Propíchané pneumatiky, nadávky a fyzická agrese. To vyžene zdravotníky z nemocnic. Jejich odborová šéfka varovně promluvila

12.12.2021 10:58 | Rozhovor

„Složení pacientů na jednotkách intenzivní péče hovoří za vše. Většina pacientů není očkovaná a i přes možnosti naší vyspělé medicíny denně umírá na covid-19 více než 100 lidí a mnoho z nich jsou mladí lidé, kteří nejsou chronicky nemocní,“ říká Dagmar Žitníková, předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR.

Propíchané pneumatiky, nadávky a fyzická agrese. To vyžene zdravotníky z nemocnic. Jejich odborová šéfka varovně promluvila
Foto: Hans Štembera
Popisek: Dagmar Žitníková

Jaká je nyní situace mezi zdravotníky za současné masivní vlny koronavirové pandemie? Co by zdravotním sestrám a jejich mužským kolegům nejvíce pomohlo ze strany veřejnosti a také od ministerstva zdravotnictví, aby ty každodenní stresy dokázaly lépe zvládat?

Současná situace, zvláště v nemocnicích a také na zdravotnických záchranných službách, není vůbec dobrá. České zdravotnictví bylo personálně poddimenzované už před rozšířením nemoci covid-19 a více než rok a půl vlekoucí se pandemie má na zdravotníky i na další zaměstnance obrovské dopady. V nemocnicích se denně mění pracoviště. Z dětských oddělení, ortopedie, rehabilitace a dalších pracovišť se z hodiny na hodinu stávají kovidové jednotky. Sestry, které pečovaly o děti nebo rehabilitovaly pacienty, nastupují k těžce nemocným a umírajícím. Část zdravotníků o pacienty v těžkém stavu nikdy nepečovala, neumí obsloužit přístroje na ARO, neví, jak polohovat a ošetřovat pacienta se spoustou hadiček na přístrojích.

Další kovidová oddělení ARO se vytvářejí z jednotek intenzivní péče, místo tří kvalifikovaných sester je tam jedna. Zátěž, fyzická i psychická, je tak obrovská. Dvanáctihodinové směny v oblecích, stres a obava z toho, kde uložím dalšího pacienta a jak zvládnu péči, když je nás málo, se podepisuje na fyzickém i psychickém stavu zdravotníků. K tomu všemu se znovu přidává velké množství přesčasů, sestry opět odpracují i 25 dvanáctihodinových směn za měsíc. Přesčasy jsou denním chlebem a nikdo už je nechce. Bohužel část zdravotníků je na nemocenské, na ošetřovném, na karanténách, čili bez přesčasů by zkolabovala péče ve většině nemocnic.

Část zdravotníků už tyto neustálé stresy nezvládá, zaznamenáváme výpovědi lidí, kteří nemohou dál. A k tomu druhá strana mince. Chybí pochopení, šíří se hoaxy, zvyšuje se agrese a útoky. Určitě by pomohlo zklidnění situace. Skupiny antivaxerů by si měly uvědomit, že zdravotníci dělají jen svoji práci. Propíchávání pneumatik, nadávky, verbální, ale i fyzická agrese vyžene zdravotníky z nemocnic. Kdo se postará o pacienty, kteří budou potřebovat péči po epidemii, když je nyní vyženou z nemocnic? Ve zdravotnictví bohužel platí pravidlo, že kdo jednou odejde, ten se nevrací. Ministerstvo zdravotnictví by mělo pomoci situaci zvládat, jak nemocnicím, tak zdravotníkům. Bohužel situace teď není optimální, chybí komunikace ohledně dalších úhrad zdravotní péče. V této extrémně vypjaté situaci Ministerstvo zdravotnictví z vyhlášky vypustilo úhrady na zvláštní příplatky za ošetřování pacientů s nemocí covid-19. Příštího ministra tak čeká hodně práce. Je třeba si uvědomit, že zdravotníci jsou lidé, nejsou stroje. Nechtějí mimořádné výhody, chtějí normální pracovní podmínky, klid na práci a pochopení.   

