Schválně zraňujete, co je Rusovi svaté. Je mi vás líto, promlouvá generál

13.7.2016 6:48 dop.

ROZHOVOR Exministr obrany a bývalý velvyslanec Česka v Rusku generál Miroslav Kostelka je přesvědčen, že Rusko nemá v plánu přepadnout Baltské státy nebo dokonce Polsko, proto považuje umístění vojsk NATO v Pobaltí za zbytečnou akci, která jen zvýší vzájemné napětí. Jak prohlásil v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz, stejně by síly Severoatlantické aliance v regionu nezmohly nic, kdyby Rusko skutečně mělo zájem tyto státy napadnout, protože má na druhé straně hranice několikanásobnou vojenskou převahu.

Schválně zraňujete, co je Rusovi svaté. Je mi vás líto, promlouvá generál
Foto: Hans Štembera
Popisek: Vlajka NATO

Anketa

Kterého bývalého premiéra chcete zpět do politické funkce?

1%
34%
1%
55%
1%
3%
hlasovalo: 8572 lidí

Jak hodnotíte výsledek summitu NATO ve Varšavě? Překvapilo vás něco ze závěrů, ke kterým členové Severoatlantické aliance dospěli?

Abych řekl pravdu, žádné zvláštní překvapení není. To, co se ve Varšavě odsouhlasilo, je pozice NATO delší dobu. To znamená, že Rusko bylo definováno jako protivník, ne jako nepřítel. Myslím, že to nedávno v Událostech a komentářích precizně vysvětlil Hynek Kmoníček (ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky – pozn. red.). Objevily se náznaky, že s Ruskem se jednat bude, což je v trendu poslední doby. A to, že se rozmisťují čtyři prapory v Pobaltí a Polsku, nepokládám za převratný čin. Za prvé se o tom ví dlouho, za druhé čtyři prapory jsou sice hezké, ale nezmohly by nic, kdyby Rusko skutečně mělo zájem napadnout tyto státy. Sami Američané říkají, že je to jen takový nástražný drát. Já osobně se domnívám, že Rusko nemá v žádném plánu přepadnout Baltské státy nebo dokonce Polsko.

Když je umístění vojsk Severoatlantické aliance jen symbolickým opatřením, nikoli skutečnou hrozbou, proč proti tomu Rusko tak protestuje a vyhrožuje protiopatřením?

Samozřejmě to zvyšuje napětí v regionu. Rusům se to líbit nebude.

Ale Rusko má na druhé straně hranice s pobaltskými státy rozmístěna vojska ve více než desetinásobné převaze, v oblasti Kaliningradu, která dělí Polsko od Litvy pásmem pouhých 65 kilometrů, zase soustředili mohutnou raketovou obranu proti vzdušným i námořním silám. Lze se tedy obavám Polska a pobaltských zemí divit?

Mají desetinásobnou převahu ve své vlastní zemi, to je trochu rozdíl. Tam není žádná aliance, tam nejsou síly kolektivní bezpečnosti, tam takové spojenecké síly nejsou. Rusko tam má svoje vlastní síly, každý stát má na svém území vlastní síly, takže to bych nepokládal za nějaké vystupňování napětí, spíš je to reakce na naši iniciativu. Ale znovu opakuji, není to nic závažného, podle mého názoru je to normální postup.

Myslíte si, že rozhodnutí o umístění čtyř mechanizovaných praporů NATO v Pobaltí zvýší riziko, že Rusko rozmístí v Kaliningradské oblasti a u hranic s pobaltskými zeměmi nějaké rakety?

Podle mého názoru už tam Rusko rakety Iskander, i když ne té úplně nejnovější verze, má. Samozřejmě na to nějakým způsobem reagovat bude. Reagovat musí, i když znovu opakuji, ty čtyři prapory nějaké zvláštní nebezpečí pro Rusko a jeho armádu nevytváří.

Nemáte tedy pocit, že by varšavský summit přinesl něco nového, něco převratného?

Nová je kybernetická bezpečnost, o ní se však hovoří také dlouho; a snad konečně už nějaký závazek na zvýšení intenzity boje s Islámským státem, což hodnotím velmi pozitivně. Doufejme, že to nebude jako s pohraniční stráží Evropské unie, která má vzniknout někdy k roku 2020.

Závazek, že se Severoatlantická aliance zapojí do řešení problému ve Středozemním moři, tedy do problému, který dnes tak trápí Evropu, a sice migrační krize, považujete za správný?

Samozřejmě, už to měla udělat dávno.

Nepovažujete za přelomové i rozhodnutí Spojených států, že předají protiraketovou obranu do alianční kompetence?

