Redukce počtu obyvatel, zásadní zlom, jiný typ společnosti? Profesor Gerloch o dnešním světě. Kdo stojí v pozadí?

16.08.2021 21:10 | Rozhovor

Podle Aleše Gerlocha má jen málo českých podnikatelů šanci uspět se žalobou na stát za ušlé zisky, diskutovanou návštěvu papeže za současné epidemiologické situace hodnotí jako nepříliš dobře načasovanou, zamýšlí se nad konspiračními teoriemi, nabízí i předvolební predikci a vyjadřuje se k tématu migrace.

Redukce počtu obyvatel, zásadní zlom, jiný typ společnosti? Profesor Gerloch o dnešním světě. Kdo stojí v pozadí?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jubilejní Žofínské fórum s prezidentem republiky Milošem Zemanem. Po úvodním projevu odpovídal Zeman na otázky publika

Pane profesore, v současné době jsme svědky často velmi vyostřených debat na téma očkování. Existuje zde stále poměrně početná skupina lidí, kteří se nechtějí nechat očkovat a obviňují státní orgány, že jim upírají možnost svobodného rozhodnutí tím, že výrazně zvýhodňují ty, kteří očkování absolvovali. Jak vy osobně vnímáte tento problém?

Myslím si, že zde je třeba zohlednit především faktor objektivního přínosu pro společnost, kdy lze tedy jednoduše pragmaticky zdůvodnit, proč je přínosné se podrobit očkování - protože jde o ochranu nejen vlastního zdraví, ale veřejného zdraví, kdy si musíme uvědomit, že se jedná o chorobu infekční, což samo o sobě podléhá dalšímu specifickému zákonu, jenž je v platnosti bez ohledu na pandemii covidu.

Je také nutno poznamenat, že zde dle mého soudu k žádnému nátlaku ze strany státu nedochází, každý má možnost se svobodně rozhodnout, jsou zde alternativy očkování, zejména pravidelné testování. Ta záležitost se spíše i prostřednictvím mnohých konspiračních teorií zbytečně dramatizuje a účelově zamlžuje, ale v určitém zvýhodnění osob po vakcinaci neshledávám diskriminaci jedné skupiny obyvatel – v tomto případě tedy těch, jež se odmítají očkovat.

Velká debata se nyní strhla na Slovensku, které má v září navštívit papež a slovenské úřady už vyhlásily, že přístup na akce spojené s čtyřdenní návštěvou hlavy katolické církve bude umožněn pouze očkovaným - neočkovaným bude tedy rigorózně zapovězen. Papež ještě před pobytem na Slovensku navštíví i Maďarsko. A tamní premiér Viktor Orbán vyřešil celou věc šalamounsky – po dobu návštěvy svatého otce přestanou platit veškerá omezení a zákazy související s covidovou epidemií. Jak to vidíte vy? Jde přece jen o omezení, která se týkají natolik zásadní a citlivé věci, jakou je víra…

Anketa

Považujete afghánskou misi (2001-2021) za úspěch Západu?

1%
98%
hlasovalo: 19066 lidí
Můj názor je ten, že z hlediska ústavního práva je řešení, které zvolil maďarský premiér Orbán z těch nabízejících se možností, patrně tou přijatelnější a vhodnější variantou. Jde skutečně o citlivé téma, kde - jak jste sám řekl - se dotýkáme v podstatě už i samotné svobody vyznání, kde zákazy účasti nejsou na místě. Pokud vím, ta akce není povinná, je ryze dobrovolná, takže každý může zcela individuálně zvážit předem rizika, která jsou s účastí spojena. Zároveň se samozřejmě nabízí otázka, kterou si kladu i já sám, zda za souč sné konstelace už opravdu nastala ta správná chvíle na pořádání a organizování velkých akcí tohoto druhu. Já si to nemyslím.

Podle názoru ku příkladu bývalého slovenského prezidenta Ivana Gašparoviče nebo psychologa Ivana Doudy žijeme nikoliv v demokracii, ale v mediokracii. Souhlasíte s touto tezí? Aneb jsou média v dnešní době skutečně tím nejsilnějším hráčem, který předurčuje další vývoj celé společnosti?

Určitě média sama o sobě jsou nesmírně důležitou institucí, jejíž vliv se v posledních letech s rozvojem sociálních sítí, internetových televizí, rádií či blogů ještě zvýšil. Ale zde se také nabízí otázka, zda jsou to skutečně ti redaktoři, editoři a šéfredaktoři, kdo rozhoduje o tom, co bude vysíláno a publikováno, jaká pozornost bude věnována určitým tématům, jakým směrem se to které médium bude ubírat a koho podpoří - nebo jsou to lidé, kteří stojí v pozadí toho mediálního světa. V každém případě faktem je, že média všeobecně žijí především z negativních zpráv, taková je realita.

