a zhluboka dýcháme, měníme teplotu vdechového vzduchu saunováním, nebo jeho složení při vdechování mořského vzduchu, pak se významně zesiluje vrstvička hlenu na povrchu dýchacích cest a v ní je takovou stimulací daleko více prvků – buněk a látek – přirozené imunity. Z tohoto pohledu nám pobyt v uzavřených místnostech s minimem přirozeného pohybu bez většího pobytu na čerstvém vzduchu skutečně nepomáhá. Vrstvička hlenu je schopná zachytit určitou část viru – infekční dávky, a tak snižuje možnost rozvoje závažnější formy onemocnění. Určitě je výhodou prodělávat běžné lehké respirační infekce, které vedou k posilování přirozené imunity. Rozdíl mezi těžkou a lehkou formou onemocnění covid-19 je asi v šedesátinásobném rozdílu v množství viru, které se iniciálně dostane do těla vnímavé osoby přes vrstvičku hlenu k vnímavé buňce s receptorem. Jediné, co můžeme ještě dělat pro náš imunitní systém, pokud máme pevnou vůli při uzavření v místnosti s potravinovou ledničkou, je, že budeme mít přiměřený přísun energie ve vyvážené stravě… a to se také nedaří.

Dá se říci, na kterou část populace ničení imunity nejvíce dopadá? Odnesou rok všelijakých omezení nejvíce děti, mladí, senioři, nebo někdo jiný?

Všechna současná omezení dopadají na všechny uvedené skupiny a nejvíce jsou postiženi ti, kterým imunitní systém nereaguje na plný „plyn“. Patří sem určitě senioři, jejichž imunitní systém a jeho výkon je postižen stárnutím – imunosenscence, nemocné osoby, jejichž imunitní systém je poškozen buď onemocněním – cukrovka, obezita, nebo je poškozen navrženou léčbou lékařem-specialistou, tzv. iatrogenní poškození. Právě tyto skupiny osob se musejí spoléhat na přirozenou imunitu a musejí ji posilovat zvýšeným podílem přirozeného pohybu, sportem a obecně fyzickou zátěží, která ale musí být přiměřená jak základnímu onemocnění, tak i léčbě. V současnosti nemůžeme sportovat jako dříve na sportovištích, a tak nemůžeme posilovat imunitní systém. Lidé si tento nedostatek sami uvědomují, a tak jsou vidět celé nové skupiny osob, které přicházejí do volné přírody, kde se snaží uvedený deficit posilování imunitního systému nějak kompenzovat. Není to ale celá populace, a tak není možné z populačního hlediska uvažovat o tom, že je stav imunitního systému v populaci stejný, nebo dokonce lepší.

Čím bychom si naopak mohli imunitu zase upevnit? Co z faktorů fyzická aktivita, strava a pobyt na čerstvém vzduchu má nejpozitivnější vliv? Liší se ten přínos podle věku?

Působení fyzické aktivity, vyvážené a hlavně přiměřené stravy s vitamíny a prvky a pobyt na čerstvém vzduchu jsou nejdůležitějšími faktory pro posilování přirozené imunity a jejich působení je komplexní. Proto je velmi těžké říci, který z uvedených faktorů je nejdůležitější. Prostě opustit zavedenou digitální závislost, méně jíst a více se hýbat s vyšším podílem přirozeného pohybu, kterým je chůze. Přivstat si ráno a místo jízdy autem do práce do vzdálenosti šesti kilometrů je možné jít pěšky. U dětí může být zátěž podle věku i vyšší než u seniorů, ale nemělo by docházet k jednostrannému přetěžování, a jejich fyzické aktivity by se měly střídat. Kromě míčových her, kdy si rodiče s dětmi házejí s míčem, je dobré zapojit krátký běh, jízdu na kole a třeba hrabání nebo zametání na zahradě. Pro nemocné osoby a seniory je výborná chůze s počtem minimálně šest tisíc kroků za den a s optimální aktivitou až deset tisíc kroků za den, které jsou rozloženy podle výkonu jednotlivce do dvou až čtyř oddělených aktivit.

Co dalšího hraje pro stav imunity ještě významnou roli?

Pro udržení kvality imunitního systému je jedním z nejdůležitějších vlivů pozitivní myšlení a vyhýbání se stresu a depresi. Z onemocnění covid-19 je dobré mít respekt, ale není dobré mít strach, který by nás paralyzoval tak, že bychom nebyli schopni se soustředit na správně strukturovanou samoléčbu a na racionální vyhodnocování průběhu onemocnění. Zdrojů deprese a stresu je v současnosti hojně, a tak je lepší informace o covidu-19 sledovat jen minimálně a neviset na sociálních sítích a tam se zbytečně rozčilovat. Lidé by měli být schopni si dát i půldenní až jednodenní digitální abstinenci týdně.

Zaregistroval jsem v jednom rozhovoru, že jste mluvil o jakési neviditelné roušce. Jak si ji člověk může vytvořit a na jakém principu funguje?

