Roman Onderka vzkazuje Pochemu: Nešli jsme do vlády kvůli křeslům pro některé členy. Nejsem zastáncem války s prezidentem za každou cenu

02.07.2018 18:39

ROZHOVOR Podle poslance a místopředsedy ČSSD Romana Onderky by sociální demokracie neměla jít do střetu s prezidentem a premiérem kvůli obsazení křesla ministra zahraničních věcí. „Budeme se na to muset dívat pragmaticky, bude to předmětem velké diskuse, ale skutečně nejsem zastáncem války za každou cenu. A už vůbec ne s prezidentem nebo premiérem. Spory se mají vést o ideové věci. Sociální demokracie nešla do vlády kvůli postům nebo křeslům pro některé členy,“ prohlásil bývalý primátor Brna Roman Onderka v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz.

Roman Onderka vzkazuje Pochemu: Nešli jsme do vlády kvůli křeslům pro některé členy. Nejsem zastáncem války s prezidentem za každou cenu
Foto: Hans Štembera
Popisek: Roman Onderka

Koaliční dohodu o vládní spolupráci s hnutím ANO jste podepsal. Takže nemáte žádné pochybnosti, že by tato spolupráce mohla sociální demokracii poškodit, jak už se stalo v minulém volebním období?

Já jsem koaliční smlouvu podepsal s výhradou s ohledem na paragraf deset, ve kterém je uvedeno, že všichni poslanci by měli hlasovat v intencích rozhodnutí vlády. Mám názor, že tento paragraf je v rozporu s Ústavou České republiky, protože poslanec má hlasovat podle svého vědomí a svědomí. A tak zní i poslanecký slib. To je jediná výhrada, kterou jsem měl ke koaliční smlouvě.

Takže vy osobně nemáte problém s tím, co se přihodilo v souvislosti s nejmenováním jednoho kandidáta sociální demokracie – europoslance Miroslava Pocheho – do funkce ministra zahraničních věcí?

Myslím, že s tím má problém každý, kdo se dívá na televizi nebo čte noviny. Je otázka, jak tu situaci číst. Doufám, že se brzy dozvíme víc, jak to doopravdy bylo. Doufám, že na seznamu byla napsána jména, která byla schválena předsednictvem sociální demokracie, a to včetně pana Pocheho na post ministra zahraničních věcí.

Ale předseda ČSSD Jan Hamáček přece už před jmenováním reagoval na výroky prezidenta, že pana Pocheho nejmenuje, návrhem, že v takovém případě by se mohl přechodně ujmout řízení ministerstva zahraničních věcí sám. A to zřejmě bez posvěcení předsednictva strany. K tomu také pak došlo. Jak si to vysvětlujete?

Pan prezident několikrát zdůraznil, že pana Pocheho nejmenuje, a předseda Hamáček musel nějak situaci řešit, musel být na ni připraven. A s ohledem na vyjádření pana prezidenta se rozhodl, že situaci bude řešit způsobem, který umožní jmenovat vládu, a zároveň nemohl místo Pocheho navrhnout někoho jiného, protože usnesení předsednictva zní jasně – navrhnout pana Pocheho na ministra zahraničí. Ministerstvo zahraničí je specifický resort a jeho obsazení musí být řešeno třemi lidmi. Předsedou Hamáčkem, protože ten resort v rámci vyjednávání spadal do kompetence sociální demokracie, premiérem, protože zahraniční politiku má v gesci vláda, a pan prezident je třetí osobou, protože vstupuje do zahraniční politiky. A proto je důležité, aby se k řešení všichni tito tři aktéři sešli. A to se stalo až minulou neděli a dopadlo to tak, že se nedohodli.

Neměli premiér i pan Hamáček vyčkat, jestli prezident skutečně poruší ústavu a nejmenuje kandidáta navrženého premiérem, a pak teprve situaci řešit? Ústava nedává prezidentovi příliš na výběr, podle ústavních právníků je prezident povinen respektovat návrh premiéra na členy vlády.

Myslím, že to byl spíš tlak Andreje Babiše jako premiéra, který se obával, že by prezident nejmenoval vládu jako celek, kdyby měl problém s jedním jménem, takže by se mu termín jmenování posunul. A zadruhé by Andrej Babiš byl pod tlakem médií, veřejnosti i některých představitelů sociální demokracie nucen k tomu, aby podal kompetenční žalobu. A tomu se chtěl premiér vyhnout, proto ten tlak na to, aby se našlo řešení, než dojde k samotnému aktu jmenování vlády.

Myslíte si, že se tomu problému premiér a předseda sociální demokracie skutečně vyhnuli?

Podle mého názoru ze tří problémů zůstal jediný. Jeden problém – případné porušení ústavy – zmizel, protože podle mne k porušení ústavy nedošlo. Druhý problém premiéra, že by musel podat kompetenční žalobu, už také neexistuje. Takže dva problémy – prezidenta a premiéra – zmizely, a zůstává ten třetí problém na sociální demokracii, kdo bude v budoucnu ministrem zahraničí. Stalo se de facto pro nás to nejhorší.