Jak se v této souvislosti díváte na některé teorie nazývané konspiračními – už jsme se o nich zmínili - například, že covid byl vypuštěn proto, aby se podařilo zredukovat počet obyvatel, protože vakcína proti covidu je časovaná bomba, která způsobí hromadná úmrtí a pokles stavu populace? Může se to zdát úsměvné, nicméně problém tkví v tom, že pro mnoho lidí to reprezentuje zcela reálnou a pravdivou predikci budoucího vývoje. Neznepokojují vás tyto vize, které bere vážně až překvapivě vysoké procento obyvatel?

Já se domnívám, že jde o jeden z projevů identitární paniky. Tedy jakéhosi stavu ohrožení a tísně, který není zdaleka jen problémem české společnosti. Vidíme, že racionalita ustupuje poněkud do pozadí a mnoho lidí očekává zásadní zlom a přechod k jinému typu společnosti. Je tu opět ta otázka, kdo na tom má zájem. Tedy jestli jde pouze o logické vyústění vzniklé situace, nebo zda někdo pouze šikovně využívá a zneužívá té konstelace chaosu a obav a ještě ji sám podporuje.

Oslabováním racionality a zdůrazňováním víry či iracionálních argumentů se vracíme zpět v čase. Nastupující doba postmoderní tak vykazuje rysy doby předmoderní.

V Americe se spojila celá řada investorů, kteří podali žalobu za ušlé zisky na čínský stát, jenž byl de facto původcem nebo minimálně zemí prvního výskytu covidu-19. V Česku pro změnu žalují podnikatelé vládu za protiústavní restrikce, kterými jim znemožnila svobodné podnikání v době pandemie. Mají tyto žaloby a jim podobné, které se opírají o nedávné výroky Ústavního soudu, skutečně naději na úspěch?

Nelze asi úplně vyloučit, že by alespoň některé z nich úspěšné být mohly. Zde je nutno to vnímat ve dvou rovinách. Za prvé jsou tu rozhodnutí jak Ústavního soudu, tak zejména Nejvyššího správního soudu, který určitá opatření vlády zpochybnil a označil za nezákonná. Tato opatření se opírají o takzvaný pandemický zákon a jejich nezákonnost se nejčastěji vidí v nedostatečném zdůvodnění těch učiněných kroků. A za druhé je zde nalezení příčinné souvislosti, kdy ten žalující subjekt musí doložit, kdy přesně, za jaké období a v jaké výši tratil a byl škodný v důsledku přijatých opatření, což nebude zdaleka tak jednoduché a často ty žaloby mohou být značně diskutabilní. Záleží proto na tom, jak se k nim postaví soudy, protože ministerstva jakékoliv nároky v tomto směru popírají, též s ohledem na poskytnuté kompenzace. Z mého pohledu je to věc, která je ještě otevřená.

Pane profesore, v květnu loňského roku jste na otázku, zda vláda v covidové krizi obstála, prohlásil, že byste ji ohodnotil takovou spíše slabší dvojkou. Od té doby jsme si ovšem prošli mnoha peripetiemi, které mohly Vaše hodnocení pozměnit. Do jaké míry byste ho korigoval – to jest, jak byste dnes oznámkoval vládu hnutí ANO a sociálních demokratů za období uplynulých 17 měsíců – od března 2020?

Patrně bych to hodnocení poněkud zhoršil na trojku, což jak víme představuje klasifikaci dobře.

Bohužel se nezvládlo období loňské zimy a letošního jara, přece jen už tady byl čas lépe se na to připravit a lépe a efektivněji reagovat. Souvisí to také s fluktuací na klíčovém postu ministra zdravotnictví, která věci neprospěla. Ale v komparativním hodnocení nemyslím, že bychom si vedli nějak prokazatelně hůře než srovnatelné státy.

Pojďme se ještě věnovat sféře politické. Před námi jsou parlamentní volby, které mnozí označují za přelomové, protože údajně nahradí staré novým a ukončí hegemonii hnutí ANO. Domníváte se, že k něčemu takovému skutečně dojde?

