Rajčata a maso ze Španělska. Čerstvé jako vy, když to projedete autem. EU nás při vstupu napálila „kamarádským“ návrhem, pěkný prů*er, líčí agrární viceprezident

21.05.2020 8:21

POTRAVINOVÁ SOBĚSTAČNOST A SUVERÉNNÍ STÁT Jak čerstvé může být maso nebo rajčata dovážené ze Španělska? Asi jako vy, když projedete stejnou trasu v osobním autě, říká v našem rozhovoru mimo jiné Bohumil Belada, viceprezident Agrární komory České republiky, další odborník na zemědělství v našem seriálu rozhovorů na téma potravinové soběstačnosti a suverenitě státu O českém zemědělství hovoří vždy s velkým zaujetím a hlavně nedá dopustit na práci českých zemědělců.

Rajčata a maso ze Španělska. Čerstvé jako vy, když to projedete autem. EU nás při vstupu napálila „kamarádským“ návrhem, pěkný prů*er, líčí agrární viceprezident
Foto: Pixabay (CC0)
Popisek: Vidle

Jak si podle vás vede české zemědělství v porovnání s Evropou?

Anketa

Schvalujete práci Senátu Parlamentu ČR?

4%
96%
hlasovalo: 16374 lidí

Na jedné straně bychom mohli být spokojeni. Naši zemědělci dosahují špičkových chovatelských a pěstitelských výsledků  a v mnoha oborech patříme opravdu mezi světovou špičku. Také výrazná většina zemědělců jsou poctiví lidé , kteří si stojí za svými závazky, a když je peněz méně, tak si utáhnou raději opasek, než aby nezaplatili dluhy.  Proto také  banky pravidelně vyhodnocují zemědělství jako nejstabilnější obor a předhánějí se v nabídkách úvěrů. Myslím, že i v oblasti moderní techniky, technologií a inovací jsme v českém zemědělství udělali obrovský kus práce a máme se čím pochlubit v oblasti šetrného přístupu k půdě, super prostředí pro zvířata, v produktivitě práce a v ochraně životního prostředí. Na druhou stranu jsem smutný. I přes tyto výsledky se nám nepodařilo zajistit soběstačnost v základních potravinách. Po vstupu do EU došlo k obrovskému propadu soběstačnosti například u ovoce, zeleniny, brambor, vepřovém a drůbežím mase. Došlo po roce 1990 k propadu stavů skotu.  V posledních letech se tato křivka padající prudce dolů podařila alespoň zastavit a u některých komodit zaznamenáváme kosmetický růst. To je ale málo, měli bychom udělat maximum pro to, abychom se opět v budoucnu k soběstačnosti přiblížili, a to u komodit, kde máme pro jejich výrobu v naší vlasti vhodné podmínky. 

Anketa

Kdo víc přispěl ke zvládnutí koronakrize?

hlasovalo: 13523 lidí

Závažnost potravinové soběstačnosti vzrostla především po zkušenostech s rozpadem trhu v souvislosti s pandemií koronaviru a nemožností nakoupit ochranné  prostředky proti této nemoci? Poučili jsme se?

Doufám, že si více lidí uvědomilo, že je opravdu zásadní pro každý národ mít určitou soběstačnost ve strategicky důležitých věcech, jako jsou léky, ochranné pomůcky, zdravotní přístroje, energie, ale i potraviny. Dovést ze zahraničí se to opravdu vždy nedá a pak můžeme jenom bezbranně koukat. Ukázalo se, že i přes jednotný trh v EU si každá země hrála na vlastním písečku a držela se hesla co je doma, to se počítá. Nemůžeme jim to mít za zlé, je to vlastně přirozené. 

Naše zemědělství nyní kromě jiných problémů zápasí od devadesátých let s nesmyslnou redukcí stavů hospodářských zvířat. Jen s rostlinnou výrobou ale nelze dobře fungovat. Proč je pro české zemědělství důležité mít podniky s vyváženou rostlinnou a živočišnou výrobou?

To je vidět již, když přijedete do vesnice, kde podnik hospodaří. Pokud má podnik živočišnou výrobu, nebo citlivé rostlinné komodity náročné na práci, jako je ovoce, zelenina, nebo brambory, tak to tam žije. Proč? Protože takový podnik zaměstnává spoustu lidí a ty mají důvod tam zůstat, protože mají zajímavou a dnes již i relativně slušně placenou práci. Živočišná výroba vyžaduje i mnoho dodavatelů a odběratele, kteří také zaměstnávají lidi. Tito lidé utrácí v regionu peníze a je to znát na obchodech a službách. Navíc takový podnik s větším počtem zaměstnanců má většinou i podnikovou jídelnu, kam kromě nich chodí i další obyvatelé obce a i důchodci. Takový podnik zaměstná minimálně 4 až 5 krát více lidí, než podnik, který pěstuje jenom obiloviny a řepku, a to je znát. Navíc na tom vydělá i stát. Tito lidé platí daně a pojištění a nechodí pro dávky v nezaměstnanosti. Po současné krizi bude tento aspekt ještě více důležitý, a to především na venkově, kde těch pracovních  příležitostí je a hlavně bude méně. 

Nesmyslná redukce stavů hospodářských zvířat je hlavní příčinou nedostatečného zadržování vody v půdě. Při vyvážené zemědělské výrobě a optimálním stavu půdy, dokážeme podle odborníků zadržet v půdě více vody než v jezerech a přehradách. To jsou silné argumenty, které zemědělci mají a které by měly být vyslyšeny.