Nevím podrobnosti, ale osobně si myslím, že je to krok na uchlácholení Ruska a veřejnosti. Nemyslím si, že protiraketová obrana bude plně pod kontrolou Severoatlantické aliance. Ale to je můj názor, možná že se pletu. Podle mého názoru budou hlavními pány stále Spojené státy.

Nebyl zbytečný boj tehdejší opozice, mezi jinými i dnes vládnoucí sociální demokracie, proti umístění amerického radaru na území České republiky, když by dnes byl pod kontrolou Severoatlantické aliance, jejíž jsme součástí?

Tehdy právě hodně lidí v Česku namítalo, že radar v Česku není pod velením NATO, že je pod velením USA. A to byl jeden z důvodů, proč proti němu někteří protestovali. Ale není pravda, že bychom nechtěli radar na našem území, nechtěly ho Spojené státy, nechtěl ho prezident Obama. Poslanci, kteří říkají, že jsme se ho vzdali, nemají správné informace.

Už se objevila v českých médiích kritika, že prezident Miloš Zeman, který se za Českou republiku summitu ve Varšavě spolu s ministry zahraničí a obrany účastnil, patřil k těm, kteří prosazovali zrušení protiruských sankcí a zahájení komunikace s Ruskem. Považujete postoj Miloše Zemana za špatný nebo za správný?

Považuji to za naprosto správný postoj. Pokud chceme válku, tak se s Ruskem nebavme. Ale pokud chceme normální vztahy, nebo aby to byl protivník, nikoli nepřítel, jak říká Hynek Kmoníček, tak se s Ruskem bavit musíme. Toho, kdo si přeje, aby se Rusko destabilizovalo a vznikl tam nějaký chaos, lituji a varuji před tímto postojem. Bez dialogu není žádná dohoda, žádný kompromis. Ti, kdo nechtějí s Ruskem mluvit, jsou na straně války.

Myslíte si, že jsou obavy z Ruska přehnané? Bývalý ministr obrany a velvyslanec České republiky v Rusku Luboš Dobrovský prohlásil, že Rusko považuje za hrozbu, už proto, že použilo vojenskou sílu v Gruzii a na Ukrajině. Není to pádný argument?

Luboše Dobrovského mám velmi rád, je to velmi chytrý člověk, považuji ho za skoro kamaráda, jestli to tak mohu říci, ale jeho protiruské postoje jsou známy, řekl bych, že hraničí s takovou fobií. V tomto směru ho respektuji, je to jeho názor. Pokud jde o nebezpečí z Ruska v souvislosti s Gruzií, musím říci, že gruzínský konflikt nebyl vyvolán přímo Ruskem, ale tehdejším gruzínským prezidentem a jeho hloupým postojem k Severní Osetiji. Myslím, že první akce začaly z gruzínské strany. Pokud jde o Krym, musím říci, že jsme bohužel v historii vytvořili řadu precedentů. Jestliže Rusko říká, že ochraňuje zájmy Rusů a ruského obyvatelstva, je nutné vzpomenout si na Grenadu a důvod, proč Američané intervenovali na tomto ostrově. Bylo to kvůli ochraně Američanů. A to tady nepřipomínám Kosovo. Znovu zdůrazňuji, že anexe na Krymu byla proti mezinárodnímu právu, ale ve světle těch argumentů a kompromisů a precedentů, které ve světě vznikly, je na Krym potřeba pohlížet úplně stejně. Navíc Ukrajina a Krym mají pro Rusko strategický význam. Rusko nemohlo akceptovat ztrátu přístavu své středomořské flotily, to bylo proti jeho životnímu zájmu. Je to nepříjemné, ale na druhé straně vidíme, že životní zájmy velmocí se prosazují i silou. Musíme si uvědomit, že Rusové nejsou beránci ani ďáblové.

Což nám může jako malému státu vadit, ale to je asi tak všechno, co s tím můžeme dělat.

Bohužel. Může to vadit i Evropě, ale v tomto případě zase musíme říci – bohužel. Myslím si, že řadu věcí, které Evropa podniká, podniká proti svým vlastním životním zájmům. To se týká i různých sankcí apod.

Na summitu opět zaznělo, že by největší tíha bezpečnosti Evropy neměla spočívat jen na Spojených státech, ale měly by se na ní více podílet i evropské země. Měly by dát víc peněz na zajištění své bezpečnosti? Souhlasíte s tím?

Určitě.

Věříte tomu, že do roku 2025 Česká republika bude dávat dvě procenta HDP, jak tvrdí ministr obrany Martin Stropnický? Podle Luboše Dobrovského má „velké oči“, protože zatím platí, že vláda dá v roce 2025 na obranu jen jedno procento a čtyři desetiny HDP, ostatně s tím také počítá nová koncepce výstavby české armády.