V posledních týdnech se zdravotníci stále častěji setkávají s agresivitou ze strany některých lidí. Co si myslíte, že je toho příčinou, vždyť naopak loni často zažívali „potlesk ve stoje“ od větší části veřejnosti? Jsou to verbální a někdy dokonce i fyzické útoky odpíračů očkování a protiepidemických opatření, nebo už také některým zdravotníkům někdy dochází trpělivost z neustálých stresů a potom dochází ke konfliktům?

Agresivní postoje mnoha pacientů a jejich příbuzných k pohodě určitě nepřispívají. Velká část lidí v těžkém zdravotním stavu není očkovaná, někteří pacienti nebo příbuzní i přes těžký stav pacientů popírají vědecké postupy. Agrese roste a často pak i vzrůstá beznaděj zdravotníků. Většina společnosti přitom není agresivní. Bohužel malé skupiny velmi často dokážou více než většina. Situace nemá racionální vysvětlení. Velmi často jde o pocity a o frustraci z celkového vývoje společnosti. Lidé se bojí budoucnosti, jsou nejistí a výsledkem je útok. Fenoménu změn chování se věnují už i sociologové a zdůvodnění se hledá těžko.

V současné době panuje rozpor mezi vládou v demisi a tou novou nastupující politickou garniturou ohledně povinnosti očkování. Zatímco Babišova vláda chce povinně očkovat některé profesní skupiny, včetně zdravotníků a seniorů nad 60 let, pravicová koalice by to nechala jen na dobrovolnosti s tím, že by se snažila přesvědčit o potřebnosti vakcinace jen vedení profesních spolků. Ke kterému z těchto návrhů se přikláníte vy sama?

Očkování a dodržování protiepidemických opatření jsou jediná cesta, jak se dostat ven z pandemie nemoci covid-19. Náš svaz i já osobně jsem opakovaně zdravotníky a také veřejnost k očkování vyzvala. Na tvrdých datech, která dostávám více než rok, a to téměř denně z ÚZIS, vidím, že očkování chrání, a pokud i přes jeho aplikaci onemocníte, tak máte velkou šanci, že neskončíte na ARO nebo jednotce intenzivní péče. Možná by bylo dobré si úvodem připomenout, jaká je faktická situace. Dnes je dvěma dávkami vakcín naočkováno přes 83 procent zdravotníků. V ochranné lhůtě, 180 dnů po prodělání nemoci covid-19, jich je 6,5 procenta. Rozočkována první dávkou jsou další 2,5 procenta. Celkově je tak chráněno přes 91 procent zdravotníků.

Anketa

Necháte/nechali byste očkovat své malé dítě proti covidu-19?

12%
84%
hlasovalo: 43477 lidí
Povinné očkování ovšem rozděluje i zdravotníky. Velká většina ze zbývajících devíti procent nejsou odpírači očkování. Jedná se o zdravotníky, kteří se snaží dovolat uznávání protilátek. Jsou to například lidé, kteří nemoc covid-19 prodělali a protilátky si pravidelně nechávají odebírat a vědí, že je mají vysoké. Problém protilátek rozděluje i odbornou společnost. Jsou zastánci i odpůrci a závěry stále chybí, a to je problém. Devět procent zdravotníků odmítajících očkování je vysoké číslo, a pokud by skutečně ze zdravotnictví odešli, tak budeme mít zaděláno na ještě větší problém. Nastoupit by znovu měla pozitivní motivace, vysvětlování a hlavně posun v názoru odborných společností. Stanovisko k protilátkám by určitě situaci pomohlo. Konec konců u jiných nemocí, proti kterým se očkuje, se protilátky musí odebrat a vakcína se podá jen v případě jejich nedostatku. Povinné očkování je odborné a následně politické rozhodnutí.               