Ano trápí mě, že když se vzpomíná  sucho a vliv zemědělců na něj, že se to podrobněji nerozebírá. Přitom ten dopad je klíčový. Za prvé organická hmota ze statkových hnojiv funguje jako pomyslná houba na mytí školní tabule. Když prší, tak vodu zadrží a v období bez deště postupně vodu uvolňuje a to využijí rostliny.  Naopak pokud tam není, tak voda proteče jak pískem, rostliny  jí nevyužijí a odteče  do moře bez využití. Za druhé, pokud máme živočišnou výrobu, tak se zásadně mění osevní postup na polích. Zařazujeme tam zlepšující plodiny, jako je jetel, vojtěšku, nebo luskoviny. A to má také velký přínos na zadržení vody, díky bohatému kořenovému systému. Navíc se výrazně snižuje spotřeba průmyslových hnojiv, protože tyto rostliny mají geniální  schopnost díky bakteriím poutat dusík ze vzduchu. Také to zajistí častější střídání plodin a tolik žádanou diverzitu v krajině. To nezajistíme povinností mít maximální rozměr pole s jednou plodinou, když podnik pěstuje jenom obilí. Pokud bude vedle sebe pšenice a ječmen, tak to ani běžný občan od sebe nepozná, ale krásné pole s jetelem je něco jiného. 

Fotogalerie: - Na vládě o rouškách

Lidé budou moci od 25. května chodit venku za urči...
Lidé budou moci od 25. května chodit venku za urči...
Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví
Roman Prymula, náměstek ministra zdravotnictví
Lidé budou moci od 25. května chodit venku za urči...
Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví

Omezování živočišné výroby bylo od roku 1990 výsledkem nevhodných politických rozhodnutí. Jaká je situace dnes? Máte politickou podporu na cestě ke změnám k vyvážené zemědělské výrobě? Potřebujete vůbec politiky ke svému podnikání?

V posledních letech tu podporu cítíme. Podařilo se zastavit propad. Teď je třeba udělat ještě něco navíc, aby se produkce živočišné výroby a některých rostlinných komodit  zvyšovala. Politici jsou důležití, ale je i důležité nastavení společné zemědělské politiky v Bruselu. Tam nás pěkně napálili, když jsme tam vstupovali. Staré země měli dotace nastavené složitě, ale správně. Zemědělec, který pěstoval pouze obilí ,dostával podstatně méně na stejnou výměru, než ten, co choval dojnice, nebo pěstoval ovoce. A oni nám „kamarádsky“ navrhli, že bychom to měli moc složité a že je lepší dát na hektar všem stejně, ať se tam pěstuje, nebo chová co chce. No a to byl „průser“. Velká část zemědělců si vybrala stejné peníze za méně muziky. Výroba šla prudce dolů a naopak u  původních zemí EU  nahoru a s velkou radostí nám to sem dnes dováží. Takže klíčové je spravedlivé nastavení společné zemědělské politiky na nové programové období, a to je i hlavní priorita Agrární komory. Vedle  toho je třeba na národní úrovni nastavit pravidla pro férové fungování obchodních řetězců, aby nezneužívali svojí významnou tržní sílu a chovali se ve prospěch země, kde podnikají a ne jenom ve prospěch země, kde jsou jejich vlastníci. Nakonec bychom ale neměli spoléhat jenom na politiky, ale hlavně na sebe. Zemědělci musí najít odvahu jít do složitější výroby a věřit, že se jim do ní vložené investice brzy vrátí. Aby tomu mohli věřit, to rozhodnou především čeští spotřebitelé, tím, že budou preferovat kvalitní české potraviny. Proč? Jsou opravdu kvalitní, velmi přísně kontrolované a hlavně čerstvé. Zkuste si sednout do auta a jet ze Španělska k nám. Budete se cítit stejně čerstvě, jako když pojedete pouze padesát kilometrů?  Asi ne. A tak stejně čerstvě vypadá vepřové maso, nebo rajčata, která se k nám dovezou. A to již vůbec nemluvím o těch tisících kamiónech, které zbytečně vozí obilí z naší země, jako surovinu a přiváží hotové maso, nebo mléčné výrobky. To je emisí. A řeči, že to bude od nás dražší ? Tak to není pravda. Pokud budeme soběstační, tak průměrná cena za delší období bude pro naše občany nižší, než když budeme závislí na dovozech. Ano, v době přebytku může být jablko s Polska, nebo vepřové maso ze Španělska levnější, ale jenom krátkodobě. Když nastane nedostatek, tak naopak cena dovozů vždy prudce stoupá. Jděte si do obchodu dnes koupit třeba zeleninu. Věřím, že se to podaří a šikovní čeští zemědělci, zpracovatelé a potravináři navýší výrobu tak, aby  zajistili  dostatek kvalitních českých potravin pro naše občany. 

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Josef Richter
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Markéta Šichtařová: EU má k rozpadu blíž než kdy jindy! Merkelovou navrhovaný fond není záchranou po pandemii. Hraje se mnohem vyšší hra

18:03 Markéta Šichtařová: EU má k rozpadu blíž než kdy jindy! Merkelovou navrhovaný fond není záchranou po pandemii. Hraje se mnohem vyšší hra

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Nespokojení Italové dostanou od hodné Unie dárky. To by bylo, aby ji za…