Pane Sloto, jeden z vašich předků, Juraj Slota, byl spoluzakladatelem Matice slovenské, byl i redaktorem časopisu Cyril a Metod. Tam někde je třeba hledat kořeny vaší pozdější národní politické orientace?

Osobně si myslím, že by to bylo velmi zjednodušené. V každém případě jsem přesvědčený, že v mém životě se to od samého počátku stále táhlo jako červená nit. To národní povědomí. Čili to bylo od mých prarodičů nebo od mých rodičů. Samozřejmě jsem nemohl poznat mého prastrýce, když žil v 19. století, ale na Slovensku to mají některé rodiny ve svých genech a dále to potom přenášejí na své děti či vnuky. Já jsem asi jeden z nich.

V rámci rodinné tradice jste vystudoval Hornickou fakultu VŠT v Košicích a v tomto oboru jste pracoval nejprve jako technik v Banských stavbách Prievidza, později ve Východoslovenských kamenolomech a štěrkopíscích a potom téměř deset let jako vedoucí střediska speciálních služeb v Prefmontě Bratislava. Pomýšlel jste tehdy, že jednou vstoupíte do politiky?

Určitě ne. Přišlo to doslova jako blesk z čistého nebe. Když došlo k tomu tzv. převratu nebo „sametové revoluci“, neboť si nemyslím, že to byla „něžná revoluce“, ale myslím si, že to byl připravovaný zvrat událostí, kdy estébáci a komunisté viděli, že už to asi dál nepůjde. Otočili plachtu a přešlo se ke „kapitalismu“. Říkali tomu „sametová revoluce“, ale bohužel velmi dobře víme, že ti nejvyšší pohlaváři se v prvních vládách všichni objevili, všichni tam byli. Chci zdůraznit, že v době, kdy jsme měli možnost mluvit o našich národních požadavcích, od začátku jsem začal uvažovat o znovuobnovení Slovenské národní strany (SNS). Samozřejmě s jediným cílem, aby se vytvořil samostatný slovenský stát. Každý se bojí slovního spojení – slovenský stát. Jako kdyby těch šest let, co Slovenský stát v letech 1939 až 1945 existoval, chtěli vygumovat ze slovenských dějin, ale to není možné. Jsem proto velmi rád, že jsem byl u toho, když se zrodila samostatná Slovenská republika. Takže v konečném důsledku to byla věc, která přišla sama od sebe, určitě jsem to neměl v plánu.

• slovenská verze rozhovoru ZDE

To, že jste byl vystudovaný technik – pragmatik, dalo vám to něco potom i v politice, protože jste smýšlel zřejmě jinak než za socialismu vystudovaní filozofové nebo sociologové?