Vladimir Putin nás nepříjemně překvapil a Rusko zaútočilo na Ukrajinu. Jak klasifikovat tuto operaci. Je to válka?
Nevím, jestli je úplně nutné v tuto chvíli hledat nějaký přesný pojem, aby se vymezilo, co se děje. V každém případě je to napadení nezávislého státu ozbrojenými silami druhého státu, který má nějaké požadavky a má pocit, že tento způsob je správným a jediným, kterým může tyto požadavky dosáhnout.
Jakých cílů chce touto akcí dosáhnout?
Zatím se zdá, že těmi údery a vojenskou operací se snaží dosáhnout dvou cílů. Ten první, jak i Putin řekl ve svém projevu, je demilitarizace Ukrajiny. Musíme vycházet z toho, že řada informací je nepotvrzených, ale vypadá to, že chce těmi údery zničit velitelská centra, spojovací centra, protivzdušnou obranu, letiště a podobně. Tímto způsobem chce paralyzovat ukrajinskou armádu. Ta se ocitne v situaci, kdy nebude mít jednotné velení a řízení, nebude mít spojovací prostředky. Chce armádu připravit o hlavu, o oči a o uši. To je první cíl, který sleduje.
Druhým cílem je pohrozit ukrajinské armádě v oblasti Donbasu, aby se nesnažila zamezit tomu, že povstalecké republiky budou chtít rozšířit své území na celou oblast Donbasu, jak mají ve svých ústavách. To udělal Putin velmi brutálním způsobem. Dnes (ve čtvrtek) ráno velmi natvrdo pohrozil Ukrajincům, že jestli se budou bránit, tak uvidí, co ještě neviděli. Rétorika brutálně zhoustla, až se otevřely dveře studené válce. Rusům už dnes nikdo věřit nebude, protože stále tvrdili, že nic nechystají, že nic neudělají. Nakonec jsme viděli takzvané mírové sbory v těch dvou republikách a nyní vidíme regulérní ostřelování míst, které nemají vůbec nic společného s těmi ruskojazyčnými oblastmi, o které jde Putinovi primárně. Určitě má Putin nějaký plán, ale my nevíme jaký. V každém případě ale tento plán může narazit na reakci Ukrajiny. Zatím informace o bojových operacích ukrajinské armády nemám. Mluví se o sestřelených letadlech a vrtulnících. Čím větší odpor Ukrajiny, tím více se budou jeho plány hatit a může docházet k rozšíření konfliktu na oblasti, ve kterých to možná primárně nezamýšlel. Předvídatelnost Putinova režimu je téměř nulová.
Jak velké chtějí Rusové zabrat území? Putin v projevu mluvil o potrestání nějakých lidí, což by ale asi nešlo z Doněcku. Chce snad opravdu zabrat i Kyjev?
Na obsazení Kyjeva ty síly nemůžou stačit. Je to třímilionová aglomerace, velké město. Vůbec, Ukrajina je 43 milionů lidí, třetina populace Ruské federace. Území velké jako Francie. Takže myslím, že toto není cílem. Ani změna režimu. To by opravdu museli Kyjev ovládnout, dobýt. V tuto chvíli se mi to nezdá pravděpodobné, že by na to měli sílu nebo že by to chtěli udělat.
Z čistě vojenského hlediska mají Rusové na to, aby dobyli Kyjev, respektive mají Ukrajinci na to, aby ho ubránili?
Ano, myslím, že Rusové nemají sílu na celou oblast Ukrajiny. Uvidíme, jak útoky na centra, o kterých jsem mluvil, ukrajinskou armádu fakticky paralyzují. Bude záležet na tom, jak se politické vedení rozhodne, co udělá. Netuším, co se odehrává v hlavě prezidenta Zelenského.
A co velká milionová města nedaleko ruských hranic, jako jsou Charkov, Dněpropetrovsk, Oděsa? Budou se je snažit obsadit?
Schopni by toho byli a myslím, že to i chtějí udělat. Myslí si, že to Ukrajina nechá být. Jak se Ukrajina zachová, fakt nevím. Bude tam velký tlak domácí politiky, občanů. Ani vlastně netuším, jestli někdo s někým v tuto chvíli komunikuje.
Psali jsme:
Sankce teď budou veliké. Zatím, ať byly vztahy mezi Ruskem a Západem jakkoliv špatné, energetické obchody probíhaly. Jak tomu bude nyní? V tuto chvíli to vypadá tak, že by třeba mohlo dojít i na sankce týkající se ruského plynu a ropy. Jak to vidíte?