Neviditelná rouška je vlastně ta vrstvička hlenu s působky přirozené imunity, jak jsem ji popsal v úvodní odpovědi. Loni v létě jsem byl požádán pracovníky Českého olympijského výboru, abych na toto téma natočil krátké video. To asi máte na mysli. Zároveň jsem s nimi pracoval na dalších videích, kde je možné si poslechnout, jak v době covidu-19 sportovat a podobně. S Českým olympijským výborem se mi spolupracuje moc dobře, protože mám pocit, že jsme naladěni na stejnou vlnu a cítíme, že díky sportu bychom mohli být odolnější nejen proti infekcím, ale možná i proti mnoha hloupostem světa, které na nás internet a sociální média chrlí.

Vakcinologická společnost doporučuje, aby se lidé, kteří prodělali covid, očkovali už za sedm dní po nemoci a dvěma dávkami. Vy jste to v dopise premiéru Babišovi označil za komické. Měli by se tedy ti, kdo prodělali nemoc covid-19, vůbec ještě nechat očkovat, a pokud ano, tak v jakém časovém odstupu od jejího propuknutí?

Osobně nepovažuji za prioritu očkování osob, které covid-19 prodělaly, a v tuto chvíli bych se snažil co nejdříve proočkovat hlavně seniorskou, covidem-19 nedotčenou skupinu, která je zatížena některými chronickými onemocněními. Do nemocnic neustále proudí osoby starší 65 let, které neustále i po třech měsících očkování přispívají k více než 90 procentům všech úmrtí na covid-19. Jakmile bude konečně tato skupina proočkována, pak výrazně poklesne zátěž nemocnic. Jen pro zajímavost bych chtěl někdy vědět, jaký je dnešní poměr osob očkovaných proti covidu-19 starších a mladších 65 let. Ti starší měli a musejí být při nedostatku vakcín naší zásadní prioritou. Jsem rád, že po mnoha měsících byla vyslyšena moje myšlenka, aby se intervaly mezi dvěma dávkami vakcíny proti covidu-19 natáhly na dvojnásobek. I toto pomůže.

Jak by si měla Česká republika počínat v situaci, kdy je distribuce vakcín prostřednictvím Evropské unie žalostně pomalá ve srovnání s jinými kouty světa?

O víkendu byly publikovány údaje o tom, že ve Velké Británii je proočkováno jednou dávkou vakcíny 60 procent dospělé populace a v pátek se za jediný den očkovaly v USA čtyři miliony obyvatel… spočítejme si, za jak dlouho budou mít významnou část populace chráněnou. U nás to pořád nejde, a tak mám nepříjemný pocit, že významná část vakcín je při nedokončeném očkování seniorů používána na očkování sice profesních a důležitých skupin obyvatel, kteří ale neumírají tak často jako právě seniorní populace.

Až bude proočkována seniorní „panenská“ skupina obyvatel, pak je možné uvažovat o očkování osob, které covid-19 prodělaly. Ve Francii a v Izraeli doporučují přeočkovat jednou dávkou vakcíny ne dříve než za šest měsíců od prodělaného onemocnění. Ve Velké Británii Národní zdravotní služba sledovala a sleduje šest tisíc osob, které covid-19 prodělaly, a asi 15 tisíc osob, které onemocnění neprodělaly. Přitom zjistila, že efektivita prodělaného onemocnění je téměř 95 procent, tedy jako po vakcinaci. Z těch šesti tisíc osob onemocnělo podruhé lehkou formou nemoci 44 osob.

Molekulární genetik Jan Pačes tvrdí, že nejúčinnější ochranou proti nemoci covid-19 je očkování. Varuje před tím, aby z něj byla vyňata významná část populace, jakou představují děti, jinak může virus zmutovat do drsnější formy. Znamenalo by neočkování dětí závažný problém do budoucna?

Určitě bych se v tuto chvíli dětskou populací a její imunizací nezabýval, protože potřebujeme proočkovat seniorskou populaci a zatím se to za tři měsíce nepodařilo. U dětí onemocnění probíhá mírně. Děti patří do školy, dnes už snad ani ne kvůli výuce jako spíše kvůli dennímu řádu a hlavně socializaci. Do prázdnin je celkem deset týdnů výuky, a pokud by se dodržel nesmyslný návrh na rotaci tříd, děti by tak přišly do školy jen na pět týdnů. To je pro mě nejen jako pro otce, ale i pro pedagoga, lékaře a hlavně epidemiologa naprosto nepřijatelné. Děti by měly mít každý den po školní výuce ještě alespoň dvě hodiny školou řízených pohybových aktivit mimo budovu na hřištích nebo v parku či lese, aby více sportovaly, posilovaly imunitní systém a zjistily, že viset na mobilním telefonu není tak příjemné jako si zazávodit a vyplavit endorfiny z vítězství a zátěže. Výuka by měla být prodloužena alespoň do 15. července a nový školní rok by se měl zahájit už kolem poloviny srpna.

