Státní rozpočet na příští rok se schodkem 241 miliard korun je schválen Poslaneckou sněmovnou a čeká na podpis prezidenta republiky, který si vyhradil poměrně značný čas k přemýšlení. Neočekává se ovšem, že by ho nakonec nepodepsal. Máte srovnání s tím, jak se k návrhům rozpočtu stavěl exprezident Zeman. Jak to nyní vnímáte?

Vždy jsem jako ministryně financí chodívala prezidenta Miloše Zemana s návrhem státního rozpočtu seznámit dopředu a otevřeně řekl, co se mu líbí a nelíbí. Nakonec ho vždy podepsal. Dnes jsme v jiné situaci. Prezident má kolem sebe ekonomické poradce a těm se to nelíbí. Nemohou jako ekonomičtí experti ignorovat názory nezávislých institucí, zvláště Národní rozpočtové rady, která v říjnu přišla s nejzásadnějšími nedostatky ve výši 40–50 miliard s tím, že rozpočet buď obsahuje nadhodnocené příjmy nebo podhodnocené výdaje. U řady výdajů chybí legislativa. Nemluvě o tom, že většina ekonomických odborníků, komentátorů a politologů se veřejně vyjadřuje jedním hlasem v duchu, že takhle nelze státní rozpočet stavět. 

Sama jsem upozorňovala na to, že máme prvního ministra financí od vzniku České republiky, který nedodržuje poctivé rozpočtové řemeslo. Říkám to s veškerým respektem ke svým předchůdcům, ať byli z jakékoli strany a lišili jsme se prioritami a politickými preferencemi. Vždy ale všichni respektovali zásady poctivého rozpočtování. Tohle se za této vlády neděje a od jejího nástupu se to každý rok opakuje stále dokola. Vzhledem k tomu, že to ministru Stanjurovi dosud vždy prošlo, zakousl se teď do největšího krajíce, protože chtěl mít schodek zdánlivě nižší, aby mohl prezentovat, jak vláda konsoliduje veřejné finance. Problém je v tom, že nekonsoliduje. Stačí se podívat na tvrdá čísla. Konsolidace je kolem 0,37 procenta HDP, což je nic. A to ještě zvedli daně a zpomalili valorizaci důchodů.