Na takové prognózy aby měl člověk věšteckou kouli, protože nikdo nedokáže odhadnout, jaký bude hospodářský vývoj. Pokud bude pozitivní, jako byl v minulém roce, nevidím důvod, proč bychom nemohli dvou procent dosáhnout. Ale je třeba, aby byl vytvořen takový systém, aby ta dvě procenta byla použita efektivně a ekonomicky. Aby to nebylo tak, že budeme mít peníze, ale nebudeme vědět, co s nimi. A pokud jde o Evropu, měla by se samozřejmě emancipovat. Evropa je velmi silná, má větší počet obyvatel než Spojené státy, má vyšší HDP, ale je stále roztříštěná, jsou tu státy, které hájí především vlastní zájmy, Evropa neumí řešit problémy centrálně, nemá k tomu ani vybavené potřebné představitele, takže bude stále tahat za ten slabší konec. Bohužel. Ale to neznamená, že nemůže zvyšovat výdaje na obranu a nakonec to třeba povede ke zřízení nějaké evropské armády. 

Může mít odchod Velké Británie z Evropské unie nějaký vliv i v rámci Severoatlantické aliance? Nebo tam se napětí mezi Británií a Evropskou unií nijak neprojeví?

V rámci NATO se to určitě neprojeví. Britové jsou známi svým zvláštním postojem a spojenectvím se Spojenými státy. A pokud bude NATO ve složení, v jakém je, tak se to určitě neprojeví, spíše se naopak Britové budou snažit víc prosazovat.

Co podle vás může přinést schůzka Rady NATO a Ruska, která se má uskutečnit příští týden? Očekáváte nějaký pozitivní posun ve vzájemných vztazích?

Pozitivní posun už je v tom, že se sejdou. Protože znovu opakuji, nejednat s Ruskem je chybou. Ale neočekávám od toho nějaké převratné výsledky. Rusové začnou kritizovat právě to posilování NATO, zcela jistě přijde řeč na protiraketovou obranu, zcela jistě budou Rusové spojovat protiraketovou obranu se snahou o nešíření jaderných zbraní. Myslím si, že k nějakému velkému porozumění nedojde. Ale k čemu by mohlo dojít a co je i cílem, jak bylo řečeno na summitu NATO, k nějakým dohodám nebo předdohodám o zamezení vzniku některých konfliktů, k nimž by došlo nějakým nedopatřením, nedorozuměním nebo nějakými nehodami.

Může jednání zmírnit studenou válku, to napětí, které mezi Západem a Ruskem panuje v posledních několika letech?

Vztah Rusů ke Spojeným státům, k Evropské unii, k Německu, k Velké Británii, Polsku a zejména Ukrajině se za tři roky výrazně – zhruba o padesát procent – zhoršil. Všechny tyto akce při ruské propagandě, která doma funguje, u Rusů rozhodně nevyvolávají kladné postoje ani k NATO, ani k evropským státům. Takže pohled Rusa na nás je v tomto okamžiku negativní. Přispíváme k tomu i sami, protože různým bouráním pomníků rudoarmějců, zraňujeme to podstatné, co je duši Rusa z druhé světové války svaté. Ti, kdo nechtějí s Ruskem mluvit, jsou na straně války. Vyvoláváme vlnu odporu a nenávisti Rusů proti nám, což je špatně a bude se to samozřejmě promítat do oficiální politiky Ruska. V současnosti je důležité zaměřit se na tu hlavní hrozbu, která teď je, a tou je vlna islámského fundamentalismu. Měli bychom se zaměřit na to hlavní: zamezit nelegální migraci, omezit vliv islámského fundamentalismu, podílet se na budování světové ekonomiky, aby nestagnovala.

Myslíte si, že k  boji proti islámskému fundamentalismu potřebuje Západ pomoc nebo spolupráci Ruska, protože islámský terorismus je hrozbou i pro samotné Rusko?

Samozřejmě. Rusové vždycky historicky měli velmi dobré vztahy na Střední východ. Měli tam dobré konexe, dobré zdroje, ty všechny se dnes možná dají ještě využít. Rusové sami mají snahu a potřebu, přímo životní zájem stabilizovat Kavkaz a jih od svých hranic, takže samozřejmě ochota v tomto směru bude jistě značná.

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Libuše Frantová

Připouštíte, že policie někdy selže

V poslední době je to bohužel čím dál častější jev. Vy za ním vidíte generační obměnu. Co ale třeba vyčerpanost policistů? Podle mě jich máme málo. Není třeba vyřešit i toto? A co třeba jejich financování?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Rozum po letech aktivistického řádění... SPD má podle lídra Nerušila řešení i pro Prahu

19:26 Rozum po letech aktivistického řádění... SPD má podle lídra Nerušila řešení i pro Prahu

SPD chce v Praze uspět nejen na „velkém“ magistrátu, ale i v městských částech. Jeho lídr Milan Urba…