Jak si podle vás vede české zemědělství v porovnání s Evropou?

Na jedné straně bychom mohli být spokojeni. Naši zemědělci dosahují špičkových chovatelských a pěstitelských výsledků  a v mnoha oborech patříme opravdu mezi světovou špičku. Také výrazná většina zemědělců jsou poctiví lidé , kteří si stojí za svými závazky, a když je peněz méně, tak si utáhnou raději opasek, než aby nezaplatili dluhy.  Proto také  banky pravidelně vyhodnocují zemědělství jako nejstabilnější obor a předhánějí se v nabídkách úvěrů. Myslím, že i v oblasti moderní techniky, technologií a inovací jsme v českém zemědělství udělali obrovský kus práce a máme se čím pochlubit v oblasti šetrného přístupu k půdě, super prostředí pro zvířata, v produktivitě práce a v ochraně životního prostředí. Na druhou stranu jsem smutný. I přes tyto výsledky se nám nepodařilo zajistit soběstačnost v základních potravinách. Po vstupu do EU došlo k obrovskému propadu soběstačnosti například u ovoce, zeleniny, brambor, vepřovém a drůbežím mase. Došlo po roce 1990 k propadu stavů skotu.  V posledních letech se tato křivka padající prudce dolů podařila alespoň zastavit a u některých komodit zaznamenáváme kosmetický růst. To je ale málo, měli bychom udělat maximum pro to, abychom se opět v budoucnu k soběstačnosti přiblížili, a to u komodit, kde máme pro jejich výrobu v naší vlasti vhodné podmínky.