Hovořil jsem na Moravě s několika primáři infekčních a interních oddělení, kteří jsou tvrdými zastánci očkování celé populace nad 18 let. Mnozí z nich tak změnili svůj názor na dobrovolnost vakcinace po propuknutí letošní, masivní pandemie s mnoha úmrtími. Panují podobné názory i mezi většinou zdravotníků?

Největším problémem jsou rozdílná stanoviska odborníků. Nikdy jsem se zatím nesetkala s takovými postupy, jako u nemoci covid-19. Když má pacient onkologické onemocnění, tak se odborníci vždy shodnou na postupu a nikdo ho následně nezpochybňuje. U nemoci covid-19 to tak není. Navíc se „odborně“ k nemoci vyjadřuje každý. Ke koronaviru by se měli vyjadřovat odborníci z oblasti epidemiologie, infekčních nemocí, biologie, imunologie. Nelze, aby se akceptovaly názory jiných odborností. Hlavní hygienička se také nevyjadřuje k trhání zubů. A očkování? Lidem se nemá lhát. To, že jedna dávka nebude stačit, fakt, že nebudou stačit dvě dávky, ani tři dávky, vyplývá z podstaty nemoci, i když očkovaný je potom daleko více chráněn. Náš dědeček věděl, že se bude každý podzim očkovat proti chřipce. Věděl také, i jako laik, že každý rok dostává jinou vakcínu. Po zápalu plic věděl, že po očkování neskončí v nemocnici s dalším zápalem plic, a to bylo pro něho zásadní. Pokud existuje možnost, jak ochránit své zdraví a snížit riziko nemoci, tak moudrý člověk ho využije.

Už v řadě vyspělých evropských států se kloní k povinnému očkování lékařů a zdravotníků, u nás o tom probíhají zatím jen diskuze. Znám konkrétní případy z některých nemocnic, kdy neočkovaní zdravotníci nakazili své kolegy a nemocnice pak pro nedostatek personálu začaly kolabovat a musely například začít vozit své covidové pacienty do jiných zařízení.  Vloni se to vícekrát stávalo spíše v sociálních zařízeních pro seniory. Jak by se dalo, podle vašeho názoru, těmto negativním případům vhodně zabránit?

Základní ochranou a prevencí je očkování, a to, že funguje, vidíme na tvrdých datech ÚZIS. V medicíně je nutné vždy vyhodnotit přínos a rizika. Vakcína je ověřená aplikací na 1,5 miliardě lidí, tak o čem se pochybuje. Umřít můžete i po paralenu nebo celaskonu. Nakazit se může samozřejmě i očkovaný (i antikoncepce někdy selže), ale podle informací od hygieniků jsou virové nálože očkovaných nižší a jejich infekčnost, to znamená doba, kdy jsou schopni nakazit někoho jiného, je kratší než u neočkované populace.

Průběh nemoci covid-19 je navíc u většiny očkovaných stejný, jako u běžné chřipky. Složení pacientů na jednotkách intenzivní péče hovoří za vše. Většina pacientů – vesměs až 90 procent - není očkovaná. A co je nejhorší? I přes možnosti naší vyspělé medicíny dnes denně umírá na covid-19 více než 100 lidí a mnoho z nich jsou mladí lidé a nejsou chronicky nemocní. Pokud by byli očkovaní, mohli tu ještě být. Virus si nevybírá. Osobní tragedie zažívají zdravotníci se svými pacienty denně. A konkrétní opatření? Je to hrozně těžké. Nelze chránit všechny nemocnice, do nekonečna posilovat ostrahu, a 24 hodin denně hlídat politiky a další lidi, kteří se drží medicíny založené na vědeckých důkazech. Je neuvěřitelné, kolik inteligentních a vzdělaných lidí vyhledává hoaxy, věří jim a propaguje je. Ještě neuvěřitelnější je, že se tito inteligentní a vzdělaní lidé uchylují k agresi a násilí. Očkovaní také nechodí za panem Landou, Volným a nedemonstrují před jejich domy, aby se naočkovali. Jsme vyspělá společnost, akceptujme odlišné názory. Neničme si zdraví a životy navzájem, covid-19 k tomu nyní už stačí...  