Měla by sociální demokracie dál trvat na jmenování Miroslava Pocheho, čímž by se ale situace asi vyhrotila, a problém hodit zpět na oba aktéry, prezidenta a premiéra? Nebo raději nehrotit situaci, vybrat jiného kandidáta, který nebude pro prezidenta tak nepřijatelný, ale nechat na sobě nálepku slabé strany, která neustále ve všem ustupuje?

Podle mého názoru moment střetu, který mohl přijít, je už pryč. Mohl přijít v době, kdy vláda ještě nebyla jmenovaná, tam mohla být sociální demokracie razantnější vůči premiérovi. To se nestalo. Předseda strany Hamáček teď nemá jinou možnost, než prosazovat Miroslava Pocheho, protože mu to ukládá předsednictvo strany. A dokud nebude svoláno předsednictvo ČSSD, kde se tato otázka prodiskutuje, myslím, že se nestane nic nového. Jestli se ptáte, jakým způsobem předsednictvo rozhodne, zda bude trvat na Pochem, nebo dá jiného kandidáta, to nedokážu odhadnout.

Budeme se na to muset dívat pragmaticky, bude to předmětem velké diskuse, ale skutečně nejsem zastáncem války za každou cenu. A už vůbec ne s prezidentem nebo premiérem. Spory se mají vést o ideové věci. Sociální demokracie nešla do vlády kvůli postům nebo křeslům pro některé členy.

Místopředseda strany Jaroslav Foldyna připustil, že by se problém mohl řešit tím, že by se sociální demokracie vzdala kandidatury Miroslava Pocheho, kterého odmítl jmenovat prezident, a hnutí ANO ministryně spravedlnosti Taťány Malé, která má problém s nedostatečnou odborností a teď dokonce i s podezřením z plagiátorství. Je to podle vás možné řešení?

Politika je o určitých dohodách, o kompromisech, ale podle mého názoru je hlavně o principech, o tom, jak se daný problém řeší. Jsem zastáncem toho, že když s někým udělám dohodu, tak je třeba ji dodržovat. A když sociální demokraté uzavírají dohodu s hnutím ANO a řeknou, že se nebudou vzájemně kádrovat a následně řešit své ministry, jsem dalek toho, abych nějakým způsobem připomínkoval rozhodnutí pana premiéra, že do čela Ministerstva spravedlnosti dává paní poslankyni Malou. Nejsem zastáncem hrátek typu „my tohle, vy tohle“, abychom navenek nějak vypadali. Sociální demokracie si musí ujasnit, s kým chce bojovat. Jsem přesvědčen, že devadesát procent občanů má jiné starosti než to, zda bude na nějakém ministerstvu sedět ten či onen. A to je věc předsednictva, které rozhodne, jak se v této věci sociální demokracie zachová.

A jaký máte názor vy osobně? Podle toho, že jste říkal, že nechcete válčit s prezidentem a premiérem, jste spíš pro to, aby strana hledala jiného kandidáta na post ministra zahraničních věcí?

To není pravda. Já pouze říkám, že nejsem ochoten chodit do střetů s prezidentem a premiérem o některých záležitostech, o kterých si myslím, že mi za to nestojí jako politikovi, jako poslanci, jako sociálnímu demokratovi. A pokud sociální demokracie ustoupila v momentu, kdy předseda Hamáček dnes řídí dva resorty, tak dělat takové hrátky jako úkrok zpátky, dva kroky dopředu, není podle mne dobře. Musíme dělat jasné, srozumitelné kroky a za tím si musíme stát. A sociální demokracie má na výběr dvě možnosti, buď bude trvat na panu Pochem přes odpor pana prezidenta a pana premiéra, v ten moment to musí dělat razantně a se všemi důsledky, které z toho vyplývají, včetně možného nepodpoření vládního angažmá, nebo předsednictvo strany musí rozhodnout, že navrhne někoho jiného, a revokovat své usnesení. Tyto dvě varianty jsou možné. Bude záležet, jak se k tomu jednotliví zástupci z regionů budou vyjadřovat. Nechci předjímat ani říkat svůj názor do médií, aby se na tom otočil nějaký z kolegů, případně nějaký politolog nebo nějaký novinář, a dělali jsme z této malé kauzy ještě větší kauzu. Myslím, že si to nezaslouží. Ta dedukce je jasná. Pokud jdu do střetu, tak ve správný čas a na správném místě. To je taková zásada. A já si myslím, že to místo a čas už zde není. Čas je pryč, protože vláda je jmenovaná, a co se týče místa, to mělo být na jednání těch tří aktérů – prezidenta, premiéra a předsedy ČSSD.

A nemyslíte si, že tato kauza s nejmenováním Miroslava Pocheho poškozuje sociální demokracii už na začátku vládní spolupráce?

Už poškodila. Jak čtu jednotlivé výstupy, názory sociálních demokratů, ať už poslanců nebo členů z regionů, komentáře občanů ve vztahu k sociální demokracii, tak nás samozřejmě každá taková kauza poškozuje.

Ing. Miloš Zeman

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Libuše Frantová

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Jak Piráti mluví o lidech s více byty... Ekonom Žák varuje: „Finty“ mohou přinést hořké zklamání

19:43 Jak Piráti mluví o lidech s více byty... Ekonom Žák varuje: „Finty“ mohou přinést hořké zklamání

Klíčové bude, kdo zasedne ve vládě, ten bude ovládat finanční toky z EU. Největším problémem naší ek…