Sankce budou samozřejmě tvrdé a ukáže se, jestli to budou silná slova, nebo silácké řeči. Mezinárodní odpor proti tomu, co Putin udělal, je velmi silný. Až se o tom bude jednat, v myslích každé jedné země budou věci, které kvůli sankcím negativně ovlivní tu zemi samotnou. Všichni budou muset uvažovat o tom, že se sankce projeví i vůči nim. Asi na tom nebude špatně Velká Británie, která žádnou ropu a plyn z Ruska nebere, jiný postoj bude německý, italský. Uvidíme. Bude důležité, jak na tyto sankce, které se vyhlásí, bude reagovat Rusko. Co udělá. Jestli plyn zastaví, nebo ho zdraží. Nyní odhadovat, jak ty kroky půjdou dál, je velmi obtížné.
Pokud by Evropa přišla o ruský plyn, nezačalo by se více těžit zase uhlí Green Dealu navzdory?
Není to tak, že když nebude ruský plyn, tak nebude žádný. Je tu americký zkapalněný, který bude nepochybně dražší. Navíc se exportéři zachovají tržně. To znamená, když je nabídka mnohem menší než poptávka, tak půjdou ceny ještě nahoru. Německo může přehodnotit odstavování jaderných elektráren. Ale nevím, jaké je přemýšlení kancléře Scholze. Faktem je, že zastavení procesu certifikace Nord Streamu 2, což znamená jeho neuvedení do provozu, ještě neznamená, že plyn nepůjde klasickými cestami do Německa, jak jde teď. Záleží také na reakci Ruska, jestli dodávky silně omezí, zastaví, nebo zdraží. Bude to signál z ruské strany, zda tento konflikt a problém se Západem chtějí eskalovat ještě dál, anebo to, co udělali na Ukrajině, jim stačí. V odpovědích mezi akcemi Západu a Ruska můžeme mít klíč k tomu, jak se budou chovat na Ukrajině.
Projeví se současné dění ve větším vyzbrojování naší armády? A upevní se teď soudržnost NATO, že si jednotlivé členské země uvědomí v této chvíli více její význam?
Nepochybně to povede k větší soudržnosti v Alianci. Putin ji vždycky chtěl rozmělňovat, tímto krokem ji nepochybně posílí. Pokud jde o Česko nebo i Slovensko, měli bychom dát do souladu prohlášení a reálné kroky. Pokud vidíme agresi na východě a říkáme, že se máme obávat ruské rozpínavosti, pak bychom měli i tak jednat. Ale to už říkáme nějakou dobu, ale některé armádní akvizice oddalujeme. Teď naposledy paní ministryně odložila podpis na bojová vozidla pěchoty z pohledu toho, že má obavy, aby nebyla stíhána, vyšetřována, nebo dokonce souzena jako jedna z jejích předchůdkyň. Respektuji, že tento pocit má, ale toto armádě nepomůže. I v tom Kremlu vidí, jak řada zemí sice křičí, že Putin je takový a makový, ale de facto, pokud jde o jejich ozbrojené síly, toho moc nedělají. Výjimkou v naší oblasti je Polsko, které velmi intenzivně vyzbrojuje armádu a je to z pohledu kapacit a schopností své armády středoevropská velmoc. To se nedá říci o české armádě, která jezdí na padesát let starých bévépéčkách, padesát let starých tancích.
Miloš Zeman mluvil v souvislosti s Ruskem o šílencích. Je snad schopno napadnout i někoho jiného, třeba Pobaltí?
Myslím, že Putin takový šílenec není. Kdyby zaútočil na Pobaltí, vstupuje do konfliktu se Severoatlantickou aliancí. To si skutečně neumím představit, to není v jeho zájmu. Znamenalo by to velkou válku, možná s použitím jaderných zbraní. Tu další už bychom vedli jenom s klacky a kamením, pokud by tu vůbec něco zbylo.
Říkáte, že by to nebylo v jeho zájmu. Myslím ale, že i tento útok na Ukrajinu není v zájmu Ruska, že ho to velmi poškodí...
Samozřejmě. Na jednu stranu některé požadavky nebyly takové, aby se smetly ze stolu a byly dobrým podkladem pro jednání. To ano. Ale že si to budu kompenzovat vojenskou silou, a požadavky, které se mi nedaří dosáhnout diplomacií, že dosáhnu vojenskou silou, je prostě barbarství. To se dá těžko akceptovat v jednadvacátém století a nemůže to být v zájmu Ruska.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Oldřich Szaban