Může promořování populace nebo její proočkování vyvolat efekt, že bude virus neustále mutovat, a to třeba i do mutací, které prolomí vakcínami navozenou imunitu?

Stát se může všechno. Nemyslím si ale, že osoby, které onemocnění prodělaly a mají v pořádku imunitní systém, by měly novou formu onemocnění způsobenou takovou mutací viru, kde by jim původní imunita navozená přirozenou infekcí vůbec nepomohla a zemřely by, nebo by měly průběh spojený s hospitalizací. Je otázka, jak to bude u očkovaných osob, které si vytvářejí různé složky imunity ne proti celému viru, ale jen proti jeho výběžku, pomocí kterého se k buňce přichytí a pronikne do ní. Myslím si, že by očkování mohlo být srovnatelné v tomto aspektu – proti mutacím – s přirozenou infekcí. Mnoho analogií se dá nalézt u chřipky a jejích mutací a vlivu očkování na populační úrovni. Je to relativně komplexní téma, ve kterém jsem vedl výzkum po desetiletí a které se nedá vysvětlit do jednoho odstavce.

Zůstává i nyní, kdy je společnost v důsledku restrikcí dlouhodobě uzavřena, hrozbou mezigenerační přenos viru?

Určitě, mezigenerační přenos viru do seniorské populace je příčnou téměř neklesajícího počtu úmrtí seniorů na covid-19. Ukázalo se, že z počátku lockdownu dokonce stoupal podíl infikovaných osob starších 65 let. Bylo to tím, že rodiče po uzavření jeslí, školek a škol dávali děti k prarodičům. Každý chápe respektování 4R v Lidlu a na náměstí, ale pořád se nedaří vysvětlit v populaci, že nejdůležitější je dodržovat tato opatření při styku se seniorskou populací. Nejde o to seniory, kteří nejsou očkováni, separovat, izolovat, ale mít intenzivní každodenní, ale krátký kontakt za dodržení pravidel 4R. Navíc se obávám, že navrhovaná rotace dětí ve školách povede znovu k vyššímu počtu infikovaných a v konečném důsledku zemřelých osob starších 65 let, které ještě nebyly očkovány.

V poslední době při srovnání stejných dnů v týdnu počty nakažených stabilně klesají o dva až dva a půl tisíce. Zároveň ale s rostoucími teplotami lidé zapomínají na opatrnost a scházejí se v parcích a na jiných vyhledávaných místech pro rekreaci ve velkých počtech a bez respirátorů. I proto už z těchto důvodů několikrát zasahovala policie. Co byste teď, s příchodem teplého počasí, radil, dopřát lidem po dlouhé době pobyt na čerstvém vzduchu bez dosavadních omezení, nebo nadále vyžadovat dodržování přijatých opatření?

Osobně jsem pro dodržování 3R (rouška, rozestup, ruce) s plným uplatněním 4R, tedy rozumu, a s varováním, že k nakažení neočkovaného dědečka či babičky stačí intenzivní kontakt bez roušky okolo třiceti minut. I přestože všichni nosíme respirátory, pořád se najde denně asi 1 500 lidí, kteří v rodině nebo jako přátelé infikují neočkované seniory. A tento aspekt je potřeba vysvětlovat a dodržovat. Pěkné počasí, které panovalo před Velikonocemi, by nemělo v současnosti vést k tomu, aby se lidé shromáždili ve větším množství do uzavřených prostor, ale aby byli venku a sportovali. Ti, kteří nemají roušku, aby respektovali pravidlo šest stop nebo necelých dvou metrů vzdálenosti, při které už je velmi těžké někoho infikovat. Osobně bych chtěl všem lidem poděkovat, že opatření dodržují, protože důkazem je velmi nízký počet pozitivně testovaných osob v práci a v závodech. Takové číslo okolo jednoho procenta je více než úžasné. Jen potřebujeme, aby tento malý počet osob neinfikoval seniory. V poslední době se ukazuje, že bezpříznakový rozsévač většího množství viru je více chiméra než skutečnost. Virus se množí v živé tkáni nosohltanu, která je inervována, a pokud nemocný nemá nějakou neurologickou poruchu, musí cítit, že mu není dobře, a podle toho by se měl zachovat – intenzivně dodržovat 4R.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Jiří Hroník

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Zdeněk Škromach po sjezdu ČSSD: Zeman a Babiš? Je to úplně jinak. Co prováděli Sobotka s Dienstbierem...

23:59 Zdeněk Škromach po sjezdu ČSSD: Zeman a Babiš? Je to úplně jinak. Co prováděli Sobotka s Dienstbierem...

PŮLNOČNÍ ROZHOVOR „Petříček to moc hrotil!“ Sociální demokrat Zdeněk Škromach, který působil jako mi…