Já tam vidím jeden zajímavý fakt, na který se dnes už zapomíná, že hnutí ANO (Akce nespokojených občanů) vzniklo v roce 2011, právě aby se postavilo těm „starým“ už etablovaným stranám jako ČSSD, ODS, KDU-ČSL a dalším. Takže je lehce úsměvné nazývat hnutí ANO tím starým v naší společnosti. Nespokojení kritizují nespokojené.

Osobně se domnívám, že výsledek voleb ovlivní dva faktory – a to především reálná společenská a zvláště ekonomická situace úzce související právě se zvládáním případné další vlny pandemie posledních 14 dní před volbami.

Anketa

Jste pro to, abychom zachránili naše afghánské tlumočníky?

17%
79%
hlasovalo: 10497 lidí
A tím druhým faktorem je nesporně rozhodnutí Ústavního soudu, který ztížil vytvoření stabilní vlády tím, že vyšel v novém volebním systému vstříc menším politickým stranám a rovněž umožnil i koalicím, aby se snáze dostaly do Poslanecké sněmovny. Musíme ale uvažovat v tom smyslu, že koalice tvoří jednotlivé strany, které mohou po volbách jít každá svou vlastní cestou, takže bude ještě komplikovanější nalézt dostatečnou podporu pro jakýkoliv vládní kabinet, jestliže se politická scéna takto rozdrobí.

Zdá se, že důležitým předvolebním tématem bude migrace, která se znovu dostává do popředí zájmu, protože reálně hrozí zvýšení počtu uprchlíků z Afghánistánu a aktuálně především z Iráku. Běloruský prezident Alexandr Lukašenko totiž v odvetě za ekonomické sankce uložené EU jeho diktátorskému režimu otevřel uprchlíkům z Iráku hranice se sousední Litvou. Ta zareagovala projektem bariéry (zeď) proti uprchlíkům – stejně jako už dříve maďarský premiér Viktor Orbán. Ten byl zato ovšem od EU mnohokrát kritizován, zatímco v případě Litvy se Brusel rozhodl stavbu zdi dokonce finančně podpořit. Přehodnotila snad Unie svůj postoj k migrantům? A můžeme vůbec stavbu zdi (bariéry) považovat z hlediska mezinárodního práva za legální záležitost?

Domnívám se, že v zásadě to legální záležitost je, protože mezinárodní právo stanoví, že stát musí zabezpečit, aby občan jiné země, který je v tísni, mohl požádat o azyl nebo dočasnou mezinárodněprávní ochranu v jiné zemi. Dále pak, že žádný stát nesmí bránit svým vlastním občanům v návratu do jejich státu. K tomu slouží oficiální přechody státních hranic. To vše je, zdá se, splněno. A jinak je možné přijímat opatření, která regulují míru migrace.

Myslím si, že kritika maďarského premiéra Orbána za jeho postoj vůči uprchlíkům vycházela z představy, která zde na čas převládla v roce 2015, že migrace je cosi jednoznačně pozitivního, protože Evropa potřebuje především navýšení počtu mladých a perspektivních práceschopných. Ale jak jsme se přesvědčili v průběhu těch 6 let, je nutné skutečně elementárně rozlišovat především opodstatněné žádosti o azyl či dočasnou ochranu od majority ekonomických uprchlíků. Tady se pohled jak jednotlivých států, tak už i EU opravdu posunul v neprospěch živelné a masové migrace. Je třeba zajistit, aby ti pronásledovaní ze zemí jako je třeba Sýrie, Libye či vámi zmiňovaný Afghánistán a Irák, kde se prokazatelně válčilo a válčí, dostali v každém případě možnost požádat o azyl v jakékoli evropské zemi.
 

Rozhovor pro ParlamentníListy.cz vedl Tomáš Procházka.

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

COVID-19

Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.

autor: .

Ing. Jan Bauer byl položen dotaz

Děláte dost?

Nejdříve vás odcituji: „Vláda schválila celou řadu cílených opatření v hodnotě dosahující sté miliardy. Ať už se jedná o jednorázovou podporu rodin, navýšení důchodů v lednu a červnu nebo snížení spotřební daně“. Není ale navýšení důchodů dáno ze zákona? A druhá věc, myslíte, že dočasné snížené spot...



Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Hodili uprchlíky na kraje, ale peníze nedali. „Špatně to dopadne,“ varuje hejtman

16:30 Hodili uprchlíky na kraje, ale peníze nedali. „Špatně to dopadne,“ varuje hejtman

„Pokud vláda nepřistoupí k řešení problémů, které trápí obyčejné Čechy trochu aktivněji, obávám se, …