V minulém roce vláda vícekrát zmrazila naprostou většinu společenských aktivit, nařídila také několik tvrdších lockdownů a dalších razantních protiepidemických opatření. Letos,  když je vlna pandemie koronaviru ještě mohutnější a počet úmrtí dosahuje stejného počtu jako vloni, jsou však nařízení daleko mírnější. Jak si to vysvětlujete a souhlasíte s tímto postupem?

Můj názor je ten, že vláda upřednostnila ekonomický pohled a spolehla se na nedostatečnou proočkovanost. Jako zdravotník zastávám názor, že ekonomika se zlepší, firmy, zaměstnanci a živnostníci budou opět prosperovat. Život ale mrtvým nevrátíte.  

Zdravotníci jsou už druhým rokem pod obrovským psychickým i fyzickým tlakem. Neobáváte se, že po odeznění silné vlny nákazy v jarních či letních měsících budete čelit hromadnému odchodu zdravotních sester a dalšího nemocničního personálu do jiných profesních odvětví? A když ano, jak by se tomu dalo zabránit?

Jak jsem už řekla v úvodu, pandemie covidu-19 zcela jistě ovlivní zdravotníky. Na těžké stavy a umírání jsou „zvyklí“, ale vše má své hranice. Zdravotníci na kovidových jednotkách v posledním období viděli tolik lidského utrpení a beznaděje, že není možné, aby tato situace prošla bez dopadů na jejich život.

Z dalšího odlivu zdravotníků máme obrovské obavy, které se už nyní potvrzují. Jsou nemocnice, kde ve vlnách odchází zdravotníci již dnes. Náročná práce, stres, rozpadlé rodiny, výčitky a agrese. Kdo by to chtěl dlouhodobě zažívat? Na straně druhé je tu obrovský problém. Kdo se postará o pacienty? Kdo se postará o nás? Odborový svaz nechce, aby se kvalitní zdravotní péče stala nedostupným luxusem nebo výhradou pro platící pacienty. Dlouhodobě se snažíme zlepšit pracovní podmínky zdravotníků, pracovníků v sociálních službách a dalších zaměstnanců. Jsem přesvědčena, že by nastupující vláda měla podporu zdravotníků vyjádřit konkrétně. Neumím si představit, že by porušila dohody s minulou vládou a nezvýšila platy a mzdy pro zdravotníky o dohodnutých 6 procent pro příští rok. Další podporou zdravotníků by mělo být zachování a případně rozšíření rehabilitační a lázeňské péče, které bylo dohodnuté v letošním roce.

Systémově by se měla rozšířit a zakotvit do zákona také psychosociální pomoc zdravotníkům. Odborníci by měli pomáhat zdravotníkům zvládat vysoký stres a řešit předcházení syndromu vyhoření. Svým lidem by měli vycházet vstříc také zaměstnavatelé. Možnosti úpravy pracovní doby, firemní školky, dětské skupiny, benefity by měly být normou. Posledním řešením je zvýšení atraktivity zdravotnických oborů, a to třeba formou státem podporovaných stipendijních programů za podmínky následného setrvání v našem odvětví. Možností je hodně. Nejdůležitější je politická vůle a kde je vůle, tam je i cesta. 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

COVID-19

Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.

Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.

autor: Jan Štěpán

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Český lev a dva ocasy... Přestřelka pokračuje. Konečná posílá Černochové trochu jiné tričko

19:39 Český lev a dva ocasy... Přestřelka pokračuje. Konečná posílá Černochové trochu jiné tričko

Jak je to podle průzkumu se spokojeností lidí v ČR se členstvím v EU? I o tom mluví v rozhovoru euro…